Afiliace (sociální psychologie): Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | '''Afiliace''' je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení zejména ze skutečnosti, že během [[Evoluce|evoluce]] sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> | + | '''Afiliace''' je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení zejména ze skutečnosti, že během [[Evoluce|evoluce]] sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> Studiem afiliace se zabývá [[Sociální psychologie|sociální psychologie]]. |
| + | == Teorie a experimenty == | ||
* Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.<ref> | * Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.<ref> | ||
Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.</ref> | Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.</ref> | ||
| − | * | + | * I další experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.<ref><i>Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie</i>. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.</ref> |
| − | + | * [[Teorie sociálního srovnávání]] [[Leon Festinger|'''Leona Festingera''']] vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti. | |
| − | + | * Shavera a Klinnert (1982) na základě svého výzkumu tvrdí, že tendence vyhledávat při úzkosti další lidi je podporována zejména potřebou získat další informace o hrozbě.<ref>Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research. In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.</ref> | |
| − | |||
| − | |||
| − | * | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | * | ||
| − | |||
| − | |||
| Řádek 37: | Řádek 21: | ||
* zásadě je k navazování vztahu jako nejdůležitější podmínka fyzická blízkost | * zásadě je k navazování vztahu jako nejdůležitější podmínka fyzická blízkost | ||
* podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje | * podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje | ||
| + | |||
| + | == Vymezení == | ||
| + | * kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace) | ||
| + | * tato interakce je důležitá, protože: | ||
| + | * poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení | ||
| + | * přítomnost jiných lidí způsobuje potěšení, umocňuje radost umenšuje zármutek | ||
| + | * interakce poskytuje podněty pro srovnávání a osvojování si nových poznatků | ||
| + | * očekává se odměna za vynaložené úsilí | ||
| + | * spolupráce při společné práci přináší uspokojení | ||
| + | * u důvěrných vztahů je sama důvěra zdrojem uspokojení | ||
| + | * těsné interpersonální vztahy přináší pocit jistoty | ||
| + | |||
| + | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
Verze z 3. 2. 2015, 11:20
Afiliace je tendence lidí vyhledávat společnost druhých bez ohledu na pocity vůči nim.[1] Předpokládá se, že touha lidí po afiliaci pramení zejména ze skutečnosti, že během evoluce sdružování jedinců zvyšovalo šanci na přežití při útoku ze strany agresora.[2] Studiem afiliace se zabývá sociální psychologie.
Teorie a experimenty
- Schachter (1959) v experimentu zkoumal vztah afiliace a strachu. Nechal účastníky experimentu čekat na nepříjemné elektrické šoky a dal jim na výběr mezi čekáním o samotě nebo s ostatními. Probandi si ve dvojnásobně vyšší míře ve srovnání s kontrolní skupinou vybírali možnost čekaní společně s ostatními.[3]
- I další experimenty potvrdily, že tendence úzkostných lidí pobývat s ostatními vede k redukci úzkosti.[4]
- Teorie sociálního srovnávání Leona Festingera vysvětluje afiliaci snahou o vzájemné porovnání vlastních předností, nedostatků, síly a slabosti.
- Shavera a Klinnert (1982) na základě svého výzkumu tvrdí, že tendence vyhledávat při úzkosti další lidi je podporována zejména potřebou získat další informace o hrozbě.[5]
Samota a osamění
- samota je dobrovolně zvolený stav, člověkem vyhledávaný pro utřídění psychického prostředí, uklidnění atd....
- vychází z potřeby být sám - např. z důvodu čerpání sil, přemýšlení o životě, vyrovnání se s prožitými událostmi...
- patologické - únik do samoty ze strachu, ze sociálního prostředí
- osamění je dlouhodobý, většinou nepříjemný stav
- rozeznáváme dva druhy osamění:
- sociální izolace - stav přicházející v nové sociální situaci, kdy člověk ještě nemá navázány nové vztahy, zatímco staré již zanikly (období adaptace na nové prostředí)
- emocionální izolace - stav, kdy sice máme kolem sebe známé lidi, ale nejsme schopni s nimi navázat žádný bližší, důvěrný vztah
- zásadě je k navazování vztahu jako nejdůležitější podmínka fyzická blízkost
- podobně i sympatie, kterou člověk vzbuzuje
Vymezení
- kontinuum - družnost -> afiliace -> intimita (družnost a intimita jsou dva opačné póly afiliace)
- tato interakce je důležitá, protože:
- poskytuje konsensuální ověření jedincova chápání reality, tendence k afiliaci vzrůstá při ohrožení
- přítomnost jiných lidí způsobuje potěšení, umocňuje radost umenšuje zármutek
- interakce poskytuje podněty pro srovnávání a osvojování si nových poznatků
- očekává se odměna za vynaložené úsilí
- spolupráce při společné práci přináší uspokojení
- u důvěrných vztahů je sama důvěra zdrojem uspokojení
- těsné interpersonální vztahy přináší pocit jistoty
Zdroje
Reference
- ↑ Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
- ↑ Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
- ↑ Schachter, S. (1959). The psychology of affiliation: Experimental studies of the sources of gregariousness (No. 1). Stanford University Press.
- ↑ Sociální psychologie: moderní učebnice sociální psychologie. (2006). (Vyd. 1., 769 s.) Praha: Portál.
- ↑ Shaver, P. R., & Klinnert, M. (1982). Schachter’s theories of affiliation and emotion: Implications of developmental research. In L. Wheeler (Ed.), Review of personality and social psychology (Vol. 3, pp. 37-72). Beverly Hills, CA: Sage Publications.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
