Hapuseneb: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
Značky: editace z Vizuálního editoru, možná chyba ve Vizuálním editoru |
||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
[[File:Louvres-antiquites-egyptiennes-p1010947.jpg|thumb|200x200px|Socha Hapuseneba, na níž se dochoval jeho vlastní životopis]] | [[File:Louvres-antiquites-egyptiennes-p1010947.jpg|thumb|200x200px|Socha Hapuseneba, na níž se dochoval jeho vlastní životopis]] | ||
− | Vysoce postavený úředník na dvoře [[Thutmose III.]] Byl nositelem těchto titulů: | + | Vysoce postavený úředník na dvoře [[Hatšepsut|Hatšepsuty]] [[Thutmose III.]] Byl nositelem těchto titulů: |
* První Amonův velekněz | * První Amonův velekněz | ||
* dědičný princ a kníže | * dědičný princ a kníže | ||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
* představený sčítání | * představený sčítání | ||
* Veliký ředitel Dolního Egypta | * Veliký ředitel Dolního Egypta | ||
+ | Jeho životopis se dochoval na soše socha Louvre A. 5 – 9, v edici publikován jako: URK IV: 471.10 – 477.7. | ||
+ | |||
+ | Hrobka Hapuseneba se nachází v Šejch Abd el-Kurna, číslo 67. Jedná se o hrobku přechodného typu mezi Saff a „T hrobkou“, jež má pilířové průčelí, které je tvořeno osmi pilíři, avšak průchod je možný jen mezi prostředními pilíři. Po vstupu následuje dlouhá chodba ve směru východozápadní osy hrobky, kterou se vstupuje do široké místnosti – kaple, jež je kolmá na osu hrobky. V nejzápadnější části kaple je umístěna nika. Výzdoba hrobky byla na konci vlády [[Thutmose III.]] velmi poničena v rámci snahy o legitimizaci nástupnictví [[Amenhotepa II.]] a snahy vymazat vládu [[Hatšepsut|Hatšepsuty]]. Dále ji zasáhla vlna ničení hrobek stoupenci boha [[Aton|Atona]], kteří odtesali jméno boha [[Amon|Amona]] z textů Tyto dvě vlny ničení zanechaly výzdobu hrobky téměř celou zničenou.<ref>KAMPP, F. 1996: Die Thenanische Nekropole. Zum Wandel des Grabgedankens von der XVIII. bis zur XX. Dynastie. Theben 13. Mainz am Rhein, 291.</ref> | ||
+ | |||
+ | == Literatura == | ||
+ | KAMPP, F. 1996: Die Thenanische Nekropole. Zum Wandel des Grabgedankens von der XVIII. bis zur XX. Dynastie. Theben 13. Mainz am Rhein, 289–294. | ||
+ | |||
+ | URK IV: 471.10 – 477.7. | ||
+ | |||
+ | Cline, E. - O´Connor, D. eds. 2006: Thutmose III. A New Biography. Michigan. | ||
+ | |||
+ | <references /> | ||
+ | [[Kategorie: Egyptologie|*]] |
Aktuální verze z 22. 2. 2015, 18:55
Vysoce postavený úředník na dvoře Hatšepsuty Thutmose III. Byl nositelem těchto titulů:
- První Amonův velekněz
- dědičný princ a kníže
- nositel královské pečeti
- představený kněží Horního a Dolního Egypta
- veliký přítel (krále)
- jediný přítel krále
- mluvčí, jež ustanovuje mír po celé zemi
- královský mluvčí
- představený všech královských prací
- představený Horního Egypta
- představený dobytka
- představený všech prací v Amonově chrámu
- představený sčítání
- Veliký ředitel Dolního Egypta
Jeho životopis se dochoval na soše socha Louvre A. 5 – 9, v edici publikován jako: URK IV: 471.10 – 477.7.
Hrobka Hapuseneba se nachází v Šejch Abd el-Kurna, číslo 67. Jedná se o hrobku přechodného typu mezi Saff a „T hrobkou“, jež má pilířové průčelí, které je tvořeno osmi pilíři, avšak průchod je možný jen mezi prostředními pilíři. Po vstupu následuje dlouhá chodba ve směru východozápadní osy hrobky, kterou se vstupuje do široké místnosti – kaple, jež je kolmá na osu hrobky. V nejzápadnější části kaple je umístěna nika. Výzdoba hrobky byla na konci vlády Thutmose III. velmi poničena v rámci snahy o legitimizaci nástupnictví Amenhotepa II. a snahy vymazat vládu Hatšepsuty. Dále ji zasáhla vlna ničení hrobek stoupenci boha Atona, kteří odtesali jméno boha Amona z textů Tyto dvě vlny ničení zanechaly výzdobu hrobky téměř celou zničenou.[1]
Literatura
KAMPP, F. 1996: Die Thenanische Nekropole. Zum Wandel des Grabgedankens von der XVIII. bis zur XX. Dynastie. Theben 13. Mainz am Rhein, 289–294.
URK IV: 471.10 – 477.7.
Cline, E. - O´Connor, D. eds. 2006: Thutmose III. A New Biography. Michigan.
- ↑ KAMPP, F. 1996: Die Thenanische Nekropole. Zum Wandel des Grabgedankens von der XVIII. bis zur XX. Dynastie. Theben 13. Mainz am Rhein, 291.