Litanie na Rea: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „'''Litanie na Rea''', nebo také tzv. '''sluneční litanie''' je jednou z podsvětních knih Nové říše. Původní název tohoto textu zněl '''Kniha u…“) |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
− | '''Litanie na Rea''', nebo také tzv. '''sluneční litanie''' je jednou z podsvětních knih Nové říše. Původní název tohoto textu zněl '''Kniha uctívání Rea na Západě''' , a jak už název napovídá, jedná se o vzývání slunečního boha Rea v jeho různých podobách a pod různými jmény, kterých bylo celkem 75. | + | '''Litanie na Rea''', nebo také tzv. '''sluneční litanie''' je jednou z podsvětních knih Nové říše. Původní název tohoto textu zněl '''Kniha uctívání Rea na Západě''' , a jak už název napovídá, jedná se o vzývání slunečního boha Rea v jeho různých podobách a pod různými jmény, kterých bylo celkem 75. Díky znalosti těchto podob a jmen měl zemřelý bez úhony projít podsvětím a dosáhnout blažené posmrtné existence. <ref>Piankoff, Alexandre 1964: "The litany of Re" New York: Bollingen Foundation</ref> |
− | + | Výsktyt | |
+ | Části slunečních litaniií jsou známy již z hrobky vezíra Veseramona, a téměř kompletní první litanie byla nalezena na rubáši faraona [[Thutmose III.]] První hrobkou, ve které se tento text objevuje celý, je hrobka [[Sethi I.|Sethiho I.]] v [[Údolí králů]], a to vždy v první a druhé chodbě. Na tomto místě se nachází i v dalších královských hrobkách až do [[Ramesse IV.]] Vybrané úseky tohoto textu se pak opět nachází v hrobkách [[Ramesse IX.]] a [[Ramesse X.|X.]] Mimo hrobky se části textu nachází také např. v chrámu [[Ramesse II.]] v [[Abydos|Abydu]], na některých papyrech ze [[Třetí přechodné období|Třetího přechodného období]], kde jsou ovšem označeny špatně jako Amduat, a dále na papyrech a sarkofázích, ale i v chrámech až do Ptolemaiovského obodbí. <ref>Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri</ref> | ||
+ | |||
+ | Jedná se celkem o devět litanií, z nichž každá začíná stejně, a to slovy "Chvála tobě, Ree, mocný", a jednotlivé texty jsou doplňovány zobrazeními podob slunečního božstva, zobrazeni bývají ale také další bohové. Vždy se jedná o pás postav ve dvou řadách, přičemž v hrobkách z ramessovského období se tato zobrazení nachází na stěnách druhé chodby hrobky. | ||
Hlavním motivem textu vzývání a popis Rea, sestupujícího v noci do podsvětní říše, kde probouzí mrtvé k životu, stará se o ospravedlněné a trestá ty, kteří se nějak provinili. Sluneční bůh se zde objevuje ve svých tradičních podobách jako Chepri či Aton, ale také například jako kocour, dítě, božské oko, ba s hlavou berana atd. | Hlavním motivem textu vzývání a popis Rea, sestupujícího v noci do podsvětní říše, kde probouzí mrtvé k životu, stará se o ospravedlněné a trestá ty, kteří se nějak provinili. Sluneční bůh se zde objevuje ve svých tradičních podobách jako Chepri či Aton, ale také například jako kocour, dítě, božské oko, ba s hlavou berana atd. | ||
− | Reova noční pouť opět poukazuje na každodenní obnovu, která je spojena ze zemřelých králem, jenž je tak začleněn do sluneční pouti. | + | Reova noční pouť opět poukazuje na každodenní obnovu, která je spojena ze zemřelých králem, jenž je tak začleněn do sluneční pouti.<ref>Hornung, Erik. 2002 :"Die Unterweltsbücher der Ägypter", 2. Aufl. Zürich: Patmos.</ref> |
+ | V textu se objevují motivy známé už ze starších textů, např. [[Kniha mrtvých|Knihy mrtvých]] nebo [[Texty rakví|Textů rakví]]. Jedná se kupříkladu o navrácení srdce zemřelému, snaha uniknout podsvětním katům nebo zbožšťování jednotlivých orgánů.<ref>Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.</ref> | ||
+ | |||
+ | ===První litanie=== | ||
+ | První litanie, nebo též velká litanie, začíná již zmíněnou formulí, a jelikož se jedná o úvodní text, promlouvá zde sám zemřelý o tom, že zná jména a podoby slunečního boha, a díky tomu je pro něj podsvětí otevřeno. Zvláštností tohoto textu je to, že na rozdíl od odstatních podsvětních knih zde o sobě zemřelý mluví ve 3.osobě. | ||
+ | |||
+ | ===Druhá litanie=== | ||
+ | V tomto textu se zemřelý prezentuje jako člen Reova průvodu a žádá bytosti v podsvětí, aby pro něj uvolnili cestu, kterou bude putovat.vý | ||
+ | |||
+ | ===Třetí litanie=== | ||
+ | V tomto textu je vzýváno noční slunce, a samotný král či zemřelý se zde ztotožňuje s [[Nun|Nunem]], Reem, a také Reovým ba. | ||
+ | |||
+ | ===Čtvrtá litanie=== | ||
+ | Motivem této litanice je především vzývání Rea a [[Usir|Usira]], který v tomto textu figuruje jako Reovo mrtvé tělo. | ||
+ | |||
+ | ===Pátá litanie=== | ||
+ | V této litanii pečuje bůh o mrtvého krále, a text je zakončen prosbou o ochranu před nebezpečnými bytostmi a katy, číhajícími v podsvětí. | ||
+ | |||
+ | ===Šestá litanie=== | ||
+ | Zde je zemřelý ztotožňován s božstvy a hovoří s různými bytostmi, obývajícími podsvětní říši. | ||
+ | |||
+ | ===Sedmá litanie=== | ||
+ | V této litanii je motiven ztotžňování vnitřních orgánů zemřelého s jednotlivými bohy. | ||
+ | |||
+ | ===Osmá litanie=== | ||
+ | Motivem této litanie je především oslava bohů a zemřelého. | ||
+ | |||
+ | ===Devátá litanie=== | ||
+ | V závěrečné litanii je uctíván Západ. Zemřelý je zde naposledy ztotožňován s Reem a na konci textu je napsána formule, jejímž účelem je vyslat ba do nebes a tělo na zem.<ref>Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions</ref> | ||
+ | |||
+ | === Reference === | ||
+ | <references/> | ||
+ | |||
+ | |||
+ | === Další literatura === | ||
+ | Hornung, E. : 1975: "Das Buch der Anbetung des Re im Westen (Sonnenlitanei): nach den Versionen des Neuen Reiches", Geneve: Editions de Belles-Lettres. | ||
+ | Naville, E. 1875 : "La litanie du soleil", Lepizig. | ||
+ | Piankoff, Alexandre 1953, "La création du disque solaire", Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale.) | ||
− | + | [[Kategorie: Podsvětní knihy Nové říše (Egypt)]] | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− |
Aktuální verze z 18. 2. 2015, 21:16
Litanie na Rea, nebo také tzv. sluneční litanie je jednou z podsvětních knih Nové říše. Původní název tohoto textu zněl Kniha uctívání Rea na Západě , a jak už název napovídá, jedná se o vzývání slunečního boha Rea v jeho různých podobách a pod různými jmény, kterých bylo celkem 75. Díky znalosti těchto podob a jmen měl zemřelý bez úhony projít podsvětím a dosáhnout blažené posmrtné existence. [1]
Výsktyt Části slunečních litaniií jsou známy již z hrobky vezíra Veseramona, a téměř kompletní první litanie byla nalezena na rubáši faraona Thutmose III. První hrobkou, ve které se tento text objevuje celý, je hrobka Sethiho I. v Údolí králů, a to vždy v první a druhé chodbě. Na tomto místě se nachází i v dalších královských hrobkách až do Ramesse IV. Vybrané úseky tohoto textu se pak opět nachází v hrobkách Ramesse IX. a X. Mimo hrobky se části textu nachází také např. v chrámu Ramesse II. v Abydu, na některých papyrech ze Třetího přechodného období, kde jsou ovšem označeny špatně jako Amduat, a dále na papyrech a sarkofázích, ale i v chrámech až do Ptolemaiovského obodbí. [2]
Jedná se celkem o devět litanií, z nichž každá začíná stejně, a to slovy "Chvála tobě, Ree, mocný", a jednotlivé texty jsou doplňovány zobrazeními podob slunečního božstva, zobrazeni bývají ale také další bohové. Vždy se jedná o pás postav ve dvou řadách, přičemž v hrobkách z ramessovského období se tato zobrazení nachází na stěnách druhé chodby hrobky. Hlavním motivem textu vzývání a popis Rea, sestupujícího v noci do podsvětní říše, kde probouzí mrtvé k životu, stará se o ospravedlněné a trestá ty, kteří se nějak provinili. Sluneční bůh se zde objevuje ve svých tradičních podobách jako Chepri či Aton, ale také například jako kocour, dítě, božské oko, ba s hlavou berana atd. Reova noční pouť opět poukazuje na každodenní obnovu, která je spojena ze zemřelých králem, jenž je tak začleněn do sluneční pouti.[3] V textu se objevují motivy známé už ze starších textů, např. Knihy mrtvých nebo Textů rakví. Jedná se kupříkladu o navrácení srdce zemřelému, snaha uniknout podsvětním katům nebo zbožšťování jednotlivých orgánů.[4]
Obsah
První litanie
První litanie, nebo též velká litanie, začíná již zmíněnou formulí, a jelikož se jedná o úvodní text, promlouvá zde sám zemřelý o tom, že zná jména a podoby slunečního boha, a díky tomu je pro něj podsvětí otevřeno. Zvláštností tohoto textu je to, že na rozdíl od odstatních podsvětních knih zde o sobě zemřelý mluví ve 3.osobě.
Druhá litanie
V tomto textu se zemřelý prezentuje jako člen Reova průvodu a žádá bytosti v podsvětí, aby pro něj uvolnili cestu, kterou bude putovat.vý
Třetí litanie
V tomto textu je vzýváno noční slunce, a samotný král či zemřelý se zde ztotožňuje s Nunem, Reem, a také Reovým ba.
Čtvrtá litanie
Motivem této litanice je především vzývání Rea a Usira, který v tomto textu figuruje jako Reovo mrtvé tělo.
Pátá litanie
V této litanii pečuje bůh o mrtvého krále, a text je zakončen prosbou o ochranu před nebezpečnými bytostmi a katy, číhajícími v podsvětí.
Šestá litanie
Zde je zemřelý ztotožňován s božstvy a hovoří s různými bytostmi, obývajícími podsvětní říši.
Sedmá litanie
V této litanii je motiven ztotžňování vnitřních orgánů zemřelého s jednotlivými bohy.
Osmá litanie
Motivem této litanie je především oslava bohů a zemřelého.
Devátá litanie
V závěrečné litanii je uctíván Západ. Zemřelý je zde naposledy ztotožňován s Reem a na konci textu je napsána formule, jejímž účelem je vyslat ba do nebes a tělo na zem.[5]
Reference
- ↑ Piankoff, Alexandre 1964: "The litany of Re" New York: Bollingen Foundation
- ↑ Janák, J. 2005: "Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta", 1. vyd. Praha: Libri
- ↑ Hornung, Erik. 2002 :"Die Unterweltsbücher der Ägypter", 2. Aufl. Zürich: Patmos.
- ↑ Janák, J.: 2012 Staroegyptské náboženství II: Život a úděl člověka, Praha : Oikoymenh.
- ↑ Weeks, K. R. : 2002 "Údolí králů: hrobky a zádušní chrámy západních Théb", vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions
Další literatura
Hornung, E. : 1975: "Das Buch der Anbetung des Re im Westen (Sonnenlitanei): nach den Versionen des Neuen Reiches", Geneve: Editions de Belles-Lettres.
Naville, E. 1875 : "La litanie du soleil", Lepizig.
Piankoff, Alexandre 1953, "La création du disque solaire", Caire: Institut Français d'Archéologie Orientale.)