Litanie na Rea: Porovnání verzí

(Založena nová stránka s textem „'''Litanie na Rea''', nebo také tzv. '''sluneční litanie''' je jednou z podsvětních knih Nové říše. Původní název tohoto textu zněl '''Kniha u…“)
 
 
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
'''Litanie na Rea''', nebo také tzv. '''sluneční litanie''' je jednou z podsvětních knih Nové říše. Původní název tohoto textu zněl '''Kniha uctívání Rea na Západě''' , a jak už název napovídá, jedná se o vzývání slunečního boha Rea v jeho různých podobách a pod různými jmény, kterých bylo celkem 75. První hrobkou, ve které se tento text objevuje, je hrobka Sethiho I. v Údolí králů.
+
'''Litanie na Rea''', nebo také tzv. '''sluneční litanie''' je jednou z podsvětních knih Nové říše. Původní název tohoto textu zněl '''Kniha uctívání Rea na Západě''' , a jak už název napovídá, jedná se o vzývání slunečního boha Rea v jeho různých podobách a pod různými jmény, kterých bylo celkem 75. Díky znalosti těchto podob a jmen měl zemřelý bez úhony projít podsvětím a dosáhnout blažené posmrtné existence. <ref>Piankoff, Alexandre 1964: "The litany of Re" New York: Bollingen Foundation</ref>
  
−
Každá litanice začíná stejně, a to slovy "Chvála tobě, Ree, mocný", a jednotlivé texty jsou doplňovány zobrazeními podob slunečního božstva, zobrazeni bývají ale také další bohové. Vždy se jedná o pás postav ve dvou řadách, přičemž v hrobkách z ramessovského období se tato zobrazení nachází na stěnách druhé chodby hrobky.  
+
Výsktyt
 +
Části slunečních litaniií jsou známy již z hrobky vezíra Veseramona, a téměř kompletní první litanie byla nalezena na rubáši faraona [[Thutmose III.]] První hrobkou, ve které se tento text objevuje celý, je hrobka [[Sethi I.|Sethiho I.]] v [[Údolí králů]], a to vždy v první a druhé chodbě. Na tomto místě se nachází i v dalších královských hrobkách až do [[Ramesse IV.]] Vybrané úseky tohoto textu se pak opět nachází v hrobkách [[Ramesse IX.]] a [[Ramesse X.|X.]] Mimo hrobky se části textu nachází také např. v chrámu [[Ramesse II.]] v [[Abydos|Abydu]], na některých papyrech ze [[Třetí přechodné období|Třetího přechodného období]], kde jsou ovšem označeny špatně jako Amduat, a dále na papyrech a sarkofázích, ale i v chrámech až do Ptolemaiovského obodbí. <ref>Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri</ref>
 +
 
 +
Jedná se celkem o devět litanií, z nichž každá začíná stejně, a to slovy "Chvála tobě, Ree, mocný", a jednotlivé texty jsou doplňovány zobrazeními podob slunečního božstva, zobrazeni bývají ale také další bohové. Vždy se jedná o pás postav ve dvou řadách, přičemž v hrobkách z ramessovského období se tato zobrazení nachází na stěnách druhé chodby hrobky.  
 
Hlavním motivem textu vzývání a popis Rea, sestupujícího v noci do podsvětní říše, kde probouzí mrtvé k životu, stará se o ospravedlněné a trestá ty, kteří se nějak provinili. Sluneční bůh se zde objevuje ve svých tradičních podobách jako Chepri či Aton, ale také například jako kocour, dítě, božské oko, ba s hlavou berana atd.  
 
Hlavním motivem textu vzývání a popis Rea, sestupujícího v noci do podsvětní říše, kde probouzí mrtvé k životu, stará se o ospravedlněné a trestá ty, kteří se nějak provinili. Sluneční bůh se zde objevuje ve svých tradičních podobách jako Chepri či Aton, ale také například jako kocour, dítě, božské oko, ba s hlavou berana atd.  
−
Reova noční pouť opět poukazuje na každodenní obnovu, která je spojena ze zemřelých králem, jenž je tak začleněn do sluneční pouti.  
+
Reova noční pouť opět poukazuje na každodenní obnovu, která je spojena ze zemřelých králem, jenž je tak začleněn do sluneční pouti.<ref>Hornung, Erik. 2002 :"Die Unterweltsbücher der Ägypter", 2. Aufl. Zürich: Patmos.</ref>
 +
V textu se objevují motivy známé už ze starších textů, např. [[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]] nebo [[Texty rakví|Textů rakví]]. Jedná se kupříkladu o navrácení srdce zemřelému, snaha uniknout podsvětním katům nebo zbožšťování jednotlivých orgánů.<ref>Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.</ref>
 +
 
 +
===První litanie===
 +
První litanie, nebo též velká litanie,  začíná již zmíněnou formulí, a jelikož se jedná o úvodní text, promlouvá zde sám zemřelý o tom, že zná jména a podoby slunečního boha, a díky tomu je pro něj podsvětí otevřeno. Zvláštností tohoto textu je to, že na rozdíl od odstatních podsvětních knih zde o sobě zemřelý mluví ve 3.osobě.
 +
 
 +
===Druhá litanie===
 +
V tomto textu se zemřelý prezentuje jako člen Reova průvodu a žádá bytosti v podsvětí, aby pro něj uvolnili cestu, kterou bude putovat.vý
 +
 
 +
===Třetí litanie===
 +
V tomto textu je vzýváno noční slunce, a samotný král či zemřelý se zde ztotožňuje s [[Nun|Nunem]], Reem, a také Reovým ba.
 +
 
 +
===Čtvrtá litanie===
 +
Motivem této litanice je především vzývání Rea a [[Usir|Usira]], který v tomto textu figuruje jako Reovo mrtvé tělo.
 +
 
 +
===Pátá litanie===
 +
V této litanii pečuje bůh o mrtvého krále, a text je zakončen prosbou o ochranu před nebezpečnými bytostmi a katy, číhajícími v podsvětí.
 +
 
 +
===Šestá litanie===
 +
Zde je zemřelý ztotožňován s božstvy a hovoří s různými bytostmi, obývajícími podsvětní říši.
 +
 
 +
===Sedmá litanie===
 +
V této litanii je motiven ztotžňování vnitřních orgánů zemřelého s jednotlivými bohy.
 +
 
 +
===Osmá litanie===
 +
Motivem této litanie je především oslava bohů a zemřelého.
 +
 
 +
===Devátá litanie===
 +
V závěrečné litanii je uctíván Západ. Zemřelý je zde naposledy ztotožňován s Reem a na konci textu je napsána formule, jejímž účelem je vyslat ba do nebes a tělo na zem.<ref>Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions</ref>
 +
 
 +
=== Reference ===
 +
<references/>
 +
 
 +
 
 +
=== Další literatura ===
 +
Hornung, E. : 1975: "Das Buch der Anbetung des Re im Westen (Sonnenlitanei): nach den Versionen des Neuen Reiches",  Geneve: Editions de Belles-Lettres.
  
 +
Naville, E. 1875 : "La litanie du soleil", Lepizig.
  
 +
Piankoff, Alexandre 1953, "La création du disque solaire",  Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale.)
  
−
- Mnohotvárnost podob – celé podsvětí, + začlenění krále do sluneční pouti – každodenní obnova
+
[[Kategorie: Podsvětní knihy Nové říše (Egypt)]]
−
- Po skončení litanie promlouvá zemřelý král o tom, že se seznámil s Reovými podobami a jmény, to mu má otevřít podsvětí, mluví o sobě ve 3.osobě- odlišné
 
−
- Potom následuje 2. litanie – žádání obyvatel podsvětí, aby vytvořili cestu pro mrtvého krále jako člena Reova průvodu
 
−
- Třetí litanie - vzývání nočního slunce, ztotožnění krále s Nunem, Reem a jeho ba
 
−
- Čtvrtá litanie – vzývání Rea a Usira
 
−
- Pátá – bůh pečuje o mrtvého krále, pak modlitba za ochranu před zabijáky podsvětí
 
−
- Šestá – ztotožnění s bohy, rozhovory s bytostmi podsvětí
 
−
- Sedmá – zbožštění králových vnitřních orgánů, každá část jeho těla ztotožněna s nějakým bohem
 
−
- Osmá litanie, chvalořečení
 
−
- Devátá litanie – závěr, adorace Západu, poslední ztotožnění krále s Reem, na konci formule, posílající ba do nebe a tělo na zem
 

Aktuální verze z 18. 2. 2015, 21:16

Litanie na Rea, nebo také tzv. sluneční litanie je jednou z podsvětních knih Nové říše. Původní název tohoto textu zněl Kniha uctívání Rea na Západě , a jak už název napovídá, jedná se o vzývání slunečního boha Rea v jeho různých podobách a pod různými jmény, kterých bylo celkem 75. Díky znalosti těchto podob a jmen měl zemřelý bez úhony projít podsvětím a dosáhnout blažené posmrtné existence. [1]

Výsktyt Části slunečních litaniií jsou známy již z hrobky vezíra Veseramona, a téměř kompletní první litanie byla nalezena na rubáši faraona Thutmose III. První hrobkou, ve které se tento text objevuje celý, je hrobka Sethiho I. v Údolí králů, a to vždy v první a druhé chodbě. Na tomto místě se nachází i v dalších královských hrobkách až do Ramesse IV. Vybrané úseky tohoto textu se pak opět nachází v hrobkách Ramesse IX. a X. Mimo hrobky se části textu nachází také např. v chrámu Ramesse II. v Abydu, na některých papyrech ze Třetího přechodného období, kde jsou ovšem označeny špatně jako Amduat, a dále na papyrech a sarkofázích, ale i v chrámech až do Ptolemaiovského obodbí. [2]

Jedná se celkem o devět litanií, z nichž každá začíná stejně, a to slovy "Chvála tobě, Ree, mocný", a jednotlivé texty jsou doplňovány zobrazeními podob slunečního božstva, zobrazeni bývají ale také další bohové. Vždy se jedná o pás postav ve dvou řadách, přičemž v hrobkách z ramessovského období se tato zobrazení nachází na stěnách druhé chodby hrobky. Hlavním motivem textu vzývání a popis Rea, sestupujícího v noci do podsvětní říše, kde probouzí mrtvé k životu, stará se o ospravedlněné a trestá ty, kteří se nějak provinili. Sluneční bůh se zde objevuje ve svých tradičních podobách jako Chepri či Aton, ale také například jako kocour, dítě, božské oko, ba s hlavou berana atd. Reova noční pouť opět poukazuje na každodenní obnovu, která je spojena ze zemřelých králem, jenž je tak začleněn do sluneční pouti.[3] V textu se objevují motivy známé už ze starších textů, např. Knihy mrtvých nebo Textů rakví. Jedná se kupříkladu o navrácení srdce zemřelému, snaha uniknout podsvětním katům nebo zbožšťování jednotlivých orgánů.[4]

První litanie

První litanie, nebo též velká litanie, začíná již zmíněnou formulí, a jelikož se jedná o úvodní text, promlouvá zde sám zemřelý o tom, že zná jména a podoby slunečního boha, a díky tomu je pro něj podsvětí otevřeno. Zvláštností tohoto textu je to, že na rozdíl od odstatních podsvětních knih zde o sobě zemřelý mluví ve 3.osobě.

Druhá litanie

V tomto textu se zemřelý prezentuje jako člen Reova průvodu a žádá bytosti v podsvětí, aby pro něj uvolnili cestu, kterou bude putovat.vý

Třetí litanie

V tomto textu je vzýváno noční slunce, a samotný král či zemřelý se zde ztotožňuje s Nunem, Reem, a také Reovým ba.

Čtvrtá litanie

Motivem této litanice je především vzývání Rea a Usira, který v tomto textu figuruje jako Reovo mrtvé tělo.

Pátá litanie

V této litanii pečuje bůh o mrtvého krále, a text je zakončen prosbou o ochranu před nebezpečnými bytostmi a katy, číhajícími v podsvětí.

Šestá litanie

Zde je zemřelý ztotožňován s božstvy a hovoří s různými bytostmi, obývajícími podsvětní říši.

Sedmá litanie

V této litanii je motiven ztotžňování vnitřních orgánů zemřelého s jednotlivými bohy.

Osmá litanie

Motivem této litanie je především oslava bohů a zemřelého.

Devátá litanie

V závěrečné litanii je uctíván Západ. Zemřelý je zde naposledy ztotožňován s Reem a na konci textu je napsána formule, jejímž účelem je vyslat ba do nebes a tělo na zem.[5]

Reference

  1. ↑ Piankoff, Alexandre 1964: "The litany of Re" New York: Bollingen Foundation
  2. ↑ Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri
  3. ↑ Hornung, Erik. 2002 :"Die Unterweltsbücher der Ägypter", 2. Aufl. Zürich: Patmos.
  4. ↑ Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.
  5. ↑ Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions


Další literatura

Hornung, E. : 1975: "Das Buch der Anbetung des Re im Westen (Sonnenlitanei): nach den Versionen des Neuen Reiches", Geneve: Editions de Belles-Lettres.

Naville, E. 1875 : "La litanie du soleil", Lepizig.

Piankoff, Alexandre 1953, "La création du disque solaire", Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale.)

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Litanie_na_Rea&oldid=17326“