Mentuhotep II.: Porovnání verzí
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
|||
| (Není zobrazeno 14 mezilehlých verzí od 2 dalších uživatelů.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | ''' | + | '''Mentuhotep II. Nebhepetre''', byl prvním vládcem [[Panovníci Střední říše|12. dynastie]]. Ve 39. roce své vlády sjednotil Egypt a stal se zakladatelem Střední říše. Vládl 51 let.Mentuhotepovým sídelním městem byly Théby, hlavní město 4. hornoegyptského nomu. Mentuhotep II. byl pohřben ve svém komplexu v [[Dér el-Bahrí]]<ref>Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.</ref>. |
| − | otec: zřejmě [[Antef III.]] | + | *otec: zřejmě [[Antef III.]] |
| − | matka: Iah | + | *matka: Iah |
| − | vládl 51 let | + | * vládl 51 let |
| + | === Sjednocení Egypta === | ||
| + | Ve 14. roce vlády vypukla poslední fáze války mezi [[Hérakleopole|Hérakleopolí]] a [[Théby|Thébami]]. O těchto bojích svědčí tzv. hrobka vojáků v [[Dér el-Bahrí]], kde byla nalezena vysušená těla 60 vojáků zabitých evidentně v bitvě. K rozhodující bitvě ovšem nedošlo, protože hérakleopolský vládce [[Merikare ]]<nowiki/>zemřel dřív, než Mentuhotep dorazil do [[Hérakleopole]]. S jeho smrtí se zřejmě zhroutil i herakleopolský odpor. Merikareův nástupce už vládl jen několik měsíců<ref name=":0">Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.</ref>. Ve 39. roce své vlády se Mentuhotepovi podařilo sjednotit Egypt. Napovídá nám to reliéf ve [[Wádí Šatt er-Rigál]], kde se nachází první doklad jména '''Sematawej''' (ten, který sjednotil obě země). <nowiki/>Tato lokalita se nachází asi 8 km severně od [[Gebel es-Silsila|Gebel es-Silsily]]. Na reliéfu je zobrazena obrovská postava panovníka, jenž převyšuje další tři postavy – svou matku, svého pravděpodobného předchůdce [[Antef III.|Antefa III.]] a [[Cheti|Chetiho]], kancléře, který sloužil oběma králům.'' '' | ||
| + | [[Soubor:WadiSatterRigal.JPG|náhled|Reliéf z Wádí Šatt er-Rigál]] | ||
| + | '''Původ Mentuhotepa II.''': ''Otázka původu tohoto panovníka není spolehlivě rozřešena. Reliéf ve Wádí Šatt er-Rigál zobrazuje Antefa III. jakožto pravděpodobného předchůdce, podobnou situaci vidíme na reliéfu v [[Tod|Todu]], kde postava Mentuhotepa II. převyšuje postavy tří králů Antefů, což může značit rodinný vztah. Avšak toto zdůrazňování rodokmenu spíše vyvolává otázku o jeho skutečném původu, uvažuje se, že možná vůbec nebyl královské krve<ref name=":0" />.<br />'' | ||
| − | + | === Zahraniční výpravy === | |
| + | Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na [[Elefantina|Elefantině]], odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí<ref name=":1" />. | ||
| − | + | === Administrativa === | |
| − | + | Mentuhotep zavedl několik důležitých změn v '''administrativě'''. Vedle již existujícího úřadu „vládce Horního Egypta“ ustanovil i „vládce Dolního Egypta“, snížil počet nomarchů a omezil jejich moc, čímž posílil moc centrální. Mezi významné úředníky jeho doby patřili např. [[Cheti]], [[Meru]], [[Henenu]] a [[Meketre]]<ref name=":0" />.<br /> | |
| − | |||
| − | + | === Stavební aktivity === | |
| + | Do období vlády tohoto panovníka patří rozsáhlá stavební aktivita, chrámy a kaple postavil v [[Dendera|Dendeře]], [[Gabalén|Gabalénu]], [[Abydos|Abydu]], [[Elkáb|Elkábu]], na [[Elefantina|Elefantině]], v [[Medamúd|Medamúdu]], [[Armant|Armantu]], [[Asuán|Asuánu]] a [[Tod|Todu]], významné stavby postavil také v [[Théby|Thébách]]<ref name=":1">Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.</ref>. | ||
| − | Důležitou součástí vlastní propagace byl Mentuhotepův program sebezbožnění. Na dvou reliéfech z Gebelénu<ref>Marochetti, E. F. 2009: The reliefs of the chapel of Nebhepetre Mentuhotep at Gebelein. Leiden – Boston.</ref> (lokalita 27 km jižně od Théb) je popsán jako „syn Hathory, v [[Dendera|Dendeře]] a [[Asuán|Asuánu]] si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina, na některých výjevech je zobrazen s červenou korunou se dvěma pery a v Konossu (poblíž Fílé) se nechal vyobrazit v podobě ithyfalického boha Mina. Doklady z jeho chrámu v [[Dér el-Bahrí]] naznačují, že chtěl být uctíván ve svém Domě milionů let jako bůh, čímž vlastně již předznamenává myšlenky Nové říše. Během své vlády si několikrát změnil Horovo jméno, mezi nimi bylo např. Sanchibtabi, Necerihedžet a jako poslední Sematawej, které, jak už bylo řečeno, bylo poprvé doloženo ve [[Wádí Šatt er-Rigál]].<br /> | + | === Program sebezbožštění === |
| + | Důležitou součástí vlastní propagace byl Mentuhotepův program sebezbožnění. Na dvou reliéfech z Gebelénu<ref>Marochetti, E. F. 2009: The reliefs of the chapel of Nebhepetre Mentuhotep at Gebelein. Leiden – Boston.</ref> (lokalita 27 km jižně od Théb) je popsán jako „syn Hathory, v [[Dendera|Dendeře]] a [[Asuán|Asuánu]] si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina, na některých výjevech je zobrazen s červenou korunou se dvěma pery a v Konossu (poblíž Fílé) se nechal vyobrazit v podobě ithyfalického boha Mina. Doklady z jeho chrámu v [[Dér el-Bahrí]] naznačují, že chtěl být uctíván ve svém Domě milionů let jako bůh, čímž vlastně již předznamenává myšlenky Nové říše<ref name=":0" />. Během své vlády si několikrát změnil Horovo jméno, mezi nimi bylo např. Sanchibtabi, Necerihedžet a jako poslední Sematawej, které, jak už bylo řečeno, bylo poprvé doloženo ve [[Wádí Šatt er-Rigál]].<br /> | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | + | === Reference === | |
| − | + | <references /> | |
| − | <references /> | + | [[Kategorie:Panovníci Střední říše]] |
| − | |||
Aktuální verze z 4. 2. 2015, 20:35
Mentuhotep II. Nebhepetre, byl prvním vládcem 12. dynastie. Ve 39. roce své vlády sjednotil Egypt a stal se zakladatelem Střední říše. Vládl 51 let.Mentuhotepovým sídelním městem byly Théby, hlavní město 4. hornoegyptského nomu. Mentuhotep II. byl pohřben ve svém komplexu v Dér el-Bahrí[1].
- otec: zřejmě Antef III.
- matka: Iah
- vládl 51 let
Obsah
Sjednocení Egypta
Ve 14. roce vlády vypukla poslední fáze války mezi Hérakleopolí a Thébami. O těchto bojích svědčí tzv. hrobka vojáků v Dér el-Bahrí, kde byla nalezena vysušená těla 60 vojáků zabitých evidentně v bitvě. K rozhodující bitvě ovšem nedošlo, protože hérakleopolský vládce Merikare zemřel dřív, než Mentuhotep dorazil do Hérakleopole. S jeho smrtí se zřejmě zhroutil i herakleopolský odpor. Merikareův nástupce už vládl jen několik měsíců[2]. Ve 39. roce své vlády se Mentuhotepovi podařilo sjednotit Egypt. Napovídá nám to reliéf ve Wádí Šatt er-Rigál, kde se nachází první doklad jména Sematawej (ten, který sjednotil obě země). Tato lokalita se nachází asi 8 km severně od Gebel es-Silsily. Na reliéfu je zobrazena obrovská postava panovníka, jenž převyšuje další tři postavy – svou matku, svého pravděpodobného předchůdce Antefa III. a Chetiho, kancléře, který sloužil oběma králům.
Původ Mentuhotepa II.: Otázka původu tohoto panovníka není spolehlivě rozřešena. Reliéf ve Wádí Šatt er-Rigál zobrazuje Antefa III. jakožto pravděpodobného předchůdce, podobnou situaci vidíme na reliéfu v Todu, kde postava Mentuhotepa II. převyšuje postavy tří králů Antefů, což může značit rodinný vztah. Avšak toto zdůrazňování rodokmenu spíše vyvolává otázku o jeho skutečném původu, uvažuje se, že možná vůbec nebyl královské krve[2].
Zahraniční výpravy
Během své vlády podnikal Mentuhotep nájezdy do Núbie, která se na konci Staré říše vymanila z egyptské nadvlády. Nápis na stavebním bloku z Dér el-Ballátu se zmiňuje o výpravách do Vavatu, víme také, že panovník obsadil pevnost na Elefantině, odkud mohly být jednotky posílány na jih. Kromě Núbie také udržoval pravidelné spojení s Byblem, odkud dovážel odtud cedrové dřevo na stavbu lodí[3].
Administrativa
Mentuhotep zavedl několik důležitých změn v administrativě. Vedle již existujícího úřadu „vládce Horního Egypta“ ustanovil i „vládce Dolního Egypta“, snížil počet nomarchů a omezil jejich moc, čímž posílil moc centrální. Mezi významné úředníky jeho doby patřili např. Cheti, Meru, Henenu a Meketre[2].
Stavební aktivity
Do období vlády tohoto panovníka patří rozsáhlá stavební aktivita, chrámy a kaple postavil v Dendeře, Gabalénu, Abydu, Elkábu, na Elefantině, v Medamúdu, Armantu, Asuánu a Todu, významné stavby postavil také v Thébách[3].
Program sebezbožštění
Důležitou součástí vlastní propagace byl Mentuhotepův program sebezbožnění. Na dvou reliéfech z Gebelénu[4] (lokalita 27 km jižně od Théb) je popsán jako „syn Hathory, v Dendeře a Asuánu si osoboval právo na pokrývku hlavy Amona a Mina, na některých výjevech je zobrazen s červenou korunou se dvěma pery a v Konossu (poblíž Fílé) se nechal vyobrazit v podobě ithyfalického boha Mina. Doklady z jeho chrámu v Dér el-Bahrí naznačují, že chtěl být uctíván ve svém Domě milionů let jako bůh, čímž vlastně již předznamenává myšlenky Nové říše[2]. Během své vlády si několikrát změnil Horovo jméno, mezi nimi bylo např. Sanchibtabi, Necerihedžet a jako poslední Sematawej, které, jak už bylo řečeno, bylo poprvé doloženo ve Wádí Šatt er-Rigál.
Reference
- ↑ Arnold, D. 1974: Der Tempel des Königs Mentuhotep von Deir el-Bahari. Bd. 1., Architektur und Deutung. Mainz am Rhein.
- ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
- ↑ 3,0 3,1 Bareš, L. - Vachala, B. – Verner, M. 2007: Encyklopedie starověkého Egypta. Praha.
- ↑ Marochetti, E. F. 2009: The reliefs of the chapel of Nebhepetre Mentuhotep at Gebelein. Leiden – Boston.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
