Obecná charakteristika Nové říše: Porovnání verzí

Verze z 13. 1. 2016, 13:32

Nová říše, je období vymezené 18. až 20. dynastií. Tedy cca. 1543 - 1080 před Kristem.^[1] Začíná vyhnáním Hyksósů z Egypta za vlády panovníka Ahmoseho a znovusjednocení celé země pod vládu nové dynastie. Často se mluví o egyptském impériu a o zlatém věku egyptského umění a architektury.^[2] Egypt byl součástí mezinárorní diplomacie, jak dokládá například Amarnský archív. Egypt během 18. dynastie ovládl velkou část Syropalestiny a také Nubie. Toto období je proto také protkáno potlačováním vzpour v nabytých oblastech, obzvláště povstání v Nubii je často zmiňováno v nápisech panovníků. Velké územní zisky byla také doprovázeny také odváděním daní a válečnými kořistmi. Země bohatla, nejvíce však bohatl Amonův chrám v Karnaku. Administrativním centrem po většinu Nové říše zůstávala Memfida, avšak nejvíce památek a největšího rozvoje se dočkaly Théby. Na západním břehu Théb vznikly zádušní chrámy panovníků, zvané Chrámy miliónů let a také dvě významné nekropole: Údolí králů a Údolí královen. Elita byla pohřbívána na západním břehu také, například ve svahu hory Šejch Abd el-Kurny.

18. dynastie

Dynastie, během níž se Egypt dostal na vrchol, ale také zde byly nastartované procesy, jež zemi nakonec dovedly ke kolapsu.^[3] Hlavní rysy této dynastie je: uctívání Amona v Karnaku, jako kromě Amarnského mezidobí, po celou Novou říši. Dále vojenské zisky v Nubii a Syropalestině, uzavřenost vnitřní královské rodiny, rozvoj administrativy, která byla založena na mocných rodinách. Úřad božské Amonovy manželky měly v držení energické královny.^[4] Do této dynastie spadá další vláda ženy, a to je vlády královny Hatšepsut, která zorganizovala další výpravu do tajemné země Punt.

19. dynastie

Vojenský charakter vlády.

20. dynastie

Postupně dochází k oslabování královské moci. Egypt je kvůli administrativě rozdělen na dvě části, a postupně dochází k politickému rozdělení sil a kolapsu Nové říše.

Zdroje

↑ Verner - Vachala - Bareš. 2007: Encyklopedie starého Egypta. Praha.
↑ Wilkinson T. 2008: The Thames & Hudson Dictionary of Ancient Egypt. London. 171-172.
↑ Janák, J. 2012: Achnaton - filozof na trůně, nebo tyran? In: Bárta - Kovář. eds. Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Praha.
↑ Bryan B. 2004: 18. dynastie před Amarnskou dobou. In: Shaw I. ed. Dějiny starověkého Egypta. Praha. Přel. Feltová D.

Portály: Egyptologie

[1] Verner - Vachala - Bareš. 2007: Encyklopedie starého Egypta. Praha.

[2] Wilkinson T. 2008: The Thames & Hudson Dictionary of Ancient Egypt. London. 171-172.

[3] Janák, J. 2012: Achnaton - filozof na trůně, nebo tyran? In: Bárta - Kovář. eds. Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Praha.

[4] Bryan B. 2004: 18. dynastie před Amarnskou dobou. In: Shaw I. ed. Dějiny starověkého Egypta. Praha. Přel. Feltová D.

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-'''Nová říše''', je období vymezené 18. až 20. dynastií. Tedy cca. 1543 - 1080 před Kristem.<ref>Verner - Vachala - Bareš. 2007: Encyklopedie starého Egypta. Praha.  </ref> Začíná vyhnáním Hyksósů z [[Egypt|Egypta]] za vlády panovníka [[Ahmose|Ahmoseho]] a znovusjednocení celé země pod vládu nové dynastie. Často se mluví o egyptském impériu a o zlatém věku egyptského umění a architektury.<ref>Wilkinson T. 2008: The Thames & Hudson Dictionary of Ancient Egypt. London. 171-172.</ref> Egypt byl součástí mezinárorní diplomacie, jak dokládá například [[Amarnský archív]]. Egypt během 18. dynastie ovládl velkou část Syropalestiny a také [[Nubie]]. Toto období je proto také protkáno potlačováním vzpour v nabytých oblastech, obzvláště povstání v Nubii je často zmiňováno v nápisech panovníků. Velké územní zisky byla také doprovázeny také odváděním daní a válečnými kořistmi. Země bohatla, nejvíce však bohatl Amonův chrám v [[Karnak|Karnaku]]. Administrativním centrem po většinu Nové říše zůstávala [[Mennefer|Memfida]], avšak nejvíce památek a největšího rozvoje se dočkaly [[Théby]]. Na západním břehu [[Théby|Théb]] vznikly zádušní chrámy panovníků, zvané Chrámy miliónů let a také dvě významné nekropole: [[Údolí králů]] a [[Údolí královen]]. Elita byla pohřbívána na západním břehu také, například ve svahu hory [[Šejch Abd el-Kurna|Šejch Abd el-Kurny]].
+'''Nová říše''', je období vymezené 18. až 20. dynastií. Tedy cca. 1543 - 1080 před Kristem.<ref>Verner - Vachala - Bareš. 2007: Encyklopedie starého Egypta. Praha.  </ref> Začíná vyhnáním Hyksósů z [[Egypt|Egypta]] za vlády panovníka [[Ahmose|Ahmoseho]] a znovusjednocení celé země pod vládu nové dynastie. Často se mluví o egyptském impériu a o zlatém věku egyptského umění a architektury.<ref>Wilkinson T. 2008: The Thames & Hudson Dictionary of Ancient Egypt. London. 171-172.</ref> Egypt byl součástí mezinárorní diplomacie, jak dokládá například [[Amarnský archív]]. Egypt během 18. dynastie ovládl velkou část Syropalestiny a také [[Nubie]]. Toto období je proto také protkáno potlačováním vzpour v nabytých oblastech, obzvláště povstání v Nubii je často zmiňováno v nápisech panovníků. Velké územní zisky byla také doprovázeny také odváděním daní a válečnými kořistmi. Země bohatla, nejvíce však bohatl Amonův chrám v [[Karnak|Karnaku]]. Administrativním centrem po většinu Nové říše zůstávala [[Mennefer|Memfida]], avšak nejvíce památek a největšího rozvoje se dočkaly [[Théby]]. Na západním břehu Théb vznikly zádušní chrámy panovníků, zvané Chrámy miliónů let a také dvě významné nekropole: [[Údolí králů]] a [[Údolí královen]]. Elita byla pohřbívána na západním břehu také, například ve svahu hory [[Šejch Abd el-Kurna|Šejch Abd el-Kurny]].
 == 18. dynastie ==
-Dynastie, během níž se Egypt dostal na vrchol, ale také zde byly nastartované procesy, jež zemi nakonec dovedly ke kolapsu.<ref>Janák, J. 2012: Achnaton - filozof na trůně, nebo tyran? In: Bárta - Kovář. eds. Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Praha.</ref> Hlavní rysy této dynastie je: uctívání [[Amon|Amona]] v [[Karnak|Karnaku]], jako kromě Amarnského mezidobí, po celou Novou říši. Dále vojenské zisky v Nubii a Syropalestině, uzavřenost vnitřní královské rodiny, rozvoj administrativy, která byla založena na mocných rodinách. Úřad božské Amonovy manželky měly v držení energické královny.<ref>Bryan B. 2004: 18. dynastie před Amarnskou dobou. In: Shaw I. ed. Dějiny starověkého Egypta. Praha. Přel. Feltová D.</ref> Do této dynastie spadá další vláda ženy, a to je vlády královny [[Hatšepsut]], která zorganizovala další výpravu do tajemné země [[Punt]].
+Dynastie, během níž se Egypt dostal na vrchol, ale také zde byly nastartované procesy, jež zemi nakonec dovedly ke kolapsu.<ref>Janák, J. 2012: Achnaton - filozof na trůně, nebo tyran? In: Bárta - Kovář. eds. Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Praha.</ref> Hlavní rysy této dynastie je: uctívání [[Amon|Amona]] v Karnaku, jako kromě Amarnského mezidobí, po celou Novou říši. Dále vojenské zisky v Nubii a Syropalestině, uzavřenost vnitřní královské rodiny, rozvoj administrativy, která byla založena na mocných rodinách. Úřad božské Amonovy manželky měly v držení energické královny.<ref>Bryan B. 2004: 18. dynastie před Amarnskou dobou. In: Shaw I. ed. Dějiny starověkého Egypta. Praha. Přel. Feltová D.</ref> Do této dynastie spadá další vláda ženy, a to je vlády královny [[Hatšepsut]], která zorganizovala další výpravu do tajemné země [[Punt]].
 == 19. dynastie ==