Zobrazení zdroje stránky Společenské dopady informačních technologií

Dopady [[informační technologie|informačních technologií]] se zabývá [[informační etika]] na ''makroetické'' úrovni.<ref>Souček 2006, s. 78</ref> Problematiku lze rozdělit například do těchto základních oblastí:<ref>Šlerka 2011, s. 19</ref>
* soukromí jednotlivce,
* přesnost [[informace|informací]],
* vlastnictví informací,
* přístupnost informací.

=== Soukromí ===

Informační technologie mohou mít řadu negativních dopadů na soukromí jednotlivce i celé skupiny. Jedná se například o tato témata <ref>Šlerka 2011, s. 20</ref>:

* [[stalking]] (pronásledování a často až patologický zájem o konkrétní osobu; stalker ke své činnosti často zneužívá IT),<ref>Wikipedie 2014, Stalking</ref>
* [[data mining]] (těžení informací ze shromážděných dat),
* [[sociální média]] (míra soukromí v sociálních médiích, důvěryhodnost třetích stran),
* monitorování on-line aktivity (na pracovišti, státem),
* únik soukromých a osobních dat (tzv. ''leaks'').

=== Přesnost informací ===

Informační technologie umožňují komukoliv prakticky okamžité šíření informací, často však na úkor jejich přesnosti či pravdivosti. Z toho vyplývá i problém věrohodnosti autora a zodpovědnosti za [[data]] a [[informace]].<ref>Šlerka 2011, s. 21</ref>

Konkrétním příkladem je problematika [http://en.wikipedia.org/wiki/Reliability_of_Wikipedia důvěryhodnosti Wikipedie].

=== Vlastnictví informací ===

Snadná přenositelnost a reprodukovatelnost dat mění dosavadní chápání vlastnictví informací, především v oblasti [[Duševní vlastnictví|duševního vlastnictví]]. Do problematiky vlastnictví spadá mj.:<ref>Šlerka 2011, s. 22</ref>

* [[pirátství]] a neoprávněné šíření dat,
* sdílené vlastnictví a [[copyleft]] ([[open source]], [[Creative Commons]]), které naopak těží ze snadného šíření dat,
* [[hacking]] a [[jailbreaking]] (obcházení softwarové ochrany, nejednoznačné hranice mezi vlastnictvím hardware / licencováním software).

=== Přístupnost informací ===

Dostupnost informací je závislá na přístupu k informačním technologiím, např. populace v rozvojových zemích nemá k dispozici technologie, které jsou v rozvinutějších zemích běžné. To může vést ke zvětšujícím se sociálním a ekonomickým rozdílům jak mezi různými zeměmi, tak i mezi sociálními a věkovými skupinami. Souhrnně se tento jev nazývá jako '''[[digital divide]]'''(digitální propast).<ref>Wikipedie 2014, Digitální propast</ref><ref>Šlerka 2011, s. 24-26</ref>

Přístupnost informací však může být omezena i záměrně, např. z ideologických důvodů – typicky se jedná o [[Cenzura (na internetu)|cenzuru internetu]].

== Odkazy ==

=== Reference ===

<references/>

=== Použitá literatura ===

* JANOŠ, Karel, 1993. Informační etika. Praha: Univerzita Karlova v Praze. 
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Digitální propast. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Digit%C3%A1ln%C3%AD_propast&oldid=11605932
* PŘISPĚVATELÉ WIKIPEDIE, 2014. Stalking. Wikipedie: Otevřená encyklopedie [online] [vid. 13. 9. 2014]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stalking&oldid=11265208
* SOUČEK, Martin, 2006. Informační věda. Praha: Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z: http://www.informacniveda.cz/article.do?articleId=1130
* ŠLERKA, Josef, 2011. Informační etika [online prezentace]. 2011. [vid. 12. červen 2014]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/josefslerka/informan-etika

[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]