Zobrazení zdroje stránky Způsoby klasifikace cílových skupin uživatelů/old

===Dělení výzkumu===

Klasifikaci cílových uživatelů provádíme prostřednictvím výzkumu, který obecně dělíme na:

* <b>kvantitativní</b> – Kvantitativní výzkum je výzkum, který se provádí na větších vzorcích populace, jeho výsledkem jsou statistická data (nejčastějším typem otázky v kvantitativním výzkumu je otázka četnosti: kolik? Jak často?). 

* <b>kvalitativní</b> – Kvalitativní výzkum obecně pracuje s menším vzorkem populace a jeho vyhodnocování je poněkud těžší než vyhodnocování dat z kvantitativního výzkumu, typickou otázkou z kvantitativního výzkumu je např. proč upřednostňujete tento výrobek před tímto…). 

* <b>kombinovaný</b> – je kombinací obou


Další možná hlediska při dělení výzkumu jsou: 

<b>Z hlediska role subjektů ve výzkumu</b>

* <b>demoskopický</b> – při výzkumu zkoumáme roli subjektu
* <b>ekoskopický</b> – zabývá se věcnými, relativně stálými daty (obvykle ekonomická data), není podmíněn lidskou subjektivitou, pracujeme se sekundárními daty (ročenky, výroční zprávy…)

<b>Z hlediska sběru dat</b>
* <b>primární</b> – data získáváme výhradně pro účely výzkumu, nejčastěji se provádí šetřením, metodikou je dotazování
* <b>sekundární</b> – tvořen z dat, která byla sesbírána za účelem jiného výzkumu 

<b>Z hlediska kritéria výběru</b> 

* <b>záměrný výběr</b> – u kvalitativních výzkumů, nemůžeme počítat výběrovou chybu
* <b>náhodný výběr</b> – často u kvantitativních, lze spočítat výběrovou chybu; Oslovím, koho potkám NENÍ náhodný, chybí kritérium náhodnosti (třeba každý desátý je OK, koho potkám = náhodný) Náhodnost v rámci určitého souboru, např. každý 5.student. 


===Fáze výzkumu=== 

* Definování problémů a cílů výzkumu → 
* Příprava plánu výzkumu, návrh metodiky → 
* Realizace – shromažďování a analýza dat →
* Vypracování zprávy a prezentace výsledků    
                                                                    

===Vyhodnocování a dotazník===

Způsoby sběru relevantních dat jsou následující: 
* Dotazování 
* Přímé pozorování 


====Charakteristika dotazníku====
* struktura dotazníku je dána druhem otázek, které se v něm vyskytují
* dotazník není  pouze soubor otázek, ale zároveň i plán celého výzkumu

* při formulování otázek je nutné dodržovat určité zásady:
** používat jednoduchý jazyk a krátké otázky
** vyloučit vágní a víceznačná slova („často“, „obvykle“, „zřídka“ apod.)
** vyloučit dvojité otázky (otázka se nesmí ptát na 2 věcí současně)
**vyloučit sugestivní otázky (otázka navádí  k určité odpovědi)
**dbát na obsah otázek (otázka musí vést k relevantní odpovědi)
** používat známý slovník


====Dělení dotazníkových otázek====
* úvodní otázky – otevřené otázky
* filtrační otázky – z nich se dozvíme, hodí-li se respondent pro náš výzkum
* zahřívací otázky – už se týkají problému, ale pouze v obecné poloze
* specifické otázky – konkrétní otázky k tématu
* identifikační otázky – řadíme je nakonec, abychom respondenty neodradili


===Výzkum produktu===

Zabývá širokým okruhem problémů souvisejících s produktem a jeho atributy. 
Může být zaměřen na:
* vyhledávání námětů na nový výrobek
* výzkum nového výrobku a jeho atributů
* výzkum stávajícího výrobku a jeho atributů v jednotlivých fázích životního cyklu výrobku
* výzkum image výrobku
* analýzu výrobkového mixu a optimalizaci sortimentu
* analýzu pozice výrobku a jeho srovnání s konkurenčními výrobky apod.

Účelem výzkumu je dosáhnout takové skladby prvků, aby dotvořily výrobek do harmonického celku, který bude odpovídat charakteru potřeby a bude respektovat určitý životní styl a osobnost uživatele.
Cílem je minimalizovat rizika spojená se vstupem nového či zdokonaleného výrobku na trh.


===Proces testování výrobků===
 
* 1. fáze: <b>Rozhodovací fáze</b> – definovat předmět a cíle testování, poté zvolit metodu testování, vybrat vzorek testujících osob a zvolit způsob hodnocení testujících osob. 
* 2.fáze: <b>Realizační fáze</b> – realizace testu, poté vyhodnocení, analýza výsledků a následují návrhy a doporučení.


==Zdroje==
Kozel, R. Moderní marketingový výzkum. Praha: Grada Publishing, 2006.<br />
Přednášky Ing. Milana Postlera "Výzkum a měření efektivity v marketingu" přednášené na FSV UK, Institutu komunikačních studií a žurnalistiky v letním semestru akademického roku 2005/2006<br />
Přednášky Mgr. Jana Brejchy "Základy interakčního designu", "Principy interaktivní tvorby" přednášené na FF UK, ÚStavu informačních studií a knihovnictví v letním a zimním semestru akademického roku 2007/2008

==Anotovaná bibliografie==
==Demonstrace==

===VALS: Values And Life Style=== 
(http://www.sric-bi.com/VALS/)

VALS je ojedinělý kvalitativní výzkum, který se zabývá segmentací trhu.  Byl vytvořen Arnoldem Mitchellem, jeho prvotním účelem bylo popsat a analyzovat hodnotovou přeměnu americké společnosti na konci 70.let 20.století. Postupem času se values and lifestyle stal oblíbeným nástrojem marketingového výzkumu, především pak v oblasti „předvídání spotřebitelského chování“.

Nejznámějším produktem VALS je segmentace společnosti do jednotlivých oddílů, klíčem k umístění do určité kategorie je motivace (vysoká/nízká) a možnosti (nízké/ vysoké) dle tohoto klíče se společnost dělí na: 
* INNOVATHORS
* THINKERS (myslitelé)
* ACHIEVERS (dosahující)
* EXPERIENCERS (
* BELIEVERS (věřící)
* STRIVERS (usilující)
* MAKERS (tvůrci)
* SURVIVORS (přežívající)  

[[image:VALS.jpg]] 

V České republice podobnou typologii vytvořila reklamní společnost Leo Burnett (Češi na prahu třetího milénia - typologie životních stylů české společnosti.).

[[Kategorie:Odpadkový koš UISK]]