Serotonin: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 +
== Obecně o serotoninu ==
 
'''Serotonin''' neboli 5-Hydroxytryptamin (5-HT) je přítomen nejvíce v krevních destičkách a v trávicím ústrojí (zde v enterochromafinních buňkách a myenterickém plexu). Menší množství se nachází v mozku a sítnici. Serotonin patří do stejné kategorie chemických látek jako dopamin a noradrenalin, neboli mezi tzv. monoaminy, biogenní aminy.<ref>Atkinson, R. L. (2003) ''Psychologie''. Praha: Portál. 2. aktualizované vydání</ref> V těle se tvoří hydroxylací esenciální aminokyseliny tryptofanu. Větší příjem tryptofanu v potravě, může zvýšit obsah serotoninu v mozku. V epifýze je serotonin přeměňován na melatonin. Neurony obsahující serotonin mají svá těla v tzv. jádrech raphe ([[Jádra raphe|nucleus raphe]]) v [[Mozkový kmen|mozkovém kmeni]].<ref>Ganong, W. F. (2005). ''Přehled lékařské fyziologie''. Praha: Galén. </ref>
 
'''Serotonin''' neboli 5-Hydroxytryptamin (5-HT) je přítomen nejvíce v krevních destičkách a v trávicím ústrojí (zde v enterochromafinních buňkách a myenterickém plexu). Menší množství se nachází v mozku a sítnici. Serotonin patří do stejné kategorie chemických látek jako dopamin a noradrenalin, neboli mezi tzv. monoaminy, biogenní aminy.<ref>Atkinson, R. L. (2003) ''Psychologie''. Praha: Portál. 2. aktualizované vydání</ref> V těle se tvoří hydroxylací esenciální aminokyseliny tryptofanu. Větší příjem tryptofanu v potravě, může zvýšit obsah serotoninu v mozku. V epifýze je serotonin přeměňován na melatonin. Neurony obsahující serotonin mají svá těla v tzv. jádrech raphe ([[Jádra raphe|nucleus raphe]]) v [[Mozkový kmen|mozkovém kmeni]].<ref>Ganong, W. F. (2005). ''Přehled lékařské fyziologie''. Praha: Galén. </ref>
 
[[File:Serotonin-skeletal.png|thumb|210x210px|STRUKTURA SEROTONINU]]
 
[[File:Serotonin-skeletal.png|thumb|210x210px|STRUKTURA SEROTONINU]]
Řádek 9: Řádek 10:
 
Receptory 5-HT<sub>2A</sub> (první podtyp druhého receptoru) slouží k zprostředkování kontrakce hladkého svalstva a agregaci krevních destiček. Receptory 5-HT<sub>2C</sub>, 5-HT<sub>3</sub> a 5-HT<sub>4</sub> jsou přítomny v trávicím ústrojí, kde podporují sekreci trávicích šťáv, peristaltické pohyby a zvracení. 5-HT<sub>6</sub> a 5-HT<sub>7</sub> jsou v [[Limbický systém|limbickém systému]] v mozku.<ref>Ganong, W. F. (2005). ''Přehled lékařské fyziologie''. Praha: Galén. </ref>
 
Receptory 5-HT<sub>2A</sub> (první podtyp druhého receptoru) slouží k zprostředkování kontrakce hladkého svalstva a agregaci krevních destiček. Receptory 5-HT<sub>2C</sub>, 5-HT<sub>3</sub> a 5-HT<sub>4</sub> jsou přítomny v trávicím ústrojí, kde podporují sekreci trávicích šťáv, peristaltické pohyby a zvracení. 5-HT<sub>6</sub> a 5-HT<sub>7</sub> jsou v [[Limbický systém|limbickém systému]] v mozku.<ref>Ganong, W. F. (2005). ''Přehled lékařské fyziologie''. Praha: Galén. </ref>
 
   
 
   
−
==VÝZNAM SEROTONINU V TĚLE ==
+
==Význam serotoninu v těle ==
  
 
=== Serotonin a spánek: ===
 
=== Serotonin a spánek: ===
Řádek 24: Řádek 25:
  
  
−
== LITERATURA ==
+
== Literatura ==
  
 
=== Reference ===
 
=== Reference ===

Verze z 8. 12. 2014, 23:30

Obecně o serotoninu

Serotonin neboli 5-Hydroxytryptamin (5-HT) je přítomen nejvíce v krevních destičkách a v trávicím ústrojí (zde v enterochromafinních buňkách a myenterickém plexu). Menší množství se nachází v mozku a sítnici. Serotonin patří do stejné kategorie chemických látek jako dopamin a noradrenalin, neboli mezi tzv. monoaminy, biogenní aminy.[1] V těle se tvoří hydroxylací esenciální aminokyseliny tryptofanu. Větší příjem tryptofanu v potravě, může zvýšit obsah serotoninu v mozku. V epifýze je serotonin přeměňován na melatonin. Neurony obsahující serotonin mají svá těla v tzv. jádrech raphe (nucleus raphe) v mozkovém kmeni.[2]

STRUKTURA SEROTONINU

Po uvolnění ze serotoinergních neuronů je serotonin opět vychytáván a přeměňován na 5-hydroxyindoloctovou kyselinu (5-HIAA). Tato látka je vylučována ven z těla močí. Hladina 5-HIAA v moči je ukazatel metabolismu serotoninu v těle.[3]

Kodex.png

Existuje velké množství popsaných serotoninových receptorů a toto množství se stále zvyšuje. Označují se 5-HT1-7. Zároveň existuje velké množství podtypů.

Receptory 5-HT2A (první podtyp druhého receptoru) slouží k zprostředkování kontrakce hladkého svalstva a agregaci krevních destiček. Receptory 5-HT2C, 5-HT3 a 5-HT4 jsou přítomny v trávicím ústrojí, kde podporují sekreci trávicích šťáv, peristaltické pohyby a zvracení. 5-HT6 a 5-HT7 jsou v limbickém systému v mozku.[4]

Význam serotoninu v těle

Serotonin a spánek:

V průběhu bdělého stavu serotoinergní neurony produkují vzruchovou aktivitu, ta se zpomaluje při ospalosti. Při non-REM spánku je tato aktivita ještě pomalejší, v průběhu REM spánku zcela ustává.[5]

Serotonin a regulace nálady:

Hraje důležitou úlohu při regulaci nálady. Nízké hladiny serotoninu jsou spojovány s depresivními stavy. Pacienti s depresí mají v mozkomíšním moku sníženou hladinu 5-HIAA (kyselina 5-hydroxyindoloctová), která je hlavním ukazatelem zdravého metabolismu serotoninu. Byla vyvinuta specifická antidepresiva, inhibitory zpětného vychytávání serotoninu, které zamezují neuronům zpětné vychytávání serotoninu. Mezi tato antidepresiva patří ku příkladu Prozac, Zoloft a Paxil.[6]

Serotonin a halucinogeny:

Halucinogeny typu LSD (diethylamid kyseliny lysergové), MDMA (3,4-methylendioxymethamfetamin, neboli extáze) a další, které jsou rovněž jako serotonin deriváty tryptaminu, vyvolávají zvýšení hladiny serotoninu v mozku. Působí prostřednictvím aktivace receptoru 5-HT2 v mozku. Na tyto receptory se navazují a zvyšují uvolňování serotoninu až do jeho vyčerpání. Počátečním stavem je euforie, která přechází do poruch koncentrace a deprese, nebo tzv. serotoninového syndromu, jež se projevuje nadměrnou aktivitou svalů a halucinacemi.[7]

Lsd-struktur.jpg


Literatura

Reference

  1. ↑ Atkinson, R. L. (2003) Psychologie. Praha: Portál. 2. aktualizované vydání
  2. ↑ Ganong, W. F. (2005). Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén.
  3. ↑ Ganong, W. F. (2005). Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén.
  4. ↑ Ganong, W. F. (2005). Přehled lékařské fyziologie. Praha: Galén.
  5. ↑ Atkinson, R. L. (2003) Psychologie. Praha: Portál. 2. aktualizované vydání
  6. ↑ Marano, H., E. (1999). Depression: Beyond Serotonin. Psychology Today. Retrived from http://www.psychologytoday.com/articles/199903/depression-beyond-serotonin
  7. ↑ Rosling, C. (2000). Serotonin. University of Bristol. Retrived from http://www.chm.bris.ac.uk/motm/serotonin/home1.htm

Doporučená literatura

  • Guyton, A. C., Hall, J., E. (2000). Textbook of Medical Physiology. Philadelphia: W. B. Saunders.
  • Greenier, E., Lukyanova, V., & Reede, L. (2014). Serotonin Syndrome: Fentanyl and Selective Serotonin Reuptake Inhibitor Interactions. AANA Journal, 82(5), 340-345.
  • Blough, B., Landavazo, A., Decker, A., Partilla, J., Baumann, M., & Rothman, R. (2014). Interaction of psychoactive tryptamines with biogenic amine transporters and serotonin receptor subtypes. Psychopharmacology, 231(21), 4135-4144.

Klíčová slova

serotonin, halucinogeny, deprese, LSD, nálada, spánek, serotoninový syndrom, trávení, peristaltika

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Serotonin&oldid=11882“