Kognitivní psychologie: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | |||
'''Kognitivní psychologie''' je jedna z ''psychologických disciplín''. Zkoumá vnitřní '''procesy a struktury''' zapojené v '''poznávání prostředí''' a ve výběru vhodné akce. Zabývá se tematikou [[Pozornost|pozornosti]], [[Vnímání|vnímání]], [[Učení|učení]], [[Paměť|paměti]], řeči, řešením problémů, uvažováním, [[Rozhodování|rozhodováním]], [[Myšlení|myšlením]] a zpracováváním kognitivních informací obecně. Historické kořeny kognitivní psychologie leží jak v oblasti psychologie ([[Psychofyzika|psychofyzika]], [[Gestalt|tvarová psychologie]], [[Behaviorismus|behaviorismus]] a introspekcionismus), tak v oblasti neurověd a kybernetiky. | '''Kognitivní psychologie''' je jedna z ''psychologických disciplín''. Zkoumá vnitřní '''procesy a struktury''' zapojené v '''poznávání prostředí''' a ve výběru vhodné akce. Zabývá se tematikou [[Pozornost|pozornosti]], [[Vnímání|vnímání]], [[Učení|učení]], [[Paměť|paměti]], řeči, řešením problémů, uvažováním, [[Rozhodování|rozhodováním]], [[Myšlení|myšlením]] a zpracováváním kognitivních informací obecně. Historické kořeny kognitivní psychologie leží jak v oblasti psychologie ([[Psychofyzika|psychofyzika]], [[Gestalt|tvarová psychologie]], [[Behaviorismus|behaviorismus]] a introspekcionismus), tak v oblasti neurověd a kybernetiky. | ||
− | == | + | == Terminologie == |
− | + | <big>'''Kognitivní psychologie'''</big> | |
− | ''' | + | * ''Širší smysl pojmu'' = '''psychologie poznávacích procesů''' (psychologie poznávání) bez ohledu na to, v závislosti na jakých teoretických východiscích je koncipována a jaké výzkumné přístupy preferuje. |
− | + | * ''Užší smysl pojmu'' = '''psychologický směr''', který se vyvinul v šedesátých letech v Americe a posléze se rozšířil do anglosaské oblasti a zdomácněl i v Evropě a jehož vznik byl podmíněný redukcí poznávacích procesů na procesy zpracovávající informace. | |
− | * | + | <big>'''Kognitivní'''</big><br /> |
− | ''' | + | * Příslušná vědní disciplína rozpracovává předmět svého bádání '''z hlediska kognitivních procesů''' (např. „kognitivní neuropsychologie“, „kognitivní školní psychologie“, apod.) |
− | + | * Důraz na kognitivní mechanismy, jež jsou obsaženy ve výkladu '''nekognitivních jevů''' (příkladem jsou tyto termíny: „[[Motivace#Kognitivn.C3.AD_model|kognitivní teorie motivace]]“, „[[Emoce#Dvoufaktorov.C3.A1_teorie_emoc.C3.AD|kognitivní teorie emocí]]“, „[[Psychologie_osobnosti#Kognitivn.C3.AD_teorie_osobnosti|kognitivní teorie osobnosti]]“, „[[Kognitivní psychoterapie|kognitivní psychoterapie]]“ ad.). | |
− | + | <big>'''Kognitivnistický & kognitivismus'''</big><br /> | |
− | ''' | + | * Od termínu „kognitivní“ je třeba odlišit termín „kognitivistický“ a jeho jazykovou variantu ''kognitivismus''. Tímto termínem se označuje buď výše zmíněný směr americké psychologie, nebo '''přeceňování funkce kognitivních mechanismů''' při výkladu jak osobnosti a nekognitivních psychických procesů (např. [[Motivace|motivace]] a [[Emoce|emoce]]), tak některých sociálně-psychologických a jazykových jevů. |
− | + | == Historie == | |
− | === <big> | + | <big>'''Filozofické základy:'''</big><br /> |
− | + | * Skloubení '''racionalismu''' a '''empirismu''', tedy využívání empirických metod na základě teoretických úvah a jejich revize<br /> | |
− | + | <big>'''Psychologické základy:'''</big> | |
− | + | ||
− | + | {| class="wikitable" | |
− | + | |- | |
− | + | | '''Strukturalismus''': || Snaha pochopit strukturu (uspořádání prvků) mysli a jejích vjemů. Wundtův introspekcionismus - systematická analýza vlastních vnitřních vjemů ([[Wilhelm Wundt|W. Wundt]], [[Edward Titchener|E. Titchener]]) | |
− | + | |- | |
− | ''' | + | | '''Funkcionalismus''': || Snaha pochopit lidskou mysl skrze studium procesů, jak a proč mysl pracuje |
− | * | + | |- |
− | * | + | | '''Pragmatismus''': || Poznatky jsou validizovány svou využitelností ([[William James|W. James]], [[John Dewey|J. Dewey]]) |
− | * ''' | + | |- |
− | * | + | | '''Psychofyzika''': || Mentální veličiny se dají měřit ([[Gustav Theodor Fechner|G. Fechner]], [[Ernst Heinrich Weber|E. Weber]], [[Hermann von Helmholtz|H. von Helmholtz]]) |
− | * ''' | + | |- |
− | + | | '''Asocianismus''': || Jak se mohou události či myšlenky spojovat v mysli jedna s druhou, aby výsledkem bylo učení? ([[Hermann Ebbinghaus|H. Ebbinghaus]], [[Edward Thorndike|Edward L. Thorndike]]) | |
− | * ''' | + | |- |
− | === | + | | '''Behaviorismus''': || Extrémní verze asocianismu, zaměřuje se výhradně na asociaci mezi prostředím a pozorovatelným chováním. Důraz na psychologii jako na objektivní vědu, přínos v oblasti [[Učení|teorie učení]] ([[John B. Watson|John B. Watson]], [[B. F. Skinner]], [[Edward C. Tolman|E. C. Tolman]], ) |
− | [[ | + | |- |
− | + | | '''Gestaltismus''': || Psychologické jevy jsou uspořádané, strukturované celky, které se liší od souhrnu svých částí. Vliv v oblasti výzkumu vnímání tvarů, učení (vhledem) a řešení problémů ([[Wolfgang Köhler|W. Köhler]], [[Max Wertheimer|M. Wertheimer]], [[Kurt Köffka|K. Köffka]]) | |
− | + | |} | |
− | + | === Vznik kognitivní psychologie: === | |
− | + | K rozvoji kognitivismu přispěly kromě filosofie a psychologie i další oblasti jako jsou psychobiologie (biologická psychologie, fyziologická psychologie či biopsychologie), lingvistika, antropologie, dále technické obory jako teorie komunikačních systémů, inženýrství a výpočetní technika. | |
+ | ==== [[Edward C. Tolman|Edward Tolman]] ==== | ||
+ | * Kognitivní behaviorista. | ||
+ | * Zdůrazňoval, že to, co se organismus naučí, musí být často abstraktnější než schéma stimulus-reakce (S-R). | ||
+ | * Zavedl pojem kognitivní mapa (1948). '''Kognitivní mapa''' je vnitřní reprezentace již poznané skutečnosti (vzniklá na základě nepodmíněného učení), která slouží k lepší orientaci v nastalé situaci a tudíž ke zlepšení schopnosti rychle a adekvátně reagovat. | ||
+ | ==== [[Karl S. Lashey|Karl Spencer Lashey]] ==== | ||
+ | * Žák Johna B. Watsona, zdůrazňoval nutnost přesáhnout hranice behaviorismu a zkoumat témata nevysvětlitelná podmiňováním. | ||
+ | * Zajímal se o '''neuroanatomii''' (studium struktur mozku) a o to, jak organizace mozku řídí lidskou akcitivu. Mozek považoval za '''aktivního, dynamického organizátora chování'''. | ||
+ | * Snažil se přijít na to, jak makroorganizace lidského mozku umožňuje tak složité, předem připravené a plánované aktivity, jako je hudební produkce, hraní her, používání jazyka, přičemž žádnou z těchto oblastí nepovažoval za výsledek jednoduchého podmiňování. | ||
+ | ==== [[Donald Hebb]] ==== | ||
+ | * Prvním psychologem, který vystoupil s podrobnou a testovatelnou teorií, jak může mozek podporovat kognitivní procesy. | ||
+ | * Umístil duševní procesy do kontextu integrované činnosti nervového systému. | ||
+ | * '''Teorie buněčných shluků''' tvrdí, že v mozku existují koordinované neurální struktury vyvíjející se na základě časté stimulace - buněčné shluky - a ty tvoří základ učení v mozku. Buněčné shluky se vyvíjejí v souvislosti s narůstající schopností určitého neuronu stimulovat další neurony. Mentální reprezentace vnější události by tedy představovala '''hierarchickou struturu mnohočetných buněčných shluků''':<br /> | ||
+ | ::''"Například vaše mentální reprezentace babičky může sestávat z buněčných shluků její tváře, které jsou spojeny se shluky jejího hlasu, jež jsou dále spojeny se shluky dalších vlastností"'' (Sternberg, 2009, s. 29). | ||
+ | ==== [[Noam Chomsky]] ==== | ||
+ | * Lingvista, ostře kritizoval [[B. F. Skinner|Skinnera]]. | ||
+ | * Tvrdil, že existuje '''vrozený modul jazykového vývoje''', jenž je typický pro všechny lidi. Tento prostředek umožňuje dětem, aby si z toho, co slyší, odvodily gramatická pravidla svého jazykového prostředí. Tento prostředek služí jako aktivní omezení počtu povolených gramatických konstrukcí. Jedná se tedy o '''strukturu mysli''' - nikoli o strukturu prostředí, jak prohlašovali [[Behaviorismus|behavioristé]]. | ||
+ | ==== Inženýrství a výpočetní technika ==== | ||
+ | |||
+ | == Zdroje == | ||
+ | # Sedláková, M. (2004). Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: mentální reprezentace a mentální modely. (Vyd. 1., 252 s.) Praha: Grada. ISBN 80-247-0375-0. | ||
+ | # Sternberg, R. (2009). Kognitivní psychologie. (Vyd. 2., Překlad František Koukolík). Praha: Portál. | ||
+ | == Související články == |
Verze z 18. 11. 2013, 01:30
Kognitivní psychologie je jedna z psychologických disciplín. Zkoumá vnitřní procesy a struktury zapojené v poznávání prostředí a ve výběru vhodné akce. Zabývá se tematikou pozornosti, vnímání, učení, paměti, řeči, řešením problémů, uvažováním, rozhodováním, myšlením a zpracováváním kognitivních informací obecně. Historické kořeny kognitivní psychologie leží jak v oblasti psychologie (psychofyzika, tvarová psychologie, behaviorismus a introspekcionismus), tak v oblasti neurověd a kybernetiky.
Obsah
Terminologie
Kognitivní psychologie
- Širší smysl pojmu = psychologie poznávacích procesů (psychologie poznávání) bez ohledu na to, v závislosti na jakých teoretických východiscích je koncipována a jaké výzkumné přístupy preferuje.
- Užší smysl pojmu = psychologický směr, který se vyvinul v šedesátých letech v Americe a posléze se rozšířil do anglosaské oblasti a zdomácněl i v Evropě a jehož vznik byl podmíněný redukcí poznávacích procesů na procesy zpracovávající informace.
Kognitivní
- Příslušná vědní disciplína rozpracovává předmět svého bádání z hlediska kognitivních procesů (např. „kognitivní neuropsychologie“, „kognitivní školní psychologie“, apod.)
- Důraz na kognitivní mechanismy, jež jsou obsaženy ve výkladu nekognitivních jevů (příkladem jsou tyto termíny: „kognitivní teorie motivace“, „kognitivní teorie emocí“, „kognitivní teorie osobnosti“, „kognitivní psychoterapie“ ad.).
Kognitivnistický & kognitivismus
- Od termínu „kognitivní“ je třeba odlišit termín „kognitivistický“ a jeho jazykovou variantu kognitivismus. Tímto termínem se označuje buď výše zmíněný směr americké psychologie, nebo přeceňování funkce kognitivních mechanismů při výkladu jak osobnosti a nekognitivních psychických procesů (např. motivace a emoce), tak některých sociálně-psychologických a jazykových jevů.
Historie
Filozofické základy:
- Skloubení racionalismu a empirismu, tedy využívání empirických metod na základě teoretických úvah a jejich revize
Psychologické základy:
Strukturalismus: | Snaha pochopit strukturu (uspořádání prvků) mysli a jejích vjemů. Wundtův introspekcionismus - systematická analýza vlastních vnitřních vjemů (W. Wundt, E. Titchener) |
Funkcionalismus: | Snaha pochopit lidskou mysl skrze studium procesů, jak a proč mysl pracuje |
Pragmatismus: | Poznatky jsou validizovány svou využitelností (W. James, J. Dewey) |
Psychofyzika: | Mentální veličiny se dají měřit (G. Fechner, E. Weber, H. von Helmholtz) |
Asocianismus: | Jak se mohou události či myšlenky spojovat v mysli jedna s druhou, aby výsledkem bylo učení? (H. Ebbinghaus, Edward L. Thorndike) |
Behaviorismus: | Extrémní verze asocianismu, zaměřuje se výhradně na asociaci mezi prostředím a pozorovatelným chováním. Důraz na psychologii jako na objektivní vědu, přínos v oblasti teorie učení (John B. Watson, B. F. Skinner, E. C. Tolman, ) |
Gestaltismus: | Psychologické jevy jsou uspořádané, strukturované celky, které se liší od souhrnu svých částí. Vliv v oblasti výzkumu vnímání tvarů, učení (vhledem) a řešení problémů (W. Köhler, M. Wertheimer, K. Köffka) |
Vznik kognitivní psychologie:
K rozvoji kognitivismu přispěly kromě filosofie a psychologie i další oblasti jako jsou psychobiologie (biologická psychologie, fyziologická psychologie či biopsychologie), lingvistika, antropologie, dále technické obory jako teorie komunikačních systémů, inženýrství a výpočetní technika.
Edward Tolman
- Kognitivní behaviorista.
- Zdůrazňoval, že to, co se organismus naučí, musí být často abstraktnější než schéma stimulus-reakce (S-R).
- Zavedl pojem kognitivní mapa (1948). Kognitivní mapa je vnitřní reprezentace již poznané skutečnosti (vzniklá na základě nepodmíněného učení), která slouží k lepší orientaci v nastalé situaci a tudíž ke zlepšení schopnosti rychle a adekvátně reagovat.
Karl Spencer Lashey
- Žák Johna B. Watsona, zdůrazňoval nutnost přesáhnout hranice behaviorismu a zkoumat témata nevysvětlitelná podmiňováním.
- Zajímal se o neuroanatomii (studium struktur mozku) a o to, jak organizace mozku řídí lidskou akcitivu. Mozek považoval za aktivního, dynamického organizátora chování.
- Snažil se přijít na to, jak makroorganizace lidského mozku umožňuje tak složité, předem připravené a plánované aktivity, jako je hudební produkce, hraní her, používání jazyka, přičemž žádnou z těchto oblastí nepovažoval za výsledek jednoduchého podmiňování.
Donald Hebb
- Prvním psychologem, který vystoupil s podrobnou a testovatelnou teorií, jak může mozek podporovat kognitivní procesy.
- Umístil duševní procesy do kontextu integrované činnosti nervového systému.
- Teorie buněčných shluků tvrdí, že v mozku existují koordinované neurální struktury vyvíjející se na základě časté stimulace - buněčné shluky - a ty tvoří základ učení v mozku. Buněčné shluky se vyvíjejí v souvislosti s narůstající schopností určitého neuronu stimulovat další neurony. Mentální reprezentace vnější události by tedy představovala hierarchickou struturu mnohočetných buněčných shluků:
- "Například vaše mentální reprezentace babičky může sestávat z buněčných shluků její tváře, které jsou spojeny se shluky jejího hlasu, jež jsou dále spojeny se shluky dalších vlastností" (Sternberg, 2009, s. 29).
Noam Chomsky
- Lingvista, ostře kritizoval Skinnera.
- Tvrdil, že existuje vrozený modul jazykového vývoje, jenž je typický pro všechny lidi. Tento prostředek umožňuje dětem, aby si z toho, co slyší, odvodily gramatická pravidla svého jazykového prostředí. Tento prostředek služí jako aktivní omezení počtu povolených gramatických konstrukcí. Jedná se tedy o strukturu mysli - nikoli o strukturu prostředí, jak prohlašovali behavioristé.
Inženýrství a výpočetní technika
Zdroje
- Sedláková, M. (2004). Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie: mentální reprezentace a mentální modely. (Vyd. 1., 252 s.) Praha: Grada. ISBN 80-247-0375-0.
- Sternberg, R. (2009). Kognitivní psychologie. (Vyd. 2., Překlad František Koukolík). Praha: Portál.