Erich Fromm

• Společné znaky s Eriksonem

• Postfreudovské zaměření
• Zájem o sociokulturní činitele

• Jejich teorie jsou označovány jako psychosociální teorie osobnosti

• Tohoto pojmu užil Erikson

Život

• Narozen ve Frankfurtu nad Mohanem v ortodoxní židovské rodině

• Pocítil antisemitismus a nesnášenlivost vůči židům

• Psychologii si zvolil jako hlavní předmět svých univerzitních studií (získal doktorát)

• Věnoval se ale i filozofii a sociologii

• Zaujaly ho myšlenky Freuda a Marxe

• Pokusil se o vytvoření syntézy těchto teorií
• Marxovy sociální pojmy tvořily obecný rámec, který naplnil Freudovými myšlenkami

• Psychoanalytický výcvik získal v Berlíně, kde se seznámil s K. Horneyovou
• Nejdříve se držel klasické Freudovské psychoanalýzy, později se od ní odchýlil

• Stále se ale pokládal za Freudova žáka, nepostavil se proti němu

• Odešel do USA, působil v Chicagu a New Yorku

• Zde vyučoval kurzy psychoanalýzy stejně jako Karen Horneyová
• Ta se ale postavila proti tomu aby vyučoval bez lékařského vzdělání
• Bylo jí dáno za pravdu a Fromm na protest odešel a s ním několik dalších

• Nějakou dobu žil v Mexiku a později se přestěhoval do Švýcarská kde po několika ltetech zemřel

Teorie

• Psycholog, ale i historik, sociolog a filozof

• Vnímal život člověka v celkové perspektivě společnosti

• Zdůrazpoval důležitost sebeuvědomění a uvědomění si své vnitřní hodnoty
• K prosazení své svobody je třeba

• Činit hodnotová rozhodnutí
• Rozvíjet produktivní zaměření života
• Objevit krásu a moc altruistických postojů

• Za hlavní problém moderní společnosti pokládal volbu mezi „robotismem“ a „humanistickým socialismem“

• Na společenství se má každý aktivně a odpovědně podílet, práce má být smysluplná a pracující mají mít možnost využívat kapitálu
• Odpovídá Adlerově vizi společnosti jako spolupracujícího společenství

• Pojem osobnosti

• Osobnost = celek zděděných a získaných duševních vlastností, které jsou pro jedince příznačné a činí každého jednotlivce jedinečným
• Rozlišil 2 složky osobnosti:

• Temperament

• Zděděný, konstituční a trvalý
• Hlavní nástroj osobnosti

• Charakter

• míra, v níž jedinec uspěl v umění žít (vlastní problém etiky)
• utváří se hodnotovými volbami
• Produktivní a nonproduktivní charakter

• Dva základní vzorce charakterových zaměření
• Produktivní charakter

• Obdarování druhých prostřednictvím lásky a práce

• Neproduktivní charakter

• Předpoklad že jedinec není schopen produkovat, takže vše co potřebuje musí dostat od druhých
• Může toho docílit pasivním chováním nebo vykořispování

• Tyto vzorce jsou založeny na dvou procesech:

• Socializace

• Vytváření si vztahu k druhým a ksobě
• Ochota poskytovat péči
• Souvisí s produktivním charakterem

• Asimilace

• Člověk získává nebo si přisvojuje žádoucí předměty
• Souvisí s neproduktivním charakterem

• U vyvážené osobnosti jsou oba procesy vhodně smíšeny a projevují se trvalým vzorcem
• Neproduktivní orientace (pod vlivem produktivního charakteru ztrácejí negativní význam a podporují růst):

• Receptivní orientace

• Člověk očekává veškeré zajištění z vnějších zdrojů

• Kořistnická orientace

• Člověk je odhodlán získat to, co potřebuje tím, že si to vezme nebo uloupí
• Kanibalistické chování

• Hromadivá orientace

• snaha uchovávat si nashromážděný majetek
• obrany proti zásahům vnějšího světa do jeho věcí

• Tržní orientace

• Člověk se řídí zásadou že vše, co potřebuje, se získává procesem výměny
• Lidské osobnosti jsou na prodej stejně jako jiné druhy zboží
• Lidské potřeby a láska

• Pět hlavních potřeb:

• Potřeba vztaženosti
• Potřeba transcendence
• Potřeba zakořeněnosti
• Potřeba identity
• Potřeba orientačního rámce

• Zralá osoba je schopná tyto potřeby integrovat

• Je schopná důvěrného vztahu k druhému člověku

• Zralá láska vyplývá z produktivní charakterové orientace
• Zralá láska je sjednocením za současného uchování vlastní integrity
• Láska je aktivní silou v člověku
• Zásada uzdravující moci lásky na terapii