Mentuhotep IV.: Porovnání verzí

Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
'''Mentuhotep IV. Nebtaure''' byl posledním panovníkem 11. dynastie. O jeho vládě se nedochovalo mnoho pramenů.  
+
'''Mentuhotep IV. Nebtaure''' byl posledním panovníkem [[Panovníci Střední říše|11. dynastie]]. O jeho vládě se nedochovalo mnoho pramenů.  
 
* vládl minimálně 2 roky  
 
* vládl minimálně 2 roky  
  
Řádek 9: Řádek 9:
  
 
<references />
 
<references />
[[Kategorie: Egyptologie|*]]
+
[[Kategorie:Panovníci Střední říše]]

Aktuální verze z 4. 2. 2015, 20:44

Mentuhotep IV. Nebtaure byl posledním panovníkem 11. dynastie. O jeho vládě se nedochovalo mnoho pramenů.

  • vládl minimálně 2 roky

Původ

O tomto panovníkovi máme velmi málo informací. Turínský královský papyrus tohoto panovníka nezmiňuje, ale zaznamenává 7 let na konci vlády 11. dynastie a nevíme jistě, zda byla tato doba vyplněna pouze vládou Mentuhotepa IV. nebo i dalších panovníků[1]. Nevíme mnoho ani o jeho původu, protože však není zmiňován v královských seznamech, mnoho badatelů se domnívá, že se trůnu zmocnil neoprávněně a že nebyl vůbec královského původu.[2]

Výpravy

Víme, že Mentuhotep podnikl několik výprav do lomů, jak o tom svědčí nápisy v lomu na travertin v Hatnúbu[2], na lokalitě Ajn Suchna[3], kde je zmíněna výprava pro tyrkys o 3000 mužích, nebo v lomech ve Wádí Hammámát. Právě o výpravě do Wádí Hammámát, která se uskutečnila ve 2. roce vlády, se dozvídáme několik zajímavých informací, například že ji vedl vezír Amenemhet (pozdější panovník a zakladatel 12. dynastie Amenemhet I.), že čítala 10000 mužů a také že byla výprava svědkem dvou zvláštních úkazů - zaprvé na kameni vybraném pro víko králova sarkofágu porodila gazela mládě a zadruhé výpravu zastihla prudká bouře s lijákem, po které nalezli velkou studnu plnou vody.[4][5]

  1. Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
  2. 2,0 2,1 Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
  3. Abd el-Raziq, M. - Castel, G. - Tallet, P. - Ghica, V. 2002: Les inscriptions d'Ayn Soukhna. MIFAO 122, 40-41. Cairo.
  4. Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.
  5. Couyat, J. - Montet, P. 1912: Les inscriptions hieroglyphiques et hieratique du Ouadi Hammamat. Cairo.