Zobrazení zdroje stránky Problematika digitálních repozitářů; referenční rámec OAIS; jejich budování, provoz a certifikace

'''Digitální repozitář''' (jinak také digitální úložiště, angl. ''digital repository'') je organizace, která je odpovědná za uchování digitálního materiálu/dat. Úkolem digitálního repozitáře je uchovávat, spravovat a zpřístupňovat digitální obsah. Jedná se o “'''informační systém určený k digitální archivaci''', tj. zajišťující uložení, ochranu, integritu, autenticitu a zpřístupnění digitálních dokumentů v dlouhodobém horizontu.”<ref>Cubr, Ladislav, Havlová, Jaroslava. digitální repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2014-12-23]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014292&local_base=KTD</ref>. Dlouhodobým horizontem se rozumí časový rámec přesahující současné technologie.

Cílem '''[[Dlouhodobá ochrana digitálních dokumentů|dlouhodobé ochrany digitálních dokumentů]]'''/dat (zkratka DODD nebo také LTD, angl. ''long-term preservation'') je uchovat informace uložené v digitální podobě tak, aby vydržely stejně dlouho jako ty na analogových nosičích a byly stejně použitelné a srozumitelné.
Pro digitální repozitáře to znamená vyrovnání se knihovnám ve schopnostech uchování tradičních druhů dokumentů a zaručit uchování a ochranu digitálních dokumentů po dlouhou dobu (doba uchování záleží na významu uchovávaných informací/dokumentů).<ref> KABINET INFORMAČNÍCH STUDIÍ A KNIHOVNICTVÍ. LTP [online]. 2015 [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://ltp.knihovna.cz/</ref>

== Typy digiálních repozitářů ==
Existují dva základní typy digitálních repozitářů, a to institucionální a oborový repozitář. Oba tyto typy repozitářů se řadí mezi tzv. otevřené digitální repozitáře, což znamená, že jsou bezplatně veřejně přístupné. 

=== Institucionální repozitář ===
[[Institucionální repozitář]] je digitální repozitář obsahující “digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké, vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétní instituce nebo konkrétního konsorcia”<ref>CUBR, Ladislav, HAVLOVÁ, Jaroslava. Institucionální repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000014622&local_base=KTD.</ref>.
Obsahem tohoto repozitáře jsou tedy materiály, které náleží k jedné konkrétní instituci, např. repozitář závěrečných prací na konkrétní univerzitě. Tyto repozitáře fungují na tzv. open-source softwarech, nejčastějšími jsou [http://www.dspace.org DSpace] , Fedora a [http://www.eprints.org/uk EPrints].

=== Oborový repozitář ===
Oborový repozitář (jinak také předmětový repozitář, angl. ''disciplinary repository'') je digitální repozitář “obsahující digitální dokumenty, které jsou produktem výzkumné, vědecké, vývojové a další tvůrčí činnosti konkrétního vědeckého oboru nebo skupiny souvisejících oborů.”<ref>MAREK, Jiří, HAVLOVÁ, Jaroslava. Oborový repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000016022&local_base=KTD.</ref> Tyto repozitáře tedy nejsou omezeny výsledky jedné vybrané instituce. Zahrnují práci s jednoho či více příbuzných oborů, a poskytují prostor pro vědce a akademiky z oboru publikovat jejich práce (týká se repozitářů provozovaných vybranými institucemi).  

=== Otevřený digitální repozitář === 
Otevřeným digitálním repozitářem (angl. ''open access repository'') se rozumí “'''institucionální''' nebo '''oborový''' repozitář využívaný pro potřeby naplnění tzv. [[Zelená cesta Open Access|zelené cesty otevřeného přístupu]]. 
Otevřenost repozitáře určuje nejen míra větší či menší volné dostupnosti uložených dokumentů, ale zejména míra interoperability (schopnosti systémů efektivně spolupracovat) repozitáře s ostatními repozitáři umožňující jejich vzájemné propojování a spolupráci.”<ref>HAVLOVÁ, Jaroslava, MAREK, Jiří. Otevřený repozitář. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000015849&local_base=KTD.</ref>

Další dělení repozitářů vytvořili také Armbruster a Romary<ref>ARMBRUSTER, Chris a Laurent ROMARY. Comparing Repository Types: Challenges and Barriers for Subject-Based Repositories, Research Repositories, National Repository Systems and Institutional Repositories in Serving Scholarly Communication. SSRN Electronic Journal [online]. s. - [cit. 2014-12-23]. DOI: 10.2139/ssrn.1506905. Dostupné z: http://www.ssrn.com/abstract=1506905</ref>, kteří ve svém článku “Comparing Repository Types” uvedly čtyři typy:
* institucionální,
* oborové,
* národní,
* výzkumné

== Důvěryhodnost repozitáře ==
Důvěryhodnost u digitálního repozitáře znamená, “že podle konkrétních kritérií byla uznána (prokázána) schopnost repozitáře zachovat digitální dokumenty v dlouhodobém horizontu přístupné a použitelné."<ref>Hutař, Jan. Proč jsou české digitální repozitáře nespolehlivé? Knihovna [online]. 2008, roč. 19, č. 1, s. 39-53 [cit. 2014-12-24]. Dostupný z: <http://knihovna.nkp.cz/knihovna82/82039.htm>. ISSN 1801-3252.</ref>
Budování a provoz digitálního repozitáře je nákladná činnost, vzhledem k tomu, že digitální repozitář je organizací, která uchovává a zpřístupňuje informace, se kterými pracuje, a nejen skladem, kde jsou uloženy.

Pro testování důvěryhodnosti digitálních repozitářů extistují certifikáty, audity, standardy a nástroje.  

=== Metody auditu a certifikace ===
Audit pomáhá repozitáři vyrovnat se s riziky tak, aby se eliminovala možnost jejich výskytu. Tyto audity stanovují, která rizika jsou největší hrozbou pro správnou práci repozitáře. Zjednodušeně řečeno, audit kontroluje systém/repozitář ještě před certifikací, vyhledá slabé a silné stránky a připraví tak repozitář na následnou certifikaci. Ta pak díky provedení vnitřního auditu může být rychlejší a levnější. Mezi audity a certifikací patří: 

==== TRAC ====
TRAC je zkratkou pro Trustworthy Repositories Audit & Certification: Criteria and Checklist. Tento standard je na bázi checklistu (externí standard), který doporučuje postup pro tvorbu důvěryhodného repozitáře. Vychází z referenčního modelu [[OAIS Referenční model Otevřeného archivního informačního systému|OAIS]]. Je jedinou metodikou, podle které probíhají externí audity a udílení certifikátů. 

==== ISO 16363:2012 ====
Tato norma “definuje doporučené postupy pro posouzení důvěryhodnosti digitálních repozitářů. Je použitelná pro celý rozsah digitálních repozitářů. ISO 16363: 2012 může být použit jako základ pro certifikaci."<ref>ISO 16363:2012. ISO - International Organization for Standardization [online]. Geneva: International Organization for Standardization, 2012 [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=56510</ref>

==== DRAMBORA ====
DRAMBORA je zkratka pro Digital Repository Audit Method Based on Risk Assessment.
Jedná se o interní audit (sebehodnocení) a flexibilní nástroj, který pomáhá instituci, která plánuje certifikaci repozitáře. Provádí interní audit repozitáře, vyhledává slabá místa a rizika.

==== NESTOR ====
Celým názvem Nestor Catalogue of Criteria for Trusted Digital Repositories.Nástroj pro interní audit, jehož účelem je poskytnout instituci návod, přimět ji k dodržování aktuálních standardů a pomoci ji tak dodržovat určitou kvalitu repozitáře. 

K těmto certifikacím a auditům lze zařadit také [http://www.ndk.cz/platter-cz/Platter.pdf PLATTER], což je Průvodce plánem důvěryhodného digitálního repozitáře. Není přímo nástrojem na audit nebo certifikací, jedná se o návod, jak postupovat při tvorbě důvěryhodného digitálního repozitáře a doplňuje tak existující certifikace a nástroje pro audit.<ref>ROSENTHAL, Colin, Asger BLEKINGE-RASMUSSEN a Jan HUTAŘ. Průvodce plánem důvěryhodného digitálního repozitáře (PLATTER). 1. vyd. Praha: Národní knihovna České republiky, 2009, 51 s. ISBN 978-807-0505-694.</ref>

== Desatero důvěryhodného digitálního repozitáře ==
Digitální repozitář by měl na základě nástrojů a auditu splňovat následující desatero, které vytvořili Bohdana Stoklasová a Jan Hutař (Národní knihovna ČR). Toto desatero je základem každého repozitáře, který by měl být považován za důvěryhodný: 
# Repozitář se zavazuje k trvalé správě/ochraně digitálních objektů pro definovanou komunitu. 
# Repozitář musí prokázat organizační způsobilost pro tento úkol (tj. vhodné financování, personální zajištění, vhodné procesy). 
# Repozitář dostojí smluvním a právním požadavkům a splňuje své povinnosti v této oblasti. 
# Repozitář má vypracován účelný a účinný strategický rámec. 
# Repozitář získává a zpracovává digitální objekty podle stanovených kritérií, která odpovídají jeho cílům a schopnostem. 
# Repozitář udržuje a zajišťuje dlouhodobou integritu, autenticitu a využitelnost spravovaných digitálních objektů. 
# Repozitář archivuje potřebná metadata o všech akcích, které byly s digitálními objekty v průběhu skladování provedeny. 
# Repozitář naplňuje potřebná kritéria pro zpřístupňování. 
# Repozitář má strategický program pro plánování ochrany. 
# Repozitář má odpovídající technickou infrastrukturu, potřebnou k trvalému udržování a zabezpečení spravovaných digitálních objektů.<ref>STOKLASOVÁ, Bohdana a Jan HUTAŘ. Nové směry v dlouhodobém uchovávání digitálních dokumentů v mezinárodním kontextu [prezentace]. Praha: Národní knihovna ČR, 37 snímků [cit. [2015-06-14]. Dostupné z: http://slideplayer.cz/slide/1952207/</ref>

== Referenční model OAIS == 
Správný digitální repozitář by měl být sestaven podle '''referenčního modelu OAIS''' (Open Archival Information System). Tento model je normou ISO 14721:2012 (Space data and information transfer systems - Open archival information system (OAIS) - Reference model)<ref> ISO 14721:2012. ISO - International Organization for Standardization [online]. Geneva: International Organization for Standardization, 2012 [cit. 2015-06-18]. Dostupné z: http://www.iso.org/iso/catalogue_detail.htm?csnumber=57284</ref> Jedná se o referenční rámec, který zajišťuje základní koncepce archivu pro uložení elektronických dokumentů. Tento model definuje hlavní funkce, které má archiv zajišťovat pro příjem, správu dat,archivní uložení, administraci, přístup, a plánování ochrany. [[Soubor:Oais obrazek.jpg|náhled|vpravo|Referenční model OAIS]]










== Open-source digitální knihovny a repozitáře ==
Seznam open-sourcových digitálních knihoven a repozitářů, které se v České republice používají.<ref> Open-source - Digitální knihovny a repozitáře. Opensource knihovna.cz [online]. 2012 [cit. 2015-06-15]. Dostupné z: http://opensource.knihovna.cz/index.php/aplikace?sid=89:Digitalni-knihovny-a-repozitare</ref>

* [http://vudl.org/ VuDL] - aplikace pro správu digitální knihovny postavena na otevřených technologiích
* [http://invenio-software.org/ Invenio] - otevřené digitální úložiště od CERNu
* [http://fedorarepository.org/ Fedora] - slouží pro ukládání, správu a přístup k digitálním objektům
* [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/Welcome.do;jsessionid=FE3B76AD49B12D5C7A65D4127D4CD785 Kramerius] - největší český opensource projekt, jehož základem je repozitář Fedora
* [http://www.dspace.cz/ DSpace] - software pro budování digitálních repozitářů, určený pro akademické, komerční a neziskové instituce
* [http://projecthydra.org/ Hydra] - universální víceúčelový repozitář s možností nástavby mnoha dalších aplikací


<references/>

[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]