Zobrazení zdroje stránky Historie vyzkumu osvojování řeči

* věda jako taková je mladá, ale zájem o obor začíná už v Egyptě
* '''Psammetichus I.''' (7.st.př.) (sepsal Herodotos)
: - experiment – nechal lingvisticky izolovat dvě nemluvňata – nikdo v jejich okolí nesměl mluvit
: - chtěl odhalit prajazyk – teorie, že řeč je darem bohů a nemluvně, když se nebude kazit současnou řečí, začne mluvit prajazykem

* '''sv. Augustin''' (4/5.st.) – ''Konfese, kniha I.''
: - zamýšlí se nad tím, jak vlastně získal schopnost dorozumívat se řečí
: - tvrdí, že si vzpomíná, jak se učil první SL

* v českých zemích kniha až 1906 – '''František Čáda''' – ''Studium dětské řeči I''
* '''Gustav Adolf Lindner''' (Čech píšící německy) – 1898 – studie na téma dětské řeči

* dřív se badatelé soustředili jen na hláskové záměny
: - vysvětlení – artikulační náročnost
: - „zajímavější“ je morfologický vývoj (''uteče'' → ''utekne'' apod.)

* současně ve výzkumu nejdál USA, v Evropě Nizozemí, Velká Británie, Německo, Francie


=== Motivace výzkumu ===

* osvojování se zkoumá hlavně kvůli výuce cizích jazyků
* hledá se způsob, jak detekovat a napravovat problémy v řeči
* → výzkumem osvojování se lidé snaží o pochopení percepčních podmínek
* uklidnění dítěte (výběr hudby, výzkum toho, co slyší během těhotenství apod.)


== Hlediska posuzování výzkumu ==

=== Foneticky-systémové ===

* artikulace (produkce), akustika, percepce, fonologie
* to, co slyšíme, není to samé, co si myslíme, že slyšíme – mozek podvědomě „opravuje“ „zkomolenou“ řeč – vnímají se až větší celky řeči
* ve skutečnosti je percepce více vyvinutá než produkce (cizímu jazyku spíš rozumím, než jím mluvím) × prozkoumaná je naopak více produkce → výzkumem osvojování se lidé snaží o pochopení percepčních podmínek
* '''akustika''' – spíš technické hledisko, např. nastavení přístrojů a programů na dětskou řeč
* '''fonologie''' = funkční
: - '''fonotaktika''' – distribuce a kombinatorika (jak se jednotka objevuje ve vyšších jednotkách a jak se kombinuje s jednotkami vyššího řádu – např. které hláskové kombinace nebo pozice nejsou v jazyce dovoleny)


=== Materiálové ===

* dle '''velikosti skupiny''':
: - '''kazuistika''' = popis projevu jednotlivce – ve fonetice už není moc respektována
: - malé skupiny (zde např. i tři děti, ale postupně spíš víc)
: - velké skupiny (např. 80 dětí – velice ojedinělé)
: - reálný ideál je tak 20 dětí

* klasifikace '''dle věku''' (stádia vývoje):
: - jedna věc je kalendářní věk
: - pak také, v jaké fázi vývoje se dítě nachází
: - zhruba v 6. měsíci těhotenství (= -3 měsíce) je ucho vytvořené a slyší – ale jen asi do 500 Hz, jen hluboké frekvence ← vodní prostředí + ucho není dovyvinuté

* klasifikace např. dle '''mentální vady'''


=== Metodické ===

* klasický přístup – deduktivní ('''kvalitativní''') × induktivní ('''empirický''')
: - v současné době silně převažuje empirický výzkum, bo kvalitativního je málokdo schopen (musí být velice informovaný a skromný)

* '''průřezová''' × '''dlouhodobá''' metoda
: - průřezová je levnější – zjistím, co dělají děti tříměsíční, šestiměsíční a devítiměsíční a porovnám
: - dlouhodobá – jedno dítě se sleduje déle

* '''pozorování''' × '''experiment'''
: - pozorování – neovlivňuje se chování objektu, při experimentu ano

* '''instrumentální''' × '''transkripční'''
: - dnes už o tom nemá cenu mluvit, většinou se kombinuje


=== Doktrinální ===

* spíš ve fonologickém a psycholingvistickém zaměření – vždycky se hlásí k nějaké názorové škole, k nějakému proudu
* je třeba začít z nějakého modelu, své hypotézy o něco opřít


== Problémy při výzkumu ==

* problém s periodizací – při rozvoji dětské řeči bývají skoky či regrese, vývoj není lineární
* velký individuální rozptyl
* efekt černé skříňky – vidíme vstup a výstup, ale nevíme dopodrobna, co se děje uvnitř
* vztah k úplnému jazyku (= jazyk dospělých) – lidé mimo obor si představují, že dětská řeč je nedokonalá forma běžné řeči
: - × v dětské řeči se vyskytují pravidla a jevy, které se pak v úplném modelu nenajdou



== Reference ==
<references />
* Sovák, M. (1984): Logopedie předškolního věku. Praha: SPN. 
* Vihman, M. M. (1996): Phonological development. Oxford: Blackwell. (kap. 3-4) 
* Owens, R. E. (2000): Language development: an introduction. Boston, London: Allyn&Bacon. (kap. 2, 4, a 8) 
* Fitch, W. T. (2000): The evolution of speech: a comparative review. Trends in cognitive sciences, roč. 4, č. 7, s. 258-267. 
* Škodová, E. - Jedlička, I. a kol. (2003): Klinická logopedie. Praha: Portál. (část III)


Zpět na rozcestník: [[Osvojování_řeči|Osvojování řeči]] | [[Portál:Fonetika|Fonetika]]