Senusret I.

Senusret I. Cheperkare byl vládcem 12. dynastie, o kterém máme pravděpodobně nejvíce informací ze všech panovníků Střední říše. Významný byl zejména zahraničními výpravami válečného i obchodního charakteru a bohatým stavebním programem. V jeho době se zvýšil význam Abydu v souvislosti s rostoucím usirovským kultem. Svou pyramidu si nechal postavit v Lištu severně od Amenemheta I.

• otec: Amenemhet I.
• matka: snad Neferitatenen
• vládl 44 nebo 45 let

Domácí politika

Senusret I. reorganizoval nebo přinejmenší upevnil hranice jednotlivých krajů. Jejich seznam spolu s hlavními městy a místními božstvy nechal vytesat na stěny tzv. Bílé kaple v Karnaku. Budoval kanály ve fajjúmské oblasti.

Zahraniční politika

Senusret I. vedl expanzivní politiku. Během své dlouhé vlády dokončil kolonizaci Dolní Núbie, egyptský vliv tedy nyní sahal až k obchodnímu středisku v Kermě, tj. za 3. nilský katarakt. Novou hranicí se stal Buhén, kde Senusret nechal vztyčit vítěznou stélu a postavit pevnost. Z Dolní Núbie se nyní stala provincie. Podnikl také vítězné tažení do Libye, během něhož se dozvěděl o smrti svého otce. Touto událostí začíná vypravování v povídce o Sinuhetovi. S východními oblastmi udržoval panovník mírové styky a obchodní kontakty.

Senusret uspořádal také několik výprav do lomů, zlatých dolů i oáz. Nápis ve Wádí Hammámát z 38. roce vlády nás zpravuje o výpravě, která čítala 17 000 členů a měla za cíl přivézt 60 sfing a 150 soch.

Stavební aktivity

Senusret I. jako první zavedl stavební program, podle kterého se stavělo na všech kultovních místech po celé zemi, tím narušil mocenské základny místních chrámů a kněží. Postavil několik nových chrámových komplexů.

Je považován za zakladatele chrámu v Karnaku (Ipet isut), postavil zde tzv. Bílou kapli z bloků bílého vápence, reliéfní výzdoba zobrazuje oslavy svátku sed, na jižní a severní stěně se nachází výčet egyptských nomů (předchozí výčty nomů známe z Lomené pyramidy v Dahšúru a Niuserrova slunečního chrámu v Abú Ghurábu). Mezi pozůstatky stavební činnosti Senusreta I. v Karnaku patří také dvě kolosální sochy. V Héliopoli postavil panovník zřejmě nový chrámový komplex Re-Atuma, ve kterém nechal vztyčit obelisk,který je nejstarším královským obeliskem in situ a který zde stojí dodnes.

Vzhledem k rostoucímu usirovskému kultu přestavěl Senusret chrám Chontamenteje-Usira v Abydu. Hodnostáři zde také vztyčovaly pamětní stély a malé svatyně (kenotafy), čímž byl zaveden zvyk, který se stal normou i v dalších obdobích. Stély z této doby mají také nejvyšší kvalitu. Další stavební aktivity známe z Elefantiny, kde byl hliněný Satetin chrám přestavěn na kamenný, či z Minova chrámu v Koptu, odkud pochází několikery fragmenty reliéfních výjevů. Obecně lze říci, že reliéfy měly za vlády Senusreta I. vynikající uměleckou hodnotu.