Zobrazení zdroje stránky Litanie na Rea

'''Litanie na Rea''', nebo také tzv. '''sluneční litanie''' je jednou z podsvětních knih Nové říše. Původní název tohoto textu zněl '''Kniha uctívání Rea na Západě''' , a jak už název napovídá, jedná se o vzývání slunečního boha Rea v jeho různých podobách a pod různými jmény, kterých bylo celkem 75. Díky znalosti těchto podob a jmen měl zemřelý bez úhony projít podsvětím a dosáhnout blažené posmrtné existence. <ref>Piankoff, Alexandre 1964: "The litany of Re" New York: Bollingen Foundation</ref>

Výsktyt
Části slunečních litaniií jsou známy již z hrobky vezíra Veseramona, a téměř kompletní první litanie byla nalezena na rubáši faraona [[Thutmose III.]] První hrobkou, ve které se tento text objevuje celý, je hrobka [[Sethi I.|Sethiho I.]] v [[Údolí králů]], a to vždy v první a druhé chodbě. Na tomto místě se nachází i v dalších královských hrobkách až do [[Ramesse IV.]] Vybrané úseky tohoto textu se pak opět nachází v hrobkách [[Ramesse IX.]] a [[Ramesse X.|X.]] Mimo hrobky se části textu nachází také např. v chrámu [[Ramesse II.]] v [[Abydos|Abydu]], na některých papyrech ze [[Třetí přechodné období|Třetího přechodného období]], kde jsou ovšem označeny špatně jako Amduat, a dále na papyrech a sarkofázích, ale i v chrámech až do Ptolemaiovského obodbí. <ref>Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri</ref>

Jedná se celkem o devět litanií, z nichž každá začíná stejně, a to slovy "Chvála tobě, Ree, mocný", a jednotlivé texty jsou doplňovány zobrazeními podob slunečního božstva, zobrazeni bývají ale také další bohové. Vždy se jedná o pás postav ve dvou řadách, přičemž v hrobkách z ramessovského období se tato zobrazení nachází na stěnách druhé chodby hrobky. 
Hlavním motivem textu vzývání a popis Rea, sestupujícího v noci do podsvětní říše, kde probouzí mrtvé k životu, stará se o ospravedlněné a trestá ty, kteří se nějak provinili. Sluneční bůh se zde objevuje ve svých tradičních podobách jako Chepri či Aton, ale také například jako kocour, dítě, božské oko, ba s hlavou berana atd. 
Reova noční pouť opět poukazuje na každodenní obnovu, která je spojena ze zemřelých králem, jenž je tak začleněn do sluneční pouti.<ref>Hornung, Erik. 2002 :"Die Unterweltsbücher der Ägypter", 2. Aufl. Zürich: Patmos.</ref>
V textu se objevují motivy známé už ze starších textů, např. [[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]] nebo [[Texty rakví|Textů rakví]]. Jedná se kupříkladu o navrácení srdce zemřelému, snaha uniknout podsvětním katům nebo zbožšťování jednotlivých orgánů.<ref>Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.</ref>

===První litanie===
První litanie, nebo též velká litanie,  začíná již zmíněnou formulí, a jelikož se jedná o úvodní text, promlouvá zde sám zemřelý o tom, že zná jména a podoby slunečního boha, a díky tomu je pro něj podsvětí otevřeno. Zvláštností tohoto textu je to, že na rozdíl od odstatních podsvětních knih zde o sobě zemřelý mluví ve 3.osobě.

===Druhá litanie===
V tomto textu se zemřelý prezentuje jako člen Reova průvodu a žádá bytosti v podsvětí, aby pro něj uvolnili cestu, kterou bude putovat.vý

===Třetí litanie===
V tomto textu je vzýváno noční slunce, a samotný král či zemřelý se zde ztotožňuje s [[Nun|Nunem]], Reem, a také Reovým ba. 

===Čtvrtá litanie===
Motivem této litanice je především vzývání Rea a [[Usir|Usira]], který v tomto textu figuruje jako Reovo mrtvé tělo.

===Pátá litanie===
V této litanii pečuje bůh o mrtvého krále, a text je zakončen prosbou o ochranu před nebezpečnými bytostmi a katy, číhajícími v podsvětí.

===Šestá litanie===
Zde je zemřelý ztotožňován s božstvy a hovoří s různými bytostmi, obývajícími podsvětní říši.

===Sedmá litanie===
V této litanii je motiven ztotžňování vnitřních orgánů zemřelého s jednotlivými bohy.

===Osmá litanie===
Motivem této litanie je především oslava bohů a zemřelého.

===Devátá litanie===
V závěrečné litanii je uctíván Západ. Zemřelý je zde naposledy ztotožňován s Reem a na konci textu je napsána formule, jejímž účelem je vyslat ba do nebes a tělo na zem.<ref>Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions</ref>

=== Reference ===
<references/>


=== Další literatura ===
Hornung, E. : 1975: "Das Buch der Anbetung des Re im Westen (Sonnenlitanei): nach den Versionen des Neuen Reiches",  Geneve: Editions de Belles-Lettres.

Naville, E. 1875 : "La litanie du soleil", Lepizig.

Piankoff, Alexandre 1953, "La création du disque solaire",  Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale.)

[[Kategorie: Egyptologie|*]]