Zobrazení zdroje stránky 9. Schizofrenie a příbuzné poruchy (diagnostická kritéria a terapie)

= Přehled: =
* Kategorie zahrnuje poruchy s '''psychotickými''' (tj. takovými, které hluboce narušují vztah člověka ke skutečnosti) '''příznaky'''. Ty jsou pro stanovení diagnózy nezbytné. 
* Psychózy se sice mohou objevit jako doprovodný jev u jiných poruch – např. organických (demence s Lewyho tělísky – typické komplexní vizuální halucinace ), nebo poruch nálady (např. poruchy nálady s psychotickými příznaky). 
* V MKN-10 jde o '''F20 – F29'''. 
* Dle MKN-10 je sem řazena '''schizofrenie, schizotypální porucha, trvalé duševní poruchy s bludy, akutní a přechodné psychotické poruchy, indukovaná porucha s bludy, schizoafektivní poruchy''' („přes svou kontroverzní povahu“), '''jiné neorganické psychotické poruchy a nespecifikovaná neorganická psychóza''' (Smolík, 1996; Raboch, 2001; MKN-10, 2014).

:::<small>Spíš pro zajímavost: Přestože je schizofrenie zkoumána už dlouho, téměř 150 let, zůstává stále nejasná – jedná se spíše o obecný klinický syndrom, který je definován na základě pacientových subjektivních zkušeností (= symptomech), ztrátou určitých funkcí a nejednotným průběhem. Přestože existují určité biologické markery (= podklady; například neurokognitivní dysfunkce, anatomické změny v mozku či různé neurochemické abnormality), žádný z nich nenaplnil senzitivitu ani specifitu očekávanou od diagnostické či screeningové metody. Existence specifického onemocnění mozku tvořícího podklad schizofrenie je tak možná jen hypotézou.
:::(Jablensky, 2010)</small>


* S duševními nemocemi obecně, a zvláště se schizofrenními poruchami, se pojí velké '''stigma''', které posiluje příznaky a škody, které schizofrenie působí. Zasahuje nejen pacienty, ale i jejich rodinné příslušníky. Není to ale nevyhnutelné – je možné, že si pacient se schizofrenií bude schopen udržet své schopnosti potřebné pro návrat do intelektuálně náročného povolání a může v něm být velmi úspěšný – např. John Nash  (Hoschl, 2002).

= Historie pojmu, historická diagnostická pojetí =
* poprvé použit r. 1911 '''Eugenem Bleulerem'''
:* od něj pochází i '''příznaky 4A''' – '''autismus, ambivalence, poruchy asociací''' (tj. formální poruchy myšlení), '''poruchy afektivity'''
* '''Emil Kraepelin''' ještě předtím (1896) zavedl pojem '''dementia praecox''', „předčasná demence“; 1899 vymezil maniodepresivní onemocnění, později i okruh paranoia
:* propojil několik dříve oddělených onemocnění (katatonie, paranoia, stihomam) „charakteristickým společným rysem“ → narušené společenské fungování
* '''Kurt Schneider''' (1957) navrhl:
:* '''symptomy prvního řádu''' – jejich přítomnost svědčí o přítomnosti schizofrenie, pokud zároveň není přítomné organické onemocnění
::* ozvučování, odnímání, vysílání, zveřejňování myšlenek, manipulace s myšlenkami…
::* bludné přesvědčení, interpretace, prožitky ovlivňování (jakéhokoli charakteru), bludné vnímání
::* stále diagnosticky významné příznaky schizofrenie dle MKN-10
:* '''symptomy druhého řádu'''
::* ostatní smyslové klamy, bludné nápady
::* bezradnost, popletenost, rozlady, prožitky citového ochuzení
* '''T. J. Crow''' (1980) – pozitivní (= produktivní) a negativní (= deficitní) příznaky schizofrenie; jeho pojetí není v oficiální klasifikaci, ale ovlivňuje výzkum, zakládá ho na neurotransmiterové nerovnováze
:* '''pozitivní''' '''příznaky''' – „nadměrné či zkreslené vyjádření normálních funkcí“
::* psychotická dimenze: '''bludy, halucinace'''
::* dezorganizační dimenze: '''dezorganizace řeči, kontroly chování'''
:* '''negativní''' '''příznaky''' – „oslabení či ztráta normálních funkcí“
::* oploštělá emotivita, ztráta plynulosti a produktivity myšlení (alogie), abulie
:: (Smolík, 1996)
::* dle převahy příznaků dělí Crow  schizofrenii na typ I a typ II
:::* '''Typ I''' '''schizofrenie''' – převaha pozitivních, lépe reaguje na léčbu
:::* '''Typ II''' '''schizofrenie''' – převaha negativních, častěji snížení kognitivních schopností pacientů, rozšíření postranních mozkových chorob
:: (Raboch, 2001)
* Na Crowovo pojetí navazují '''současné diagnostické škály''' – například asi nejznámější 30položková '''PANSS''' (Positive and Negative Syndrom Scale) pro jednoduchou a rychlou diagnostiku pozitivních (7 položek – např. „bludy“), '''negativních''' (7 položek – např. „oploštělá emotivita“) a '''obecně psychopatologických''' (16 položek – např. „starosti o tělesný stav“) příznaků. Každá položka je hodnocena na škále od 1 (vůbec) do 7 (velmi) dle toho, v jaké míře se vyskytuje (Kay et al., 1987).

= Klasifikace schizofrenie, schizotypálních poruch a poruch s bludy dle MKN-10 =
„''Do tohoto oddílu byly seskupeny: schizofrenie jako nejdůležitější člen této skupiny‚ dále schizotypální porucha‚ poruchy s trvalými bludy a větší skupina akutních a přechodných psychotických poruch. Schizoafektivní poruchy zůstávají v této kapitole i přes svou kontroverzní povahu.''“ (MKN-10, 2014).


== F20 – Schizofrenie ==
* Je charakterizována podstatnou a typickou '''deformací myšlení a vnímání'''.
* Vyskytují se:
:* '''nepřiměřené''' či '''otupělé afekty'''
:* '''jasné vědomí''' a '''kognice''' jsou '''zachovány''', přestože se určité kognitivní defekty mohou v průběhu doby vyvinout
:* k diagnóze musí být splněny '''hlavní pozitivní příznaky''' (základ pro schizofrenii):
::* ozvučování myšlenek
::* vkládání/odnímání/vysílání myšlenek
::* bludy – kontrolování, ovlivňování a ovládání
::* zvláštní myšlenky, činnosti nebo pocity
:* k tomu mohou být přiřazeny '''další příznaky''':
::* jakékoli halucinace, jiné bludy, katatonní chování (od stuporu až po neklidný stav)
:* skupina '''negativních''' vedlejších symptomů ('''4A'''):
::* apatie
::* abulie
::* anhedonie (neprožívání emocí)
::* poruchy afektivity (poruchy emocí)
:::* někdy se anhedonie a poruchy afektivity spojuje v jedno a přidává se '''autismus''' ve smyslu stažení člověka do sebe
:* průběh je buď '''trvalý či epizodický''' s narůstajícím či trvalým defektem či může být jedna nebo více atak s úplnou nebo neúplnou remisí  (MKN-10, 2014)
:* dělí se na '''premorbidní stadium''' (bez klinických projevů, nicméně mohou být přítomny latentní poškození kognitivních funkcí), '''prodromální stadium''' (projevující se příchodem i nespecifických příznaků), '''progredientní stadium''' (aktivní ataky se mohou střídat s ústupem příznaků) a '''stadium stabilizace''' (i s občasnými dekompenzacemi rezidua)
:* tzv. '''pravidlo třetin''' (spíše tradované)
::* 1/3 úplná úzdrava
::* 1/3 ataky s reziduální psychopatologií
::* 1/3 dlouhodobý, trvale progredující průběh
:* je prokázána '''přítomnost zřetelných psychotických příznaků trvajících déle než 1 měsíc''' (Raboch, 2001)


=== epidemiologie ===
* Postihuje cca '''1 % populace''', po celém světě poměrně rovnoměrné; mezi 10 nejzávažnějšími onemocněními; více než 21 milionů lidí na celém světě (WHO, 2016)
:* většinou začíná '''mezi 15 až 35 lety''', nejméně ½ případů již před 25. rokem; u mužů nadchází dříve 
:* existuje trend k familiárnímu výskytu (Raboch, 2001)


=== léčba ===
* začíná navázáním terapeutického vztahu, je to dlouhodobý proces s důrazem na různé modality v jednotlivých fázích procesu onemocnění a s ohledem na stav jednotlivce.
:* '''hospitalizace''' – výhodná, snižuje zodpovědnost pacienta, chrání ho
:* těžištěm léčby schizofrenie je stále '''farmakoterapie'''; opírá se o obecné principy psychofarmakologie a vychází z kvalitní diagnostiky
::* '''pouze farmaka nestačí''' – je třeba doplňující vysvětlení, spolupráce s pacientem, kooperace; pokud pacient ví, co a jak, je pravděpodobnější, že bude spolupracovat
::* po první atace by medikace užívá 3 roky; když se objeví 2. ataka -> medikace se užívá následných 5 let a odznova – buď je pacient vyléčen nebo 3. ataka a celoživotní medikace (Šivicová)
* '''psychoterapeutické intervence''' – vysoce individualizované a zacílené ke konkrétním stanoveným cílům; souhra 
:* farmakoterapie, za cílem odstranění psychotické tenze a kontroly doprovodných příznaků,
:* psychoedukace, zprostředkování porozumění o tom, co se s ním děje, že je lepší své prožitky sdělit, aby se s nimi dalo pracovat…; i v případě, že musí být fyzicky omezen, by měl vědět proč , důležitý i kontakt s rodinou nemocného (zhodnocení emoční expresivity v domácím prostředí…) → psychoedukace nemocného a rodiny je lepší, pokud působí souběžně
::* práce s rodinou; edukace rodiny, poskytnutí podpory
:* pracovní terapie, zejm. aktivizace – zájmy a koníčky, pracovní návyky – není jen terapie zaměstnáním, cílem je udržet sebevědomí a perspektivu nemocného
:* tréninky společenských situací, KBT – ''u pacientů se schizofrenií může vést k aktivnějším postojům a lepší toleranci psychotických příznaků, ohraničení nemoci a vlastních prožitků''
::* metaanalýza Huxleyová et al. – '''rodinná terapie zacílená na snížení emoční expresivity''' posiluje účinnost farmakoterapie, dokáže snížit počet rehospitalizací a relapsů, pozitivně ovlivňuje symptomatologii
::* '''nácvik sociálních dovedností''' – UCLA SILS (University of California Social and Independent Living Skills) – symptomatologické zlepšení, větší aktivita X neovlivnil relapsy ani kvalitu života
::* jejich '''kombinace může být účinná, pozitivně působit'''
::* jednotlivé terapie obecně nekonzistentní výsledky
::* individuální psychoterapie – nejsou signifikantní výsledky X osobní zprávy pacientů – někteří to vnímají dobře
::* psychoterapie může pomáhat udržet pod kontrolou ty projevy, které by mohly jinak vést ke spuštění psychózy
* (Hoschl, 2002)


=== prognóza ===
* vychází z anamnézy, zhodnocení individuálních rizik i ze zkušenosti diagnostika; nelze říci na 100 % („spíše heuristický postup“)
* '''obecně''' – pacienti s výraznou dynamikou změn reagují na terapii rychleji a alespoň zpočátku lépe, než nemocní s plíživým vývojem onemocnění  (Hoschl, 2002). 
* obecně pozitivní: vdaná/ženatý, vyšší věk začátku, náboženství


=== diferenciální diagnostika: ===
:* zároveň '''nejsou přítomny rozsáhlé depresivní či manické symptomy''', pokud není zřejmé, že schizofrenie předcházela afektivní poruše
:* zároveň '''nejsou známky onemocnění mozku''' (→ F06.2), '''stavů intoxikace''' či '''odnětí drogy''' (→ F10-19; s x.5 na čtvrtém místě)(MKN-10, 2014).
:* třeba odlišit i od bipolární afektivní poruchy (těžké, když přítomna expanzivní zloba)
:* emočně nestabilní porucha hraničního typu (projevy nedostatku hranic, abulie, anhedonie, sklon k abúzu v adolescenci) může připomínat počátek schizofrenního onemocnění


== Typy schizofrenie (F20) dle MKN-10 (2014) ==

=== F20.0 – Paranoidní schizofrenie ===
:* relativně '''trvalé''', často perzekuční '''bludy''' (i velikášské, mohou silně zasahovat myšlení nemocného, mají na něj organizující vliv; Raboch, 2001)
:* '''sluchové halucinace, poruchy vnímání'''
:* nejsou přítomny či jsou málo vyjádřené afektivní poruchy, poruchy vůle, poruchy řeči, katatonní symptomy

=== F20.1 – Hebefrenní schizofrenie („dezorganizovaný typ“; Raboch, 2001) ===
:* především '''afektivní změny, nepřiměřená a plochá nálada'''
:* bludy a halucinace jsou částečné a prchavé
:* '''nezodpovědné, nepředvídatelné chování''' („klackovité“), manýrismus – vrtkavé, necílené, nepředvídatelné chování (Raboch, 2001)
:* dezorganizované myšlení, inkoherentní řeč (plané filozofování, nápadné oblékání
::* „v popředí onemocnění jsou zkarikované, přehnané projevy nedospělosti“ (Raboch, 2001)
:* '''tendence k sociální izolaci''' (může působit jako horší puberta; typicky začíná v mladém věku)

=== F20.2 Katatonní schizofrenie ===
:* '''v popředí jsou poruchy psychomotorické''' (projevující se jako nadměrná vzrušenost, neklid až hyperkineze či naopak chorobným útlumem motoriky, povelovým automatismem, negativismem či napodobováním → katatonní stupor)
:* objevují se nástavy/flexibilitas cerea – zůstávají v poloze, do které byli uvedeni (Raboch, 2001); také jako katalepsie (strnulost končetin, necitlivost k bolesti)
:* epizody náhlého vzrušení mohou být kombinovány s oneiroidními stavy a živými scénickými halucinacemi

=== F20.3 Nediferencovaná schizofrenie ===
* „''Psychotické stavy‚ které splňují všeobecná diagnostická kritéria pro schizofrenii‚ ale jež nelze zařadit do žádného z podtypů v F20.0 – F20.2 nebo takové‚ které mají příznaky více než jednoho z nich‚ bez výrazné převahy nějakého zvláštního souboru diagnostických charakteristik.''“ (MKN-10, 2014)

=== F20.4 Postschizofrenní deprese ===
:* příčinnou bývá většinou uvědomění si prožitku, schizofrenici si na to pamatují (žádná ztráta paměti, akčoli pro to nemají vysvětlení), ten návrat do „života“ pro ně nebývá jednoduchý
:* jako dozvuk nemoci zůstává depresivní stav; stále jsou přítomny některé symptomy (X reziduální, X afektivní porucha – v případě, že již nejsou žádné depresivní symptomy)
:* zvýšené riziko sebevraždy

=== F20.5 Reziduální schizofrenie ===
:* chronické stádium, jasná progrese z časného do pozdního stadia
:* dlouhodobá přítomnost negativních symptomů (nikoli nutně ireverzibilních) – např. psychomotorické zpomalení, kognitivní deficit, otupělost afektů, chudá řeč, špatná neverbální komunikace, snížená péče o vlastní osobu (poškození ADL, Activities of Daily Living)

=== F20.6 Schizophrenia simplex ===
:* pozvolný, ale progresivní vývoj podivností v chování
:* neschopnost zařadit se do společnosti, úpadek celkového projevu
:* charakteristické negativní rysy bez zřejmých psychotických příznaků

=== F20.8 Jiná schizofrenie ===
=== F20.9 Schizofrenie NS ===



== F21 – Schizotypální (schizotypní) porucha ==
* Je přítomno '''výstřední chování''', poruchy myšlení a afektu (podobné schizofrenii, ale '''určité charakteristické symptomy schizofrenie se nevyskytnou v žádném stádiu''') → intenzita jejich působení na psychiku je menší; „poruchy myšlení bez bludů“. Má cca 3% prevalenci, '''více u mužů'''; u malé části pacientů se může rozvinout i psychóza.
* Objevují se:
:* chladné a nepřiměřené afekty; anhedonie
:* podivínské chování, nápadné chování
:* izolace od společnosti
:* paranoidní či bizarní nápady, nikoli ale pravé bludy
:* vtíravé ruminace (ulpívavé myšlenky, obsese)
:* poruchy myšlení a vnímání – vágní a plané myšlení
:* občasné přechodné jakoby psychotické ataky s intenzivními iluzemi, sluchovými halucinacemi a bludům podobnými myšlenkami bez zevní provokace
* Není přesný začátek; '''vývoj a průběh je podobný poruchám osobnosti'''.
* '''Diferenciální dg''' → Aspergerův syndrom (F84.5); schizofrenie a schizofrenní poruchy (F20.x), poruchy osobnosti (vyhýbavá/schizoidní, narcistická, hraniční; F60.x); přetrvávající změny osobnosti (F62.x); reziduální stav po užívání psychoaktivní látky (F1x.x); (Smolík, 1996, Raboch, 2001).


== F22 – Poruchy s trvalými bludy (Trvalá porucha s bludy) ==
* Jedinou a nejvýraznější klinickou charakteristikou jsou '''dlouhotrvající dobře systematizované bludy''' – alespoň několik měsíců (jinak F23), které nelze zařadit organicky, schizofrenně či v návaznosti na změnu afektivity. Bludy jsou jedinou či nejnápadnější klinickou jednotkou. Onemocnění bylo dříve označováno jako '''paranoia''' (Šivicová, přednášky 2015). Je charakterizováno '''jedním nebo více dobře formovanými bludy''':
:* perzekuční, inventorní, erotomanické, megalomanické, emulační, hypochondrické, kverulantské (zvláště časté – bylo ublíženo, domáhá se nápravy)
* Onemocnění může zcela ovládnout život člověka a působit mu nepříjemnosti (X léčba spočívá spíše v tom, že se dosáhne toho, že to člověku už nevadí, ne že blud zmizí; Šivicová – přednášky, 2015). '''Není zde však formální porucha myšlení''', člověk je schopen fungování, má přiměřenou emotivitu, integrovanou osobnost. Začátek většinou ve středním věku nebo později, výjimečně dříve (tehdy se často jedná o blud o poruše tělesného schématu). Většinou nejsou přítomny jasné a trvalé sluchové halucinace ani typicky schizofrenní symptomy.
* x.0 – porucha s bludy; x.8 – ostatní poruchy s bludy


== F23 – Akutní a přechodné psychotické poruchy ==
* Charakterizováno '''náhlým výskytem psychotických symptomů'''‚ jako bludy‚ halucinace a jiné poruchy vnímání a prudkými poruchami běžného chování, které jsou variabilní a '''měnlivé i ze dne na den, dokonce během hodin'''. Má velmi '''heterogenní klinický obraz''' – může se vyskytnout v podstatě cokoli (Šivicová, přednášky 2015).
* Akutní a přechodné psychotické poruchy mohou být také pouze projevem počáteční fáze schizofrenie (Hoschl, 2002); Šivicová (přednášky 2015) doporučuje při diagnóze schizofrenie opatrnost – velmi stigmatizující, nedávat hned; diagnózu lze v průběhu měnit.
* „Crescendový vývoj patologického klinického obrazu“ během dvou týdnů a méně; kompletní úzdrava většinou do několika měsíců (i týdnů a dní); nebo vývoj a změna klasifikace nemoci (Raboch, 2001).
* Může se družit se '''stresem''' (určité osobnostní založení – Šivicová, přednášky 2015) předcházejícím onemocnění (o 1-2 týdny); '''bez organického podkladu''', často popletenost, zmatenost, ale není trvalá dezorientace místem, časem a osobou.

=== F23.0 Akutní polymorfní psychotická porucha bez schizofrenních symptomů ===
:* jsou zjevné halucinace, bludy, poruchy vnímání
:* časté '''emoční bouře''' doprovázené intenzivními pocity štěstí, extáze či úzkosti a podrážděnosti
::* pro klinický obraz je charakteristická mnohotvárnost a nestálost
::* neobjevují se ale symptomy schizofrenie

* F23.1 Akutní polymorfní psychotická porucha se symptomy schizofrenie
:* jako F23.0, ale se symptomy schizofrenie

* F23.2 Akutní psychotická porucha podobná schizofrenii (Akutní schizomorfní psychotická porucha)
:* symptomy jsou stabilní a opravňují k diagnóze F20, ale '''trvají méně než jeden měsíc'''¨
:* nejsou přítomny polymorfní nestabilní vlastnosti, jako výše

* F23.3 Jiné akutní psychotické poruchy převážně s bludy
:* akutní psychotické poruchy, kde jsou relativně stabilní bludy a halucinace, ale neopravňují k dg. F20

* F23.8 Jiné akutní a přechodné psychotické poruchy
* „''Jakákoliv jiná specifikovaná akutní psychotická porucha‚ pro níž není zřejmá žádná organická příčina‚ a která neopravňuje k zařazení do F23.0 – F23.3''“ (MKN-10, 2014).

* F23.9 Akutní a přechodné nespecifikované psychotické poruchy


== F24 – Indukovaná porucha s bludy ==
* Je porucha s bludy, kterou trpí '''dvě nebo více osob v těsné emoční vazbě''' (sestry, matka a syn, manželé, členové sekty…). Označována také jako folie à deux. Za hlavní příčinu je považována '''vzájemná závislost partnerů''' sloužící k ochraně vztahu; častěji postihuje ženy, je ale poměrně vzácná. Podlehnou jí spíše submisivní jedinci, na dominantním partnerovi závislí. Pouze jedna z osob však trpí pravou psychotickou poruchou; bludy u druhé osoby jsou indukovány a '''obvykle zmizí, když jsou obě osoby od sebe odděleny'''. U „submisivního příjemce“ psychózy bývá prognóza poměrně dobrá, při odloučení psychotická symptomatika spontánně mizí (Smolík, 1996).


== F25 – Schizoafektivní poruchy ==
* Jedná se o poměrně časté onemocnění '''epizodického charakteru'''. Vedle bludů, '''které se svým obsahem neslučují s náladou''' (s podivným, bizarním obsahem) a vedle paranoidních bludů je pro symptomatologii schizoafektivní poruchy bývá typická přítomnost chorobně skleslé či zvýšené nálady. '''Žádné z těchto příznaků nejsou však dominantní'''; nelze tedy diagnostikovat pouze schizofrenii či afektivní poruchu .
* S F25 se mohou pojit i další příznaky:
:* '''poruchy vědomí''' – zmatenost, neklidné delirium či oneiroidní stav (snu podobný psychotický prožitek s výrazným afektivním doprovodem a halucinatorně-bludnou symptomatologií);
:* další příznaky pojící se s poruchou afektivity
::* manická fáze – expanzivní chování, zvýšené sebevědomí, nekritičnost, podrážděnost, velikášské bludy
::* depresivní fáze – útlum chování, autoakuzační bludy, halucinace, bezradnost, suicidiální myšlenky…
* !vždy je ale nutná přítomnost i příznaků typických pro schizofrenii obecně!
* (Hoschl, 2002)

* Klasifikace rozlišuje:
:* '''F25.0 manický typ'''; užíváno pro dg. jedné poruchy i pro recidivující, kde většina epizod je schizoafektivní manického typu,
:* '''F25.1 depresivní typ'''; používáno jak pro jednu epizodu‚ tak pro recidivující chorobu‚ kde je většina epizod schizoafektivních‚ depresivního typu,
:* '''F25.2 smíšený typ'''.
* Věk začátku onemocnění a stupeň úzdravy jsou na pomezí mezi pacienty s poruchou afektu a pacienty se schizofrenií; periodicita onemocnění bývá zachována a mezi jednotlivými epizodami jsou pacienti obvykle „v pořádku“ (Smolík, 1996).
* '''Léčba''' obsahuje kombinaci léčby psychózy a poruch nálady, užívají se často antipsychotika v kombinaci s antidepresivy. Při hluboké poruše nálady se užívá EKT (elektrokonvulzivní terapie) a thymoprofylaktika pro stabilizaci nálady (Hoschl, 2002).
* '''Diferenciální diagnostika''' – „čistá“ schizofrenie (F20.x); „čistá“ afektivní porucha (F30.x); při náhlém začátku onemocnění (do 48 hodin) spíše diagnóza akutní a přechodní psychotické poruchy (F23.x); (Smolík, 1996).


== F28 – Jiné neorg. psychotické poruchy; F29 – Neurčené neorg. psychózy ==
* Skupina poruch nesplňujících kritéria pro schizofrenii, psychotické typy poruch nálady a dalších vyjmenovaných onemocnění, ale vyskytuje se '''kombinace příznaků, která neodpovídá žádné z předcházejících kategorií – např. bludy jiné než typicky schizofrenní, či F20.x společně s katatonií.'''

 
=Literatura=
* Crow, T. J. (1980). Positive and negative schizophrenic symptoms and the role of dopamine. The British journal of psychiatry, 137(4), 383-386.
* Jablensky, A. (2010). The diagnostic concept of schizophrenia: its history, evolution, and future prospects. Dialogues Clin Neurosci, 12(3), 271-287.
* Hoschl, C., Libiger, J., & Švestka, J. (2002). Psychiatrie. Tigis.
* Kay, S. R., Flszbein, A., & Opfer, L. A. (1987). The positive and negative syndrome scale (PANSS) for schizophrenia. Schizophrenia bulletin, 13(2), 261.
* Raboch, J., Zvolský, P. et al., (2001). Psychiatrie. Praha: Galén.
* Smolík, P., (1996). Duševní a behaviorální poruchy. Praha: Maxdorf.
* WHO (2014, April). Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů MKN-10. Verze 1.4.2014. Retrieved from: http://www.uzis.cz/system/files/mkn-tabelarni-cast_1-4-2014.pdf
* WHO (2016, April). Schizophrenia. Retrieved from: http://www.who.int/mediacentre/factsheets/fs397/en/