Zobrazení zdroje stránky Technologie provozu informačních systémů

Tato otázka se věnuje technologiím provozu '''informačních systémů''', tedy systémů, které shromažďují, zpracovávají, transformují a zprostředkovávají informace. Zahrnuje jak navrhování těcho systémů (viz. '''informační architektura'''), tak '''ukládání dat''' a jejich správu v '''databázích'''. 

== Informační zdroje ==

'''[[Informační zdroje, podpora, kanály|Informační zdroj]]''' je definován podle TDKIV jako „Informační objekt, který obsahuje dostupné informace odpovídající informačním potřebám uživatele. Informační zdroj může být tištěný, zvukový, obrazový nebo elektronický (včetně zdrojů dostupných online).“ <ref>CELBOVÁ, Ludmila. Informační zdroj. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000887&local_base=KTD.</ref>

Rozlišujeme tedy zdroje:

# Klasické / analogové – tedy v jiné než elektronické podobě
# Elektronické / digitální

Informačních zdroje se mohou odlišovat svou dostupností, [[Uživatelské rozhraní (user interface)|uživatelským rozhraním]], typem dotazovacího jazyka, způsobem ukládání a vyhledávání dat a formátem pří výstupu. <ref name="pokorny">POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.</ref>

Kromě jednotlivých dokumentů se může také jednat o informační systémy.

'''[[Informační systém|Informační systémy]]''' shromažďují, zpracovávají a transformují informace, které následně zprostředkovávají uživateli bez ohledu na jejich časovém nebo prostorovém rozptylu.<ref>JONÁK, Zdeněk. Informační systém. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000469&local_base=KTD.</ref>

== Dostupnost elektronických informačních zdrojů == 

Dostupnost EIZ je ovlivněna třemi faktory: '''způsobem záznamu informace''' (samostatné statické dokumenty, dynamicky generované dokumenty nebo databáze s vyhledáváním), '''typem obsažené [[informace]]''' (primární, sekundární, terciální nebo hybridní) a '''stupněm omezení přístupu''' (volný, omezený až nepřístupný). V současné době panuje snaha o co nejrozšířenější online přístup k primárním dokumentům. <ref name="pokorny" />

== Uživatelské rozhraní ==
 
[[Uživatelské rozhraní]] je prostředí mezi informačním systémem a jeho uživatelem. Ten díky němu může zadávat dotazy a dostávat výstupy formou požadovaných dat nebo chybových hlášení. (U klasických informačních zdrojů se jedná např. o lístkový katalog). <ref name="pokorny" /> 

== Systémové rozhraní ==

[[Systémové rozhraní]] je vytvářeno k integraci dvou informačních systémů. Díky němu mohou tyto systémy mezi sebou přenášet informace, komunikovat. Systémové rozhraní je částečně nahraditelné rozhraním uživatelským. Pro knihovní účely se nejvíce využívají technologie systémového rozhraní: protokol [[Z39.50]], [[Principy značkovacích jazyků a příklady použití jazyka HTML a XML|HTML/XML]] nebo API (= Application Programming Interface, rozhraní sloužící pro programování aplikací).<ref name="pokorny" />

== Typ dotazovacího jazyka ==

Rozlišujeme dotazovací jazyky pro:
* '''Předdefinované dotazy''' (menu)
* '''Listování''' (browsing, navigace)
* '''Strukturované jazyky s klíčovými slovy''' (SQL)

U strukturovaných jazyků si uživatel vytváří nebo podmiňuje dotaz sám. Tím se možnost zadat dotaz špatně zvyšuje.<ref name="pokorny" />

== Ukládání a vyhledávání dat ==

Ukládaná [[data]] se mohou vyskytovat ve formě '''strukturované''' (MARC/XML), '''částečně strukturované''' (HTML) a '''nestrukturované''' (př. prostý text). Takto se pak v informačních systémech ukládají do '''souborů''', se kterými pak systém pracuje jako s celky. Soubor je pak organizován jako „posloupnost záznamů, které jsou ukládány do diskových bloků.“ Rozlišujeme různé typy organizace: <ref name="pokorny" />
* Sekvenční
* Index-sekvenční
* Indexová
* S přímým přístupem

== Databázové systémy ==

'''[[Databáze]]''' je v TDKIV definovaná jako „systém sloužící k modelování objektů a vztahů reálného světa (včetně abstraktních nebo fiktivních) prostřednictvím digitálních dat uspořádaných tak, aby se s nimi dalo efektivně manipulovat, tj. rychle vyhledat, načíst do paměti a provádět s nimi potřebné operace – zobrazení, přidání nových nebo aktualizace stávajících údajů, matematické výpočty, uspořádání do pohledů a sestav apod. … “ <ref>KUČEROVÁ, Helena. Databáze. In: KTD: Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) [online]. Praha : Národní knihovna ČR, 2003- [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000089&local_base=KTD.</ref>

Databáze můžeme dělit různě. Jejích třídění a typologie se stále vyvíjí. Pro představu můžeme uvést dělení následující:

* Textové: 
:* Plnotextové
:* Bibliografické
:* Faktografické
:* Referenční
* Numerické
* Obrazové
* Multimediální <ref>BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf</ref>

== Informační architektura ==

[[Informační architektura|Informační architekturou]] míníme „ … hledání nejlepšího způsobu organizace a strukturování komplexních informačních prostorů, webových stránek … „ <ref name="bawden">BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.</ref>

Tento termín byl poprvé použit architektem '''Richardem Saul Wurmanem''' v roce '''1976''' a stal se velmi potřebným s rozvojem webu. Informační architektura je do dnes důležitá pro lepší orientaci uživatelů v informačních systémech a jiných prostorách. <ref name="bawden" />

Vychází z [[HCI]] (Human-Computer Interaction), UCD (User-Centered Design) a z tradičního způsobu reprezentace informací u tištěných stránek. Pro grafické strukturování informací používá také metod kategorizace, taxonomie a fasetové kvalifikace.<ref name="bawden" />

'''Zásady informační architektury''' <ref name="bawden" />
# Objekty = existují různé typy obsahu, které vyžadují jiné způsoby zacházení
# Možnosti = přiměřené množství možností, spíše méně a více konkrétních
# Zveřejňování = postupně sdělovat informace, ne vše najednou
# Příklady = popisovat jednotlivé kategorie pomocí příkladů
# Hlavní a vedlejší dveře = domovská stránka je spíše pro nové uživatele, k ostatním stránkám se dostávají uživatelé častěji přes vyhledávače
# Vícero klasifikací = reflexe různých způsobů myšlení uživatelů
# Jednoznačně zaměřená navigace = umožnění faset: přístup podle tématu, času, služeb
# Růst = počítat s větším obsahem v budoucnu – uzpůsobit tomu kategorie

'''Třívrstvá architektura''' (Three-tier Architecture)
[[Soubor:Three-tier architecture.ru.svg|náhled|Schéma třívrstvé architektury]]

Jedním typem architektury informačních systémů je tzv. třívrstvá architektura. Strukturu systému (aplikace) tedy rozděluje do tří na sobě nezávislých sfér, vrstev. <ref name="mania">Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture</ref>

# '''Prezentační vrstva''' – tedy ta část, se kterou pracuje uživatel; viditelnost vstupu a výstupu
# '''Aplikační / funkční vrstva''' – vykonává operace mezi první a třetí vrstvou: mezi daty a na ně kladenými požadavky ze vstupu a výstupu. 
# '''Datová / databázová vrstva''' – pracuje s daty, provádí „ … ukládání, výběr, agregaci, předzpracování, integritu a audit dat.“<ref name="mania" />

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references/>

=== Použitá literatura ===

# POKORNÝ, Jan. Současné možnosti integrace informačních zdrojů. Praha, 2008. Rigorózní práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Vlasák, Rudolf.
# BRATKOVÁ, Eva. Databáze databází [online]. Praha: Univerzita Karlova. FF UK v Praze. Ústav informačních studií a knihovnictví, 2007, 41 stran [cit. 2018-05-27]. Dostupné z: http://sites.ff.cuni.cz/uisk/wp-content/uploads/sites/62/2016/01/Datab%C3%A1ze-datab%C3%A1z%C3%AD_Bratkov%C3%A1.pdf
# BAWDEN, David a Lyn ROBINSON. Úvod do informační vědy. Doubravník: Flow, 2017. ISBN 9788088123101.
# Třívrstvá architektura (Three-tier architecture). In: ManagementMania.com [online]. Wilmington (DE) 2011-2018, 05.12.2015 [cit. 27.05.2018]. Dostupné z: https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture

=== Externí odkazy ===

* [https://managementmania.com/cs/trivrstva-architektura-three-tier-architecture Třívrstvá architektura]
* [http://tdkiv.nkp.cz/ TDKIV]

=== Klíčová slova ===

Informační zdroje, informační systémy, informační architektura, databáze, data, dotazovací jazyky

[[Kategorie:Informační_studia_a_knihovnictví|Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie:Informační_technologie,_knihovnické_technologie|Informační technologie, knihovnické technologie]][[Kategorie:Státnicové_otázky_UISK|Státnicové otázky UISK]]