Jedinec a společnost, psychika a společnost: Porovnání verzí
Řádek 16: | Řádek 16: | ||
* sociálními fakty jsou například vztahy mezi lidmi a solidarita | * sociálními fakty jsou například vztahy mezi lidmi a solidarita | ||
* poznávat je můžeme jen podle jejich sociálních důsledků | * poznávat je můžeme jen podle jejich sociálních důsledků | ||
− | Durkheim ustavuje pojem kolektivních reprezentací, jako souboru pravidel, která existují nezávisle na jedinci, který se jim musí podrobit | + | * Durkheim ustavuje pojem '''kolektivních reprezentací''', jako souboru pravidel, která existují nezávisle na jedinci, který se jim musí podrobit |
− | '''kolektivní reprezentace''' je systém idejí, obrazů a symbolů, které pro jedince vystupují jako nutnost transcendentální povahy a které jsou pro každé společenství odlišné (náboženství, symboly, rituály) | + | * '''kolektivní reprezentace''' je systém idejí, obrazů a symbolů, které pro jedince vystupují jako nutnost transcendentální povahy a které jsou pro každé společenství odlišné (náboženství, symboly, rituály) |
− | pro život ve skupině je nezbytné se jimi řídit | + | * pro život ve skupině je nezbytné se jimi řídit |
− | sociální život je umožněn právě díky těmto pravidlům, která byla jím samým vytvořena | + | * sociální život je umožněn právě díky těmto pravidlům, která byla jím samým vytvořena |
− | úkolem sociální psychologie je zkoumat, jak se tyto reprezentace navzájem vyvolávají, vylučují, splývají či odlišují | + | * úkolem [[sociální psychologie]] je zkoumat, jak se tyto reprezentace navzájem vyvolávají, vylučují, splývají či odlišují |
− | společnost vyvíjí omezující tlaky, které zakládají proces enkulturace - proces během nějž jedinec absorbuje kulturu dané skupiny, jedinec je determinován strukturami, nejprve sociálními, posléze i logickými | + | * společnost vyvíjí omezující tlaky, které zakládají proces enkulturace - proces během nějž jedinec absorbuje kulturu dané skupiny, jedinec je determinován strukturami, nejprve sociálními, posléze i logickými |
+ | * Durkheimovy myšlenky se staly inspirací strukturalismu (Lévy Strauss) | ||
+ | * kritika vytýká Durkheimovi nevšímavost k jedinci, opomíjení interakce a komunikace a přílišný absolutismus pojetí | ||
+ | |||
+ | == Strukturalismus == | ||
+ | |||
+ | * pojímá sociálno jako dvousložkové | ||
+ | # '''kultura''' a společnost jsou doménou zákona | ||
+ | # '''přirozenost''' je pod nadvládou pudů | ||
+ | * teprve zákon vytváří podmínky k sociálnímu životu | ||
+ | * příkladem takových zákonů mohou být třeba pravidla morálky (pravidlo kázně idea autority a poslušnosti, pravidlo respektování pouta ke skupině, pravidlo morální autonomie) | ||
+ | |||
+ | == Genetická sociální psychologie == | ||
+ | |||
+ | * teoretický směr, který klade důraz na '''interakci''' | ||
+ | * jeho nejvýznačnějšími figurami jsou pánové '''Baldwin, Mead''' a '''Cooley''' | ||
+ | * snaží se ukázat vývoj a utváření psychiky pod vlivem kontaktů s ostatními lidmi a pod vlivem institucí | ||
+ | |||
+ | '''Cooley''' | ||
+ | |||
+ | * rozlišuje: | ||
+ | # '''primární skupiny ''' (intimita pocitu "my") | ||
+ | # '''sekundární''' (anonymní funkční vztahy) skupiny | ||
+ | |||
+ | '''Baldwin''' | ||
+ | |||
+ | * nic jako dichotomie jedince společnost neexistuje, protože z psychologických | ||
+ | * zvláštností nelze konstruovat sociálno | ||
+ | * ve skutečnosti, tvrdí, že jedinec a společnost jsou nerozdělitelným funkčním celkem | ||
+ | * jejich vzájemný vztah lze rozdělit na čtyři stádia: | ||
+ | # '''objektivní stadium''' - neosobní vztah jedince ke všem podnětům | ||
+ | # '''projektivní stadium''' - jedinec se promítá do reakcí druhých redukce nejistot | ||
+ | # '''subjektivní stadium''' - dítě si uvědomuje samo sebe a napodobuje své reakce, jako by bylo druhou osobou | ||
+ | # '''ejektivní stadium''' - proces minulého stadia se obrací a dítě si vytváří o druhých obraz podle sebe sama | ||
+ | |||
+ | * dítě si podle Baldwina začíná druhé uvědomovat teprve ve chvíli, kdy si uvědomuje samo sebe | ||
+ | * toto je vlastní předmět [[sociální psychologie]] | ||
+ | * jedinec je bytost sociální, stává je jí procesem [[socializace jedince|socializace]] | ||
+ | * musí přijímat normy, pravidla a instituce, které poté ovlivňují jeho chování | ||
+ | * společnost na jedince vytváří obrovský tlak, který má jedince přinutit chovat se podle daných norem | ||
+ | * 2 přístupy | ||
+ | # ptá se, jak vzniká ta společnost (nezabývá se jedincem) | ||
+ | # ptá se, jak se utváří sociální podstata jedince (nezabývá se společností) | ||
+ | |||
+ | * řešení vztahu jedinec-společnost je přesunulo na to, co nazýváme '''sociální pouto''' |
Verze z 18. 12. 2013, 09:58
- ve vztahu jedince a společnosti existují dvě linie pohledu:
- jedna pohlíží na jedince skrze společnost
- druhá na společnost skrze jedince
- adekvátní pohled leží uprostřed, tedy že jedinec a společnost jsou interaktivním systémem
- podstatnou složkou tohoto ovlivňování je fakt distance, který reprezentuje fyzickou vzdálenost mezi světem a jedincem
- vytváří prostor pro interakci a kooperaci, konflikty...
- jedinec musí přijímat určité normativy (používání jazyka, sociální chování), aby mohl být ve společnosti instituován jako subjekt
- H. Arendtová hovoří dokonce o psychologickém narození při osvojování kulturních vzorců
Emile Durkheim
- publikoval významné práce o vztahu jednotlivce a společnosti
- jeho snahou bylo objektivně zkoumat sociální fakta - pozorovat, třídit a odhalovat zákony, které k nim vedou
- sociálními fakty jsou například vztahy mezi lidmi a solidarita
- poznávat je můžeme jen podle jejich sociálních důsledků
- Durkheim ustavuje pojem kolektivních reprezentací, jako souboru pravidel, která existují nezávisle na jedinci, který se jim musí podrobit
- kolektivní reprezentace je systém idejí, obrazů a symbolů, které pro jedince vystupují jako nutnost transcendentální povahy a které jsou pro každé společenství odlišné (náboženství, symboly, rituály)
- pro život ve skupině je nezbytné se jimi řídit
- sociální život je umožněn právě díky těmto pravidlům, která byla jím samým vytvořena
- úkolem sociální psychologie je zkoumat, jak se tyto reprezentace navzájem vyvolávají, vylučují, splývají či odlišují
- společnost vyvíjí omezující tlaky, které zakládají proces enkulturace - proces během nějž jedinec absorbuje kulturu dané skupiny, jedinec je determinován strukturami, nejprve sociálními, posléze i logickými
- Durkheimovy myšlenky se staly inspirací strukturalismu (Lévy Strauss)
- kritika vytýká Durkheimovi nevšímavost k jedinci, opomíjení interakce a komunikace a přílišný absolutismus pojetí
Strukturalismus
- pojímá sociálno jako dvousložkové
- kultura a společnost jsou doménou zákona
- přirozenost je pod nadvládou pudů
- teprve zákon vytváří podmínky k sociálnímu životu
- příkladem takových zákonů mohou být třeba pravidla morálky (pravidlo kázně idea autority a poslušnosti, pravidlo respektování pouta ke skupině, pravidlo morální autonomie)
Genetická sociální psychologie
- teoretický směr, který klade důraz na interakci
- jeho nejvýznačnějšími figurami jsou pánové Baldwin, Mead a Cooley
- snaží se ukázat vývoj a utváření psychiky pod vlivem kontaktů s ostatními lidmi a pod vlivem institucí
Cooley
- rozlišuje:
- primární skupiny (intimita pocitu "my")
- sekundární (anonymní funkční vztahy) skupiny
Baldwin
- nic jako dichotomie jedince společnost neexistuje, protože z psychologických
- zvláštností nelze konstruovat sociálno
- ve skutečnosti, tvrdí, že jedinec a společnost jsou nerozdělitelným funkčním celkem
- jejich vzájemný vztah lze rozdělit na čtyři stádia:
- objektivní stadium - neosobní vztah jedince ke všem podnětům
- projektivní stadium - jedinec se promítá do reakcí druhých redukce nejistot
- subjektivní stadium - dítě si uvědomuje samo sebe a napodobuje své reakce, jako by bylo druhou osobou
- ejektivní stadium - proces minulého stadia se obrací a dítě si vytváří o druhých obraz podle sebe sama
- dítě si podle Baldwina začíná druhé uvědomovat teprve ve chvíli, kdy si uvědomuje samo sebe
- toto je vlastní předmět sociální psychologie
- jedinec je bytost sociální, stává je jí procesem socializace
- musí přijímat normy, pravidla a instituce, které poté ovlivňují jeho chování
- společnost na jedince vytváří obrovský tlak, který má jedince přinutit chovat se podle daných norem
- 2 přístupy
- ptá se, jak vzniká ta společnost (nezabývá se jedincem)
- ptá se, jak se utváří sociální podstata jedince (nezabývá se společností)
- řešení vztahu jedinec-společnost je přesunulo na to, co nazýváme sociální pouto