Zobrazení zdroje stránky 3. Kvalitativní a kvantitativní výzkum, vzájemné porovnání

==Úvod==
Některé '''věděcké obory''' mají poměrně jasno, z jakých metodologických východisek vychází. Podíváme-li se například na ''fyziku, chemii a matematiku'', můžeme vypozorovat, že vždy zdůrazňovaly ve své metodologii kvantifikaci. Naopak ''vědy o umění, historii a jazyku'' spíše dávaly přednost metodologii, která jim umožnila porozumět celostní vnitřní logice, a proto volili spíše kvalitativní zkoumání znaků a procesů.<ref name="Fer">Ferjenčík, Ján. Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-367-6.</ref>

Rozdíly v přístupu ke zkoumání se odrážely i ve '''filosofických proudech'''. ''Pozitivismus'' vedl ke kvantifikaci a experimentální manipulaci zkoumaného jevu, zatímco ''fenomenologie'' nabádala k tomu, aby výzkumník nechával jevu prostor, aby se před ním odhaloval ve své šíři i hloubce. <ref name="Fer" />

V '''dějinách psychologie''' můžeme vidět směry, které inklinovaly k jednomu či druhému přístupu. Ke kvantitativnímu přístupu se klonila ''psychofyzika, psychologický strukturalismus a funkcionalismus a behavioristická psychologie''. Naopak ''gestaltisté'' upozorňovali na to, že rozložením reality na její části není možné ji dostatečně zkoumat. Také zastánci ''analytického směru'' se klonili ke kvalitativnímu přístupu, neboť jim umožňoval pochopit dynamiku osobnosti. <ref name="Fer" />

Psychologie zkoumá velmi složitý a proměnlivý předmět, a proto se nelze jednoznačně přiklonit k jednomu či druhému typu zkoumání. Oba přístupy mají své výhody i nevýhody, ale nejsou si sobě nadřazené ani nejsou svými "protivníky". Spíše můžeme pozorovat, že se '''navzájem doplňují''' .<ref name="He" /> <ref name="Fer" /> Volba výzkumného přístupu by se měla odvíjet vždy od ''definování výzkumného problému a základní výzkumné otázky''. <ref name="še" />  Rozhodnutí se odvíjí od našeho '''záměru'''  (Chceme testovat hypotézy, nebo se snažíme získat vhled, porozumět a zorientovat se v nějakém fenoménu?).<ref name="Fer" /> Rozhodnutí o tom, že použijeme kvantitativní/kvalitativní metodu by nikdy nemělo předcházet stanovení výzkumného plánu. <ref name="še">Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Vyd. 2.). Praha: Portál.</ref>

V současné vědě můžeme stále častěji pozorovat '''kombinaci obou metod''' - mluvíme pak ''smíšeném plánu výzkumu'' či o ''smíšené výzkumné strategii''. <ref name="He">Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.</ref>

==Kvantitativní výzkum==

U kvantitativního přístupu vycházíme z teorie, na základě níž pomocí operacionalizace vytvoříme hypotézu a následně ověřujeme statistickými metodami. Nejčastější používanou logickou operací je zde '''dedukce'''. Znamená to tedy, že ještě před započetím vlastního výzkumu známe již proměnné i postup, jak budeme získaná data interpretovat. Jeho cílem je ''ověřit vztahy mezi proměnnými'' nebo zjistit, jaký mezi sebou proměnné mají ''vztah''. <ref name="še" />  V kvantitativním výzkumu budeme pracovat nejčastěji s '''daty číselnými (numerickými)''', tedy ''pořadovými, intervalovými a poměrovými''. <ref name="Fer" />Při takovém výzkumu je samozřejmě nutné, abychom používali taková měření, která jsou validní (měří to, co se má měřit) a reliabilní (pokud se hodnota nezměnila, změří ji pokaždé stejně).<ref name="He" />

Základními podobami kvantitativního výzkumu jsou ''neexperimentální'', kdy výzkumník nemění situaci, podmínky či zkušenosti jedinců, nebo ''experimentální'', kdy výzkumník nezávislé proměnné mění. <ref name="He" />

Charakteristikou kvantitativního výzkumu je, že může námi vybranou zkoumanou realitu omezit. <ref name="še" />  Můžeme o něm tedy mluvit jako o '''reduktivním zkoumání'''.<ref name="Fer" /> To se může zdát nevýhodou například pokud zadáme lidem dotazníky, které budeme kvantitativně zpracovávat, postihneme dotazníkem pouze ty faktory, které jsou v něm s pomocí otázek zahrnuty. Také si nemůžeme být jisti, jak respondenti jednotlivé otázky pochopí (například jak rozumí termínům čestný, přísný apod.).<ref name="še" />  Takto získaným zjištěním může chybět kontext, ale zároveň mohou být přesnější.<ref name="Fer" /> Další charakteristikou je, že kvantitativní výzkum se snaží postihnout '''sociální trendy větších rozměrů''' (např. stát). <ref name="He" /> 

Shrneme-li výše zmíněné, mezi '''výhody''' kvantitativního výzkumu patří možnost testovat a validizovat teorie, zobecňovat výsledky na populaci, možnost eliminace rušivých proměnných  a prokázat tak příčinný vztah, užitečnost při zkoumání velkých skupin,poměrně rychlý a přímočarý sběr dat. Další předností je, že pracujeme s přesnými, numerickými daty, která nám umožňují jejich rychlou analýzu. Výsledky jsou v kvantitativním přístupu nezávislé na výzkumníkovi.<ref name="He" />

Mezi jeho '''nevýhody''' patří již zmiňovaný redukcionismus, který může vést k opomenutí některých fenoménů, protože se soustřeďujeme pouze na testování určité teorie, nikoliv její rozvoj. Také používané kategorie nemusí odpovídat lokálním zvláštnostem. Ačkoliv je výhodou zobecnění, tak naše výsledky mohou být příliš obecné a abstraktní pro přímou aplikaci v daných podmínkách. <ref name="He" />

==Kvalitativní výzkum==

Podstatou tohoto přístupu je sběr dat bez toho, aby byly na jeho počátku stanovené základní proměnné. Sběr dat je rozprostřen do široka. Na rozdíl od kvantitativního výzkumu, kde se začínalo od teorie a stanovení hypotéz předem, zde projekt na předem vybudované teorii nezávisí a hypotézy předem také nestanovujeme. Z tohoto vyplývá, že používanou logickou operací je zde spíše '''indukce''' - až poté, co nasbíráme dostatečné množství dat, začínáme hledat pravidelnosti, které se v nich objevují. <ref name="še" />  Díky možnosti modifikování a doplňování výzkumných otázek v průběhu výzkumu, sběru dat a jejich analýzy, je některými autory považován kvalitativní výzkum za ''emergentní či pružný typ výzkumu''. <ref name="He" />

Sběr dat a jejich analýza má '''dlouhodobý charakter''', přičemž oba procesy probíhají současně. Během cyklů sbírání dat a jejich analýzy své domněnky a závěry přezkoumáváme.<ref name="He" /> Pro kvalitativní výzkum je typická práce s '''nominálními proměnnými'''. <ref name="Fer" /> Mezi další základní charakteristiky kvalitativního přístup patří další a intenzivní kontakt se zkoumaným jevem, snaha o získání integrovaného pohledu, používání málo standardizovaný metod k získávání dat, obtížná replikace výzkumu a obtížnost zobecnění. <ref name="He" />

Výstupem kvalitativního výzkumného designu je '''formulace nové hypotézy nebo teorie'''.<ref name="še" /> <ref name="Bah">BAHBOUH, R. (2013). Metody psychologie. In Ilona Gillernová, Jiří Šípek (eds.) a kolektiv. Vybrané kapitoly z psychologie pro každého (14-16). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, katedra psychologie.</ref>
Při provádění kvalitativního výzkumu je třeba dát si pozor na dostatečnou transparentnost, průhlednost - vždy by mělo být zmíněno, jakým způsobem byli vybíráni jedinci do našeho výzkumu a jakým způsobem byla provedena analýza. <ref name="He" />

Jak se kvalitativní výzkum vypořádává s ''validitou''?  Zabezpečuje ji procesem zvaným '''triangulace'''. Jedná se o pojem, který pochází z geodezie. V geodezii funguje na principu, že pokud chceme určit správně pozici nějakého bodu, potřebujeme minimálně tři jiné pevné body, jejichž umístění spolehlivě známe. Stejně tak v kvalitativním výzkumu, pokud usilujeme o soulad našich výsledků s realitou, měli bychom se opírat o více zdrojů informací. Tím není myšlen větší počet lidí v našem vzorku, ale využití více nástrojů, kterými budeme zjišovat a ověřovat tutéž informaci. <ref name="Fer" />

'''Výhodou''' kvalitativního výzkumu je, že jsou jevy zkoumány pokud možno v celé své šíři. Umožňuje nám postihnout mnoho vzájemných souvislostí a návazností. <ref name="Fer" /> Díky kvalitativním metodám jsme schopni zohlednit působení kontextu a lokálních podmínek, získáváme podrobné informace a hloubkový popis případů, které následně můžeme porovnávat, sledovat jejich vývoj a zkoumat příslušné procesy.  Umožňuje nám zkoumat jevy v jejich přirozeném prostředí a dobře reagovat na místní podmínky. Pomáhá nám při hledání lokálních (idiografických) příčinných souvislostí a při počáteční exploraci fenoménů. Kvalitiativní design postihuje spíše menší sociální jednotky (např. interakce ve školní třídě). <ref name="He" />

'''Nevýhodou''' kvalitativního výzkumu je, že jeho výsledky není možné zobecnit <ref name="še" />  ani přenést do jiného prostředí. Neumožňuje nám provádět kvantitativní predikce a těžko díky němu budeme testovat hypotézy a teorie. Analýáza a sběr dat jsou časově mnohem náročnější, než je tomu u kvantitativních výzkumů. Také je důležité vědět, že výsledky jsou snadněji ovlivnitelné výzkumníkem, jeho osobními názory, předpoklady a preferencemi. <ref name="He" />

==Vztah kvalitativního a kvantitativního výzkumu==
Oba typy výzkumů nejdou proti sobě, ale vzájemně se doplňují. Jestliže pochopíme, jak se od sebe oba přístupy liší, pochopíme pak lépe i povahu každého z nich <ref name="He" />. Pro přehlednost uvádíme  rozdíly, které jsou blíže popsány v kapitolách výše, tabulku:

{| class="wikitable"
|-
! !!Kvalitativní přístup!!Kvantitativní přístup
|-
|'''Vědecké disciplíny s důrazem na metodologii'''||Jazykověda, historické a uměnovědní disciplíny||Matematika, fyzika, chemie
|-
|'''Filosofický přístup'''||Fenomenologie||Pozitivismus
|-
|'''Psychologické disciplíny'''||Analytická a Gestalt psychologie||Psychofyzika, psychologický strukturalismus a funkcionalismus, behavioristická psychologie
|-
|'''Logická operace'''||Indukce||Dedukce
|-
|'''Vztah k teorii'''||Nevycházíme ze známé teorie||Vycházíme ze známé teorie
|-
|'''Stanovení hypotéz'''||Nestanovujeme předem||Stanovujeme předem
|-
|'''Výstup'''||formulace nové hypotézy nebo teorie||ověření nebo zjištění vztahy mezi proměnnými
|-
|'''Zobecnitelnost na populaci'''||Obtížná, až nemožná||Ano (za podmínky reprezentativity)
|-
|'''Metody'''||Pozorování, analýza textů, dokumentů, audio a videozáznamů, rozhovory||Statistické šetření, experiment, analýza oficiálních statistik, strukturované pozorování, obsahová analýza dle přesného kódovacího schématu
|-
|'''Proces'''||Neustálé porovnávání a přehodnocování, od sběru dat přecházíme k vyhodnocování a zase zpět ke sběru.||Postupný (plán, sběr dat, analýza)
|-
|'''Optika zkoumání'''||Holistická - jev dle možností v celé šíři a všech rozměrech||Reduktivní - vybírá části jevu
|-
|'''Data'''||Nenumerická - nominální||Numerická - pořadová, intervalová, poměrová
|-
|'''Zkoumaný vzorek'''||Menší jednotky - např. subkultura, školní třída||Větší jednotky - např. občané státu
|-
|'''Využívaná metoda analýzy'''||Interpretativní metody, hledání témat a pravidelnosti v narativních datech||Statistická analýza
|-
|'''Výhody'''||
*jevy zkoumány v celé své šíři
*postihuje mnoho vzájemných souvislostí a návazností
*možnost zohlednit působení kontextu
*podrobné informace, hloubkový popis případů
*zkoumání jevů v jejich přirozeném prostředí
*hledání lokálních (idiografických) příčinných souvislostí
*k počáteční exploraci fenoménů
||
*možnost testovat a validizovat teorie
*zobecňovat výsledky na populaci
*možnost eliminace rušivých proměnných a prokázat tak příčinný vztah
*užitečnost při zkoumání velkých skupin
*poměrně rychlý a přímočarý sběr dat
*pracujeme s přesnými, numerickými daty, která nám umožňují jejich rychlou analýzu
*výsledky nezávislé na výzkumníkovi.
|-
|'''Nevýhody'''||
*výsledky nemožné zobecnit, přenést do jiného prostředí
*neumožňuje kvantitativní predikce
*neumožňuje testovat hypotézy a teorie
*analýza a sběr dat časově mnohem náročnější
*výsledky snadněji ovlivnitelné výzkumníkem
 ||
*redukcionismus - testování teorie, nikoliv její rozvoj
*používané kategorie nemusí odpovídat
*výsledky mohou být příliš obecné a abstraktní pro aplikaci
|}


Hendl (2016, str.53)<ref name="He" /> zdůrazňuje hlavní rozdíly takto:

{| class="wikitable"
|-
! !!'''Kvalitativní'''!!'''Kvantitativní'''
|-
|'''Úloha výzkumu'''||explorace různých interpretací||přípravná
|-
|'''Vztah mezi výzkumníkem a zkoumaným'''
 ||blízký||odtažitý
|-
|'''Pozice výzkumníka ve vztahu ke zkoumanému'''||uvnitř||vně
|-
|'''Vztah mezi teorií výzkumu a vlastním výzkumem'''||emergence - teorie teprve vzniká||potvrzování
|-
|'''Strategie výzkumu'''||nestrukturovaná||strukturovaná
|-
|'''Pole zjištění'''||idiografické||nomotetické
|-
|'''Zobrazení sociální reality'''||procesuální a sociálně konstruované zkoumanou osobou||statické a mimo zkoumanou osobu
|-
|'''Povaha dat'''||bohatá, hluboká
 ||tvrdá, reliabilní
|}

==Smíšený typ==

Z porovnání obou přístupů vyplývá, že jsou k sobě '''komplementární''' a vzájemně se '''doplňují'''. Každý má své silné i slabé stránky. <ref name="Fer" /> Proto jsou používány smíšené (kombinované) výzkumné projekty. Smíšený výzkum definujeme jako ''"obecný přístup, v němž se míchají kvantitativní a kvalitativní metody, techniky nebo paradigmata v rámci jedné studie (Hendl, 2016, str. 56) <ref name="He" />."''

'''Výhodou''' takového designu je vzájemné potencování čísel a slov, obrazů a vyprávění. Přínosy obou typů přístupů se doplňují, díky čemuž mohou výzkumníci generovat i testovat zakotvenou teorii a odpovídat na mnohem komplexnější, širši i specifičtější otázky. Smíšený přístup poskytuje někdy silnější důkazy pro závěry konvergencí výsledků a vnáší pohledy, které jsou při použití pouze jedné z obou metod opomíjené. Výsledky získané tímto způsobem také zvyšují obecnost výsledků. A konečně - pokud jdou kvantitativní i kvalitativní přístup ruku v ruce, přináší nám úplnější znalosti, o které pak můžeme opřít teorii i praxi. <ref name="He" /> 

Mezi jeho '''nevýhody''' patří obtížná proveditelnost kvůli velkým nákladům času i peněz, což klade požadavky i na spolupráci více výzkumníků. Ti musí být schopni zvládat více metod. Zároveň je potřeba takový výzkum zpracovat důkladněji nežli rozdělený. Někteří odborníci zároveň odmítají míšení těchto dvou metod a postupů. <ref name="He" />

==Odkazy==
===Reference===
<references />

===Použitá literatura===

*Bahbouh, R. (2013). Metody psychologie. In Ilona Gillernová, Jiří Šípek (eds.) a kolektiv. Vybrané kapitoly z psychologie pro každého (14-16). Praha: Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, katedra psychologie.
*Ferjenčík, Ján. Úvod do metodologie psychologického výzkumu: jak zkoumat lidskou duši. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-367-6.
*Hendl, J. (2016). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace (Čtvrté, přepracované a rozšířené vydání). Praha: Portál.
*Švaříček, R., & Šeďová, K. (2014). Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách (Vyd. 2.). Praha: Portál.

===Externí odkazy a doporučená literatura===

*Disman, M.: Jak se vyrábí sociologická znalost. Karolinum, Praha 1993 - nabízí obdobné srovnání jako v článku
*Punch, K.F.: Základy kvantitativního šetření. Portál 2008
*Strauss, A., Corbinová, J.: Základy kvalitativního výzkumu. Albert, Boskovice 1999
*Maršálová, L., Mikšík, O.: Metodologie psychologie. SPN, Bratislava 1988
*Martin, P., Bateson, P.: Úvod do teorie a metodologie měření chování. Portál, Praha 2009

===Související články===

*[[4. Typy kvalitativních a kvantitativních výzkumů]]
*[[7. Typy proměnných a škálování]]
*[[23. Sběr a zpracování dat v kvalitativních studiích]]
*[[24. Sběr a zpracování dat v kvantitativních studiích]]
*[[31. Idiografické a nomotetické aspekty psychologie]]
*[[34. Základní metodologické problémy psychologie]]

===Klíčová slova===
kvalitativní výzkum - kvantitativní výzkum - smíšený výzkum - metodologie