Afiliace (sociální psychologie): Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | + | Tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> | |
| − | |||
| − | * | + | * Studiem afiliace se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]]. |
| − | + | * Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení zejména ze skutečnosti, že během [[Evoluce|evoluce]] sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora. | |
| − | + | ||
| + | == Vymezení == | ||
* kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace) | * kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace) | ||
| − | |||
* tato interakce je důležitá, protože: | * tato interakce je důležitá, protože: | ||
* poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení | * poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení | ||
| Řádek 17: | Řádek 16: | ||
| − | + | == Teorie sociálního srovnávání == | |
| − | |||
* [[Leon Festinger|'''Leon Festinger''']] | * [[Leon Festinger|'''Leon Festinger''']] | ||
* tvrdí, že k afiliaci vede snaha o vzájemné porovnávání srovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti | * tvrdí, že k afiliaci vede snaha o vzájemné porovnávání srovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti | ||
| Řádek 26: | Řádek 24: | ||
| − | + | == Samota a osamění == | |
| − | |||
* '''samota''' je dobrovolně zvolený stav, člověkem vyhledávaný pro utřídění psychického prostředí, uklidnění atd.... | * '''samota''' je dobrovolně zvolený stav, člověkem vyhledávaný pro utřídění psychického prostředí, uklidnění atd.... | ||
* vychází z potřeby být sám - např. z důvodu čerpání sil, přemýšlení o životě, vyrovnání se s prožitými událostmi... | * vychází z potřeby být sám - např. z důvodu čerpání sil, přemýšlení o životě, vyrovnání se s prožitými událostmi... | ||
| Řádek 40: | Řádek 37: | ||
* podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje | * podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
| + | |||
| + | === Reference === | ||
| + | <references/> | ||
[[Kategorie: Sociální psychologie|*]] | [[Kategorie: Sociální psychologie|*]] | ||
Verze z 29. 1. 2015, 18:41
Tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.[1]
- Studiem afiliace se zabývá sociální psychologie.
- Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení zejména ze skutečnosti, že během evoluce sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.
Vymezení
- kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace)
- tato interakce je důležitá, protože:
- poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení
- přítomnost jiných lidí způsobuje potěšení, umocňuje radost umenšuje zármutek
- interakce poskytuje podněty pro srovnávání a osvojování si nových poznatků
- očekává se odměna za vynaložené úsilí
- spolupráce při společné práci přináší uspokojení
- u důvěrných vztahů je sama důvěra zdrojem uspokojení
- těsné interpersonální vztahy přináší pocit jistoty
Teorie sociálního srovnávání
- Leon Festinger
- tvrdí, že k afiliaci vede snaha o vzájemné porovnávání srovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti
- takové srovnávání je užitečné jen v případě, že jedinec se porovnává se srovnatelnými jedinci
- Schachter zjistil, že lidé prožívají nepříjemné situace raději mezi ostatními
- obecně platí, že při srovnávání hledáme někoho, kdo je na tom hůře než my
Samota a osamění
- samota je dobrovolně zvolený stav, člověkem vyhledávaný pro utřídění psychického prostředí, uklidnění atd....
- vychází z potřeby být sám - např. z důvodu čerpání sil, přemýšlení o životě, vyrovnání se s prožitými událostmi...
- patologické - únik do samoty ze strachu, ze sociálního prostředí
- osamění je dlouhodobý, většinou nepříjemný stav
- rozeznáváme dva druhy osamění:
- sociální izolace - stav přicházející v nové sociální situaci, kdy člověk ještě nemá navázány nové vztahy, zatímco staré již zanikly (období adaptace na nové prostředí)
- emocionální izolace - stav, kdy sice máme kolem sebe známé lidi, ale nejsme schopni s nimi navázat žádný bližší, důvěrný vztah
- zásadě je k navazování vztahu jako nejdůležitější podmínka fyzická blízkost
- podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje
Zdroje
Reference
- ↑ Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
