Zobrazení zdroje stránky Historické zdroje vývojové psychologie

== [[Vývojová psychologie|Historické zdroje vývojové psychologie]] ==


== Myšlenka vývoje ve starověké filozofii ==


* '''Anaximandros''' - s původního neurčitého, neomezeného principu '''apeironu''' se rodí 2 protiklady: vlhko-sucho, teplo-chladno, jejich působením se vytvářela vesmírná tělesa, na původně vodní Zemi se vysoušením „rodili“ první tvorové, kteří žili nejprve ve vodě, později přesídlili na souš
* '''Herakleitos z Efesu''' - přezdívaný temný, byl prvním dialektikem, z '''praohně''' vznikají protiklady, takto je původní jednota rozvíjena v mnohost, nic nemůže existovat bez svého protikladu, mezi nimi existuje tvůrčí napětí (Hegel -boj), které když zanikne, nastane smrt, vše se pro Herakleita mění - vše plyne - '''panta rhei'''
* '''Eleaté''' - se naopak stavěli proti pohybu, podle nich se nic nemění, smysly nám v tomto ohledu podávají mylné informace (Herakleitos x Eleaté - spor mezi statiky a dynamiky)
* '''Empedokles''' - vše je složené z nejmenších částic 4 elementů (voda,oheň,země, vzduch) a vztahy, které mezi nimi působí, nazývá láskou a svárem, svět se podle něj vyvíjel od nejjednodušších organismů, přes rostliny a živočichy až k člověku, nejprve byly organismy oboupohlavné, později se vytvořila oddělená pohlaví, jen silní přežili
* '''Platon''' - kosmogonie - první byla tělesa ohnivé povahy, poté živočichové ve vzduchu létající, pak vodní a zemští,
* vlohy každého člověka mají být v dětství zachyceny a rozvíjeny speciálním tréninkem a výchovou
* '''Aristoteles''' - teleologicky chápal přírodu - v základu určenou cílem - '''entelechií'''- př. entelechií těla je duše, duše člověka má tři části: '''vegetativní'''(vyživující), '''animální'''(pohybující) a '''humánní'''(myslící)
* '''Stoici''' - jejich etika hlásá poznání a porozumění božské zákonitosti v životě a řízení dle ní
* '''Epikurejci''' - poznáním přírody se lze zbavit strachu ze smrti a víry v nadpřirozené, svět lze plně vysvětlit z přirozené souvislosti věcí, život vznikl samosplozením z prapočátku - přežili živočichové schopní se množit a uchovat


== Středověk a vývojové hledisko ==

* svět a vše živé je stvořeno Bohem stvořitelem - ten je natolik ctihodný, vzdálený a nepostižitelný, že se vlastně ani nic dozvídat nemáme
* vysvětlovalo se vše '''preformismem''' (popírá možnost změny, vše je dáno do vínku) nebo '''epigenezí''' (postupné vytváření složitějšího z jednodušších forem)
* děti byly považovány za malé dospělé, nepřipouštěla se jejich kvalitativní odlišnost od dospělých


=== Pedagogové ===

* '''Jan Amos Komenský''' - jako jeden z prvních se intenzivně zabýval studiem „dětské duše“(mnou), říká, že děti jsou od podstaty dobré, ale musí být ještě výchovou přizpůsobování podmínkám - podobně jako roubování stromku, výchova ale musí být nenásilná, upozorňuje na individuální i věkové zvláštnosti dětí, jeho působením se zkoumání dětí ubíralo směry: filozofické pojednání o vzdělávání a biografická pozorování dětí
* '''John Locke''' - senzualista, zakladatel '''pedagogického realismu'''- zásadní vliv výchovy, dítě je při narození '''tabula rasa''' a zkušenost je pro jeho vývoj zásadní, je důležité podřizovat výchovu jeho zájmům
* Jean Jacques Rousseau - osvícenský pedagog, zakladatel '''pedocentrismu''' - dítě je v centru výchovné péče, hlásá jeho přirozenou dobrotu a nevhodné působení vnějších vlivů, které mu v podstatě jen ubližují, svazují(v té době tvrdá scholastická výchova)
* '''Wilhelm Gottfried Leibnitz''' - podstatou všeho jsou '''monády''' - duchovní atomy, které se neustále přeskupují,  popírá ale změny kvalitativní, na něj navázal Charles Bonnet - dnešní zvířata se vytvořila z těch, co žila před nimi


== Myšlenka vývoje v 18. a 19. století ==

* na přelomu 18. a 19. st, působily zejména tyto faktory:
# hlubší historické porozumění (Hegel, Herder)
# biologické objevy (Liné, Lamarck, Bacon, Goethe, Darwin)
# romantický způsob myšlení (SCHELLING, CARUS)
# hlubší historické uvědomění

* '''Herder''' - snažil se odkrýt zákonitosti historického vývoje, formuloval zákony o genetických otázkách, jeho hledisko je organické - ve vývojových stupních.
* '''Hegel''' - dialektik (1.- Herakleitos), jádrem všeho bytí je čistá idea, které je manifestuje ve všem(i materiálním), její vývoj probíhá ve třech stupních: 
# čistá idea- abstraktní, mimo čas a prostor
# příroda, vně. svět, hmotná skutečnost - v čase a prostoru
# lidský svět, civilizaci, kultura, společnost - duch - nová, vyšší jednota prvotní ideje a přírody - obsahuje čas i prostor, ale i poznání přesahující hranice času a prostoru
* '''dialektický proces''' - '''teze'''(klad)- '''antiteze'''(negace)- '''syntéza'''(negace negace)- ale v kruhu(ne spirála)


=== Biologické objevy ===

* ve srovnávací anatomii - např. '''Lineé''' vytvořil systém rostlin a živočichů, zahrnující rodové a druhové jméno(i když na povrchních základech)
* dále '''Bacon a Goethe''' - zkoumání rozdílů - snaha vysvětlit podobnost orgánů, myšlenky spřízněnosti člověka s jinými živočichy př. '''Goethe''' - „ (příroda) by nemohla vytvořit koně, kdyby nepředcházela všechna ostatní zvířata, která tvoří jakoby žebřík, po němž vystupuje až ke struktuře koně“
* využití srovnávací metody ve fyziologii - '''Lamarck, StHillare'''
* Darwinova myšlenka již byla ve vzduchu
* objevy tohoto období však zůstaly intuitivní fylogenetickou, neboť byly nábožensky orientované, závislé na idealistické filozofii
* snaha nalézt vztahy na základě srovnávání - cesta k evoluční teorii


=== Romantické myšlení ===

* '''Schelling''' - základním stavem je absolutní identita subjektu a objektu - nevědomý stav světového ducha, z této jednoty vyvěrají síly nevědomého snažení a jednání, které vytvářejí přírodu, nevědomé se ve vývoji stává vědomým, vytváří se diference mezi objektem a subjektem, jehož řešením je vyšší forma identity, která opět vytváří diferenci, vhled do přírody je možný skrze sebenazírání, reflexí, neboť člověk je nejvyšším stupněm vývoje světového ducha - jeho rozum je příroda.
* '''Carus''' - pomohl svébytnosti psychologie jako vědy, přednášel o genetické metodě, která dle něj zachycuje podstatu přírodních jevů více u kořenů, můžeme díky ní sledovat průběh vývoje a pochopit vztahy v něm působící, většina zvláštností lidského duševního života je připravována projevy duševního života u zvířat, každý vývoj duševních vlastností je podmiňován společenským životem, duše je božská idea, která je základem života a prostřednictvím tohoto života se uskutečňuje, stupně vývoje 1) duše nevědomá(rostliny a nižší živočichové) 2) uvědomění si světa( vyšší živočichové)       3) sebeuvědomění (člověk) 
* romantické myšlení- uvědomění si věčných změn v přírodě a z toho plynoucích důsledků, ale také sklon vysvětlovat původ bytí přírody i její vývoj mystifikujícím způsobem


== Darwin a po Darwinovi ==

* poté, co začalo osamostatňování psychologie, vyšel nový impuls - '''Darwinova teorie'''
* byla empiricky prověřená, ucelená, jasná, řešila otázky: vzniku a proměny organismů, příbuznosti organismů a orgánů, příčiny těchto změn a příbuznosti
* mechanismus těchto změn ve fylogenezi vyjádřil třemi podmínkami: nadbytek potomstva, hereditární variace a boj o život
* ve stejné době se nezávisle na Darwinovi projevil k problematice vývoje i '''Herbert Spencer''' - vývoj je podle něj přechodem od neurčité stejnorodosti k souvislé stejnorodosti - např. stále větší dělba práce v lidské společnosti vede ke stejnorodosti, ale současně křehkosti, větší závislosti lidí uvnitř ní, tento vývoj se vztahuje na organickou i anorganickou přírodu, ve vývoji hrají roli jak vnější podmínky(podnebí), tak vnitřní (vlastnosti člověka), i ty instituce, které my dnes zpětně chápeme jako zkostnatělé a neúčelné ve vývoji hráli svoji úlohu 
* vlivem popularizace Darwinovy myšlenky (Huwley, Haeckel) se myšlenka vývoje dostala do všech vědních oborů a tak se 19. st. začalo nazývat stoletím vývoje
* Darwinova teorie působila na vznik těchto oblastí bádání:

# vznik zoopsychologie
# počátek systematických studií psychologie národů
# první výzkumy v okruhu psychologie dítěte
# kulturní antropologie


=== Zoopsychologie ===

* první práce v této oblasti se vyznačují '''antropomorfismem''', který byl nutný pro to, aby se vůbec mohly tyto výzkumy zveřejnit, bylo nutné zvířata „povýšit“, přiblížit lidem, tuto fázi nazýváme '''anekdotickou''' 
* na ni navázali ale vědci, kteří se naopak snažili o objektivizaci, prokazovat vše empiricky, chování vysvětlovali však mechanisticky, snažili se vyhnout spekulativním výkladům, také se snažili odstranit psychologické termíny a nahradili je objektivními, patří sem '''Loeb, Morgan''', tento směr měl dále vliv na: Pavlovskou školu, behaviorismus( Thorndike, Watson), neobehaviorismus(Skinner, Hull) a etologii (Lorenz, Tinbergen)
* dalším směrem v zoopsychologii zastával názor, že lze proniknou do oblasti zážitkového světa zvířat
* v této oblasti stojí za zmínku ještě srovnávací etologie, která souvisí s darwinismem a fylogenetikou, '''Spalding a Whitman''' se snažili pracovat se zvláštnostmi chování zvířat jako s exaktními srovnatelnými znaky


=== Psychologie národů ===

* dříve - '''Herder''' říká, že v každém národě přebývá vlastní, mu vrozený duch, který se projevuje zejména v jazyce(idealistická myšlenka)
* '''Lazarus, Steinthal''' založili '''Časopis pro psychologii národů a jazykovědu''' a jsou považováni za tvůrce psychologie národů, ještě ale vycházeli z myšlenky národového ducha, kterou však spojili se soudobým mechanistickým uvažováním
* '''Bastian''' prováděl etnopsychologický terénní průzkum při svých cestách, odvrátil se tak od spekulativní konstruující metodiky svých předchůdců 
* '''Herbert Spencer''' také podal nástin průběhu vývoje mravů, idejí…
* '''Tylor''' se zabýval světonázorovými a náboženskými představami a jejich vývojem, za jejich praformu považuje mýtus a animismus, ze kterých se vytvořilo náboženství a filozofie, považoval světový názor za součást kultury (předchůdce kulturní antropologie)
* '''Malinowski''' - kulturní faktory chápe jako funkce v životě kultury, ale nezabývá se jejich vznikem, chápe je staticky 
* '''Wundt''' - zdůrazňuje, že vhled do psychogeneze je možný jen na základě materiálů psychologie národů, vývoj probíhá dle něj: primitivní člověk, totemistické období, období hrdinů a bohů, věk humanity


=== Kulturní antropologie ===

* nejznámějšími badateli v této oblasti jsou '''Meadová, Benedictová, Kardiner'''
* zabývali se vlivem kultury na vývoj individua a na vytváření určitých rysů osobnosti, dále výchovnými technikami a mechanismy učení, které k těmto efektům vedou


=== Výzkumy v oblasti zkoumání dítěte ===

* bádání v oblasti psychického vývoje dítěte podnítili zejména evolucionisté 19. st.
* v otázce původu člověka se opírali o výsledky pozorování individuálního vývoje lidského jedince
* předpokládali, že vývoj druhu lze sledovat na vývoji člověka ve společnosti
* mezi prvními to byl '''Charles Darwin''', který pozoroval svého syna a říkal o dětství, že skýtá cenné informace o vývoji druhu
* první práce z empirického výzkumu ontogeneze dítěte daly podnět ke vzniku mezinárodního hnutí péče o dítě - '''pedologie'''(Hall), jehož cílem bylo chránit zájmy dětí, vědecky je zkoumat a vychovávat, výsledkem bylo uznání ontogeneze dítěte = uznání kvalitativních změn ve vývoji
* jako první práce v této oblasti jsou považovány biografické záznamy o vývoji dětí, které prováděli např. '''Darwin, Stern, Binet, Preyer'''(Duše dítěte)
* později byla tato metoda shledána příliš úzkou
* od přelomu 19. a 20. st. lze sledovat tyto tendence:
# školství požadovalo vědecké rozpracování pedagogiky
# rozvíjející se průmysl nastolil problematiku profesní orientace
# začalo se uplatňovat genetické hledisko a experimentální metody
* vznikala střediska a školy pro výzkum dětí a mladistvých, které měli v této oblasti stále větší vliv:


==== Ženevská škola (Piaget, Inhelderová) ====


==== Vídeňská škola (Buhlerovi, Hetzerová ====

* '''Buhler''' - vytvořil teorii 3 stupňů dětského vývoje - '''instinkt, drezůra, intelekt''', založili s manželkou Vídeňský ústav, který byl eklektický
* '''Ch. Buhlerová''' -  prováděla systematická pozorování dětí a mládeže a později ontogenetický výzkum celého životního běhu, je zakladatelkou Lebenslaufpsychologie a autorkou studie o pubertě, při jejímž vypracování využila deníky dospívajících
* spolu s '''Hetzerovou''' vypracovaly známé testy na určování vývojové úrovně dětí


==== Yalle (Gessel) ====

* vznikla snaha teoreticky interpretovat zjištěné údaje o psychofyzickém vývoji a tímto způsobem je systematizovat
* '''Hall''' - z měnících se obsahů psychického života v dětství a mládí usuzoval na opakování fylogeneze v ontogenezi člověka, opíral se o '''Haeckelův biogenetický zákon- rekapitulační teorie'''
* je zakladatelem hnutí pro výzkum dítěte, známého pod názvem '''pedologie'''
* zabýval se zejména adolescencí, ale i stářím

* '''Koffka''' - vývoj jako proces strukturace(gestalt)
* '''[[Sigmund Freud|Freud]]''' - psychoanalytická teorie ontogeneze jako stupňovitě se měnící vazby libidinózních parciálních pudů na objekty uspokojení, interpretoval ontogenezi jako proces sociálně podmíněného omezení chování

* takto vznikaly v psychologii dítěte různé koncepce - behavioristické, gestaltické, psychoanalytické, reflexologické, humanistické…, které nebývali prosty dogmatických tvrzení a které zrcadlily filozofické proudy jednotlivých epoch a společenské vlivy
* vytvořila se takto opozice biologicko-nativistických směrů a sociologicky-empirických jejichž rozpor lze ukázat na rozporu zrání-učení

* ve Francii to byl '''Alfred Binet''', který na Sorboně založil laboratoř pro dětskou psychologii
* zabýval se psychologií rozumu, která ho přivedla ke zkoumání inteligence a k vypracování metod jejího měření pomocí testů, kterými se proslavil
* byl žákem '''Wundta''', kterého však kritizoval, za jeho vzdálenost skutečnému životu, sám umisťoval svá pracoviště např. na školy.
* dále - '''Henri [[Periodizace lidského vývoje|Wallon]]''' - žák '''Bineta''' - při řešení otázek vývoje psychiky spojoval fyziologický rozvoje(zejm. NS) s působením společenského prostředí
* '''Jean [[Periodizace lidského vývoje|Piaget]]''' - opíral se i např. o logiku, matematiku, zabýval se vývojem myšlení (inteligence)
* v Německu - '''William Stern''' - užíval velmi přesné metody, díky kterým jsou jeho poznatky dodnes užívané, byl zastáncem idealistického směru - personalismu, vytvořil '''teorii konvergence'''
* v Rusku - '''Sečenov''' - autor Mozkových reflexů, zkoumal genezi reflexní činnosti malého dítěte a poukazoval při tom na zvláštnosti a směr vývoje pociťování a pohybů dětí, jejich paměti a raných forem vůle, myšlení, řeči a svědomí, zdůrazňoval specifickou úlohu řečových symbolů, jako první podal obraz materialisticky chápané psychické činnosti dítěte 
* '''Vygotský'''- vystupoval proti pedologii - zdůrazňovat úlohu vyučování a výchovy(x jejich tvrzení o nutnosti přizpůsobit výchovu spontánnímu dozrávání dítěte 
* '''Leonťjev''' - zabýval se myšlením dítěte - jeho přístup vedl k objasňování významu činnosti ve vývoji dítěte a životních podmínek a výchovy, které tuto činnost utvářejí, v  díle Problémy psychického vývoje uvádí svou koncepci hlavních etap společenského vývoje ve fylogenezi utváření lidského vědomí
* '''Lurija''' - zkoumal závislost psychického vývoje na vnějších podmínkách u jednovaječných dvojčat, dále prováděl výzkumy funkce řeči v normálním a narušeném vývoji - jednou ze základních funkcí řeči je funkce regulace chování, zdůraznil zásadní význam této funkce pro psychický vývoj vůbec 
* '''Rubinštejn''' - psychický vývoj je určen reálnými vztahy dítěte k jeho okolnímu světu, které se projevují ve formě činnosti(hra, učení, práce) a jejichž prostřednictvím se dítě začleňuje do lidského společenství