Gestaltismus: Porovnání verzí
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
=== Berlínská škola === | === Berlínská škola === | ||
| − | + | * Berlínská škola se zabývala zejména studiem uzavřených psychických tvarů v oblasti percepce, učení a myšlení. Mezi její zakládající členy patří [[Max Wertheimer]], [[Wolfgang Köhler]] a [[Kurt Koffka]]. Později se k nim připojil i [[Kurt Lewin]]. | |
| − | * Berlínská škola | ||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
| − | |||
== Tvarové zákony == | == Tvarové zákony == | ||
| Řádek 31: | Řádek 25: | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
| − | |||
== Reference == | == Reference == | ||
Verze z 6. 2. 2015, 11:09
Gestaltismus (z něm. gestalt = tvar, forma, struktura) je psychologický směr reagující na asocianismus, který jako primární a základní prvky psychiky chápe celostní psychické útvary.[1] Hlavní výzkumnou metodou gestaltismus je fenomenologická introspekce. V oblasti přírodních věd se gestaltisté inspirovali především objevem elektromagnetického pole.[2]
- Někdy se též označuje jako celostní psychologie či tvarová psychologie.
- Gestalt terapie je psychoterapeutický přístup vycházející z gestaltismu.
Obsah
Historie
Myšlenkovým předchůdcem gestaltismu byl Christian von Ehrenfels (1859-1932), který pojem Gestalt vnesl do psychologie svým článek 'Über "Gestaltqualitäten"'[3] v roce 1890. V něm popsal tzv. transpozici - jejím typickým příkladem je melodie, která i po převedení do jiné tóniny nabývá stejných tvarových kvalit, které se liší od vlastností jednotlivých tónů:[4] "Je melodie pouhou sumou (Zusammenfassung) jednotlivých částí, nebo něco nového v relaci k této sumě; něco, co s ní jde v ruku v ruce, ale je od ní rozlišitelné?"[5]
- Hnutí se dělí na dva směry: na berlínskou školu a lipskou celostní školu.
Lipská celostní škola
Hlavním představitelem této školy byl Felix Krueger, Wundtův nástupce v Psychologickém ústavu lipské univerzity.[6] Tato skupina odmítala rozklad duševního dění na prvky a zdůrazňovala prioritu celku - někdy bývá přávě označována za celostní psychologii (Ganzheitpsychologie).[7] Lipská škola rozdělovala celky na uzavřené a učleněné (např. geometrické obrazce, akordy, melodie, slova) a neučleněné a neuzavřené(např. zažítky nižších smyslů, zažitky vysokého vzrušení).
Berlínská škola
- Berlínská škola se zabývala zejména studiem uzavřených psychických tvarů v oblasti percepce, učení a myšlení. Mezi její zakládající členy patří Max Wertheimer, Wolfgang Köhler a Kurt Koffka. Později se k nim připojil i Kurt Lewin.
Tvarové zákony
- Zákon dobrého tvaru- tendence doplňovat obrazce
- Konstantnost velikosti- vnímání perspektivy
- Zákon výstižnosti- tendence vidět nejjednodušší tvar
- Zákon blízkosti - tendence vnímat podobné objekty jako skupiny
- Zákon figury a pozadí- schopnost mysli zaměřit pozornost na smysluplný tvar a ignorovat zbytek
- Zákon směru - v obrazcích hledáme čáry s nepřerušeným pokračováním
- Zákon podobnosti - smíšené skupiny podobných a odlišných objektů vidíme po příznačných skupinách
Zdroje
Reference
- ↑ Hartl Pavel, & Hartlová Helena. (2010). Velký psychologický slovník. (Vyd. 4., V Portálu 1., 797 s.) Praha: Portál.
- ↑ Plháková Alena. (2000). Přehled dějiny psychologie. (Vyd. 1., 97 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
- ↑ Ehrenfels, C. . (1890). Über "Gestaltqualitäten". Leipzig: Reisland.
- ↑ Plháková Alena. (2000). Přehled dějiny psychologie. (Vyd. 1., 97 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
- ↑ Ehrenfels, C. . (1890). Über "Gestaltqualitäten". Leipzig: Reisland.
- ↑ Plháková Alena. (2000). Přehled dějiny psychologie. (Vyd. 1., 97 s.) Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci.
- ↑ Hoskovec Jiří, Nakonečný Milan, & Sedláková Miluše. (2002). Psychologie XX. století: některé významné směry a školy. (1. vyd. [i.e. 2. vyd.], 295 s.) Praha: Karolinum.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
