Senusret I.: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| (Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
=== Domácí politika === | === Domácí politika === | ||
| − | Senusret I. reorganizoval nebo přinejmenší upevnil hranice jednotlivých krajů. Jejich seznam spolu s hlavními městy a místními božstvy nechal vytesat na stěny tzv. Bílé kaple v [[Karnak|Karnaku]].<ref name=":0" /> Budoval kanály ve fajjúmské oblasti. | + | Senusret I. reorganizoval nebo přinejmenší upevnil hranice jednotlivých krajů. Jejich seznam spolu s hlavními městy a místními božstvy nechal vytesat na stěny tzv. Bílé kaple v [[Karnak|Karnaku]].<ref name=":0" /> Budoval kanály ve fajjúmské oblasti.<ref name=":2" /> |
=== Zahraniční politika === | === Zahraniční politika === | ||
| − | Senusret I. vedl expanzivní politiku. Během své dlouhé vlády dokončil kolonizaci Dolní Núbie, egyptský vliv tedy nyní sahal až k obchodnímu středisku v Kermě, tj. za 3. nilský katarakt. Novou hranicí se stal [[Buhén]], kde Senusret nechal vztyčit vítěznou stélu a postavit pevnost.<ref name=":1" /> Z Dolní Núbie se nyní stala provincie. Podnikl také vítězné tažení do Libye, během něhož se dozvěděl o smrti svého otce. Touto událostí začíná vypravování v povídce o Sinuhetovi.<ref>Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.</ref> S východními oblastmi udržoval panovník mírové styky a obchodní kontakty. | + | Senusret I. vedl expanzivní politiku. Během své dlouhé vlády dokončil kolonizaci Dolní Núbie, egyptský vliv tedy nyní sahal až k obchodnímu středisku v Kermě, tj. za 3. nilský katarakt. Novou hranicí se stal [[Buhén]], kde Senusret nechal vztyčit vítěznou stélu a postavit pevnost.<ref name=":1" /> Z Dolní Núbie se nyní stala provincie. Podnikl také vítězné tažení do Libye, během něhož se dozvěděl o smrti svého otce. Touto událostí začíná vypravování v povídce o Sinuhetovi.<ref name=":2">Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.</ref> S východními oblastmi udržoval panovník mírové styky a obchodní kontakty. |
Senusret uspořádal také několik výprav do lomů, zlatých dolů i oáz. Nápis ve [[Wádí Hammámát]] z 38. roce vlády nás zpravuje o výpravě, která čítala 17 000 členů a měla za cíl přivézt 60 sfing a 150 soch.<ref name=":0">Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.</ref> | Senusret uspořádal také několik výprav do lomů, zlatých dolů i oáz. Nápis ve [[Wádí Hammámát]] z 38. roce vlády nás zpravuje o výpravě, která čítala 17 000 členů a měla za cíl přivézt 60 sfing a 150 soch.<ref name=":0">Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.</ref> | ||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
Vzhledem k rostoucímu usirovskému kultu přestavěl Senusret chrám Chontamenteje-Usira v [[Abydos|Abydu]]. Hodnostáři zde také vztyčovaly pamětní stély a malé svatyně (kenotafy), čímž byl zaveden zvyk, který se stal normou i v dalších obdobích. Stély z této doby mají také nejvyšší kvalitu.<ref name=":1">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref> Další stavební aktivity známe z [[Elefantina|Elefantiny]], kde byl hliněný Satetin chrám přestavěn na kamenný, či z Minova chrámu v [[Koptos|Koptu]], odkud pochází několikery fragmenty reliéfních výjevů.<ref name=":0" /> Obecně lze říci, že reliéfy měly za vlády Senusreta I. vynikající uměleckou hodnotu.<ref name=":1" /> | Vzhledem k rostoucímu usirovskému kultu přestavěl Senusret chrám Chontamenteje-Usira v [[Abydos|Abydu]]. Hodnostáři zde také vztyčovaly pamětní stély a malé svatyně (kenotafy), čímž byl zaveden zvyk, který se stal normou i v dalších obdobích. Stély z této doby mají také nejvyšší kvalitu.<ref name=":1">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref> Další stavební aktivity známe z [[Elefantina|Elefantiny]], kde byl hliněný Satetin chrám přestavěn na kamenný, či z Minova chrámu v [[Koptos|Koptu]], odkud pochází několikery fragmenty reliéfních výjevů.<ref name=":0" /> Obecně lze říci, že reliéfy měly za vlády Senusreta I. vynikající uměleckou hodnotu.<ref name=":1" /> | ||
<references/> | <references/> | ||
| + | [[Kategorie:Panovníci Střední říše]] | ||
Aktuální verze z 21. 1. 2015, 15:50
Senusret I. Cheperkare byl vládcem 12. dynastie, o kterém máme pravděpodobně nejvíce informací ze všech panovníků Střední říše. Významný byl zejména zahraničními výpravami válečného i obchodního charakteru a bohatým stavebním programem. V jeho době se zvýšil význam Abydu v souvislosti s rostoucím usirovským kultem. Svou pyramidu si nechal postavit v Lištu severně od Amenemheta I.
- otec: Amenemhet I.
- matka: snad Neferitatenen
- vládl 44 nebo 45 let
Domácí politika
Senusret I. reorganizoval nebo přinejmenší upevnil hranice jednotlivých krajů. Jejich seznam spolu s hlavními městy a místními božstvy nechal vytesat na stěny tzv. Bílé kaple v Karnaku.[1] Budoval kanály ve fajjúmské oblasti.[2]
Zahraniční politika
Senusret I. vedl expanzivní politiku. Během své dlouhé vlády dokončil kolonizaci Dolní Núbie, egyptský vliv tedy nyní sahal až k obchodnímu středisku v Kermě, tj. za 3. nilský katarakt. Novou hranicí se stal Buhén, kde Senusret nechal vztyčit vítěznou stélu a postavit pevnost.[3] Z Dolní Núbie se nyní stala provincie. Podnikl také vítězné tažení do Libye, během něhož se dozvěděl o smrti svého otce. Touto událostí začíná vypravování v povídce o Sinuhetovi.[2] S východními oblastmi udržoval panovník mírové styky a obchodní kontakty.
Senusret uspořádal také několik výprav do lomů, zlatých dolů i oáz. Nápis ve Wádí Hammámát z 38. roce vlády nás zpravuje o výpravě, která čítala 17 000 členů a měla za cíl přivézt 60 sfing a 150 soch.[1]
Stavební aktivity
Senusret I. jako první zavedl stavební program, podle kterého se stavělo na všech kultovních místech po celé zemi, tím narušil mocenské základny místních chrámů a kněží. Postavil několik nových chrámových komplexů.
Je považován za zakladatele chrámu v Karnaku (Ipet isut), postavil zde tzv. Bílou kapli z bloků bílého vápence, reliéfní výzdoba zobrazuje oslavy svátku sed, na jižní a severní stěně se nachází výčet egyptských nomů (předchozí výčty nomů známe z Lomené pyramidy v Dahšúru a Niuserrova slunečního chrámu v Abú Ghurábu). Mezi pozůstatky stavební činnosti Senusreta I. v Karnaku patří také dvě kolosální sochy. V Héliopoli postavil panovník zřejmě nový chrámový komplex Re-Atuma, ve kterém nechal vztyčit obelisk,který je nejstarším královským obeliskem in situ a který zde stojí dodnes.[1]
Vzhledem k rostoucímu usirovskému kultu přestavěl Senusret chrám Chontamenteje-Usira v Abydu. Hodnostáři zde také vztyčovaly pamětní stély a malé svatyně (kenotafy), čímž byl zaveden zvyk, který se stal normou i v dalších obdobích. Stély z této doby mají také nejvyšší kvalitu.[3] Další stavební aktivity známe z Elefantiny, kde byl hliněný Satetin chrám přestavěn na kamenný, či z Minova chrámu v Koptu, odkud pochází několikery fragmenty reliéfních výjevů.[1] Obecně lze říci, že reliéfy měly za vlády Senusreta I. vynikající uměleckou hodnotu.[3]
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
