Ochranná známka: Porovnání verzí

m (odstranění přebytečných odkazů)
m
Řádek 75: Řádek 75:
  
  
−
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]]
+
[[Kategorie: Informační studia a knihovnictví]][[Kategorie: Zpracování informací a informační servis]]

Verze z 15. 12. 2015, 13:28

Ochranná známka je druh právní ochrany, která se řídí podle zákona č. 441/2003 Sb. o ochranných známkách. Tento zákon vymezuje ochrannou známku jako různorodé grafické znázornění slov, jmen, barev, kreseb, tvaru výrobků a obalů, jenž od sebe odlišuje výrobky nebo služby právnických nebo fyzických osob.[1]

Charakteristika

  • platnost zapsané známky je 10 let s možností neustálého prodlužování pokaždé o dalších 10 let
  • před zapsáním známky se provádí rešerše, zda již už není pod ochranou jiné osoby nebo firmy (např. rešeršní služba CETMOS – Central European Trade Mark Observation Service)
  • podat přihlášku lze elektronicky (nutný elektronický podpis) nebo pomocí formuláře k příslušnému úřadu[2]
  • Na území ČR je zapsáno okolo 670 000 ochranných známek<[2]

Historie

Ochranné známky (dříve značky) se používaly již před několika tisíci lety a to v podobě znaků, které představovaly bohy a roční období. Postupně byly užívány jako podpisy panovníků, řemeslníků atd. První podoba právní ochrany se objevila již ve starověkém Řecku a Římě, kdy za zneužití značky byly udělovány tresty. Ve středověku se formovaly do podoby šlechtických erbů a následně do cechovních značek. Po vzniku knihtisku byly ochranné známky typické pro výrobce papíru (filigrány) nebo samotné tiskaře jakožto podpis a záruka pravosti. V 18. a 19. století vznikají první zákony o ochranných známkách. První a doteď užívaná známka na českém území je z roku 1859 na „Pilsner Bier“.[3]


Typy ochranných známek

Jednotlivé typy se dělí podle formy ztvárnění a jsou ve shodě s normami Úřadu průmyslového vlastnictví ČR (charakteristiky typů ochranných známek se mírně liší podle příslušného úřadu dané země)


Ochranné známky tradičního typu

  • slovní – obsahuje pouze slova v obvyklém fontu bez grafického znázornění
  • slovní grafická – obsahuje slova ve specifickém fontu a je zobrazena barevně
  • kombinovaná – kombinace textu s grafickými prvky
  • obrazová – pouze grafické znázornění bez písmen nebo slov[2]


Ochranné známky zvláštního typu

  • prostorová – trojrozměrná znázornění (3D tvary)
  • barevná – tvoří ji barva v určitém tvaru (tvar však není pod ochrannou známkou)
  • zvuková – určité zvuky, melodie
  • pohybová, polohová – ochraňuje pohyby nebo polohy zobrazené v jednotlivých fázích
  • hologram – trojrozměrné znázornění pomocí holografické techniky[2]


Klasifikační systémy ochranných známek

Pro mezinárodní klasifikaci známek a tvorbu třídících systémů pro efektivní a jednotné zpracovaní vznikly 2 dohody:

Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb z roku 1957

  • současná verze z roku 2006 obsahuje 45 tříd (1 -34 pro výrobky, 35 – 45 pro služby)
  • každý přihlašovatel musí podat seznam služeb nebo výrobků na které se známka vztahuje
  • Africká organizace duševního vlastnictví, Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, úřad V Beneluxu a všechny další státy, které dohodu podepsaly[2]

Vídeňská dohoda o mezinárodním třídění obrazových prvků ochranných známek z roku 1973

  • současná verze z roku 2008 dělí obrazové prvky na 29 tříd, 144 oddílů, 775 hlavních sekcí a 1112 pomocných sekcí
  • třídění neprovádí přihlašovatel ale příslušný úřad, kde byla přihláška podána
  • tento systém používá Úřad pro harmonizaci ve vnitřním trhu, Světová organizace duševního vlastnictví a dalších 30 smluvních států včetně ČR[2]

Databáze ochranných známek v ČR

Úřad průmyslového vlastnictví

  • databáze, přístupná zdarma na stránkách úřadu, obsahuje ochranné známky platné na území ČR (národní známky, mezinárodní známky)
  • databáze má dvě vyhledávací rozhraní pro základní a pokročilejší vyhledávání[4]

Databáze ochranných známek mimo ČR

Světová organizace duševního vlastnictví

  • Poskytuje 2 databáze ochranných známek, které jsou přístupné na internetu zdarma
  • Databáze: Madrid Express – informace o mezinárodních ochranných známkách a ROMARIN – na rozdíl od Madrid Express obsahuje navíc podrobnější informace o historii jednotlivých známek[2]


Odkazy

Reference

  1. ↑ PIČMANOVÁ EVA. Zdroje informací o ochranných známkách. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007, s. 89.
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 2,3 2,4 2,5 2,6 PRŮCHOVÁ, Bohdana. Ochranné známky, registrace a základní zdroje informací.Dostupné z: http://pspev.cvut.cz/moodle/mod/resource/view.php?id=1439
  3. ↑ PIČMAN DOBROSLAV. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004, s. 11-15.
  4. ↑ Úřad průmyslového vlastnictví. c2002. [cit. 2015-01-20]. Dostupný z WWW: < http://isdapl.upv.cz >.

Použitá literatura

  • PIČMAN, Dobroslav. Patentové a známkové informace a rešerše. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů, 2004. 207 s. ISBN 80-86855-08-2.
  • PIČMANOVÁ, Eva. Zdroje informací o ochranných známkách. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze, 2007. 89 s. ISBN 978-80-86855-26-4.

Externí odkazy

Související články

Klíčová slova

duševní vlastnictví, průmyslové vlastnictví, databáze, databázová centra, informační zdroje

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ochranná_známka&oldid=27039“