Zobrazení zdroje stránky Digitalizace


'''Digitalizace''' je jednou z technologií reformátování dokumentů (tj. převod obsahu dokumentu na jiný nosič, médium). Při digitalizaci dochází k převodu analogových dokumentů (obrázky, text, audio, video) do digitální podoby.<ref>Vrbenská, Františka. Digitalizace dokumentů. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-13]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000001728&local_base=KTD.</ref> Kromě klasických papírových dokumentů se digitalizuje i  audio a video a novým trendem je digitalizace 3D objektů, například glóbů v [http://mapovasbirka.cz/ Mapové sbírce] Přírodovědecké fakulty UK.
Další technologií pro reformátování dokumentů je například [[mikrofilmování]].<ref>Marek, J. 2014. Digitalizace v knihovnách: Paměťové instituce a jejich role : důvody a podstata digitalizace'' [online prezentace]. [cit. 2014-06-08]. Prezentace v PDF.</ref>

===Důvody digitalizace===
[[Paměťové instituce]] uchovávají velké množství starých, vzácných, převážně papírových dokumentů. Tyto dokumenty přirozeně fyzicky degradují a hrozí riziko ztráty informací v nich obsažených. Proto tyto instituce dokumenty reformátují.
Jednou z hlavních motivací digitalizace byla a je [[ochrana analogových dokumentů]]. 
Digitální kopie snižují četnost manipulací s originálním dokumentem a zároveň má digitalizace zajistit uchování obsahu dokumentu pro další generace.
Dalším důvodem digitalizačních aktivit je zpřístupnění. Digitalizace pro zpřístupnění v posledních letech převažuje nad ochrannou digitalizací.<ref name="hutar">Hutař, J. 2012. ''Digitalizace, popis pomocí metadat a jejich formáty''. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012. 244 s., 74 s. příl. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Stanislav Kalkus.</ref>

===Výhody digitalizace a digitálních dokumentů===
Mezi výhody digitalizace patří: 
*Digitalizace umožňuje zpřístupnit jinak těžko dostupné dokumenty (vzácné, křehké, vzdálené) a to odkudkoliv, kdykoliv (24/7) a pro více uživatelů najednou, stačí jen počítač a přístup na internet. 
*Digitální objekty lze poměrně snadno upravit, vylepšit. Například zvýraznění kontrastu černé a bílé u digitalizované fotografie může zlepšit čitelnost nápisů, viditelnost pozadí apod.<ref name="and">Anderson, C.G & Maxwell,C. 2004. ''Starting a digitization center''. 1st. pub. Oxford: Chandos Publishing, 2004, xi, 195 s. ISBN 1-84334-074-7.</ref>

===Nevýhody digitalizace a digitálních dokumentů===
Mezi nevýhody digitalizace patří:
*Digitalizace je poměrně drahá a časově náročná, prestože se v počátcích digitalizačních aktivit považovala za levnější než správa fyzického fondu. (Marek, 2014b; The whole digital...2007) 
*Digitální dokumenty se vlivem zastarávání [[hardware]] a [[software]] stávají také předmětem ochrany, která je komplikovanější.<ref name="hutar"/> [http://www.bl.uk/ Britská knihovna (The British Library)] dokonce přestala považovat digitalizaci za způsob ochrany analogových dokumentů.<ref> Cubr, L. 2010. ''Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů''. 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2010, 154 s. ISBN 978-80-7050-588-5.</ref> Více viz [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].
*Možnost úpravy digitálních dokumentů může v budoucnosti vést k pochybnostem o jejich autenticitě.

==Digitalizace v České republice==
Od konce 40. let 20. stol se v Národní knihovně začala používat technologie mikrofilmování pro ochranné reformátování.(Národní knihovna ČR, 2012) V 90. letech bylo mikrofilmování doplněno technologií digitalizace -jedná se o  tzv. hybridní metodu reformátování. Dnes je hlavní metodou reformátování digitalizace.<br /><br />
První digitalizační projekty se u nás objevily v 90. letech 20. století ve velkých centrálních knihovnách. Pro menší instituce byla digitalizace příliš drahá. Nejdříve se digitalizovaly cenné, vzácné a ohrožené dokumenty. K popisu dokumentů se používaly proprietární (lokální, nestandardizované) [[metadatové standardy]].<ref name="meli">Melichar, M. & Hutař, J. 2013. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2013, roč. 27, č. 4 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj>. ISSN 1804-4255.</ref><br /><br />
Po roce 2000 měl technologický pokrok za následek zvýšení kvality a kvantity digitalizace. Technologie digitalizace a ukládání dokumentů se staly dostupnějšími a počet digitalizujících institucí se zvýšil, přestože financování knihoven se dramaticky snížilo. Evropské dotace a zvláště [http://www.eeagrants.cz/ Norské fondy] udržely digitalizační aktivity a umožnily několika větším institucím vybudování digitalizačních pracovišť (například [http://www.lib.cas.cz/ Knihovna Akademie věd]) a podpořily několik digitalizačních projektů (např. projekt HISPRA v [http://www.mlp.cz  Městské knihovně Praha]). V tomto období došlo také ke vzniku několika významných projektů. Jedná se o volně přístupný (open source) systém pro správu digitálních dat a digitální knihovnu [[Kramerius]], jenž dnes čítá okolo 8 milionů naskenovaných stran periodik a monografií;  [[Manuscriptorium]], digitální knihovnu zpřístupňující rukopisy, inkunábule, staré tisky a historické mapy a [[Webarchiv]], jehož hlavním úkolem je archivace významnějších českých stránek (z domény .cz).<br /><br />
Po roce 2005 se začiná intenzivněji řešit [[dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů]].
K popisu digitálních dokumentů se začínají používat mezinárodní [[metadatové standardy]].<ref name="meli"/>

==Hardware a software==
===Hardware===
Pro digitalizaci dokumentů je potřeba minimálně: 

* [[počítač]]

* knižní [[Scanery|skener]]

===Software===
Anderson a Maxwell (2014) doporučují:

* [[HTML editor]]

* [[XML editor]]

* [[textový editor]]

* [[grafický editor]]

* software pro skenování

* [[https://wikisofia.cz/index.php/OCR|OCR software]]

* [[FTP software]]

* [[PDF software]]

===Uložení digitálních dat===
Dnes je běžná kombinace offline uložení (pro archivaci) a online uložení (pro zpřístupnění). Digitální objekty se ukládají na:

* [[optické disky]]-dnes méně časté, spíše pro menší objemy dat (např. digitální archiv optických disků CD-R Národní knihovny ČR)
* [[magnetické pásky]]-používají se pro dlouhodobou archivaci digitálních dokumentů (např. robotická magnetopásková knihovna Národní knihovny ČR)
* [[harddisky]]-používají se pro zpřístupňování digitálních objektů <ref> Melichar, M. & Hutař, J. České paměťové instituce a digitální data – historický exkurz, současný stav a předpokládaný vývoj. ''Duha'' [online]. 2014, roč. 28, č. 1 [cit. 2014-06-12]. Dostupný z WWW: <http://duha.mzk.cz/clanky/ceske-pametove-instituce-digitalni-data-historicky-exkurz-soucasny-stav-predpokladany-vyvoj-0>. ISSN 1804-4255.</ref>

==Proces digitalizace==

Skenování dokumentů tvoří jen menší část celého procesu digitalizace. Jedná se o složitý a dlouhý proces sestávající z několika fází a kroků. 

====1.	fáze====
* Výběr materiálu k digitalizaci na základě stanovených kritérií (zájem o dílo, jeho hodnota a vlastnosti, autorská práva apod.)<br />
* Příprava předloh  na digitalizační proces (konzervace, restaurace)<br />
* Volba standardů (obrazové formáty, textové formáty, metadatové standardy…)

====2.	fáze====
*Převod dokumentu do digitální podoby<br />
*Úprava obrázku, použití OCR software<br />
*Kontrola kvality výsledku <br />
*Sběr metadat<br />
*Uložení<br />

====3.	fáze====
*Zpřístupnění digitálních objektů na webovém serveru, v [[Digitální repozitář|repozitáři]]

====4.	fáze====
*Správa a dlouhodobá [[ochrana digitálních objektů]]<ref name="and"/>

==Odkazy==

===Reference===
<references>/

===Klíčová slova===

reformátování, ochrana dokumentů, uložení digitálních dat

[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví|*]]