Zobrazení zdroje stránky Poškozené vědomí - schizofrenie a deprese

== Vědomí ==
Definovat pojem [[vědomí]] není vůbec jednoduché. V různé literatuře můžeme nalézt odlišné definice tohoto pojmu. Mnoho autorů se dokonce domnívá, že vědomí definovat nelze. Uvádím zde některé z definicí:

''"Vědomí není možno definovat, protože označuje nesdělitelný [[subjektivní]] aspekt [[psychický|psychické]] aktivity, v němž mohou být s výjimkou sobě samému poznány pouze vnější projevy [[chování]]."'' (Piéron, 1951)

''"[[Entita]] vědomí neexistuje, jsme si pouze okamžik od okamžiku různě vědomi."'' (Jackson, 1932)

''"Vědomí je systém kódů, jemuž lze vděčit za to, že [[podnět|podněty]] ze [[smyslové orgány|smyslových orgánů]] jsou proměněny ve znaky, které mají pro jednotlivce určitý význam. [[Mozková kůra|Mozkové kůře]] jsou prezentovány matrice [[elektrický signál|elektrických signálů]], které vznikají ve smyslových orgánech jako obraz vnější skutečnosti. Individuum je díky svému vědomí schopno toto poselství dešifrovat a zhodnotit. Vědomí dešifruje tedy obsah signálu pro jedince. Signály sice mohou  bez vědomí dosáhnout mozkové kůry, zůstávají však v tomto případě bez významu."'' (Monnier, 1961)

''"Vědomí je stav [[bdělost|bdělosti]] ([[wakefulnes]]), to je stav nebo stupeň vědomí, který se odlišuje od [[spánek|spánku]], [[anestezie]] nebo [[koma|komatu]]. Vědomí v tomto slova smyslu je stupňovité: můžeme být napůl bdělí, napůl ospalí. Nebo být v povrchní anestézii."'' (Koukolík, 2013)

== Jáství a poruchy vědomí ==
Činnost [[implicitní systém|implicitního systému]], jež je považována za podklad [[jáství]], lze sledovat za použití [[funkční zobrazovací metody|funkčních zobrazovacích metod]], a to i při [[poruchy vědomí|poruchách vědomí]]. K zjištění poruch vědomí se používá [[řečový podnět]]. Osoby zdravé i osoby s poruchou vědomí slyší své jméno, řečené známým hlasem, či jméno jejich přítele řečené hlasem neznámým. První podnět má vztah k jáství, naopak druhý nikoliv. "Podněty oslovující jáství aktivují přední vnitřní kůru [[čelní lalok|čelních laloků]] včetně kůry přední části [[gyrus cingula|gyrus cinguly]], a to jak u lidí zdravých, tak u lidí s poruchami vědomí. Míra aktivace těchto částí mozku byla u lidí s poruchou vědomí úměrná poruše. Čím hlubší porucha vědomí, tím nižší aktivita" (Koukolík, 2013, s. 191).
[[File:Schizophrenia PET scan.jpg|thumb|150x150px]]
=== Schizofrenie  ===
[[Schizofrenie]] je vážné psychiatrické onemocnění, jež je charakterizované poruchami [[myšlení]], citového života a poruchami poznávacích funkcí (např. orientované pozornosti, pracovní paměti).

Schizofrenie bývá většinou diagnostikována na základě dvou a většího počtu příznaků, které trvají většinu jednoho měsíce a nejméně půl roku. Mezi takové příznaky patří bludy, halucinace, dezorganizovaná [[řeč]], dezorganizované [[chování]], katatonie a příznaky negativní (oploštění afektu, neschopnost rozhodnout se, porucha logického myšlení). Všechny tyto příznaky jsou doprovázeny obtížemi v zaměstnání, v rodině nebo ve škole, ale i ve vztahu k sobě.  

=== Deprese ===
[[Deprese]], v její těžké podobě, může být stejně vážným psychiatrickým onemocněním jako schizofrenie. Vyskytuje se celá řada klinických typů deprese. Při jednom typu, maniodepresivní poruše, se může deprese střídat s mánií, kterou lze charakterizovat nápadně dobrou náladou, myšlenkovým tryskem, čilostí, neúnavností. 

Velká epizoda deprese bývá charakterizována na základě pěti a více příznaků, které se u člověka objevují v průběhu dvou týdnů a představují změnu oproti předchozímu stavu. Hlavním znakem musí být [[depresivní nálada]], smutek nebo ztráta zájmu, příp. pocit radosti či slasti. 

Tyto příznaky jsou obvykle doprovázeny ztrátou nebo přibýváním na váze, [[nespavost|nespavostí]] nebo naopak zvýšenou spavostí, pocitem napětí, neklidu, ztlumením, pozorováním druhými lidmi, únavou, pocitem bezcennosti, nepřiměřeným pocitem viny, sníženou schopností přemýšlet, soustředit se, rozhodovat se, myšlenkami na smrt, na sebevraždu. Tyto příznaky lidi obtěžují v zaměstnání, ve škole, ve vztazích k druhým lidem i k sobě samému.    

== Implicitní systém při schizofrenii a depresi ==
[[File:Schizophrenia (Brain).png|thumb|268x268px]]
=== Schizofrenie ===
Již v 19. století se objevila myšlenka, že by [[psychózy]] mohly vznikat důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku. Díky modernějším technickým možnostem tato myšlenka stále ožívá. 

Z rozsáhlých studií velkého počtu pacientů provedených magnetickou rezonancí vyplývá, že v mozku osob se schizofrenií se objevují odchylky ve výstavbě [[Kůra mozková|kůry]] čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly (ostrova), [[bazální ganglia|bazálních ganglií]] a [[thalamus|thalamů]]. Také stavba [[bílá hmota|bílé hmoty]] se značně liší, zvláště ve spánkových lalocích a v levém čelním laloku. Tyto odlišnosti v mozku lidí se schizofrenií doložily [[experiment|experimenty]] prováděné pomocí funkční magnetické rezonance. Zkoumané osoby byly podrobovány různým druhům zátěže, při kterých byla sledována mozková aktivita. U lidí trpících schizofrenií se aktivace kůry lišila od aktivace stejných oblasti u zdravých lidí (zvláště v prefrontálních oblastech, v kůře přední části opaskových závitů, ale i v zadních částech mozku). Z toho vyplývá, že mozek osob se schizofrenií má rozdílnou stavební i funkční architekturu.   

V klasickém experimentu, který ověřuje činnost implicitního systému, je zkoumáno, co se v mozku lidí děje, jsou-li ponecháni sami sobě, a co se naopak děje, pokud tento jejich "vnitřní klid" je narušen zevním podnětem. V jednom z pokusů byla zevním podnětem nenáročná zátěž pracovní paměti. Testované osoby sledovaly řetěz podnětů a měly rozhodovat, zda se s tímto podnětem již v experimentu setkaly či nikoliv. Zátěž pracovní paměti u zdravých lidí utlumila činnost implicitního systému, a to v předním i zadním vnitřním uzlu, tedy ve vnitřní prefrontální kůře a v oblasti zadní cingulární kůry a přilehlé kůry vnitřní plochy temenních laloků. U osob se schizofrenií a u jejich příbuzných se utlumila jen činnost předního uzlu. V "klidu" i při zátěži bylo funkční propojení implicitního systému abnormálně vysoké. Bylo tím vyšší, čím byly příznaky schizofrenie závažnější. Tato [[hyperaktivace]] (nedostatečný útlum činnosti) odpovídá [[hyperkonektivita|hyperkonektivitě]] (nadměrně výkonnému propojení mezi vnitřní a zevní prefrontální kůrou). 
[[File:Enlarged lateral ventricles in schizophrenia.png|thumb|221x221px]]         

Porucha pracovní paměti osoby se schizofrenií velmi sužuje. Bývá charakteristická také pro děti s poruchou pozornosti s hyperaktivitou (ADHD).  

=== Deprese ===

I u lidí trpících depresemi se zkoumala činnost implicitního systému ve srovnání s lidmi zdravými. Badatel předložil testovaným osobám mezinárodně standardizované           
[[Soubor:Mozek při depresi.jpeg|thumb|221x221px]]
obrázky citových výrazů ve tváři. Zkoumané osoby měly dva úkoly. Prvním bylo pasivní pozorování obrázků, tím druhým pak posouzení, zda a jaký vztah má obrázek konkrétně k nim samotným. Výsledky [[experiment|experimentu]] ukazují obrovské rozdíly v činnosti [[implicitní systém|implicitního systému]] u depresivních pacientů a zdravých lidí, jak v přední, tak v zadní části vnitřní plochy čelních a [[temenní lalok|temenních laloků]] (ve vnitřní ploše čelních laloků, v retrosplenické kůře). Tyto rozdíly bývají vykládány jako porucha funkční rovnováhy mezi předním a zadním "uzlem" systému. Přední vnitřní uzel se aktivuje předvídáním osobní budoucnosti, zadní vnitřní uzel naopak vyvoláváním vzpomínek z paměti. Narušení funkční rovnováhy způsobuje typický znak deprese, tedy pocit beznaděje, trvalé vyvolávání vzpomínek na vše nezdařené a vyvolávající smutek.                    

==== Obvod nenávisti ====
Někdy se stává, že depresivní jedinec spáchá [[sebevražda|sebevraždu]]. Jsou prokázány také případy, kdy člověk trpící depresí zavraždil jiného člověka, jež se mu snažil zabránit v sebevraždě, a poté zabil i sám sebe. Výkladů, proč se takové události stávají, je celá řada. Některé uvádějí, že je to způsobené [[látková výměna|látkovou výměnou]] [[nervový přenašeč|nervových přenašečů]] (např. [[serotonin|serotoninu]]). Jiné, zejména novější výzkumy, zjistili, že se u osob trpících depresí může vymknout kontrole [[neuronální systém]], který bývá nazýván jako [[obvod nenávisti]]. Prožitek nenávisti aktivuje systém, jehož důležitými uzly jsou horní čelní závit, kůra [[insula|insuly]] a část [[bazální ganglia|bazálních ganglií]]. Tento obvod nenávisti je vysoce aktivní při depresi. Jeho aktivita omezuje kontrolu negativních pocitů směrovaných vůči sobě, ale i vůči ostatním lidem.      

== Otázky ==
1. Je možné jednoznačně definovat vědomí?

2. Čím je charakterizována schizofrenie?

3. Kolik nejméně znaků je třeba k diagnostikování schizofrenie a po jak dlouhou dobu se musí vyskytovat?

4. Co mezi tyto znaky patří?

5. Kolik nejméně znaků je třeba k diagnostikování deprese?

6. Jaké znaky to jsou?

7. Díky čemu pravděpodobně vznikají psychózy?

8. Kde se nachází odchylky ve stavbě mozku osob se schizofrenií oproti zdravým lidem?

9. Čím se aktivuje přední vnitřní uzel a čím zadní vnitřní uzel? 

10. Který obvod je vysoce aktivní při depresi?

Odpovědi

1. Ne, vědomí nelze jednoduše definovat. 

2. Poruchami myšlení, citového života, poruchami poznávacích funkcí...

3. Nejméně 2, vyskytující se většinu měsíce, nejméně půl roku. 

4. Bludy, halucinace, dezorganizovaná řeč, dezorganizované chování, katatonie a některé negativní příznaky. 

5. Nejméně pět.

6. Depresivní nálada, smutek, ztráta zájmu, nespavost, zvýšená spavost, pocit napětí, neklidu... 

7. Důsledkem chybného propojení mezi jednotlivými oblastmi mozku

8. Ve výstavbě kůry čelních a spánkových laloků mozku, kůry insuly, bazálních ganglií a thalamů.

9. Přední vnitřní uzel se aktivuje předvídáním osobní budoucnosti, zadní vnitřní uzel naopak vyvoláváním vzpomínek z paměti.

10. Obvod nenávisti
== Zdroje: ==

Jackson, J. H. (1932). Selected writings of J. H. J. London: Taylor.

Koukolík, F. (2013). Já. O mozku, vědomí a sebeuvědomování.Praha: Karolinum.

Kulišťák, P. (2003). Neuropsychologie. Praha: Portál.

Monnier, M. (1961). Die Regulierung der Bewusstseinsstörungen. Bewusstseinsstörungen. H. Staub und H. Thölen.

Piéron, H. (1951). Vocabulaire de la Psychologie. Paris
[[Kategorie:Neuropsychologie]]
[[Kategorie:Psychologie]]