Přehled paměťových zkreslení: Porovnání verzí
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
! Název !! Popis | ! Název !! Popis | ||
|- | |- | ||
− | | [[ | + | | [[Dezinformační efekt]] || Vybavená vzpomínka je ovlivněna dodatečně přijatými informacemi, např. zaujatá otázka povede člověka k pozměnění vzpomínky tak, aby odpovídala pokládané otázce.<ref>Foster, J. K. (2008). Memory: a very short introduction. Oxford University Press.</ref> |
+ | |- | ||
+ | | [[Efekt bizarnosti]]|| Bizarní materiál je lépe zapamatovatelný než materiál obyčejný. | ||
|- | |- | ||
| [[Efekt Zeigarnikové]] || Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené. Taktéž znám jako efekt nedokončené paměťové stopy. | | [[Efekt Zeigarnikové]] || Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené. Taktéž znám jako efekt nedokončené paměťové stopy. | ||
|- | |- | ||
− | | [[ | + | |[[Google efekt]] || Tendence zapomenout informaci, kterou lze snadno nalézt on-line prostřednictvím internetové vyhledávače. <ref>Krieger, Lisa M. (2011). Google changing what we remember. San Jose Mercury News. Retrieved 2011-08-04.</ref> |
|- | |- | ||
| [[Iluzorní korelace]]|| Tendence vztahovat k sobě dvě nesouvisející události. <ref>Fiedler, K. (1991). The tricky nature of skewed frequency tables: An information loss account of distinctiveness-based illusory correlations. Journal of Personality and Social Psychology, 60(1), 24.</ref> | | [[Iluzorní korelace]]|| Tendence vztahovat k sobě dvě nesouvisející události. <ref>Fiedler, K. (1991). The tricky nature of skewed frequency tables: An information loss account of distinctiveness-based illusory correlations. Journal of Personality and Social Psychology, 60(1), 24.</ref> | ||
|- | |- | ||
− | | [[ | + | |[[Kryptomnézie]] ||Ozančuje situaci, kdy je člověk přesvědčen o tom, že jeho myšlenka je nová fantazijní představa, i když se ve skutečnosti jedná o zapomenutou vzpomínku.<ref name="pametbias"></ref> |
|- | |- | ||
− | | [[ | + | |[[Pozitivita]] || Starší lidé upřednostňují více pozitivní než negativní informace v jejich vzpomínkách. |
|- | |- | ||
− | |[[ | + | | [[Spotlight efekt]] || Tendence přeceňovat míru toho, čeho si ostatní lidé všimli na našem vzhledu či chování (např. mám pocit, že jsem byl opravdu hodně nervózní, ale ostatní to tak vůbec nevnímali). |
|- | |- | ||
− | | [[ | + | | [[Stereotypní zkreslení]] || Paměť zkreslená stereotypem (např rasovým či genderovým), například k "černě" znějícímu jménu je často přiřazován zločinec.<ref name="pametbias">Schacter Daniel L. The seven sins of memory: Insights from psychology and cognitive neuroscience. <i>American Psychologist</i>, vol. 54(issue 3), undefined. DOI: 10.1037//0003-066x.54.3.182.</ref> |
|- | |- | ||
− | |[[ | + | | [[Teleskopický efekt]]|| Tendence k posunutí nedávné události zpět v čase a vzdálených událostí dopředu v čase, nedávné události se tak zdají být vzdálené a vzdálené události nedávné. |
|- | |- | ||
− | |[[ | + | | [[Von Restorff efekt]] || U položky která nějakým způsobem vyčnívá je vyšší pravděpodobnost zapamatování než u položek jiných.<ref>Von Restorff, H. (1933). Über die wirkung von bereichsbildungen im spurenfeld. Psychologische Forschung, 18(1), 299-342.</ref> |
|- | |- | ||
|} | |} |
Verze z 22. 1. 2015, 16:58
Paměťové zkreslení je typ kognitivního zkreslení, které ovlivňuje proces vybavování nebo samotný obsah vzpomínky.
Přehled paměťových zkreslení
Název | Popis |
---|---|
Dezinformační efekt | Vybavená vzpomínka je ovlivněna dodatečně přijatými informacemi, např. zaujatá otázka povede člověka k pozměnění vzpomínky tak, aby odpovídala pokládané otázce.[1] |
Efekt bizarnosti | Bizarní materiál je lépe zapamatovatelný než materiál obyčejný. |
Efekt Zeigarnikové | Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené. Taktéž znám jako efekt nedokončené paměťové stopy. |
Google efekt | Tendence zapomenout informaci, kterou lze snadno nalézt on-line prostřednictvím internetové vyhledávače. [2] |
Iluzorní korelace | Tendence vztahovat k sobě dvě nesouvisející události. [3] |
Kryptomnézie | Ozančuje situaci, kdy je člověk přesvědčen o tom, že jeho myšlenka je nová fantazijní představa, i když se ve skutečnosti jedná o zapomenutou vzpomínku.[4] |
Pozitivita | Starší lidé upřednostňují více pozitivní než negativní informace v jejich vzpomínkách. |
Spotlight efekt | Tendence přeceňovat míru toho, čeho si ostatní lidé všimli na našem vzhledu či chování (např. mám pocit, že jsem byl opravdu hodně nervózní, ale ostatní to tak vůbec nevnímali). |
Stereotypní zkreslení | Paměť zkreslená stereotypem (např rasovým či genderovým), například k "černě" znějícímu jménu je často přiřazován zločinec.[4] |
Teleskopický efekt | Tendence k posunutí nedávné události zpět v čase a vzdálených událostí dopředu v čase, nedávné události se tak zdají být vzdálené a vzdálené události nedávné. |
Von Restorff efekt | U položky která nějakým způsobem vyčnívá je vyšší pravděpodobnost zapamatování než u položek jiných.[5] |
Odkazy
Reference
- ↑ Foster, J. K. (2008). Memory: a very short introduction. Oxford University Press.
- ↑ Krieger, Lisa M. (2011). Google changing what we remember. San Jose Mercury News. Retrieved 2011-08-04.
- ↑ Fiedler, K. (1991). The tricky nature of skewed frequency tables: An information loss account of distinctiveness-based illusory correlations. Journal of Personality and Social Psychology, 60(1), 24.
- ↑ 4,0 4,1 Schacter Daniel L. The seven sins of memory: Insights from psychology and cognitive neuroscience. American Psychologist, vol. 54(issue 3), undefined. DOI: 10.1037//0003-066x.54.3.182.
- ↑ Von Restorff, H. (1933). Über die wirkung von bereichsbildungen im spurenfeld. Psychologische Forschung, 18(1), 299-342.
Použitá literatura
- Foster, J. K. (2008). Memory: a very short introduction. Oxford University Press.
- Dudai, Y. (2004). Memory from A to Z: Keywords, concepts, and beyond.