Naga ed-Deir

Naga ed-Deir, místo v egyptšině nazývané Tjeni a v řečtině Thinis nebo This se nachází v Horním Egyptě poblíž Abydu, mezi pískovcovými útesy poblíž koptského kláštera.

Výzkum

Na lokalitě pracoval nejprve mezi lety 1901 a 1904 tým vedený G. A. Reisnerem, a to pod záštitou Universitry of California. Na počátku 20. století zde také pracovaly expedice z Harvardu a Bostonu.

Osídlení a význam lokality

Predynastická doba

Naga ed-Deir je lokalitou osídlenou od počátku egyptských dějin až do řecko-římského období. Nejstarší oblastí je pohřebiště N 7000, datované do obodbí Nakkády I a II. Nachází se zde pohřby skrčenců s hlavou k jihu a obličejem k západu, mrtví bývají často zabaleni v textiliích nebo rohožích. Takovýchto organických materiálů je na lokalitě dochováno relativně velké množství. Jako výbava sloužila keramika, kamenné nádoby, palety, a také měděné, kostěné a kamenné nástroje. Byla zde nalezena i jedna cylindrická pečeť, pocházející z Mezopotámie, jedná se ale o ojedinelý artefakt, dokládající zřejmě sporé kontakty s Předním Východem, vedené pravděpodobně nepřímo. Na této lokalitě se nachází ještě jedno mladší pohřebiště z tohoto období, datované do Nakkády III. Toto pohřebiště je menší a chudší, důvodem může být jak to, že se hlavní aktivity přesunuly jinam, tak také skutečnost, že pohřbů z [[|Nakkáda III|Nakkády III]] je relativně málo a většina mohla být zničena.

Raně dynastická doba

Aktivity z raně dynastické doby se koncentrují v oblasti, označované jako N1500, nacházející se asi 300m jihozápadně od predynastického pohřebiště N 7000. Z této doby pocházejí nikované mastaby, které mívají schodiště. Nachází se v nich buď dřevěná konstrukce, nebo 1-5 místností ze sušených cihel, přičemž tělo zemřelého je uloženo vždy v největší z nich. Pohřbení jedinci jsou stále ve skrčené poloze, s hlavou směřující k jihu a tvář k západu. Objevují se hliněné i dřevěné rakve, jako výbava opět slouží keramika, relativně velký počet kamenných nádob (v nejbohatších hrobkách jich bylo nalezeno kolem 40), a také také pečetě s hieroglyfy. Významný je hrob, označený N 1532, kde byl kromě kamenných nástrojů a pazourkových nožů nalezen tepaný zlatý náhrdelník s včelou, býkem a gazelou a emblémem bohytě Neit - jedná se o jeden z nejstarších zlatých šperků z Egypta. Do tohoto období se datují také pohřebiště, označovaná čísly 300, 500 a 3500.

Stará říše

Nejvýznamnější pohřebiště ze Staré říše jsou označována čísly 100 a 400 (dále jsou to například pohřebiště 1000, 1500, 2000) . V tomto období můžeme v Naga ed-Deir rozlišit několik typů hrobek. Jde buď o jednoduché, někdy nikované mastaby, které mohou, ale nemusejí mít šachtu. Dále jsou do tohoto období datovány hrobky vytesané do skály, někdy se ve skalní stěně nachází pouze pohřební komora, jindy ovšem i kaple, která je výjimečně zdobená. Do podzemí hrobek opět vedou šachty. Pohřby nejchudší vrstvy obyvatelstva tvoří prosté jámy. V obodbí 4.dynastie lze vysledovat změnu polohy těl zemřelých, kdy jsou postupně ukládáni v natažené pozici namísto skrčené, a jejich hlava směřuje k severu a nikoli k jihu. Na konci Staré říše mizí hliněné rakve a převažují dřevěné, na kterých se někdy objevují texty. Relativně častým nálezem z tohoto období jsou podhlavničky a zrcadla, ve skalních hrobkách se dochovaly i sochy, ať už z kamene či dřeva, a také části oděvu nebo papyry. Běžným nálezem je opět keramika, bylo zde nalazeno např. i několik médúmských misek.

První přechodné období

V této době pokračují aktivity na dřívějších pohřebištích, přidává se ale i několi nových (např. pohřebiště 3200, 3500). Jsou stavěny mastaby i skalní hrobky, přičemž hrobky ve skalách jsou často zdobeny malbami, jejichž motivy jsou stále scény typické pro Starou říši. Častým jevem je znovužívání starších hrobek i artefaktů. V chudších hrobech se nacházejí rakve z organických materiálů. Do Prvního přechodného období jsou také datovány malované vápencové stély, vyvedené jak v nízkém, tak hlubokém reliéfu. Výjimečně se objevovaly už v době 6.dynastie, ale teprve v této době se stávají bežnými, bylo jich zde nalezeno přes stovku. Tyto stély se nacházejí v kaplích skalních hrobek nebo v nikách na západní straně mastab. Dalším nálezem z tohoto obodbí jsou dřevěné malované rakve se jménem a tituly zemřelého. Mrtví jsou otočeni hlavou k severu a někdy bývají zabaleni v plátně. Objevují se i malované kartonážové masky, běžná je keramika, a výjimečnějším nálezem jsou papyry, kamenné nádoby, pečeti ve formě skarabů nebo sošky ze slonoviny nebo dřevěné modely, které jsou pro tuto dobu typické, stejně tak jako luky a další zbraně.

Střední říše

Charakter lokality v této době je velmi podobný období předchozímu. Častým nálezem v hrobkách jsou opět podhlavničky a kartonážové masky, zajímavými artefakty jsou slonovinová spona ze zobrazením trpaslíka z hrobky N 463 a rákosová flétna z hrobu N408/410. Objevují se nové tvary keramiky, vyráběné na hrnčířském kruhu, a typické malé nádoby z anhydritu (tzv. „modrý mramor“). V bohatších hrobech se objevují také šperky z hematitu nebo ametystu. Velmi významným nálezem jsou dokumenty z hrobky N 408, jedná se o tzv. papyry Reisner, pocházející z doby faraona Senusreta I.Objevují se na nich projekty budov a loděnic na této lokalitě.

Druhé přechodné období - Nová říše Během těchto dvou období egyptských dějin se aktivity v Naga ed-Deir koncentrují kolem starších pohřebišť (pohřebiště 500-900, 1500, 3500...). Hrobky jsou z velké většiny vytesané do skal. V Nové říši se objevuje keramika, vyráběná na kruhu, typická jsou modře malované nádoby z 18.dynastie. Dalšími nálezy jsou šperky, herní desky, nábytek a také různé importované předměty. Byla zde objevena také dřevěné paleta, na které je napsaný titul „představený/starosta(?) Tjeni Nebiry", spolu s kartuší Thutmose III. (hrob 10 001).

Třetí přechodné období - Koptská doba V tomto období jsou zde doloženy aktivity pouze ojediněle. Skoro vůbec nelze doložit stavbu nových hrobek, a mezi nálezy patří téměř výhradně keramika. Z řecko-římské doby pocházejí některé pohřby na pohřebištích 3500 a 9000, výbavou je opět povětšinou pouze keramika. V koptské době jsou zde doloženy pohřby mezi lezy 600 - 900 n.l. Jedná se o mnoho hrobů, roztroušených po celé lokalitě.

Další literatura

Klein, M.J. 1988 : "Untersuchungen zu den Kaiserlichen Steinbrüchen", Bonn.

Kraus, T., J.Röder and W.Müller-Wiener. 1967 : "Mons Claudianus—Mons Porphyrites", in: MDAIK 22:109–207.