Zobrazení zdroje stránky 33. Předmět a vývoj inženýrské psychologie

'''Inženýrská psychologie''' je jednou z aplikovaných oblastí psychologie práce a organizace. Inženýrská psychologie zkoumá procesy a prostředky řídící interakce mezi člověkem a technickým zařízením. Inženýrská psychologie vyrůstá z tradice experimentální psychologie. Základními úkoly inženýrské psychologie jsou: <ref name=":0">Štikar, J., Rymeš, M., Riegel, K., & Hoskovec, J. (2003). ''Psychologie ve světě práce''. Praha: Karolinum. </ref>

*Analýza úkolů člověka při práci s technickými zařízeními sloužícími coby systémy řízení, rozdělení funkcí mezi člověkem a automatizovanými zařízeními, zejména počítači.
*Výzkum společné činnosti operátorů, procesu styku a komunikační i kooperační interakce mezi nimi.
*Analýza psychologické činnosti operátorů ovládajících příslušná technická zařízení - analýza informačních aktivit, rozhodování a psychologické regulace činnosti operátorů, výzkum jejich řídících činností.
*Výzkum činitelů ovlivňujících efektivitu, kvalitu, přesnost, rychlost a spolehlivost činnosti operátora.
*Výzkum příjmu informací člověkem, analýza zpracování těchto informací a jejich uchování.
*Vypracování metod psychodiagnostiky, profesionální orientace a výběru operátorů.
*Analýza a optimalizace přípravy a výcviku operátorů (i za využití trenažérů a simulátorů).

Na jedné straně zájmu inženýrské psychologie tak stojí '''technické zařízení''' se svými parametry a nároky, na druhé straně '''operátor''', člověk, který toto zařízení ovládá a řídí, respektive využívá při pracovní činnosti. 

==Historie oboru==
'''Inženýrská psychologie''' se jako svébytný vědecký obor rozvíjí '''od 1. světové války''' (především v USA) v důsledku prudkého vědeckotechnického rozvoje a prvního masivního nasazení pokročilých zbraňových systémů.<ref>Grether, F. (1962). Engineering psychology in the United States. ''American Psychologist''. ''23''(10), 743-751.</ref> Vzhledem k značným nepřesnostem a neefektivnímu využívání nových technologií se předmětem zájmu stala lidská chybovost při jejich obsluze a možnosti optimalizace tohoto stavu. V této době se také silně rozvíjí jiná oblast aplikované psychologie práce, [[31. Předmět a vývoj personální psychologie|personální psychologie]]. Tento trend pokračoval de facto celou první polovinu 20. století až do konce 2. světové války. Rozvoj válečných technologií jako byly radar či sonar (postupně přenášených do civilního sektoru) kladl na operátory systémů obrovské požadavky.<ref>Schultz, D., & Schultz, E. (2010). ''Psychology and work today''. New Jersey: Pearson. </ref>

'''V 50. letech''' se do centra zájmu dostává zkoumání psychologických procesů při vnímání jednotlivých přístrojových prvků na sdělovačích. '''V 60. letech''' se zkoumaly procesy vnímání přístrojových údajů jako celky. '''V 70. letech''' se zkoumají interakce mezi operátorem a vícesložkovými systémy zobrazování informací. '''Od 80. let''' se zkoumají zejména procesy adaptace člověka (případně malé pracovní skupiny) na ovládání daného systému a řízeného systému na činnost operátorů.<ref name=":0" /> 

==Analýza činnosti operátora==
Analýza činností operátora se zabývá '''informačními''', '''rozhodovacími''' a '''pohybovými činnostmi''', které vykonává operátor – člověk zodpovědný za řízení systému – v průběhu interakce s tímto systémem.

'''Informační činnosti''' operátora zahrnují příjem, zpracování a uchování informací nezbytných pro výkon jeho činnosti. Příjem informací je ovlivněn jednak '''situačními podmínkami''' (podmínky pracovního prostředí, zařazení pauz, pracovní instrukce aj.), tak '''vnitřními proměnnými''' na straně operátora (aktuální úroveň aktivace a pozornosti, motivace, aktuální somatické a psychické charakteristiky aj.). Významnou roli hrají '''charakteristiky signálu''' (modalita, intenzita, kontrasty aj.). 

'''Rozhodovacími činnostmi''' operátora se rozumí myšlenkové a rozhodovací procesy související s povahou úkolu, který je od operátora vyžadován. Zatímco některé úkony vyžadují algoritmické (konstantní, naučené) způsoby řešení, jindy je operátor nucen k vytváření nových heuristických programů činnosti (např. neočekávaná událost v koordinaci letové dopravy, vyžadující přesměrování letů). Rozhodování operátora tak může být dle podmínek variabilní a obsahovat deduktivní, induktivní i prognostické postupy. 

'''Pohybové činnosti''' označují fyzické nároky kladené na operátora a sled přímo vykonaných pohybových úkonů k vykonání pracovní činnosti (manipulace s displejem, ovládacím zařízením apod.).

==Systémy a simulátory==
Vzhledem k obtížnému vytváření adekvátních experimentálních postupů v systému člověk – technické zařízení, využívá inženýrská psychologie nástrojů modelových zařízení, která napodobují svojí funkcí zařízení skutečná a mohou být užita k rozvoji dovedností operátora, diagnostice jeho způsobilosti zařízení ovládat a také nalézat slabiny zařízení v daném systému. Tato modelová zařízení označujeme jako '''simulátory.'''<ref name=":0" /> 

Simulování fungování systému operátor – technické zařízení může probíhat na fyzikálních, logických a matematických modelech. Simulátory mohou sloužit k diagnostickým, výzkumným či výcvikovým účelům. Předpokladem kvalitního simulátoru je maximální možná fyzická podobnost s reálným zařízením, ale také podobnost psychologická (např. vjemová). K nezpochybnitelným pozitivům simulátorů patří možnost bezpečného zkoušení a procvičování situací spojených s ovládáním technického zařízení a dále možnost preciznějšího zkoumání dílčích proměnných v systému, které se mohou odrazit na jeho fungování v reálném prostředí. 

==Metody inženýrské psychologie==

===Komplexní analýza systému člověk - stroj - prostředí<ref name=":0" />===
Zahrnuje následující prvky analýzy:

*'''Funkční analýza''' – zachycuje dílčí funkce celého systému a vztahy mezi nimi. Cílem funkční analýzy je poznání systému, poznání jeho požadavků, pochopení jednotlivých funkcí a rozdělení úkonů.
*'''Analýza rozhodování''' – se zabývá zejména nároky na operátora při ovládání systému pro zpracování informací.
*'''Analýza činností''' – viz ‚Analýza činnosti operátora‘. Z diagnostických metod lze využít profesiogram, záznamové listy, dotazníky či přímo rozhovor s pracovníkem. Obecně platí, že nejcennějším zdrojem informací je přímé pozorování / svědectví konkrétního pracovníka.
*'''Analýza práce''' – jejího množství, dílčích úkonů, sledu těchto úkonů.
*'''Analýza průběhu událostí'''.
*'''Analýza kritických požadavků''' – stanovení požadavků, které jsou pro fungování systému nezbytné, jestli má systém optimálně fungovat. Může jít o požadavky související s vnějším prostředím, ale i vnitřními charakteristikami operátora.
*'''Analýza zařízení''' – spočívající v důsledném porozumění technickým nárokům zařízení.

==Externí nepublikované zdroje==
Informace v tomto článku vychází z přednášek a prezentací doc. PhDr. Milana Rymeše, CSc. v povinném předmětu "Psychologie práce a organizace" na KPS FF UK.

==Odkazy==

===Reference===
<references />

=== Klíčová slova ===
Inženýrská psychologie, simulátory, metody.

=== Kategorie ===
Psychologie práce a organizace.