Zobrazení zdroje stránky Knihovna kapucínského kláštera v Sušici

[[File:Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter v Sušici.jpg|thumb|360x280px|Kostel sv. Felixe a kapucínský klášter v Sušici]]
'''Knihovna kapucínského kláštera v Sušici''' je bezpochyby součástí našeho kulturního dědictví. Navzdory množství historických okolností, které se podepsaly na jejím stavu, může stále mnohé vypovědět o knižní kultuře Sušicka. Z řad kapucínských klášterních biblioték pouze ta sušická a rozsáhlejší brněnská dodnes zůstali ve svých původních městech a nestaly se součástí masových svozů v padesátých letech 20. století.<ref name =":3">MAŠKOVÁ, Lenka. <i>Knihovna kapucínského kláštera v Sušici</i>. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jindřich Marek. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/140234/ </ref>


=== Řád menších bratrů kapucínů ===
'''Řád menších bratrů kapucínů''' je založen na řeholi sv. Františka z Assisi (1182–1226). Postupně se formoval v Itálii na počátku 16. století jako důsledek snahy navrátit se k původním duchovním myšlenkám a formě života zakladatele. Přes počáteční nezdary prvních řádových obnovitelů se Ludvíku Tenaglia z Fossombrone podařilo roku 1528 získat od papeže Klimenta VII. bulu <i>Religionis zelus</i>, kterou byl nový řád bratří nosících hrubý šat se špičatou kapucí ustanoven.<ref name =":1">BAJGER, Matyáš Franciszek. Knihovny kapucínských klášterů v Čechách a na Moravě1 [online]. , 19 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Matyas_Bajger/publication/234059196_Knihovny_kapucinskych_klasteru/links/0fcfd50eb34ba89428000000/Knihovny-kapucinskych-klasteru.pdf</ref> V pobělohorské době byly spolu s jezuity jedněmi z hlavních činitelů rekatolizace českých zemí. O jejich oblíbenosti svědčí, že v průběhu historie na území Čech a Moravy existovalo 32 konventů. Ve vrcholu svého rozkvětu, konkrétně roku 1766, měla česko-moravská kapucínská provincie 809 řeholníků.<ref name =":1">BAJGER, Matyáš Franciszek. Knihovny kapucínských klášterů v Čechách a na Moravě1 [online]. , 19 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/profile/Matyas_Bajger/publication/234059196_Knihovny_kapucinskych_klasteru/links/0fcfd50eb34ba89428000000/Knihovny-kapucinskych-klasteru.pdf</ref> Během následujících let však v důsledku josefínských reforem docházelo ke snižování jejich stavů. V současné době je nás v naší provincii 15 kněží, 15 bratří laiků, 5 bratři juniorů a jeden novic.<ref name =":2">Provincie kapucínů v České republice [online]. 2015 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://www.kapucini.cz/</ref>

=== Kapucínský klášter v Sušici ===
'''Kapucínský klášter s kostelem sv. Felixe z Cantalice''' se nachází na pravém břehu řeky Otavy na horním předměstí. Jeho zřizování probíhalo mezi lety 1641, kdy došlo k podání návrhu provinční kapitule v Linci, a 1655, kdy byl klášterní kostel zasvěcený sv. Felixovi slavnostně vysvěcen. 
<br>Nejhůře se na fyzickém stavu kláštera i na osudech v něm žijících řeholníků podepsal komunistický režim. Rok 1950 se stal pro sušický klášter podobně jako mnohé další kláštery likvidačním. Zbývající tři řeholníci, kteří v klášteře do té doby stále působili, byli donuceni k odchodu do internace v Broumově. Klášterní inventář se rozdělil mezi sběrné středisko v Kadani a armádu a objekt kláštera začal sloužit činnosti Vojenské ubytovací a stavební správě se sídlem v Plzni. Kapucínskému řádu byl klášter protokolárně navrácen až 18. června 1992. Vzhledem k velmi špatnému fyzickému stavu objektů byly nezbytné mnohé úpravy a řeholníci pokračují svépomocí v rekonstrukci objektů kláštera a kostela dodnes.
<br>Sušický klášter je v současné době jedním z pěti fungujících konventů české provincie.<ref name =":2">Provincie kapucínů v České republice [online]. 2015 [cit. 2018-01-20]. Dostupné z: http://www.kapucini.cz/</ref>

=== Knihovny kapucínských řádů v Čechách ===
Knihy byly pro členy konventů nepostradatelnou pomůckou pro řádné fungování řádu. Povinnost mít alespoň malou knihovnu, jejíž součástí bude Písmo svaté, byla tak oficiálně stanovena roku 1530 v prvním nařízení kapucínského řádu <i>Costituzioni delli Frati Minori detti della vita heremitica</i>. Vzhledem k povaze řádu byl však další růst knihovních fondů značně závislý na knižních darech nebo odkazech příznivců řádu, případně na jejich štědré finanční podpoře. Rozvoj knižních sbírek ovlivňovala do určité míry i aktivita představených. Dějiny knihoven jednotlivých kapucínských konventů se tak lišily. 
<br>Největší část fondu kapucínských knihoven tvořila díla homiletická, pak se také hojně vyskytovaly nezbytné liturgické knihy, knihy zabývající se rozvojem duchovního života a katechetická literatura. Často se také setkáváme s filozofickými spisy, díly věnujícími se rétorice, slovníky, gramatikami a stylistickými příručkami. 
<br>V kapucínských fondech se setkáváme i se specifickou oborovou literaturou, která podrobněji mapuje zájmy a životy v jednotlivých konventech. Ve fondech se objevují historické práce, správní příručky, ale také vydání antických autorů či díla významných humanistů. S kapucínským řádem bylo často spojováno léčitelství. V knihovnách tak často nacházíme i lékařskou literaturu. Doporučení znalosti farmaceutických či anatomických knih zdůrazňovala i provinční kapitula v Linci v roce 1642. S tím souviselo i studium herbářů nebo literatura věnující se pěstování plodin a zahradnickým pracím. Kapucínský řád byl vždy v této oblasti velmi aktivní a znalosti bratři prakticky využívali ve svých zahradách.<ref name =":3">MAŠKOVÁ, Lenka. <i>Knihovna kapucínského kláštera v Sušici</i>. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jindřich Marek. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/140234/ </ref>

=== Knižní fond kapucínského kláštera v Sušici ===
Základ knihovně v sušickém klášteře byl dán v několika desetiletích po jeho založení. O rozšiřování knižního fondu se postaraly četné dary nebo odkazy místního duchovenstva. Příležitostně přispívali i šlechtici s vazbami na nejbližší okolí Sušice. 
<br>Vzácným dokladem o stavu klášterní knihovny ve druhé polovině 19. století je '''rukopisný katalog pořízený členem kapucínského řádu Gotthardem Tesařem'''. Rukopisný katalog je nejstarším z dochovaných inventářů, které zachycují rozsah kapucínské klášterní knihovny v Sušici. Spis je rozdělený na dvě části. Ta první mapuje klášterní fond v roce 1875 a je v ní uvedeno 2490 svazků knih. V pozdější době byla do katalogu přidána rukopisná poznámka o dalších asi 300 svazcích. Ve druhé části spisu je zaznamenán knižní dar kašperskohorského vikáře Františka Trachty čítající 450 knih.<ref name =":3">MAŠKOVÁ, Lenka. <i>Knihovna kapucínského kláštera v Sušici</i>. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jindřich Marek. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/140234/ </ref>
<br>Začátkem 50. let budovy kláštera přešly pod správu armády a knižní fond měl být přesunut do Muzea Šumavy v Sušici. Ačkoli se tak knihovna vyhnula hromadným svozům, přesto došlo k poškození nebo ztrátě řady spisů. 
<br>V katalogu sušického muzea, v jehož depoitářích se knižní fond klášterná knihovny v současné době stále nachází, je evidováno 1677 knih. Přesněji 11 prvotisků, 165 knih z 16. století, 864 ze 17. století, 467 z 18. století a 98 z novější doby a 72 záznamů postrádá dataci.<ref name =":3">MAŠKOVÁ, Lenka. <i>Knihovna kapucínského kláštera v Sušici</i>. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jindřich Marek. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/140234/ </ref>

== Zdroj ==
Článek je založen na práci: MAŠKOVÁ, Lenka. <i>Knihovna kapucínského kláštera v Sušici</i>. Praha, 2015. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Jindřich Marek. https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/140234/

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>

=== Související články ===
* [[Stredoveké knižnice v Čechách]]
* [[Knihovny v období protireformace]]
* [[Vzácné knihy a rukopisy]]

=== Klíčová slova ===
klášterní knihovny, kapucínský řád, Sušice

[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]