Mentuhotep IV.: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od 2 dalších uživatelů.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''Mentuhotep IV. Nebtaure''' byl posledním panovníkem 11. dynastie. O jeho vládě se nedochovalo mnoho pramenů. | + | '''Mentuhotep IV. Nebtaure''' byl posledním panovníkem [[Panovníci Střední říše|11. dynastie]]. O jeho vládě se nedochovalo mnoho pramenů. |
* vládl minimálně 2 roky | * vládl minimálně 2 roky | ||
Řádek 6: | Řádek 6: | ||
=== Výpravy === | === Výpravy === | ||
− | Víme, že Mentuhotep podnikl několik výprav do lomů, jak o tom svědčí nápisy v lomu na travertin v [[Hatnúb|Hatnúbu]], na lokalitě Ajn Suchna<ref>Abd el-Raziq, M. - Castel, G. - Tallet, P. - Ghica, V. 2002: Les inscriptions d'Ayn Soukhna. MIFAO 122, 40-41. Cairo.</ref>, kde je zmíněna výprava pro tyrkys o 3000 mužích, nebo v lomech ve [[Wádí Hammámát]]. Právě o výpravě do [[Wádí Hammámát]], která se uskutečnila ve 2. roce vlády, se dozvídáme několik zajímavých informací, například že ji vedl vezír Amenemhet (pozdější panovník a zakladatel 12. dynastie [[Amenemhet I.]]), že čítala 10000 mužů a také že byla výprava svědkem dvou zvláštních úkazů - zaprvé na kameni vybraném pro víko králova sarkofágu porodila gazela mládě a zadruhé výpravu zastihla prudká bouře s lijákem, po které nalezli velkou studnu plnou vody.<ref>Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.</ref><ref>Couyat, J. - Montet, P. 1912: Les inscriptions hieroglyphiques et hieratique du Ouadi Hammamat. Cairo.</ref> | + | Víme, že Mentuhotep podnikl několik výprav do lomů, jak o tom svědčí nápisy v lomu na travertin v [[Hatnúb|Hatnúbu]]<ref name=":0" />, na lokalitě Ajn Suchna<ref>Abd el-Raziq, M. - Castel, G. - Tallet, P. - Ghica, V. 2002: Les inscriptions d'Ayn Soukhna. MIFAO 122, 40-41. Cairo.</ref>, kde je zmíněna výprava pro tyrkys o 3000 mužích, nebo v lomech ve [[Wádí Hammámát]]. Právě o výpravě do [[Wádí Hammámát]], která se uskutečnila ve 2. roce vlády, se dozvídáme několik zajímavých informací, například že ji vedl vezír Amenemhet (pozdější panovník a zakladatel 12. dynastie [[Amenemhet I.]]), že čítala 10000 mužů a také že byla výprava svědkem dvou zvláštních úkazů - zaprvé na kameni vybraném pro víko králova sarkofágu porodila gazela mládě a zadruhé výpravu zastihla prudká bouře s lijákem, po které nalezli velkou studnu plnou vody.<ref>Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.</ref><ref>Couyat, J. - Montet, P. 1912: Les inscriptions hieroglyphiques et hieratique du Ouadi Hammamat. Cairo.</ref> |
<references /> | <references /> | ||
+ | [[Kategorie:Panovníci Střední říše]] |
Aktuální verze z 4. 2. 2015, 20:44
Mentuhotep IV. Nebtaure byl posledním panovníkem 11. dynastie. O jeho vládě se nedochovalo mnoho pramenů.
- vládl minimálně 2 roky
Původ
O tomto panovníkovi máme velmi málo informací. Turínský královský papyrus tohoto panovníka nezmiňuje, ale zaznamenává 7 let na konci vlády 11. dynastie a nevíme jistě, zda byla tato doba vyplněna pouze vládou Mentuhotepa IV. nebo i dalších panovníků[1]. Nevíme mnoho ani o jeho původu, protože však není zmiňován v královských seznamech, mnoho badatelů se domnívá, že se trůnu zmocnil neoprávněně a že nebyl vůbec královského původu.[2]
Výpravy
Víme, že Mentuhotep podnikl několik výprav do lomů, jak o tom svědčí nápisy v lomu na travertin v Hatnúbu[2], na lokalitě Ajn Suchna[3], kde je zmíněna výprava pro tyrkys o 3000 mužích, nebo v lomech ve Wádí Hammámát. Právě o výpravě do Wádí Hammámát, která se uskutečnila ve 2. roce vlády, se dozvídáme několik zajímavých informací, například že ji vedl vezír Amenemhet (pozdější panovník a zakladatel 12. dynastie Amenemhet I.), že čítala 10000 mužů a také že byla výprava svědkem dvou zvláštních úkazů - zaprvé na kameni vybraném pro víko králova sarkofágu porodila gazela mládě a zadruhé výpravu zastihla prudká bouře s lijákem, po které nalezli velkou studnu plnou vody.[4][5]
- ↑ Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
- ↑ 2,0 2,1 Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
- ↑ Abd el-Raziq, M. - Castel, G. - Tallet, P. - Ghica, V. 2002: Les inscriptions d'Ayn Soukhna. MIFAO 122, 40-41. Cairo.
- ↑ Bard, K. A. 1999: Encyclopedia of the Archaeology of Ancient Egypt. London – New York.
- ↑ Couyat, J. - Montet, P. 1912: Les inscriptions hieroglyphiques et hieratique du Ouadi Hammamat. Cairo.