Nun: Porovnání verzí
 (Založena nová stránka s textem „===Jméno=== Nun znamená Vodstvo či Pravodstvo, jehož je personifikací. Jeho jméno se vyskytuje tož v podobě '''Nu''' nebo '''Niu''', což doslova z…“)  | 
				Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru  | 
				||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
===Jméno===  | ===Jméno===  | ||
| − | Nun znamená Vodstvo či Pravodstvo, jehož je personifikací. Jeho jméno se vyskytuje tož v podobě '''Nu''' nebo '''Niu''', což doslova znamená "Vodnatý". <ref>Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref>  | + | Nun znamená Vodstvo či Pravodstvo, jehož je personifikací. Jeho jméno se vyskytuje tož v podobě '''Nu''' nebo '''Niu''', což doslova znamená "Vodnatý". <ref name=":0">Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.</ref>  | 
===Ikonografie a sféry vlivu===  | ===Ikonografie a sféry vlivu===  | ||
| − | Jedná se o temné, nehybné a chaotické uspořádání světa před jeho začátkem. Po stvoření světa Nun obklopuje stvořený svět, a projevuje se jako záplavy nebo deště.   | + | Jedná se o temné, nehybné a chaotické uspořádání světa před jeho začátkem. Po stvoření světa Nun obklopuje stvořený svět, a projevuje se jako záplavy nebo deště.     | 
| − | Pokud je Nun zobrazen v antropomorfní podobě, jedná se většinou o mužskou postavu s božským vousem, která vyzdvihuje sluneční kotouč z prvotních vod. Pokud je Nun zobrazen v rámci Osmera, jedná se, stejně jako u všech mužských zástupců Osmera, o muže s žabí hlavou.    | + | |
| + | Pokud je Nun zobrazen v antropomorfní podobě, jedná se většinou o mužskou postavu s božským vousem, která vyzdvihuje sluneční kotouč z prvotních vod. Pokud je Nun zobrazen v rámci Osmera, jedná se, stejně jako u všech mužských zástupců Osmera, o muže s žabí hlavou.<ref name=":0" />  | ||
| + | |||
V koptských textech je pak slovo Nun používáno jako označení pro temná místa a propasti pekla. Řekové ztotožňovali Nuna s prvopočátečním Chaosem.    | V koptských textech je pak slovo Nun používáno jako označení pro temná místa a propasti pekla. Řekové ztotožňovali Nuna s prvopočátečním Chaosem.    | ||
===Mýty a funkce===  | ===Mýty a funkce===  | ||
| − | Nun bývá někdy označován za "otce bohů", jde nicméně pouze o odkaz na skutečnost, že toto pravodstvo existovalo na začátku světa, nikoli o to, že by sám byl stvořitelem.<ref>McBride, D.R. 2001 : "Nun", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt I, Oxford and New York.</ref> Stvořitelské božstvo, ať už se jedná o kohokoliv, podle verze, vždy z Nunu povstává, ale posléze tvoří samo o sobě.    | + | Nun bývá někdy označován za "otce bohů", jde nicméně pouze o odkaz na skutečnost, že toto pravodstvo existovalo na začátku světa, nikoli o to, že by sám byl stvořitelem.<ref>McBride, D.R. 2001 : "Nun", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt I, Oxford and New York.</ref> Stvořitelské božstvo, ať už se jedná o kohokoliv, podle verze, vždy z Nunu povstává, ale posléze tvoří samo o sobě.    | 
| − | Ve vodách Nunu měl žít obrovský had [[Apop]], vykonavatel ne-řádu [[isfet]], který každou noc bojoval se slunečním bohem při jeho pouti podsvětím. V přeneseném významu mohlo být jako Nun označována téměř jakékoliv vodní těleso - záplavy, posvátná chrámové jezírka, podzemní vody nebo i samotný Nil.    | + | |
| − | V [[hermopolská kosmogonie|hermopolské kosmogonii]] je stav před začátkem světa, nacházející se v Nunu, personifikován čtyřmi jeho aspekty, zastoupenými páry hermopolského Osmera. V rámci této představy o stvoření světa vystupuje sám Nun se svou partnerkou Naunet jako personifikace nehybnosti. Naunet někdy zastupuje stvořitelská bohyně Mehetweret, někdy je ovšem s Nunem přímo ztotožňována.    | + | Ve vodách Nunu měl žít obrovský had [[Apop]], vykonavatel ne-řádu [[isfet]], který každou noc bojoval se slunečním bohem při jeho pouti podsvětím. V přeneseném významu mohlo být jako Nun označována téměř jakékoliv vodní těleso - záplavy, posvátná chrámové jezírka, podzemní vody nebo i samotný Nil. <ref name=":1">Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.</ref>  | 
| + | |||
| + | V [[hermopolská kosmogonie|hermopolské kosmogonii]] je stav před začátkem světa, nacházející se v Nunu, personifikován čtyřmi jeho aspekty, zastoupenými páry hermopolského Osmera. V rámci této představy o stvoření světa vystupuje sám Nun se svou partnerkou Naunet jako personifikace nehybnosti. Naunet někdy zastupuje stvořitelská bohyně Mehetweret, někdy je ovšem s Nunem přímo ztotožňována. <ref name=":0" />  | ||
| + | |||
V textech se většinou setkáme s odkazy na Nuna jako na místo a nikoliv na božstvo.    | V textech se většinou setkáme s odkazy na Nuna jako na místo a nikoliv na božstvo.    | ||
===Kult===  | ===Kult===  | ||
| − | Nun neměl žádný vlastní kult, kněze nebo rituály. Jistý vztah k Nunu ovšem mohou mít různé očistné rituály, a pro egyptské náboženství má Nun důležitou roli v souvislosti se znovuzrozením.    | + | Nun neměl žádný vlastní kult, kněze nebo rituály. Jistý vztah k Nunu ovšem mohou mít různé očistné rituály, a pro egyptské náboženství má Nun důležitou roli v souvislosti se znovuzrozením.    | 
| − | Jelikož Nun ohraničoval svět, ohradní zdi kolem egyptských chrámů měly představovat Nuna, který odděloval stvořený a uspořádaný svět od chaosu. Proto tyto ohradní zdi bývají často záměrně zvlněné, aby připomínaly vodstvo.    | + | |
| + | Jelikož Nun ohraničoval svět, ohradní zdi kolem egyptských chrámů měly představovat Nuna, který odděloval stvořený a uspořádaný svět od chaosu. Proto tyto ohradní zdi bývají často záměrně zvlněné, aby připomínaly vodstvo.<ref name=":1" />   | ||
=== Reference ===  | === Reference ===  | ||
Verze z 2. 1. 2015, 15:50
Jméno
Nun znamená Vodstvo či Pravodstvo, jehož je personifikací. Jeho jméno se vyskytuje tož v podobě Nu nebo Niu, což doslova znamená "Vodnatý". [1]
Ikonografie a sféry vlivu
Jedná se o temné, nehybné a chaotické uspořádání světa před jeho začátkem. Po stvoření světa Nun obklopuje stvořený svět, a projevuje se jako záplavy nebo deště.
Pokud je Nun zobrazen v antropomorfní podobě, jedná se většinou o mužskou postavu s božským vousem, která vyzdvihuje sluneční kotouč z prvotních vod. Pokud je Nun zobrazen v rámci Osmera, jedná se, stejně jako u všech mužských zástupců Osmera, o muže s žabí hlavou.[1]
V koptských textech je pak slovo Nun používáno jako označení pro temná místa a propasti pekla. Řekové ztotožňovali Nuna s prvopočátečním Chaosem.
Mýty a funkce
Nun bývá někdy označován za "otce bohů", jde nicméně pouze o odkaz na skutečnost, že toto pravodstvo existovalo na začátku světa, nikoli o to, že by sám byl stvořitelem.[2] Stvořitelské božstvo, ať už se jedná o kohokoliv, podle verze, vždy z Nunu povstává, ale posléze tvoří samo o sobě.
Ve vodách Nunu měl žít obrovský had Apop, vykonavatel ne-řádu isfet, který každou noc bojoval se slunečním bohem při jeho pouti podsvětím. V přeneseném významu mohlo být jako Nun označována téměř jakékoliv vodní těleso - záplavy, posvátná chrámové jezírka, podzemní vody nebo i samotný Nil. [3]
V hermopolské kosmogonii je stav před začátkem světa, nacházející se v Nunu, personifikován čtyřmi jeho aspekty, zastoupenými páry hermopolského Osmera. V rámci této představy o stvoření světa vystupuje sám Nun se svou partnerkou Naunet jako personifikace nehybnosti. Naunet někdy zastupuje stvořitelská bohyně Mehetweret, někdy je ovšem s Nunem přímo ztotožňována. [1]
V textech se většinou setkáme s odkazy na Nuna jako na místo a nikoliv na božstvo.
Kult
Nun neměl žádný vlastní kult, kněze nebo rituály. Jistý vztah k Nunu ovšem mohou mít různé očistné rituály, a pro egyptské náboženství má Nun důležitou roli v souvislosti se znovuzrozením.
Jelikož Nun ohraničoval svět, ohradní zdi kolem egyptských chrámů měly představovat Nuna, který odděloval stvořený a uspořádaný svět od chaosu. Proto tyto ohradní zdi bývají často záměrně zvlněné, aby připomínaly vodstvo.[3]
Reference
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Janák, J. 2005: Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta, 1. vyd. Praha: Libri.
 - ↑ McBride, D.R. 2001 : "Nun", In : Redford, D. B. (ed.)The Oxford Encyclopaedia of Ancient Egypt I, Oxford and New York.
 - ↑ 3,0 3,1 Wilkinson, Richard H. 2003 :The complete gods and goddesses of ancient Egypt, London: Thames and Hudson.