Zobrazení zdroje stránky Bibliometrie, scientometrie a metody hodnocení vědy

== Bibliometrie ==
'''Bibliometrie''' je vědní obor zabývající se kvantitativní analýzou dokumentů vznikajících v rámci vědecké komunikace, který vychází z předpokladu, že zkoumané dokumenty jsou odrazem stavu vědeckého poznání. Bibliometrické výzkumy směřují k formulaci kvantitativních zákonitostí souvisejících s formální a sémantickou strukturou dokumentů (např. Bradfordův zákon, Lotkův zákon, Zipfův zákon atd.). Bibliometrie se chápe jako součást informetrie anebo scientometrie, prakticky se však s těmito disciplínami výrazně překrývá.<ref>ŠVEJDA, Jan. Bibliometrie. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003-a [cit. 2018-04-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000344&local_base=KTD.</ref><br />
<br />
A. Prichard definoval bibliometrii jako aplikaci matematicko-statistických metod, které slouží k objasnění procesů vznikajících v prostředí písemné komunikace. Bibliometrie sleduje směr a charakter rozvoje vědeckých disciplín, intelektuální vliv autorů a vědeckých periodik a spolupráci mezi jednotlivými autory či vědními obory. Problémem bibliometrie je nerovnoměrné zastoupení odborných časopisů v citačních rejstřících a také časté autocitace, které autorům zvyšují počet obdržěných citací.<ref>MACHKOVÁ, Marie, 2006. Současné trendy v oblasti webometrické analýzy. Brno. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/64759/ff_m/machkova.txt. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta.</ref> <br />

== Bibliometrické zákony ==
[[Lotkův zákon]] - zákon měření vědecké produktivity, který byl definován při srovnávání publikační činnosti autorů v oblasti chemie a fyziky.<ref name="vavrikova">VAVŘÍKOVÁ, Lucie. Úvod do scientometrie [online]. Praha, 2008 [cit. 2018-04-28]. http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/%C3%9Avod-do-scientometrie_Vav%C5%99%C3%ADkov%C3%A1.pdf</ref> Zjišťuje, že na každých 100 autorů publikujících jeden článek připadá 25 autorů, kteří publikují dva články, 11 autorů, publikujících 3 články a 6 autorů, kteří publikují 4 články. Na základě Lotkova zákona lze předem určit, kolik autorů publikuje více článků, pokud známe počet autorů, kteří publikovali jeden článek.<ref>JONÁK, Zdeněk. Lotkův zákon. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-04-28]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000510&local_base=KTD.</ref><br />

[[Zipfův zákon]] - zákon vyjadřuje skutečnost, že základ lexiky vytváří relativně malý počet silně frekventovaných slov. Zipf slova uspořádal podle frekvece (f) výskytu, slovo s nejvyšší hodnotou výskytu získalo r =1, následující r = 2 atd. Jsou-li slova dlouhého textu seřazena podle pořadí klesající četnosti jejich výskytu, potom součin pořadí (r) a četnosti (f) pro každé slovo textu bude přibližně táž konstanta (C), která závisí na délce textu.<ref name="vavrikova" /><br />

[[Bradfordův zákon]] - zákon rozptylu informací, nebo rozptylu relevantních článků v časopisech. Definoval jej Samuel Clemens Bradford, americký knihovník, jeden ze zakladatelů '''bibliometrie'''. Tento zákon se prakticky může použít např. pro tvorbu a vyváženost knihovních fondů. Obdobně jako Lotkův zákon definuje nepřímou úměru mezi časopisy a relevantními články v nich - maximální počet relevantních článků je soustředěn v minimálním počtu časopisů tvořících tzv. jádro. Jádro oboru pak tvoří nejužší skupina časopisů, ve kterých vyšlo nejvíce relevantních článků.<ref name="vavrikova" /><br />

== Bibliometrické metody ==

[[Citační analýza]] - matematicko-statistická bibliometrická metoda, která kvantifikuje vztahy mezi autory, dokumenty a vědními obory na základě bibliografických citací a bibliografických referencí. Zkoumá citovanost dokumentů, četnost citací v dalších pracích apod. Jejím výsledkem může být určení hodnoty scientometrického indikátoru. Analýzou citačních rejstříků je možné určit a popsat směr budoucího vývoje vědních disciplín a mapovat vědu. S její pomocí se měří tzv. viditelnost v oblasti vědy. Citační analýzy měří a indikují především: <br />
* počet citací dokumentu
* vztahy dokumentů
* vzájemnou obsahovou souvislost
* nepřímou obsahová souvislost 
* jádro oboru
* kvantifikované profily oboru a prognostické odhady

[[Publikační analýza]] - matematicko-statistická bibliometrická metoda, zabývající se kvantitativním měřením produkce publikací. Pomocí publikační analýzy nejčastěji vyhodnocujeme:  <br />
* geografickou oblast
* vědní oblast
* časovou periodu
* typ vědecké literatury
* autora v oboru nebo zemi
* časopisy v oboru
* instituce <ref name="vavrikova" /><br />

== Scientometrie ==
'''Scientometrie''' - její název je odvozen z ''metrein'' – merit (rec., lat.), ''scientia'' – znalost, vědění. Přímo navazuje a vychází z informační vědy a používá mj. její metody, pro správné pochopení je ji třeba vsadit do kontextu jednotlivých metod [[bibliometrie]] a [[infometrie]]. Dnes je [[scientometrie]] nejvíce využívána pro hodnocení vědy a pro rozdělování finančních zrojů ve vědě.<ref name="vavrikova" /><br />

Scientometrie je kvantitativní věda, ve které je potřeba definovat metriky na jejichž základě je možné kvantitu určit. Určuje se pomocí indikárotů, kterých bylo v průběhu vývoje scientometrie navržěno velké množství. Indikátory jsou obecně určeny pro hodnocení na všech úrovních, na mikroúrovni (autor, článek), střední úrovni (výzkumný tým, projekt, instituce), i na makroúrovni (velké instituce, stát, region).<ref name="vavrikova" />

== Scientometrické indikátory ==
=== [[Impakt faktor]] ===


=== [[H-index]] ===














== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>