Ochranná známka: Porovnání verzí
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | + | '''Ochranná známka''' je druh [[právní ochrana|právní ochrany]], která se řídí podle zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách. Tento zákon vymezuje ochrannou známku jako různorodé grafické znázornění slov, jmen, barev, kreseb, tvaru výrobků a obalů, jenž od sebe odlišuje výrobky nebo služby právnických nebo fyzických osob.<ref>PIČMANOVÁ EVA. <i>Zdroje informací o ochranných známkách</i>. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007, s. 89.</ref> | |
− | |||
− | Ochranná známka je druh [[právní ochrany]], která se řídí podle zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách. Tento zákon vymezuje ochrannou známku jako různorodé grafické znázornění slov, jmen, barev, kreseb, tvaru výrobků a obalů, jenž od sebe odlišuje výrobky nebo služby právnických nebo fyzických osob.<ref>PIČMANOVÁ EVA. <i>Zdroje informací o ochranných známkách</i>. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007, s. 89.</ref> | ||
− | + | == Charakteristika == | |
* platnost zapsané známky je 10 let s možností neustálého prodlužování pokaždé o dalších 10 let | * platnost zapsané známky je 10 let s možností neustálého prodlužování pokaždé o dalších 10 let | ||
* před zapsáním známky se provádí [[Rešerše|rešerše]], zda již už není pod ochranou jiné osoby nebo firmy (např. rešeršní služba CETMOS – Central European Trade Mark Observation Service) | * před zapsáním známky se provádí [[Rešerše|rešerše]], zda již už není pod ochranou jiné osoby nebo firmy (např. rešeršní služba CETMOS – Central European Trade Mark Observation Service) | ||
− | * podat přihlášku lze elektronicky (nutný [[Základní pojmy v kryptologii|elektronický podpis]]) nebo pomocí formuláře k příslušnému úřadu<ref>PRŮCHOVÁ, Bohdana. <i>Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací</i>.Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1439</ref> | + | * podat přihlášku lze elektronicky (nutný [[Základní pojmy v kryptologii|elektronický podpis]]) nebo pomocí formuláře k příslušnému úřadu<ref name="PR">PRŮCHOVÁ, Bohdana. <i>Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací</i>.Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1439</ref> |
− | * Na území ČR je zapsáno okolo 670 000 ochranných známek<ref> | + | * Na území ČR je zapsáno okolo 670 000 ochranných známek<<ref name="PR"></ref> |
− | + | == Historie == | |
− | |||
− | |||
Ochranné známky (dříve značky) se používaly již před několika tisíci lety a to v podobě znaků, které představovaly bohy a roční období. Postupně byly užívány jako podpisy panovníků, řemeslníků atd. První podoba právní ochrany se objevila již ve starověkém Řecku a Římě, kdy za zneužití značky byly udělovány tresty. Ve středověku se formovaly do podoby šlechtických erbů a následně do cechovních značek. Po vzniku knihtisku byly ochranné známky typické pro výrobce papíru (filigrány) nebo samotné tiskaře jakožto podpis a záruka pravosti. V 18. a 19. století vznikají první zákony o ochranných známkách. První a doteď užívaná známka na českém území je z roku 1859 na „Pilsner Bier“.<ref>PIČMAN DOBROSLAV. <i>Patentové a známkové informace a rešerše</i>. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 11-15.</ref> | Ochranné známky (dříve značky) se používaly již před několika tisíci lety a to v podobě znaků, které představovaly bohy a roční období. Postupně byly užívány jako podpisy panovníků, řemeslníků atd. První podoba právní ochrany se objevila již ve starověkém Řecku a Římě, kdy za zneužití značky byly udělovány tresty. Ve středověku se formovaly do podoby šlechtických erbů a následně do cechovních značek. Po vzniku knihtisku byly ochranné známky typické pro výrobce papíru (filigrány) nebo samotné tiskaře jakožto podpis a záruka pravosti. V 18. a 19. století vznikají první zákony o ochranných známkách. První a doteď užívaná známka na českém území je z roku 1859 na „Pilsner Bier“.<ref>PIČMAN DOBROSLAV. <i>Patentové a známkové informace a rešerše</i>. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 11-15.</ref> | ||
− | + | == Typy ochranných známek == | |
− | Jednotlivé typy se dělí podle formy ztvárnění a jsou ve shodě s normami [[Úřadu průmyslového vlastnictví ČR]] (charakteristiky typů ochranných známek se mírně liší podle příslušného úřadu dané země) | + | Jednotlivé typy se dělí podle formy ztvárnění a jsou ve shodě s normami [[Úřad průmyslového vlastnictví ČR|Úřadu průmyslového vlastnictví ČR]] (charakteristiky typů ochranných známek se mírně liší podle příslušného úřadu dané země) |
Řádek 23: | Řádek 19: | ||
* slovní grafická – obsahuje slova ve specifickém fontu a je zobrazena barevně | * slovní grafická – obsahuje slova ve specifickém fontu a je zobrazena barevně | ||
* kombinovaná – kombinace textu s grafickými prvky | * kombinovaná – kombinace textu s grafickými prvky | ||
− | * obrazová – pouze grafické znázornění bez písmen nebo slov<ref> | + | * obrazová – pouze grafické znázornění bez písmen nebo slov<ref name="PR"></ref> |
Řádek 31: | Řádek 27: | ||
* zvuková – určité zvuky, melodie | * zvuková – určité zvuky, melodie | ||
* pohybová, polohová – ochraňuje pohyby nebo polohy zobrazené v jednotlivých fázích | * pohybová, polohová – ochraňuje pohyby nebo polohy zobrazené v jednotlivých fázích | ||
− | * [[hologram]] – trojrozměrné znázornění pomocí holografické techniky<ref> | + | * [[hologram]] – trojrozměrné znázornění pomocí holografické techniky<ref name="PR"></ref> |
− | + | == Klasifikační systémy ochranných známek == | |
Pro mezinárodní klasifikaci známek a tvorbu třídících systémů pro efektivní a jednotné zpracovaní vznikly 2 dohody: | Pro mezinárodní klasifikaci známek a tvorbu třídících systémů pro efektivní a jednotné zpracovaní vznikly 2 dohody: | ||
− | + | === Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb z roku 1957 === | |
* současná verze z roku 2006 obsahuje 45 tříd (1 -34 pro výrobky, 35 – 45 pro služby) | * současná verze z roku 2006 obsahuje 45 tříd (1 -34 pro výrobky, 35 – 45 pro služby) | ||
* každý přihlašovatel musí podat seznam služeb nebo výrobků na které se známka vztahuje | * každý přihlašovatel musí podat seznam služeb nebo výrobků na které se známka vztahuje | ||
− | * Africká organizace duševního vlastnictví, Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, úřad V Beneluxu a všechny další státy, které dohodu podepsaly<ref> | + | * Africká organizace duševního vlastnictví, Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, úřad V Beneluxu a všechny další státy, které dohodu podepsaly<ref name="PR"></ref> |
− | + | === Vídeňská dohoda o mezinárodním třídění obrazových prvků ochranných známek z roku 1973 === | |
* současná verze z roku 2008 dělí obrazové prvky na 29 tříd, 144 oddílů, 775 hlavních sekcí a 1112 pomocných sekcí | * současná verze z roku 2008 dělí obrazové prvky na 29 tříd, 144 oddílů, 775 hlavních sekcí a 1112 pomocných sekcí | ||
* třídění neprovádí přihlašovatel ale příslušný úřad, kde byla přihláška podána | * třídění neprovádí přihlašovatel ale příslušný úřad, kde byla přihláška podána | ||
− | * tento systém používá Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, Světová organizace duševního vlastnictví a dalších 30 smluvních států včetně ČR<ref> | + | * tento systém používá Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, Světová organizace duševního vlastnictví a dalších 30 smluvních států včetně ČR<ref name="PR"></ref> |
− | + | == Databáze ochranných známek v ČR == | |
'''Úřad průmyslového vlastnictví''' | '''Úřad průmyslového vlastnictví''' | ||
* databáze, přístupná zdarma na stránkách úřadu, obsahuje ochranné známky platné na území ČR (národní známky, mezinárodní známky) | * databáze, přístupná zdarma na stránkách úřadu, obsahuje ochranné známky platné na území ČR (národní známky, mezinárodní známky) | ||
Řádek 54: | Řádek 50: | ||
* Poskytuje 2 databáze ochranných známek, které jsou přístupné na internetu zdarma | * Poskytuje 2 databáze ochranných známek, které jsou přístupné na internetu zdarma | ||
− | * [[Databáze]]: Madrid Express – informace o mezinárodních ochranných známkách a ROMARIN – na rozdíl od Madrid Express obsahuje navíc podrobnější informace o historii jednotlivých známek<ref> | + | * [[Databáze]]: Madrid Express – informace o mezinárodních ochranných známkách a ROMARIN – na rozdíl od Madrid Express obsahuje navíc podrobnější informace o historii jednotlivých známek<ref name="PR"></ref> |
− | == | + | == Odkazy == |
− | + | === Reference === | |
<references/> | <references/> | ||
+ | === Použitá literatura === | ||
+ | * PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2. | ||
+ | * PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007. 89 s. ISBN 978-80-86855-26-4. | ||
+ | === Externí odkazy === | ||
+ | * [http://www.wipo.int Světová organizace duševního vlastnictví] | ||
+ | * [http://www.cetmos.eu Rešeršní služba CETMOS] | ||
+ | * [http://www.upv.cz Úřad průmyslového vlastnictví ČR] | ||
− | + | === Související články=== | |
− | === | + | * [[Patent]] |
− | + | * [[Průmyslové vlastnictví]] | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
=== Klíčová slova === | === Klíčová slova === |
Verze z 26. 1. 2015, 21:59
Ochranná známka je druh právní ochrany, která se řídí podle zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách. Tento zákon vymezuje ochrannou známku jako různorodé grafické znázornění slov, jmen, barev, kreseb, tvaru výrobků a obalů, jenž od sebe odlišuje výrobky nebo služby právnických nebo fyzických osob.[1]
Obsah
Charakteristika
- platnost zapsané známky je 10 let s možností neustálého prodlužování pokaždé o dalších 10 let
- před zapsáním známky se provádí rešerše, zda již už není pod ochranou jiné osoby nebo firmy (např. rešeršní služba CETMOS – Central European Trade Mark Observation Service)
- podat přihlášku lze elektronicky (nutný elektronický podpis) nebo pomocí formuláře k příslušnému úřadu[2]
- Na území ČR je zapsáno okolo 670 000 ochranných známek<[2]
Historie
Ochranné známky (dříve značky) se používaly již před několika tisíci lety a to v podobě znaků, které představovaly bohy a roční období. Postupně byly užívány jako podpisy panovníků, řemeslníků atd. První podoba právní ochrany se objevila již ve starověkém Řecku a Římě, kdy za zneužití značky byly udělovány tresty. Ve středověku se formovaly do podoby šlechtických erbů a následně do cechovních značek. Po vzniku knihtisku byly ochranné známky typické pro výrobce papíru (filigrány) nebo samotné tiskaře jakožto podpis a záruka pravosti. V 18. a 19. století vznikají první zákony o ochranných známkách. První a doteď užívaná známka na českém území je z roku 1859 na „Pilsner Bier“.[3]
Typy ochranných známek
Jednotlivé typy se dělí podle formy ztvárnění a jsou ve shodě s normami Úřadu průmyslového vlastnictví ČR (charakteristiky typů ochranných známek se mírně liší podle příslušného úřadu dané země)
Ochranné známky tradičního typu
- slovní – obsahuje pouze slova v obvyklém fontu bez grafického znázornění
- slovní grafická – obsahuje slova ve specifickém fontu a je zobrazena barevně
- kombinovaná – kombinace textu s grafickými prvky
- obrazová – pouze grafické znázornění bez písmen nebo slov[2]
Ochranné známky zvláštního typu
- prostorová – trojrozměrná znázornění (3D tvary)
- barevná – tvoří ji barva v určitém tvaru (tvar však není pod ochrannou známkou)
- zvuková – určité zvuky, melodie
- pohybová, polohová – ochraňuje pohyby nebo polohy zobrazené v jednotlivých fázích
- hologram – trojrozměrné znázornění pomocí holografické techniky[2]
Klasifikační systémy ochranných známek
Pro mezinárodní klasifikaci známek a tvorbu třídících systémů pro efektivní a jednotné zpracovaní vznikly 2 dohody:
Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb z roku 1957
- současná verze z roku 2006 obsahuje 45 tříd (1 -34 pro výrobky, 35 – 45 pro služby)
- každý přihlašovatel musí podat seznam služeb nebo výrobků na které se známka vztahuje
- Africká organizace duševního vlastnictví, Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, úřad V Beneluxu a všechny další státy, které dohodu podepsaly[2]
Vídeňská dohoda o mezinárodním třídění obrazových prvků ochranných známek z roku 1973
- současná verze z roku 2008 dělí obrazové prvky na 29 tříd, 144 oddílů, 775 hlavních sekcí a 1112 pomocných sekcí
- třídění neprovádí přihlašovatel ale příslušný úřad, kde byla přihláška podána
- tento systém používá Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, Světová organizace duševního vlastnictví a dalších 30 smluvních států včetně ČR[2]
Databáze ochranných známek v ČR
Úřad průmyslového vlastnictví
- databáze, přístupná zdarma na stránkách úřadu, obsahuje ochranné známky platné na území ČR (národní známky, mezinárodní známky)
- databáze má dvě vyhledávací rozhraní pro základní a pokročilejší vyhledávání[4]
Databáze ochranných známek mimo ČR
Světová organizace duševního vlastnictví
- Poskytuje 2 databáze ochranných známek, které jsou přístupné na internetu zdarma
- Databáze: Madrid Express – informace o mezinárodních ochranných známkách a ROMARIN – na rozdíl od Madrid Express obsahuje navíc podrobnější informace o historii jednotlivých známek[2]
Odkazy
Reference
- ↑ PIČMANOVÁ EVA. Zdroje informací o ochranných známkách. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007, s. 89.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 PRŮCHOVÁ, Bohdana. Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací.Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1439
- ↑ PIČMAN DOBROSLAV. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 11-15.
- ↑ Úřad průmyslového vlastnictví. c2002. [cit. 2015-01-20]. Dostupný z WWW: < http://isdapl.upv.cz >.
Použitá literatura
- PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.
- PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007. 89 s. ISBN 978-80-86855-26-4.
Externí odkazy
Související články
Klíčová slova
duševní vlastnictví, průmyslové vlastnictví, databáze, databázová centra, informační zdroje