Televize: Porovnání verzí
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
Slovo '''televize''' pochází ze starořeckého τῆλε (tèle)- ''daleko'' a latinského visio - ''vidět''.<ref name="wikipedie">Television. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25 November 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Television</ref> Televize patří mezi masová média (masmédia). Z hlediska sociální komunikace se jedná se o jednosměrné, dálkové, plošné vysílání (tzv. broadcasting), jehož prostřednictvím přijímá komunikant zvuk a obraz na svém přijímači. Příjem může být buď černobílý nebo barevný, dvou či trojrozměrný. Televize slouží především k zábavě, vzdělání, přenosu zpráv a reklamy.<ref name="wikipedie"></ref> | Slovo '''televize''' pochází ze starořeckého τῆλε (tèle)- ''daleko'' a latinského visio - ''vidět''.<ref name="wikipedie">Television. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25 November 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Television</ref> Televize patří mezi masová média (masmédia). Z hlediska sociální komunikace se jedná se o jednosměrné, dálkové, plošné vysílání (tzv. broadcasting), jehož prostřednictvím přijímá komunikant zvuk a obraz na svém přijímači. Příjem může být buď černobílý nebo barevný, dvou či trojrozměrný. Televize slouží především k zábavě, vzdělání, přenosu zpráv a reklamy.<ref name="wikipedie"></ref> | ||
+ | V roce 2013 vlastnilo televizní přijímač celosvětově 79% domácností.<ref name="wikipedie"></ref> | ||
− | |||
− | |||
− | |||
Verze z 25. 11. 2015, 21:25
Na této stránce pracuje Eva Křížková.
Slovo televize pochází ze starořeckého τῆλε (tèle)- daleko a latinského visio - vidět.[1] Televize patří mezi masová média (masmédia). Z hlediska sociální komunikace se jedná se o jednosměrné, dálkové, plošné vysílání (tzv. broadcasting), jehož prostřednictvím přijímá komunikant zvuk a obraz na svém přijímači. Příjem může být buď černobílý nebo barevný, dvou či trojrozměrný. Televize slouží především k zábavě, vzdělání, přenosu zpráv a reklamy.[1] V roce 2013 vlastnilo televizní přijímač celosvětově 79% domácností.[1]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 Television. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25 November 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Television
Seznam zdrojů:
Television. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 25 November 2015 [cit. 2015-11-25]. Dostupné z: https://en.wikipedia.org/wiki/Television
ŠTOLL, Martin. 1.5.1953 - zahájení televizního vysílání: zrození televizního národa. Vyd. 1. Praha: Havran, 2011. 208 s. Dny, které tvořily české dějiny; sv. 21. ISBN 978-80-87341-06-3.
- 07
OSVALDOVÁ, Barbora, 1950-. Encyklopedie praktické žurnalistiky. Barbara Osvaldová, Jan Halada ...[et al.]. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 256 s.
- 07
BLAŽEK, Bohuslav. Tváří v tvář obrazovce. Bohuslav Blažek ; [il. Kryštof Blažek]. 1. vyd. Praha : Sociologické nakl., 1995. Studie ; Sv. 10. 199 s., il. 316
Postman, Neil. Ubavit se k smrti : veřejná komunikace ve věku zábavy. Neil Postman ; [z anglického originálu přeložila Irena Reifová]. Vyd.1. Praha : Mladá fronta, 1999. 190 s.
- 316.774
Bednařík, Petr, 1973-. Dějiny českých médií : od počátku do současnosti. Petr Bednařík, Jan Jirák, Barbara Köpplová. Vyd. 1. Praha : Portál, 2011. Žurnalistika a komunikace. 439 s.
- 316.774