Deprese: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | '''Deprese''' (depresivní onemocnění) je [[duševní porucha]], při které dlouhodobě pociťujeme nepříjemné pocity (vyčerpání, skepse, nešťastnost, ztráta motivace, ztráta sebejistoty). | |
| − | Deprese (depresivní onemocnění) je [[duševní porucha]], při které dlouhodobě pociťujeme nepříjemné pocity (vyčerpání, skepse, nešťastnost, ztráta motivace, ztráta sebejistoty). | ||
V dnešní době je označení “mám depresi” populární. V mnohých případech ovšem nemůžeme hovořit o depresi jako takové. Je totiž rozdíl mezi skutečnou depresí a špatnou náladou či rozladěním, smutkem. | V dnešní době je označení “mám depresi” populární. V mnohých případech ovšem nemůžeme hovořit o depresi jako takové. Je totiž rozdíl mezi skutečnou depresí a špatnou náladou či rozladěním, smutkem. | ||
| Řádek 12: | Řádek 11: | ||
== Faktory ovlivňující vznik deprese == | == Faktory ovlivňující vznik deprese == | ||
| − | Existuje více činitelů, které mohou zvýšit pravděpodobnost či přímo zapříčinit vznik deprese. Vznik depresivního onemocnění je ale většinou ovlivněn více faktory, proto nenalezneme pouze jeden [[symptom]]. | + | Existuje více činitelů, které mohou zvýšit pravděpodobnost či přímo zapříčinit vznik deprese. Vznik depresivního onemocnění je ale většinou ovlivněn více faktory, proto nenalezneme pouze jeden [[symptom]]. |
'''BIOLOGIE''' | '''BIOLOGIE''' | ||
| Řádek 18: | Řádek 17: | ||
U těžkých forem deprese dochází ke změnám v mozku. Dojde k narušení chemických pochodů v [[mozku]], kdy je množství [[mediátorů]] (neurotransmiterů) v nerovnováze. Nejdůležitější roli hraje serotonin, noradrenalin a dopamin. | U těžkých forem deprese dochází ke změnám v mozku. Dojde k narušení chemických pochodů v [[mozku]], kdy je množství [[mediátorů]] (neurotransmiterů) v nerovnováze. Nejdůležitější roli hraje serotonin, noradrenalin a dopamin. | ||
| − | Změny v mozku nejsou trvalé, při zlepšení depresivního stavu změny odezní a nezanechají stopy. | + | Změny v mozku nejsou trvalé, při zlepšení depresivního stavu změny odezní a nezanechají stopy. |
| − | Mozek dnes dokážeme zkoumat. Do mozku aplikujeme [[glukózu]], která je označena radioaktivním fluorem. Záření je snímáno kamerou, která vytvoří mapu mozku. Na mapě se pak zobrazí určité množství barvy. Na mozku zdravého člověka předpokládáme větší barevnost než u člověka s depresí. Více barva totiž značí vyšší aktivitu mozku. Poznatek vedl k využití látek, které zvyšují hladinu neurotransmiterů k léčbě deprese. | + | Mozek dnes dokážeme zkoumat. Do mozku aplikujeme [[glukózu]], která je označena radioaktivním fluorem. Záření je snímáno kamerou, která vytvoří mapu mozku. Na mapě se pak zobrazí určité množství barvy. Na mozku zdravého člověka předpokládáme větší barevnost než u člověka s depresí. Více barva totiž značí vyšší aktivitu mozku. Poznatek vedl k využití látek, které zvyšují hladinu neurotransmiterů k léčbě deprese. <ref>McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.</ref> |
[[File:princ_rm_pet_scan_of_depressed_brain.jpg|413x413px]] <ref> Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview</ref> | [[File:princ_rm_pet_scan_of_depressed_brain.jpg|413x413px]] <ref> Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview</ref> | ||
| Řádek 28: | Řádek 27: | ||
Dle odborníků zabývajících se [[genetikou]] je pravděpodobné, že existují geny, jež mají souvislost s depresí. | Dle odborníků zabývajících se [[genetikou]] je pravděpodobné, že existují geny, jež mají souvislost s depresí. | ||
| − | Existuje i tzv. sociální dědičnost. Je pravděpodobné, že styk dítěte s blízkým depresivním člověkem (rodič, vrstevník, učitel) může dítě negativně ovlivnit. Může přejmout názory na vidění světa či vysvětlení příčin jistých událostí/ vlastních zážitků. | + | Existuje i tzv. sociální dědičnost. Je pravděpodobné, že styk dítěte s blízkým depresivním člověkem (rodič, vrstevník, učitel) může dítě negativně ovlivnit. Může přejmout názory na vidění světa či vysvětlení příčin jistých událostí/ vlastních zážitků. <ref>Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.</ref> |
Sociální dědičnost může mít větší vliv než genetika fyzická. | Sociální dědičnost může mít větší vliv než genetika fyzická. | ||
| Řádek 46: | Řádek 45: | ||
'''POHLAVÍ''' | '''POHLAVÍ''' | ||
| − | Pohlaví bylo v minulosti považováno za důležitý faktor ovlivňující vznik deprese. U žen je deprese diagnostikována dvakrát častěji než u mužů. Tento fakt může být ovlivněj skutečností, že jsou ženy pod větším společenským tlakem než muži (těhoteství, porod, menstruační cyklus). Jiným vysvětlením je, že ženy častěji vyhledávají odbornou pomoc než muži, také se o svých problémech častěji baví. | + | Pohlaví bylo v minulosti považováno za důležitý faktor ovlivňující vznik deprese. U žen je deprese diagnostikována dvakrát častěji než u mužů. Tento fakt může být ovlivněj skutečností, že jsou ženy pod větším společenským tlakem než muži (těhoteství, porod, menstruační cyklus). Jiným vysvětlením je, že ženy častěji vyhledávají odbornou pomoc než muži, také se o svých problémech častěji baví.<ref>Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.</ref> |
'''JINÉ FAKTORY''' | '''JINÉ FAKTORY''' | ||
| Řádek 72: | Řádek 71: | ||
+kromě negativních nálad jsou typické i '''negativní formy myšlení'''. Člověk má negativní představy, myšlenky, názory, očekávání,.. | +kromě negativních nálad jsou typické i '''negativní formy myšlení'''. Člověk má negativní představy, myšlenky, názory, očekávání,.. | ||
| − | +biologické příznaky (poruchy spánku, úbytek na váze,..) | + | +biologické příznaky (poruchy spánku, úbytek na váze,..) <ref>Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.</ref> |
Aktuální verze z 7. 1. 2015, 20:54
Deprese (depresivní onemocnění) je duševní porucha, při které dlouhodobě pociťujeme nepříjemné pocity (vyčerpání, skepse, nešťastnost, ztráta motivace, ztráta sebejistoty).
V dnešní době je označení “mám depresi” populární. V mnohých případech ovšem nemůžeme hovořit o depresi jako takové. Je totiž rozdíl mezi skutečnou depresí a špatnou náladou či rozladěním, smutkem.
- Deprese je intenzivnější a hlubší než špatná nálada. [1]
- Nepříznivě ovlivňuje naši výkonnost. (únava, nespavost, nezájem o koníčky, blízké osoby)
- Je dlouhodbá (deprese musí trvat alespoň dva týdny)
- Depresi doprovází i tělesné projevy (funkce mozku, úbytek na váze, nechutenství, zpomalení motorické aktivity)
Obsah
Faktory ovlivňující vznik deprese
Existuje více činitelů, které mohou zvýšit pravděpodobnost či přímo zapříčinit vznik deprese. Vznik depresivního onemocnění je ale většinou ovlivněn více faktory, proto nenalezneme pouze jeden symptom.
BIOLOGIE
U těžkých forem deprese dochází ke změnám v mozku. Dojde k narušení chemických pochodů v mozku, kdy je množství mediátorů (neurotransmiterů) v nerovnováze. Nejdůležitější roli hraje serotonin, noradrenalin a dopamin.
Změny v mozku nejsou trvalé, při zlepšení depresivního stavu změny odezní a nezanechají stopy.
Mozek dnes dokážeme zkoumat. Do mozku aplikujeme glukózu, která je označena radioaktivním fluorem. Záření je snímáno kamerou, která vytvoří mapu mozku. Na mapě se pak zobrazí určité množství barvy. Na mozku zdravého člověka předpokládáme větší barevnost než u člověka s depresí. Více barva totiž značí vyšší aktivitu mozku. Poznatek vedl k využití látek, které zvyšují hladinu neurotransmiterů k léčbě deprese. [2]
DĚDIČNOST
Dle odborníků zabývajících se genetikou je pravděpodobné, že existují geny, jež mají souvislost s depresí. Existuje i tzv. sociální dědičnost. Je pravděpodobné, že styk dítěte s blízkým depresivním člověkem (rodič, vrstevník, učitel) může dítě negativně ovlivnit. Může přejmout názory na vidění světa či vysvětlení příčin jistých událostí/ vlastních zážitků. [4]
Sociální dědičnost může mít větší vliv než genetika fyzická. Je nutné podotkout, že v případě dědičnosti jde o pouhý podklad pro budoucí depresivitu. Bylo by třeba více faktorů, které by ovlivnily vznik deprese.
OSOBNOST
Žádný typ osobonosti člověka nepředurčuje k depresi. Některé osobnostní rysy mohou způsobit vyšší riziko vzniku deprese. Jedná se o osoby s obsedantním, dogmatickým a rigorózním myšlením. Dle Friedricha Flacha (1974) existuje osobnost se znaky vyšší citové zranitelnosti (DPP- Depression Prone Personality)[5]
- Vyšší míra etické odpovědnosti (bere věci až příliš vážně)
- Mimořádně ambiciózní
- Vyšší míře soutěživosti
- Vyšší míra životní energie
- Citlivě reaguje na vše, co by mohlo snížit self-esteem (sebecenění)
POHLAVÍ
Pohlaví bylo v minulosti považováno za důležitý faktor ovlivňující vznik deprese. U žen je deprese diagnostikována dvakrát častěji než u mužů. Tento fakt může být ovlivněj skutečností, že jsou ženy pod větším společenským tlakem než muži (těhoteství, porod, menstruační cyklus). Jiným vysvětlením je, že ženy častěji vyhledávají odbornou pomoc než muži, také se o svých problémech častěji baví.[6]
JINÉ FAKTORY
Narušení životního stylu (nedostatek spánku, přepracování, nedostatek pohybu) Těžká životní situace (nezaměstnanost, finanční obtíže, ztráta blízké osoby) Špatné mezilidské vztahy (rozpad rodiny, rozvod, nepřítomnost skutečně blízké osoby)
Znaky deprese
Depresivní onemocnění je individuální a může mít různý průběh. Jednotlivé druhy deprese mají jiné příznaky, které se mohou prolínat a které depresi předcházejí. O depresi hovoříme, pokud trvá alespoň dva týdny.
Obecně ale můžeme mluvit o depresi, pokud pozorujeme:
- Pesimismus
- Negativní nálady
- Smutek
- Nízké sebevědomí
- Ztráta sebeúcty
- Ztráta smyslu bytí
- Bezmocnost
- Samota
- Abulie (ztráta zájmu, neschopnost prožívat radost, zvýšená únava)
- Nesoustředěnost
- Sebevražedné myšlenky (U 60-80% pacientů)
+kromě negativních nálad jsou typické i negativní formy myšlení. Člověk má negativní představy, myšlenky, názory, očekávání,..
+biologické příznaky (poruchy spánku, úbytek na váze,..) [7]
Druhy deprese
Mezinárodní klasifikace nemocí pro rok 2014 (MKN-2014) definuje mnoho druhů depresí. Já uvádím ty nejznámější. [8]
- Maniodepresivní deprese (deprese při maniodepresivní psychóze)
- Neurotická deprese
- Poporodní deprese
- Postpsychotická deprese
- Reaktivní (psychogenní) deprese
- Psychotická deprese
- Recidivující deprese
- Senilní deprese
- Sezonní deprese
- Úzkostná deprese
Léčba deprese
Deprese je léčitelná duševní nemoc. K vylečéní je zpravidla nutná pomoc odborníka. Ideální léčba je kombinace léků a vhodné terapie. Cílem léčby je pomoci klientovi přehodnotit rámcování světa tak, aby došlo ke zvratu deprese.
PSYCHOTERAPIE
Pod pojmem psychoterapie rozumíme použití psychicky dostupných prostředků (rozhovor, sociální kontakt) v řešení té či oné metody pro daného člověka v těžké životní situaci.[9]
Při léčbě deprese se setkáváme s různými druhy psychoterapie. Nejznámější a dnes nejpoužívanější je Kognitivně behaviorální terapie (KBT)
FARMAKOTERAPIE
Léky hrají při léčbě deprese velkou roli, hlavně v akutních případech. Aplikace je jednodušší a nevyžaduje opakované navštěvování specialisty (jako při psychoterapii). Léky zlepšují náladu, umožňují pacientovi zabývat se problémy, které depresivní stav dříve způsobily. Nástup účinku trvá i několik týdnů. [10]
- ANTIDEPRESIVA
Léčba deprese antidepresivy je běžně známá.
Funkcí antidepresiv je, že vrací hladinu neurotransmiterů do normy a tím zvyšují citlivost nervů. Obvykle platí, že se lék musí užívat i poté, kdy se cítíme dobře, nesmíme lék vysadit náhle. Postupem času neztrácí antidepresiva účinnost a nevyžadují zvýšování dávky.
- STABILIZÁTORY NÁLADY
Stabilizátory nálad se využívají v případě, že antidepresiva u pacienta nefungují, nebo při manických stavech, kdy je nutný rychlý zvrat onemocnění. (např. lithium)
ODKAZY
Reference
- ↑ McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.
- ↑ McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.
- ↑ Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview
- ↑ Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.
- ↑ Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
- ↑ Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.
- ↑ Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
- ↑ Aktualizace MKN-10 s platností od 1. ledna 2013. (n.d.). Retrieved from http://www.uzis.cz/zpravy/aktualizace-mkn-10-platnosti-od-1-ledna-2013
- ↑ Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
- ↑ Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.
Elektronické zdroje
- Lábusová, E. (2006, January 1). Rozhovor s psycholožkou Pavlou Smith. Retrieved from http://www.evalabusova.cz/rozhovory/smith_pavla.php
- Herskovič, J. (2003). Deprese [Television series episode]. In Diagnóza. Praha:Retrieved from http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095946610-diagnoza/69-deprese/video/
- Aktualizace MKN-10 s platností od 1. ledna 2013. (n.d.). Retrieved from http://www.uzis.cz/zpravy/aktualizace-mkn-10-platnosti-od-1-ledna-2013
- Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview
- Šulta, J. (2012, February 24). Retrieved from http://cs.medixa.org/nemoci/deprese-2
Doporučená literatura
Styron, W. (1993). Viditelná temnota: Memoáry šílenství. Praha: Svoboda.
Použité zdroje
- Křivohlavý, J. (2013). Jak zvládat depresi (3.rd ed.). Praha: Grada.
- McKenzie, K. (2000). The BMA Family Doctor Guide to Depression. London: Dorling Kindersley Limited.
- Cantopher, T. (2003). Depressive Illness: The Curse of the Strong. London: Sheldon Presss.
Zdroje obrázků
Goldberg, J. (2014, April 21). Depression Overview Slideshow. Retrieved from http://www.webmd.com/depression/ss/slideshow-depression-overview
Klíčová slova
deprese, depresivní onemocnění, antidepresiva, psychoterapie
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
