Zobrazení zdroje stránky Vývoj a rozvoj osobnosti

== Teorie vývoje a rozvoje osobnosti ==
* [[Sigmund Freud|Freud]] – psychosexuální vývoj
* [[Erik Erikson|Erikson]] – vývoj identity
* [[Gordon W. Allport|Allport]] – propriový vývoj
* [[Behaviorismus]] – naučená osobnost
* [[Humanistická psychologie]] – vlastní aktivita
== Vývoj sebepojetí ==
=== Vývoj JÁ ===
* vynořující se já - pravidelnosti interakčních aktivit,fyzivká jednota v čase, tělesné schema
* subjektivní já - druzí vnímají
* verbální já - poznávání se v zrcadle
* sebehodnocení
=== Vývoj identity ===
'''Identita''' = prožívání toho, čím jedinec je
* '''procesy utváření'''
:* [[Symbolický interakcionismus|zrcadlové já]] – Cooley, [[George Herbert Mead|Mead]]
:* [[Sociální srovnávání|sociální srovnávání]] – [[Leon Festinger|Festinger]]
:* přijímání rolí
:* percepce sociální odlišnosti
* '''teorie ego-identity ([[Erik Erikson|Erikson]])'''
* '''teorie ego-identity (Marciu) - stavy identity'''
:* difuzní – před vyvíjením identity
:* předčasné uzavření – převzetí hodnot od autorit
:* moratorium – zkoumání alternativ
:* dosažení identity
* '''teorie identity v symbolickém interakcionismu (Styker)'''
:* self je hierarchická soustava internalizovaných rolí
* '''teorie sociální identity (Tajfel)'''
:* osobní identita
:* sociální identita – skupinová identita (model minimálních skupin)
* '''sociálně konstruktivistický přístup'''
:* Haré – systém přesvědčení nebo metod, kterými dávají lidé význam svému jednání
:* Garfinkel – etnometodologie
:* Goffman – dramaturgický přístup
== Úloha vnitřních a vnějších faktorů v rozvíjení osobnosti ==
* vrozené dispozice
:* zrání
* situační podmínky, prostředí
:* učení
:* se utváří v sociálním prostředí a zárovep ho ovlivpuje
:* '''propojení kultury a osobnosti'''
:* '''modální osobnost''' - všemi sdílené osobnostní jádro, které zrcadlí typické vlastnosti a podstatné hodnoty dané kultury
:* [[Harry S. Sullivan|Sullivan]] – interakční původ osobnosti
* interakce mezi nimi, aktivita jedince
:* kritické periody vývoje – např. pro jazyk a sociální dovednosti
:* zrání je limitem učení
=== Činitele utváření a vývoje osobnosti ===
* [[Determinace osobnosti]]
'''Vnitřní výbava organismu''' ([[Raymond B. Cattel|R. Cattel]])
* dědičná výbava
* genová výbava
* vrozená výbava
* konstituční výbava
'''Vlivy prostředí ve vztahu k vnitřním činitelům'''
* '''fyzické'''
* '''psychologické''' – interakce na úrovni významové, [[Učení|učení]], přizpůsobení

=== Procesy utváření a vývoje osobnosti ===
==== Zrání ====
* se projevuje zákonitou posloupností evolučních a involučních změn ve stavbě a funkci organismu
* má povahu pevného sledu kroků či programu, který je u všech lidí prakticky shodný, rychlost v nějaké míře rozdílná
* Hlavní úlohu v utváření osobnosti má dozrávání nervové a hormonální soustavy
* kritická období
:* [[John Bowlby|Bowlby]] – během 1. 2 let si dítě musí vytvořit citový vztah k jednomu dospělému. Jde o citlivé období, během kterého vznikne silná citová vazba ([[Teorie citové vazby|attachment]])
:* schopnost normálního citového vztahu do budoucnosti apod. (příkladem nevytvořené citové vazby viz ''vlčí děti'')
* závisí na přiměřenosti podněcování činností
:* ne deprivace, ale ani zahlcení podněty příliš brzo

==== Učení ====
* má a utváření osobnosti člověka největší význam
:* psychologický účinek zkušenosti
:* procesy zpevpování, nápodoby, vhledu
* Konkretizace podoby lidských vlastností a činností z obecných předpokladů
* Na rozdíl od zrání jsou účinky samotného učení v nějaké míře zvratné vyhasínáním ustavených spojů a přetvářením jejich vzorců
:* účelné z hlediska přizpůsobování jedince měnícím se okolnostem
* Obsah učení je integrován do soudržné soustavy osobnostní struktury
* Podmínkou pro účinné učení je odpovídající stupep zralosti a výkonnosti nervové soustavy
* '''Učení'''
:* Individuální
:* Sociální
:* Nahodilé
:* Soustavné
:* Socializace
:* Výchova
== Podstata a povaha procesu socializace a individualizace osobnosti ==
* imitace
* identifikace
* interiorizace norem, hodnot a postojů
:* od heterorefulace k autoregulaci
'''Socializační činitele'''
* '''celokulturní vlivy''' – základní osobnost, převládající hodnotové orientace – kulturní tlaky, před. osobním stykem nebo institucemi
* '''širší vztažná skupina''' – vztah: rod, vzdělání, zaměstnání, majetkové poměry, místo bydliště, věk, světonázorové nebo zájmové zaměření, typická zaměření a způsoby
* '''malé společenské skupiny''' – původní rodina – reálné a modelové prostředí, často přenos vztahů, nápodoba<br />

* proces, jímž se individuum stává členem nějaké skupiny.
:* Socializace a vývoj osobnosti jsou dvě stránky téhož.
:* Socializace zdůrazpuje pochody učení při přizpůsobování na sociální požadavky, zatímco osobnost se vztahuje na konečné výsledky tohoto procesu.
* interakční proces, jímž je chování osoby modifikováno, aby se stalo konformní s očekáváními, které mají členové skupiny, k nímž osoba náleží. Trvá celý život.
* vrůstání do sociálního systému, který není obecný a abstraktní, ale existuje ve zvláštních formách společenských vztahových systémů – v sociálních skupinách.
* '''Kruh:''' lidé, kteří vyrostou v určitém socializačním okruhu, dávají tutéž socializaci dál (výchovou)
Dva axiomy (základní předpoklad přijatý bez důkazů x zásadní poučka, platná bez dokazování):
* různí lidé zastávají různé sociální pozice v celospolečenské struktuře a to určuje, které složky kultury k nim proniknou a které se přenesou do osobnosti při jejím vývoji
* socializace je vždy orientována na budoucnost – socializační činitelé (především rodiče) anticipují svět, ve kterém bude jejich dítě žít – záleží na tom, co předpokládají, podle toho zaměřují působení.
'''Socializací získává dítě:'''
* fakt o fyzickém a sociálním okolí
* množství různých vědomostí a dovedností
* postoje a hodnoty, vztahující se k morálním standardům a druhým lidem
=== Obsah a činitele [[Socializace|socializace]] ===
* '''Socializační program''' – sled vývojových úkolů (pro jedince vodítka, sdělující, co se od něj právě očekává a co se od něj bude očekávat v budoucnu, a motivaci dělat to, co od něj společnost požaduje) – obvykle odpovídající zrání, problém u mentálně zaostalých a v menší míře i rychleji se rozv. dětí.
* Socializace se vždy v nějaké míře dostává do rozporu s bezprostředními biologickými a psychologickými tendencemi > konflikty:
:* závislost – obecně je v našem společenském prostředí kladně hodnocena nezávislost
:* agrese – tlumení, může být zdrojem poruch interpersonální n. psychosomatické povahy
:* výkonnost – v našem prostředí neobyčejně vysoce hodnocená stránka osobnosti, nižší výkonnost = nižší hodnota jednice, diskriminace... & opomíjení nevýkonnostních kvalit osobnosti
:* sexualita – motiv k pohlavnímu styku bývá často v rozporu s motivací vztaženou k početí dítěte; pohlavní zrání, duševní vývoj a společenské osamostatpování lidského jedince se rozpojily, rozpor – cit. vztah × sex × spol. norma...
=== Rodina jako základní socializační činitel ===
* Rodina je primární skupina s intimní interakcí jednotlivých členů, kteří se navzájem úzce identifikují a cítí bezprostřední zájem o skupinu jako celek. Každý člen rodiny nejen participuje na životě celé skupiny, ale podřizuje se i sociální kontrole, vypracovaným pravidlům, regulujícím chování členů.
'''Členové rodiny:'''
* Slouží dítěti jako modely sociálního chování. Na dítě působí – výchovné procedury (od prvopočátku –viz hygienické praktiky, láska, krmení, reakce na pláč a smích)
* Dvě základní dimenze: matka může být velmi láskyplná, ale silně omezující (kontrolující dítě).
'''Sourozenci:''' každé dítě má odlišné prostředí – důvody:
* jedinečná konstituce dítěte, na níž závisí, co dítě stimuluje
* rozdíly v pohlaví dětí – rozdíly v reagování (tradice role chlapce a dívky)
* rozdíly v pořadí narození – změny v sociálních pozicích
* změny v rodičovské péči, závislé na věku, zkušenosti, fyzických a psychických změnách rodičů
* změny v socioekonomickém statusu rodiny
* symbolický význam, který má každé dítě pro rodiče (prvorozený, dcery, syn, dědic)
=== Sebeznehodnocující pojetí: ===
* '''Teorie atribucí''' - dítě si navyká přijímat vlastnosti, které mu druzí připisují za své
:* Atribuce se mění v autoatribuci (kauzální atribuce – vše musí mít pro nás příčinu).
:* Pokud jde o vlastnosti, které dítě hodnotí jako méněcenné – dochází k demolizaci
* '''Teorie balance''' – navozené mínění o sobě má tendenci ke konzistenci – dítě, které sebe sama vnímá jako inteligentní (bylo tak opakovaně hodnoceno) usiluje o vyšší výkon
* '''Teorie sebepotvrzující předpovědi''' – člověk, který počítá se selháním, spíše selže než ten, kdo počítá s úspěchem.
:* Vztah sebepojetí a výkonu je výraznější než vztah výkonu a inteligence.
=== Hodnocení dětí ve vztahu k rozvoji osobnosti: ===
* sociální srovnávání: ve srovnání s ostatními jsi horší/lepší – sebekoncepce se více tvoří srovnáváním s ostatními, než se svým předchozím výkonem
* subjektivní vzorek: víš jak na to, ale dnes to nebylo ono
* intraindividuální srovnávání: bere v úvahu předchozí žákovy úspěchy: ve srovnání s minulým ses začal učit

[[Kategorie: Psychologie osobnosti|*]]
[[Kategorie: Vývojová psychologie|*]]