Zobrazení zdroje stránky Historie informační vědy

'''Informační věda''' je v nejširším pojetí chápána jako obecná věda o informaci (fyzikální, biologické, kulturní), v užším významu pak jako věda interdisciplinárního charakteru zabývající se zákonitostmi procesů vzniku, zpracování, měření, kódování, ukládání, transformace, distribuce a recepce informací ve společnosti.<ref name=wiki>Informační věda a knihovnictví. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-20]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda</ref> <br />

== Zprostředkovatelská funkce a její dopad na informační vědu==

Vznik, vývoj a současný stav informační vědy nelze pochopit bez pochopení vzniku a vývoje společenské funkce, která má svůj počátek v době, kdy vznikly organizované sbírky zaznamenaného poznání.<ref name=cejp>CEJPEK, Jiří. Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, s. 154. ISBN 80-246-1037-X. </ref> <br />

To souvisí se vznikem písma a sepsáním informací na přenosné předměty, které způsobily vznik prvních organizovaných katalogů podobným knihovním a archivním katalogům. Odtud se rozvíjela jedna z prvních společenských funkcí – funkce zprostředkovatelská. Tato funkce zahrnovala shromažďování, zpracování a ukládání vytvořeného poznatku, příběhu, znalosti, ... v organizované sbírce dokumentů a v dnešní době i elektrických zdrojů tak, aby byla možnost zpětného vyhledávání.<br />

Ve vývoji společenské zprostředkovatelské funkce jsou tři fáze:<br />
# Postupný přechod od písma obrázkového k písmu hláskovému (fonetizace)
# Vynález knihtisku
# Vynález počítače a vznik informačních technologií<br />
Právě třetí fáze vývoje způsobila vznik a následný vývoj informační vědy.<ref name=cejp></ref><br/>

== Časové členění vývoje informační vědy dle G. Harmona ==
Glynn Harmon o časovém členění hovořil již v roce 1971, kdy se pokusil o prognózu vývoje informační vědy. Vycházel z toho, že věda o informaci jako taková vznikla již v roce 1895 z dokumentace. Koncepce dokumentace totiž historicky předcházela vzniku informační vědy.<br />

'''Vývojové etapy G. Harmona:'''
# Období formování (1895 – 1945)
# Období vnitřního sjednocování a upevňování (1945 – 1970)
# Období dozrávání (od počátku 70. let až současnost)<ref name=cejp></ref><br/>
Takové časové členění je ovšem velmi relativní, proto je nutno považovat je spíše za členění pracovní.<br/>

S tímto názorem však nesouhlasili všichni odborníci, teoretici a ani osobnosti informační vědy, např. z českého prostředí lze uvést informačního vědce Jiřího Cejpka, ze zahraničí amerického vědce Vannevara Bushe. Vannevar Bush byl toho názoru, že počátky informační vědy se nacházejí již v letech 669 – 630 před Kristem v Aššurbanipalově knihovně.

=== Období vnitřního sjednocování a upevňování ===
Kybernetika, jak bylo výše uvedeno, se narodila po 2. světové válce. Uvádí se přesný rok 1948, někteří však uvádí obecný údaj 40. léta. Právě v tomto období začal postupný vývoj ovlivňovat proud první, tedy humanitní.

Se vznikem souznění humanitního proudu a kybernetiky se začaly studovat procesy, jež probíhají při vzniku, zaznamenávání a přenosu lidského poznání. Při studiu napomáhaly nejen klasické vědy (např. filosofie, matematika), ale i nově vznikající a rozvíjející se vědy (např. lingvistika, sémantika, axiologie, dokumentalistika, kybernetika, ...). To souvisí s dnešním chápáním informační vědy jako interdisciplinárního oboru. Informační věda zasahuje do mnoha oborů, např. sociologie, [[politologie]], [[právo]], psychologie, [[pedagogika]], atd.

Na základě tohoto procesu studia se na počátku 50. let objevil poprvé výraz '''„information science“''' (informační věda).

Významnou úlohu podnětu ke vzniku a vývoji samotné informační vědy sehrála tzv. Weinbergova zpráva z roku 1962, která založila tradici americké státní informační politiky.<ref name=cejp></ref> V tomto roce pojem „information science“ ve Spojených státech amerických získal pevné kořeny – objevoval se běžně v literatuře a postupně nahrazoval pojem dokumentace. USA se zasloužila o velký rozvoj informační vědy a o řešení problematiky s ní spojené nejen v teoretické, ale i v praktické části. Americké poznatky pak ovlivnily Evropu a její konzervační přístup. Vliv byl však postupný a velké změny Evropa pocítila až ve druhé polovině 60. let. Evropský vývoj byl však i nadále ovlivněn konzervatismem a tradicionalismem.

=== Období dozrávání ===
V 70. – 90. letech v USA byl rozvoj dynamický, informační věda se stala studijním oborem na mnoha univerzitách.

První pokusy o strukturu informační vědy pochází ze 70. let. V roce 1990 se v německé Kostnici zrodilo pojetí informační vědy, které je dnes velmi zásadní pro české a evropské prostředí.

== Osobnosti při vývoji a rozvoji informační vědy ==
=== České a slovenské ===
* Jiří Toman
* Augustin Merta
* Ivan Wiesenbergen
* Jiří Cejpek
* Ján G. Žatkuliak
* Marek Gigánik<ref name=sold>SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz.</ref>

=== Zahraniční ===
* Norbert Wiener
* Vannevar Bush
* Claude Elwood Shannon
* John von Neuman
* Herman Howe Fussler<ref name=sold></ref><br/>

== Informační věda a informatika ==
Kvůli v minulosti způsobeného vlivu SSSR se tyto dva termíny i dnes používají mylně, často jsou totiž zaměňovány a dokonce i ztotožňovány. Tyto termíny spolu sice souvisí, ale není mezi nimi rovnocenný vztah.

Informační věda je svébytným interdisciplinárním vědním a studijním oborem, který práce a výsledků informatiky (počítačové vědy) a informačních technologií, zejména za účelem plnění své zprostředkovatelské funkce, pouze využívá, podobně jako ostatní neinformatické společenskovědní, humanitní i přírodovědné obory.<ref>Informační věda: Informační věda vs. informatika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda#Informa.C4.8Dn.C3.AD_v.C4.9Bda_vs._informatika </ref>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references/>

=== Použitá literatura ===
* CEJPEK, Jiří. ''Informace, komunikace a myšlení: úvod do informační vědy''. 2. přeprac. vyd. Praha: Karolinum, 2005, 233 s. ISBN 80-246-1037-X.
* SOLDÁNOVÁ, Zdeňka. ''Historie informační vědy v USA v první polovině 20. století''. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Kabinet knihovnictví, 2007. 102 s. Vedoucí práce PhDr. Michal Lorenz. Dostupné online: http://is.muni.cz/th/136067/ff_b/historie_informacni_vedy.pdf
* Informační věda. In: ''Wikipedia: the free encyclopedia'' [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2014 [cit. 2015-01-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Informa%C4%8Dn%C3%AD_v%C4%9Bda

=== Související články ===
* [[Informační věda]]
* [[Informace]]
* [[Jiří Cejpek]]
* [[Přístupy k informační vědě]]

=== Klíčová slova ===
informační věda, informační společnost, informace, historie, information science

[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Teoretické a obecné aspekty knihovnictví a informací]]