Serdáb: Porovnání verzí

Verze z 17. 2. 2015, 11:27

Serdáb v překladu z arabštiny znamená sklep. Staroegyptsky se nazýval pr-twt (dům sochy).

Je to místnost v hrobce, kam byly ukládány sochy zemřelého. Poprvé se s touto místností setkáváme za panovníka Dena.^[1] Serdáb byl spojen s obětní prostorou průzory pro oči sochy, staroegyptsky ptr.tj n.t Hw.t-kA (oči kaple Ka).

První serdáb s dochovanými sochami pochází ze severního chrámu pyramidového komplexu panovníka Džoséra. Avšak podstavce či jiné stopy po sochách máme již z archaické doby a to ze sakkárské hrobky S 3505, z pozdějšího období z nekrálovského kontextu byly nalezeny podstavce pro sochy v hrobce Hesirea, také v Sakkáře. Ve Staré říši se u sakkárských hrobek setkáváme se serdábem zcela běžne.

Jiná situace je v Gíze. Zde na Západním pohřebišti má pouze jedna hrobka datovaná do vlády Chufua, která má serdáb, a to hrobka Hemiuna. Za vlády Rachefa se mají jen dvě gízské hrobky serdáb : Anchhafova a Achiho hrobka. Situace se mění za vlády Menkaurea, kdy se serdáb stává běžnou součástí hrobky i zde.

Od poloviny 5. dynastie se do serdábu kromě sochy majitele a jeho rodiny, začaly přidávat také malé sochy služebníků. Koncem 5. dynastie se již sochy začaly umisťovat přímo do pohřební komory.

Z menších soch služebníků se postupně vyvinuly dřevěné modely sloužících při různých pracech, které byly umisťovány přímo do pohřební komory. Tento fenomén je charakteristický hlavně pro Střední říši.^[2]

↑ Maříková-Vlčková ed. 2009: Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha. 102.
↑ Brovarski E. 1984: Serdab. Lexikon der Ägyptologie. Wiesbaden. 874- 878.

[1] Maříková-Vlčková ed. 2009: Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha. 102.

[2] Brovarski E. 1984: Serdab. Lexikon der Ägyptologie. Wiesbaden. 874- 878.

[1]

[2]

@@ Řádek 3: / Řádek 3: @@
 Je to místnost v hrobce, kam byly ukládány sochy zemřelého. Poprvé se s touto místností setkáváme za panovníka [[Den|Dena]].<ref>Maříková-Vlčková ed. 2009: Hroby, hrobky a pohřebiště starých Egypťanů. Praha. 102.</ref> Serdáb byl spojen s obětní prostorou průzory pro oči sochy, staroegyptsky ptr.tj n.t Hw.t-kA ''(oči kaple Ka). ''
-První serdáb s dochovanými sochami pochází ze severního chrámu pyramidového komplexu panovníka [[Džosér|Džoséra]]. Avšak podstavce či jiné stopy po sochách máme již z archaické doby a to ze sakkárské hrobky S 3505, z pozdějšího období z nekrálovského kontextu byly nalezeny podstavce pro sochy v hrobce [[Hesire|Hesirea]], také v [[Sakkára|Sakkáře]].  Ve Staré říši se u sakkárských hrobek setkáváme se serdábem zcela běžne. Jiná situace je v [[Gíza|Gíze]]. Zde na Západním pohřebišti má pouze jedna hrobka serdáb a to hrobka [[Hemiunu|Hemiuna]].
+První serdáb s dochovanými sochami pochází ze severního chrámu pyramidového komplexu panovníka [[Džosér|Džoséra]]. Avšak podstavce či jiné stopy po sochách máme již z archaické doby a to ze sakkárské hrobky S 3505, z pozdějšího období z nekrálovského kontextu byly nalezeny podstavce pro sochy v hrobce [[Hesire|Hesirea]], také v [[Sakkára|Sakkáře]].  Ve Staré říši se u sakkárských hrobek setkáváme se serdábem zcela běžne.
+Jiná situace je v [[Gíza|Gíze]]. Zde na Západním pohřebišti má pouze jedna hrobka datovaná do vlády [[Chufu|Chufua]], která má serdáb, a to hrobka [[Hemiunu|Hemiuna]]. Za vlády Rachefa se mají jen dvě gízské hrobky serdáb : [[Anchhaf|Anchhafova]] a Achiho hrobka. Situace se mění za vlády [[Menkaure|Menkaurea]], kdy se serdáb stává běžnou součástí hrobky i zde.
+Od poloviny 5. dynastie se do serdábu kromě sochy majitele a jeho rodiny, začaly přidávat také malé sochy služebníků. Koncem 5. dynastie  se již sochy začaly umisťovat přímo do pohřební komory.
+Z menších soch služebníků se postupně vyvinuly dřevěné modely sloužících při různých pracech, které byly umisťovány přímo do pohřební komory. Tento fenomén je charakteristický hlavně pro Střední říši.<ref>Brovarski E. 1984: Serdab. Lexikon der Ägyptologie. Wiesbaden. 874- 878.</ref>
 <references />