Konzumní společnost: Porovnání verzí
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
== Konzumní společnost a její definice == | == Konzumní společnost a její definice == | ||
| + | |||
Konzumní společnost je taková, kde dochází ke spotřebě materiálů v přemíře nad základními potřebami. | Konzumní společnost je taková, kde dochází ke spotřebě materiálů v přemíře nad základními potřebami. | ||
| + | |||
„Ekonomický růst je pokládán za znak hospodářského úspěchu, ovšem nadbytečná spotřeba ničí zdroje planety, jelikož způsobuje produkci obrovského množství odpadu a lidé se kvůli tomu často cítí špatně.“ [[Alan During]] | „Ekonomický růst je pokládán za znak hospodářského úspěchu, ovšem nadbytečná spotřeba ničí zdroje planety, jelikož způsobuje produkci obrovského množství odpadu a lidé se kvůli tomu často cítí špatně.“ [[Alan During]] | ||
| Řádek 9: | Řádek 11: | ||
=== Kritika Konzumní společnosti === | === Kritika Konzumní společnosti === | ||
| + | |||
Kritice konzumní společnosti se věnovali již [[Karla Marx]]<ref>KARL, Marx. <i>Kapitál</i>. ISBN 21516/53. Dostupné také z: http://www.databazeknih.cz/knihy</ref> a [[Thorstein Veblen]]<ref>THORSTEIN, Veblen. <i>Teorie zahálčivé třídy</i>. ISBN 80-85850-71-0.</ref>. Ve větší míře se toto téma začalo řešit již po 2. světové válce v USA. V další vlně to bylo hnutí [[Hippies]], které se vzbouřilo proti tehdejší společnosti. Na tuto vlnu navazují 80 . léta, kdy představiteli této kritiky jsou například [[Paul Reas]]. Konzumní společnost jde ruku v ruce s tématem [[Globalizace]]. | Kritice konzumní společnosti se věnovali již [[Karla Marx]]<ref>KARL, Marx. <i>Kapitál</i>. ISBN 21516/53. Dostupné také z: http://www.databazeknih.cz/knihy</ref> a [[Thorstein Veblen]]<ref>THORSTEIN, Veblen. <i>Teorie zahálčivé třídy</i>. ISBN 80-85850-71-0.</ref>. Ve větší míře se toto téma začalo řešit již po 2. světové válce v USA. V další vlně to bylo hnutí [[Hippies]], které se vzbouřilo proti tehdejší společnosti. Na tuto vlnu navazují 80 . léta, kdy představiteli této kritiky jsou například [[Paul Reas]]. Konzumní společnost jde ruku v ruce s tématem [[Globalizace]]. | ||
| Řádek 14: | Řádek 17: | ||
=== Termín Konzumní společnost a jeho psychologické aspekty=== | === Termín Konzumní společnost a jeho psychologické aspekty=== | ||
| + | |||
K nejcitovanějším psychologům vůbec patří [[Abraham Harold Maslow]]<ref>MASLOW, Abraham H. <i>O psychologii bytí</i>. ISBN 978-80-262-0618-7.</ref>, který popsal 5 nejzákladnějších lidských potřeb. | K nejcitovanějším psychologům vůbec patří [[Abraham Harold Maslow]]<ref>MASLOW, Abraham H. <i>O psychologii bytí</i>. ISBN 978-80-262-0618-7.</ref>, který popsal 5 nejzákladnějších lidských potřeb. | ||
| Řádek 19: | Řádek 23: | ||
[[File:Maslowova_pyramida_potřeb_-_barevně.jpg|400px]] | [[File:Maslowova_pyramida_potřeb_-_barevně.jpg|400px]] | ||
| + | |||
| Řádek 25: | Řádek 30: | ||
| − | ''„Velké množství statků, přináší vysokou spotřebu naprosto všeho. Čím bohatší jsme, tím více spotřebováváme, tím více vzniká odpadu a tím více je potřeba energie na výrobu a provoz věcí, které nakupujeme nebo vlastníme."'' | + | |
| + | ''„Velké množství statků, přináší vysokou spotřebu naprosto všeho. Čím bohatší jsme, tím více spotřebováváme, tím více vzniká odpadu a tím více je potřeba energie na výrobu a provoz věcí, které nakupujeme nebo vlastníme."'' <ref>Dostupné také z: http://www.vitejtenazemi.cz/cenia</ref> | ||
| Řádek 32: | Řádek 38: | ||
| − | ''„Reklama a marketing s ní spojený vytváří umělé potřeby a iluze o spokojeném životě při jejich spotřebovávání - konzumaci - a stává se stimulem pro řadu lidí, působí dokonce masově (s pomocí masmédií) velké skupiny a ovlivňuje jejich chování způsobem, jakým reaguje hejno sardinek na nějaké nebezpečí, tj. instinktivně každý jedinec reaguje na směr pohybové reakce souseda, takže jakákoliv změna v chování jednoho člena daného hejna může vyvolat reakci řádově desetitisíců jedinců - a to bez zjevného důvodu. Je to jednoduché a účinné, a zároveň vytvářený semknutý shluk vyvolává respekt u predátorů, pokud se tito již na danou situaci neadaptovali."'' | + | ''„Reklama a marketing s ní spojený vytváří umělé potřeby a iluze o spokojeném životě při jejich spotřebovávání - konzumaci - a stává se stimulem pro řadu lidí, působí dokonce masově (s pomocí masmédií) velké skupiny a ovlivňuje jejich chování způsobem, jakým reaguje hejno sardinek na nějaké nebezpečí, tj. instinktivně každý jedinec reaguje na směr pohybové reakce souseda, takže jakákoliv změna v chování jednoho člena daného hejna může vyvolat reakci řádově desetitisíců jedinců - a to bez zjevného důvodu. Je to jednoduché a účinné, a zároveň vytvářený semknutý shluk vyvolává respekt u predátorů, pokud se tito již na danou situaci neadaptovali."''<ref>Dostupné také z: http://www.naucnastezka.cz/clanek.asp?id=172</ref> |
| + | |||
=== Dopady Konzumní společnosti=== | === Dopady Konzumní společnosti=== | ||
| − | [[Globalizace]] se zdá, jako největší dopad Konzumu. Nakupujeme základní potraviny, které jsou z druhé strany planety. Nepřemýšlíme nad nákupem lokálních potravin. Výrobky se neopravují, ale vyhazují a kupují nové. Životnost produktů je nižší, než bývala průměrně před dvaceti lety. Nerespektujeme lokální zvyklosti. Zhoršuje se problematika životního prostředí. Používání palmového oleje a kácení deštných pralesů, jsou palčivými problémy. | + | |
| + | [[Globalizace]] se zdá, jako největší dopad [[Konzumu]]. Nakupujeme základní potraviny, které jsou z druhé strany planety. Nepřemýšlíme nad nákupem lokálních potravin. Výrobky se neopravují, ale vyhazují a kupují nové. Životnost produktů je nižší, než bývala průměrně před dvaceti lety. Nerespektujeme lokální zvyklosti. Zhoršuje se problematika životního prostředí. Používání palmového oleje a kácení deštných pralesů, jsou palčivými problémy. | ||
| Řádek 49: | Řádek 57: | ||
| + | === Existuje cesta zpátky z Konzumní společnosti?=== | ||
| − | + | Opak Konzumní společnosti a jeho chování znamená zamýšlet se nad tím, co skutečně potřebujeme. Podpora [[lokálních]] pěstitelů a chovatelů, výrobců dalších základních statků. Dokázat si výrobek sám vytvořit. Nepodporovat nadnárodní značky a globální fastfoodově řetězce. Nežít jen pro nakupování. | |
| − | |||
| − | ''„Jsme na rozcestí. Spoustu času jsme promarnili, ale ještě máme možnost volby. Zdá se však, že teď už definitivně poslední. Za dva nebo tři roky může být pozdě."'' | + | ''„Jsme na rozcestí. Spoustu času jsme promarnili, ale ještě máme možnost volby. Zdá se však, že teď už definitivně poslední. Za dva nebo tři roky může být pozdě."''<ref>Dostupné také z: http://blisty.cz/art/33761.html</ref> |
| Řádek 60: | Řádek 68: | ||
<references /> | <references /> | ||
| + | |||
=== Literatura === | === Literatura === | ||
| + | |||
| + | * | ||
| + | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === | ||
Verze z 28. 11. 2015, 13:27
Obsah
- 1 Konzumní společnost a její definice
- 1.1 Kritika Konzumní společnosti
- 1.2 Termín Konzumní společnost a jeho psychologické aspekty
- 1.3 Reklama a Marketing vytvářející potřebu nadměrně spotřebovávat
- 1.4 Dopady Konzumní společnosti
- 1.5 Symboly Konzumní společnosti
- 1.6 Existuje cesta zpátky z Konzumní společnosti?
- 1.7 Reference
- 1.8 Literatura
- 1.9 Externí odkazy
- 1.10 Klíčová slova
Konzumní společnost a její definice
Konzumní společnost je taková, kde dochází ke spotřebě materiálů v přemíře nad základními potřebami.
„Ekonomický růst je pokládán za znak hospodářského úspěchu, ovšem nadbytečná spotřeba ničí zdroje planety, jelikož způsobuje produkci obrovského množství odpadu a lidé se kvůli tomu často cítí špatně.“ Alan During
[1]
Kritika Konzumní společnosti
Kritice konzumní společnosti se věnovali již Karla Marx[2] a Thorstein Veblen[3]. Ve větší míře se toto téma začalo řešit již po 2. světové válce v USA. V další vlně to bylo hnutí Hippies, které se vzbouřilo proti tehdejší společnosti. Na tuto vlnu navazují 80 . léta, kdy představiteli této kritiky jsou například Paul Reas. Konzumní společnost jde ruku v ruce s tématem Globalizace.
Termín Konzumní společnost a jeho psychologické aspekty
K nejcitovanějším psychologům vůbec patří Abraham Harold Maslow[4], který popsal 5 nejzákladnějších lidských potřeb. Jedná se o tzv. Maslowova pyramida potřeb.
Konzumní chování se vyskytuje především ve vyspělejších kulturách, kde nastal posun posun v přístupu k nakupování z pozice zákazníka z „potřebuji si koupit“ na „chci si koupit“. Objevuje se zde podpora nakupování na půjčky, leasingy a jiné druhy úvěrů. Jedinec je vystaven tlaku toho, co má vlastnit a jaké značky jsou ty správné.
„Velké množství statků, přináší vysokou spotřebu naprosto všeho. Čím bohatší jsme, tím více spotřebováváme, tím více vzniká odpadu a tím více je potřeba energie na výrobu a provoz věcí, které nakupujeme nebo vlastníme." [5]
Reklama a Marketing vytvářející potřebu nadměrně spotřebovávat
„Reklama a marketing s ní spojený vytváří umělé potřeby a iluze o spokojeném životě při jejich spotřebovávání - konzumaci - a stává se stimulem pro řadu lidí, působí dokonce masově (s pomocí masmédií) velké skupiny a ovlivňuje jejich chování způsobem, jakým reaguje hejno sardinek na nějaké nebezpečí, tj. instinktivně každý jedinec reaguje na směr pohybové reakce souseda, takže jakákoliv změna v chování jednoho člena daného hejna může vyvolat reakci řádově desetitisíců jedinců - a to bez zjevného důvodu. Je to jednoduché a účinné, a zároveň vytvářený semknutý shluk vyvolává respekt u predátorů, pokud se tito již na danou situaci neadaptovali."[6]
Dopady Konzumní společnosti
Globalizace se zdá, jako největší dopad Konzumu. Nakupujeme základní potraviny, které jsou z druhé strany planety. Nepřemýšlíme nad nákupem lokálních potravin. Výrobky se neopravují, ale vyhazují a kupují nové. Životnost produktů je nižší, než bývala průměrně před dvaceti lety. Nerespektujeme lokální zvyklosti. Zhoršuje se problematika životního prostředí. Používání palmového oleje a kácení deštných pralesů, jsou palčivými problémy.
Symboly Konzumní společnosti
Existuje několik desítek firem, které jsou synonymem ke slovu Konzum a Konzumní společnost, jsou známé drancováním přírody a využíváním dětské práce. Jsou to všem známé firmy podnikající v globálním měřítku.
Existuje cesta zpátky z Konzumní společnosti?
Opak Konzumní společnosti a jeho chování znamená zamýšlet se nad tím, co skutečně potřebujeme. Podpora lokálních pěstitelů a chovatelů, výrobců dalších základních statků. Dokázat si výrobek sám vytvořit. Nepodporovat nadnárodní značky a globální fastfoodově řetězce. Nežít jen pro nakupování.
„Jsme na rozcestí. Spoustu času jsme promarnili, ale ještě máme možnost volby. Zdá se však, že teď už definitivně poslední. Za dva nebo tři roky může být pozdě."[7]
Reference
- ↑ DURING, Alan. Ecopsychology: Restoring the Earth/Healing the Mind (Sierra Club Books Publication). ISBN 0871564068. Dostupné také z: Ecopsychology: Restoring the Earth/Healing the Mind (Sierra Club Books Publication)
- ↑ KARL, Marx. Kapitál. ISBN 21516/53. Dostupné také z: http://www.databazeknih.cz/knihy
- ↑ THORSTEIN, Veblen. Teorie zahálčivé třídy. ISBN 80-85850-71-0.
- ↑ MASLOW, Abraham H. O psychologii bytí. ISBN 978-80-262-0618-7.
- ↑ Dostupné také z: http://www.vitejtenazemi.cz/cenia
- ↑ Dostupné také z: http://www.naucnastezka.cz/clanek.asp?id=172
- ↑ Dostupné také z: http://blisty.cz/art/33761.html
Literatura
Externí odkazy
Klíčová slova
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
