Gestaltismus: Porovnání verzí

Řádek 2: Řádek 2:
  
 
* Někdy se též označuje jako '''celostní psychologie''' či '''tvarová psychologie'''.
 
* Někdy se též označuje jako '''celostní psychologie''' či '''tvarová psychologie'''.
 +
* [[Gestalt terapie]] je psychoterapeutický přístup vycházející z gestaltismu.
  
 
== Historie ==
 
== Historie ==
−
Německo, rok 1912, vznik gestalt psychologie anticipován:
+
Myšlenkovým předchůdcem gestaltismu byl [[Christian von Ehrenfels]] (1859-1932), který pojem Gestalt vnesl do psychologie svým článek 'Über "Gestaltqualitäten"'<ref>Ehrenfels, C. . (1890). <i>Über "Gestaltqualitäten".</i> Leipzig: Reisland.</ref> v roce 1890. V něm popsal tzv. [[transpozice|transpozici]] - jejím typickým příkladem je melodie, která i po převedení do jiné tóniny nabývá stejných tvarových kvalit, které se liší od vlastností jednotlivých tónů.<ref>Plháková Alena. (2000). <i>Přehled dějiny psychologie</i>. (Vyd. 1., 97 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.</ref>
−
* Výkladem vyšších vjemových funkcí
+
 
−
* Nedostatky asociační psychologie
+
* Hnutí se dělí na dva směry: na berlínskou školu a lipskou celostní školu.
−
* Konceptualizací tvarového problému
+
 
−
** Christian von Ehrenfels při studiu hudební melodie zjistil, že se jako celek nemění, i když se mění jednotlivé tóny této melodie. Nelze ji tedy vysvětlit jako souhrn jednotlivých počitků (tónů)nýbrž jde o zcela nové specifické vlastnosti celku.
+
=== Lipská celostní škola ===
−
* Formulací zákonu o paměťovém vybavování
+
 
 +
 
 +
=== Berlínská škola ===
 
** Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější.
 
** Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější.
 
* Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím.
 
* Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím.
 
* Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence.
 
* Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence.
  
−
=== Lipská celostní škola ===
 
−
 
−
=== Berlínská škola ===
 
 
* [[Max Wertheimer]]
 
* [[Max Wertheimer]]
 
* [[Wolfgang Köhler]]
 
* [[Wolfgang Köhler]]

Verze z 5. 2. 2015, 14:41

Gestaltismus (z něm. gestalt = tvar, forma, struktura) je psychologický směr reagující na asocianismus, který jako primární a základní prvky psychiky chápe celostní psychické útvary.[1] Hlavní výzkumnou metodou gestaltismus je fenomenologická introspekce. V oblasti přírodních věd se gestaltisté inspirovali především objevem elektromagnetického pole.[2]

  • Někdy se též označuje jako celostní psychologie či tvarová psychologie.
  • Gestalt terapie je psychoterapeutický přístup vycházející z gestaltismu.

Historie

Myšlenkovým předchůdcem gestaltismu byl Christian von Ehrenfels (1859-1932), který pojem Gestalt vnesl do psychologie svým článek 'Über "Gestaltqualitäten"'[3] v roce 1890. V něm popsal tzv. transpozici - jejím typickým příkladem je melodie, která i po převedení do jiné tóniny nabývá stejných tvarových kvalit, které se liší od vlastností jednotlivých tónů.[4]

  • Hnutí se dělí na dva směry: na berlínskou školu a lipskou celostní školu.

Lipská celostní škola

Berlínská škola

    • Dánský psycholog a filosof Harald Höffding vysvětlil preferenci celku nad částmi. Podle něj část jeví tendence vybavit si celek. Tento zákon řadí vedle klasických asociačních zákonů a považuje ho za nejdůležitější.
  • Berlínská škola zakladatelů vycházela z Husserlovy fenomenologie. Uznávali závislost fenomenálního světa na světě reálném, objektivně existujícím.
  • Existence celku a částí není absolutně nezávislá, ale relativní. Celek a část je v podstatě totéž. Rozdíl je pouze v ustanovení vzájemné podmíněné existence.

Tvarové zákony

  • Zákon dobrého tvaru- tendence doplňovat obrazce
  • Konstantnost velikosti- vnímání perspektivy
  • Zákon výstižnosti- tendence vidět nejjednodušší tvar
  • Zákon blízkosti - tendence vnímat podobné objekty jako skupiny
  • Zákon figury a pozadí- schopnost mysli zaměřit pozornost na smysluplný tvar a ignorovat zbytek
  • Zákon směru - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním
  • Zákon podobnosti - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách

Zdroje

Nakonečný,M.,Hoskovec,J.,Sedláková,M.(2003)Psychologie XX. století. Praha: Nakladatelství Karolinum.

Reference

  1. ↑ Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (2010). Velký psychologický slovník. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.
  2. ↑ Plháková Alena. (2000). Přehled dějiny psychologie. (Vyd. 1., 97 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
  3. ↑ Ehrenfels, C. . (1890). Über "Gestaltqualitäten". Leipzig: Reisland.
  4. ↑ Plháková Alena. (2000). Přehled dějiny psychologie. (Vyd. 1., 97 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Gestaltismus&oldid=16782“