Zobrazení zdroje stránky Prameny úřední provenience

Prameny úřední provenience jsou písemnosti, které '''vznikly organickou činností úředních institucí.''' Úřední písemnosti obsahují pět základních typů, z nichž některé mají ještě další varianty.

== Základní typy úředních písemností ==

=== Listiny ===

Písemnost upravená podle určitých pravidel, která má '''vydat svědectví o právním pořízení.''' Listiny jsou hlavní součástí středověkých [[Archiv|archivů]]. Listiny se dále mohou dělit následujícím způsobem:

'''Podle postavení vydavatele'''
* listiny veřejné - např. listiny císařské a papežské
* listiny soukromé - listiny ostatních vydavatelů
'''Podle místa vyhotovení'''
*listiny kancelářské (vydavatelské) provenience - vznikly v kanceláři vydavatele a péčí jeho úředníků
*listiny příjemecké provenience - byly vyhotoveny písařem nebo ve [[Skriptoriu|skriptoriu]] příjemce, vydavatel je pouze potvrdil
'''Podle vztahu k právnímu jednání'''
*listiny vysvědčovací ''(notitiae)'' - v objektivní formě vysvědčují o právním jednání, které se konalo dříve
*listiny dispozitivní ''(chartae)'' - právní pořízení završují nebo zakládají
'''Podle obsahu'''<br />
Privilegia, směny majetku, smlouvy, soudní listiny aj.

=== Mandáty (patenty) ===
Jde o písemnosti, jimiž je udělován nějaký příkaz. Byly vydávány ve formě otevřené (''littera patens'' = patent), na rozdíl od listin byly pečetěny přitištěnou [[Pečeť|pečetí]]. Rovněž na rozdil od listin měly '''dočasnou platnost''' (do splnění příkazu). Byly používány od pozdního středověku především ve správních záležitostech.

=== Listy ===
Jako listy označujeme písemnosti '''bez právního obsahu obsahující pouhá sdělení.''' Byly stylizovány jednoduchou formou a expedovány uzavřené ''(litterae clausae).'' Dělí se na '''listy kancelářské (úřední)''' a '''soukromé (soukromá sdělení)'''. Středověké listy mohou být dochovány v originále, velmi často jsou však obsaženy ve [[Formulářové sbírky|formulářových sbírkách]].

=== Úřední knihy ===
Jde o knihy, které vznikly ze zvýšené péče o písemnosti listinné povahy nebo aby nahradily vydávání jednotlivých listin. 

*'''''Úřední knihy veřejné''''' - nahrazují listinu v určitém právním prostředí: např. [[Desky zemské|desky zemské]], [[Desky dvorské|desky dvorské]], [[Městské knihy|městské knihy]], knihy církevní správy (knihy svěcenců, [[Knihy konfirmační|knihy konfirmační]], [[Knihy erekční|knihy erekční]], soudní akta, [[Vizitační protokoly|vizitační protokoly]]), knihy hospodářské a účetní povahy ([[Urbáře|urbáře]], účty).

*'''''Úřední knihy pro vnitřní potřebu kanceláře''''' - pomůcky sloužící při vydávání listin a pro jejich evidenci ([[Formulářové sbírky|formulářové sbírky]], [[Registra|registra]], adresáře, tituláře apod.; mimo kancelář např. kopiáře, v novověku [[Podací protokol|podací protokoly]], rejstříky, elenchy aj.)

=== Akta (spisy) ===
Akta, nazývané též spisy), jsou písemnosti, které vznikly z činnosti řádně organizované kanceláře, úřadu nebo podniku. Jsou '''produktem průběhu úředního jednání.''' Zahrnují zpravidla '''podání''' (žádost nebo podnět, jímž se někdo obrací na úřad), '''vyjádření, zápis o úředním jednání, vyřízení,''' někdy též '''přílohy''' apod. Složení akt souvisí se způsobem, jakým byla záležitost projednávána a vyřizována. K aktovému materiálu jsou v kanceláři zhotovovány pomůcky, které slouží jeho evidenci a orientaci v něm (většinou úřední knihy pro vnitřní potřebu kanceláře): [[Podací protokol|podací protokoly]] (evidují podání v pořadí, v jakém přicházela do kanceláře; obsahují podací číslo, jméno referenta, jemuž byla záležitost přidělena k vyřízení, obsah vyřízení); indexy (evidence materiálu podle osobních a věcných hledisek); elenchy (rozpisy materiálu podle spisových značek a obsahu).

Úřední prameny jsou obecně považovány za objektivnější nežli ostatní typy písemných pramenů. Proto jim je dávána přednost před ostatními. I v jejich případě je však nutno provádět důslednou historickou kritiku, brát přitom v úvahu jejich funkci, souvislosti, v nichž vznikly, a společenské prostředí, v němž vznikly a kde byly používány. Tyto zásady platí pro všechna období od starověku až po moderní dobu.

== Právněhistorická klasifikace úředních pramenů ==
Protože jsou úřední prameny produktem konkrétních právních vztahů, případně tyto vztahy kodifikují, jsou současně hlavními prameny pro [[Dějiny práva|dějiny práva]]. Podle právních historiků se úřední prameny dělí na:
*normativní právní akty - právní normy vydávané státními orgány s legislativní pravomocí.
*právní obyčeje (zvyklosti)
*precedenty
*smlouvy normativního charakteru (mezinárodní apod.)
*obecné právní zásady a jurisprudence

== Odkazy ==

=== Zdroj ===
Text byl převzat z původních internetových skript Katedry archivnictví a PVH vzniklých v rámci projektu OPPA (http://pvh.ff.cuni.cz/index_OPPA.htm).