Zobrazení zdroje stránky Komunikace v prenatálním období

* lékaři považují za prvotní komunikaci to, že nedojde k imunitní reakci proti zárodku (biochemická příčina spontánních potratů)
* spojení neurohumorální - zahajuje ho matka, jejíž mozek zachytí vnější podnět a vyvolá to emoci, hypothalamus zpracuje emoci a vyšle signál pro endokrinní systém a hypothalamus plodu reaguje na tu emoci, smyslová komunikace = behaviorální

'''důkazy:''' 

* fetus je schopen donutit matku měnit polohu
* zklidnění plodu při masážích břicha
* spotřeba plodové vody

* fyziologicky - krví procházející placentou převážně prostřednictvím hormonů 
* smysly - masírováním břicha, změnou polohy, hlasem matky 
* postojem emocionálním či racionálním, tím, že se matka soustředí na určitou část svého těla ji ovlivňuje, nechtěné děti bývají častěji samovolně potraceny

* interakce matky a dítěte začíná již v době těhotenství
* na fyziologické úrovni je jejich vzájemná komunikace zprostředkována krví, a protože různé prožitky a emoční stavy matky mají určitou biochemickou odezvu, pocítí je i plod
* matka stimuluje dítě rovněž svými pohyby a hlasem
* již plod je schopen se učit a pracovat s pamětí; svědčí o tom empiricky dokázaná skutečnost, že novorozené dítě pozná hlas své matky - umí jej odlišit od hlasů jiných lidí
* prenatální vývoj může být ovlivněn celou řadou dalších okolností - např. alkoholismem, kouřením nebo diabetem matky, chorobami, které matka v těhotenství prodělala, slunečním a ionizačním zářením aj.
* na duševní i tělesný vývoj dítěte mohou mít negativní vliv případné porodní komplikace
* přítomnost otce u porodu je ve světě běžným jevem již mnoho desetiletí, u nás se tato záležitost začala prosazovat krátce před rokem 1989, mezi její hlavní pozitiva patří snížení nejistoty a úzkosti obou partnerů a fakt, že porod jako společný prožitek prohlubuje jejich vzájemný citový vztah
* dřívější praxe, kdy právě narozené děti byly umisťovány separátně od matky na novorozenecké oddělení, je již také překonána - a to metodou zvanou rooming in, kdy dítě je od počátku ve společném pokoji s matkou, za těchto podmínek mezi nimi vzniká snáze a rychleji emoční pouto. Za velké plus se považuje i fakt, že tyto děti jsou rovněž déle kojeny (a v důsledku toho průměrně méně nemocné) 
== Zdroje ==
[[Kategorie: Vývojová psychologie|*]]