Zobrazení zdroje stránky Modely chování při vyhledávání informací

Během výzkumu  informačního chování bylo vytvořeno mnoho teoretických modelů které popisují '''chování uživatelů při vyhledávání informací.'''

=== Wilsonův model ===


[[T.D.Wilson|T.D. Wilson]] vymezil čtyři základní pojmy [[informační chování|informačního chování]]:<br />

'''Information Behavior'''
Informační chování je souhrn lidského chování ve vztahu ke zdrojům a informačním kanálům,
zahrnuje aktivní i pasivní informační hledání a informační využívání.    

'''Information Seeking Behavior'''
Je záměrné vyhledávání informací v důsledku uspokojení nějakého cíle. V průběhu
vyhledávání může dojít k interakci s manuálními informačními nebo s počítačově-
orientovanými systémy (web).

'''Information Searching Behavior'''
Interakce uživatele s informačními systémy všeho druhu. Skládá se ze všech interakcí se systémem, ať už na úrovni interakce
mezi člověkem a počítačem (například použití myši a kliknutí na odkaz) nebo intelektuální
úrovni (přijetí [[Booleovská algebra|Booleovské strategie]] vyhledávání), které budou zahrnovat i duševní akty, jako
je posuzování významu dat a informací při získávání informací.

'''Information Use Behavior'''
Skládá se z fyzické a duševní činnosti zapříčiněné začleňováním nalezených informací do
osobního vědomostního fondu. Může zahrnovat fyzické úkony, jako je označení části textu
upozorňujícího na jeho význam nebo důležitost, stejně tak i duševní akty, které se týkají
porovnání nových informací se stávajícími znalostmi.

=== Informační slídění ===
Vytvořili Stuart Card, Ed H. Chi and Peter Pirolli<ref>PIROLLI, Peter a Stuart CARD. <i>Information foraging</i>. 1999.</ref>.Tento model je odvozen
z antropologických teorií. Vychází z předpokladu, že lidé při sběru informací využívají vrozený sběračský mechanismus, který se vyvinul, aby pomohl našim předkům při hledání
potravy. Lepší porozumění lidskému chování při vyhledávání může zlepšit použitelnost
webových stránek.
Uživatelé větří vůni informací, které hledají. Když jsou jednou na stopě, pokračují, dokud
„vůně“ nevyprchá. Jsou - li ztraceni, vrátí se na známé a bezpečné místo, jakým je úvodní
stránka webové prezentace nebo zkusí jiný způsob navigace.

=== Ellisův model informačního chování ===
Ellis identifikoval 6 klíčových aktivit v procesu vyhledávání informací<ref>ELLIS, David. <i>A behavioural approach to information retrieval system design.Journal of documentation</i>. 1989.</ref>.
Ellisův model je postaven na kognitivním přístupu k informačnímu chování.
* '''Zahájení '''– prostředky používané uživatelem k započetí hledání informací, jako jedotazování chytrého kolegy.
* '''Řetězení'''– sledování poznámek pod čárou a citací ve známém materiálu, nebo řetězení známých položek pomocí citačních indexů.
* '''Prohlížení''' – částečně řízené nebo částečně strukturované vyhledávání
* '''Diferenciace '''– používaní známých rozdílů v informačních zdrojích jako způsob filtrování množství získaných informací
* '''Monitorován'''í – udržet současnou vnímavost při vyhledávání.
* '''Získávání '''– selektivní identifikace relevantních zdrojů a informací.
* '''Ověření '''– kontrola důvěrohodnosti informací.
* '''Závěr '''– spojení částečných závěrů do finálního závěru.
U jednotlivých prvků je jasné, že zahájení je na začátku procesu a závěr proces ukončuje.
Ověření by mělo být předposledním prvkem. Získávání musí navázat na prohlížení.
Prohlížení, řetězení, monitorování jsou vyhledávající postupy, diferenciace je proces filtrace.

===Epizodický model===
Epizodický model je do velké míry založen na intuici a vhledu a interakci s informací. Jsou
zde 4 dimenze, které charakterizují chování při vyhledávání. Ty mohou být kombinovány
celkem 16 různými způsoby.
* Metoda interakce (skenování/vyhledávání)
* Cíl interakce (učení/výběr)
* Způsob vyhledávání (rozeznání/specifikace)
* Požadovaný zdroj informací (information/meta-information
=== Model Jamese Krikelase ===
Krikelasův model je<ref>KRIKELAS, James. <i>Searching the Library Catalog--A Study of Users' Access</i>.</ref> jedním z prvních modelů, které se zabývají hledáním informací. Zdůrazňuje jak důležitost nejistoty jako motivačního faktoru, tak potenciál uživatele získat
odpověď z paměti vlastní nebo blízkých osob.
Obsahuje 13 prvků. Popisuje situaci, ve které si osoba (uživatel) uvědomí „znalostní“ nejistotu
týkající se nějakého problému a snaží se o redukci této nejistoty na únosnou úroveň. Důvodem
pro vznik nejistoty může být konkrétní událost, ale také nějaká probíhající činnost spojená
například s prací, studiem apod. Protože pro odpověď na značnou část problémů může uživatel
najít odpověď ve své vlastní mysli, pouze malá část problémů bude iniciovat chování, které
označujeme jako informační.
Na vrcholu modelu je dvojice činností „shromažďování/získávání informací“ a „sdělování
informací“. Zahájení shromažďování informací je odpovědí na informační potřeby, jejichž
vznik je zpravidla podnícen buď nějakou zvláštní událostí, nebo vyplyne z nároků uživatelova 
bezprostředního okolí. Výsledné informace jsou pak uloženy v paměti jedince nebo, jsou-li ve
fyzické podobě, někam založeny – shromažďování informací je tedy vedeno s cílem informace
získat a použít, případně v mentální či fyzické podobě uložit na pozdější použití.
Sdělování/předávání informací je definováno jako šíření informací, které jsou komunikovány
v podobě psané, slovní, vizuální nebo haptické. K uspokojení informačních potřeb si uživatel
vědomě volí zdroj, který může být interní (tj. jedinec sám) nebo externí (jiní lidé se kterými
komunikuje buď přímo nebo prostřednictvím záznamu na nějakém nosiči či médiu.

===Information search proces (ISP) ===
Vytvořila [[Carol Kuhltau]] v roce 1991.
Kuhltau (1991) rozděluje ISP do 6 fází (zahájení,výběr,objasňování, formulace, sběr dat,prezentace) a každá zahrnuje 4 aspekty.

1. Kognitivní – Myšlenky – čeho chceme dosáhnout

2. Afektivní – pocity

3. Akce

4. Strategie

=== Model Dervinové ===
[[Brenda Dervin]] je autorkou konceptu „Vytváření významu“ (sense-making) se definuje jako určité chování zahrnující vnitřní i vnější faktory působící na jedince. Hledání informací a jejich použití jsou aktivity, které člověk podniká za účelem vytvoření a budování vlastního pochopení určité nesrovnalosti. Studium této problematiky („vytváření významu“) zaměřuje na zjištění, jakými způsoby lidé konstruují vlastní pochopení informace.

==Odkazy==
=== Reference ===
<references />
===Použitá literatura===
PRÁGEROVÁ, Linda. Informačné správanie: základné pojmy a prehľad prístupov k skúmaniu tohto společenského fenoménu. In: ''Inflow.cz'' [online]. 7.5.2010 [cit. 2016-06-15] Dostupné z: http://www.inflow.cz/informacne-spravanie-zakladne-pojmy-prehlad-pristupov-k-skumaniu-tohto-spolocenskeho-fenomenu

PŘÍBRAMSKÁ, Ivana. Úvod do informačního chování [online]. Praha: Ústav informačních
studií a knihovnictví v Praze, 2008 [cit. 2015-01-08]. Dostupné
z: http://texty.jinonice.cuni.cz/studijni-texty/pribramska-ivana/pribramska_01.pdf/view

STEINEROVÁ, Jela. Informačné správanie: pohl'ady informačnej vedy. 1. vyd. Bratislava: Centrum vedecko-technických informácií SR, 2005, 189s. ISBN 8085165902.

===Klíčová slova===
Model, vyhledávání, chování, uživatel, informace


[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]