Obecná charakteristika Nové říše: Porovnání verzí

m
 
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
−
Nová říše, je období vymezené 18. až 20. dynastií. Tedy cca. 1543 - 1080 před Kristem.<ref>Verner - Vachala - Bareš. 2007: Encyklopedie starého Egypta. Praha.  </ref> Začíná vyhnáním Hyksósů z Egypta za vlády panovníka Ahmoseho a znovusjednocení celé země pod vládu nové dynastie. Často se mluví o egyptském impériu a o zlatém věku egyptského umění a architektury.<ref>Wilkinson T. 2008: The Thames & Hudson Dictionary of Ancient Egypt. London. 171-172.</ref> Egypt byl součástí mezinárorní diplomacie, jak dokládá například [[Amarnský archív]]. Egypt během 18. dynastie ovládl velkou část Syropalestiny a také Nubie. Toto období je proto také protkáno potlačováním vzpour v nabytých oblastech, obzvláště povstání v Nubii je často zmiňováno v nápisech panovníků. Velké územní zisky byla také doprovázeny také odváděním daní a válečnými kořistmi. Země bohatla, nejvíce však bohatl Amonův chrám v [[Karnak|Karnaku]]. Administrativním centrem po většinu Nové říše zůstávala [[Mennefer|Memfida]], avšak nejvíce památek a největšího rozvoje se dočkaly [[Théby]]. Na západním břehu Théb vznikly zádušní chrámy panovníků, zvané Chrámy miliónů let a také dvě významné nekropole: Údolí králů a Údolí královen. Elita byla pohřbívána na západním břehu také, například ve svahu hory [[Šejch Abd el-Kurna|Šejch Abd el-Kurny]].   
+
'''Nová říše''', je období vymezené 18. až 20. dynastií. Tedy cca. 1543 - 1080 před Kristem.<ref>Verner - Vachala - Bareš. 2007: Encyklopedie starého Egypta. Praha.  </ref> Začíná vyhnáním Hyksósů z [[Egypt|Egypta]] za vlády panovníka [[Ahmose|Ahmoseho]] a znovusjednocení celé země pod vládu nové dynastie. Často se mluví o egyptském impériu a o zlatém věku egyptského umění a architektury.<ref>Wilkinson T. 2008: The Thames & Hudson Dictionary of Ancient Egypt. London. 171-172.</ref> Egypt byl součástí mezinárorní diplomacie, jak dokládá například [[Amarnský archív]]. Egypt během 18. dynastie ovládl velkou část Syropalestiny a také [[Nubie]]. Toto období je proto také protkáno potlačováním vzpour v nabytých oblastech, obzvláště povstání v Nubii je často zmiňováno v nápisech panovníků. Velké územní zisky byly doprovázeny také odváděním daní a válečnými kořistmi. Země bohatla, nejvíce však bohatl Amonův chrám v [[Karnak|Karnaku]]. Administrativním centrem po většinu Nové říše zůstávala [[Mennefer|Memfida]], avšak nejvíce památek a největšího rozvoje se dočkaly [[Théby]]. Na západním břehu Théb vznikly zádušní chrámy panovníků, zvané Chrámy miliónů let a také dvě významné nekropole: [[Údolí králů]] a [[Údolí královen]]. Elita byla pohřbívána na západním břehu také, například ve svahu hory [[Šejch Abd el-Kurna|Šejch Abd el-Kurny]].   
  
−
=== 18. dynastie ===
+
== 18. dynastie ==
−
Dynastie, během níž se Egypt dostal na vrchol, ale také zde byly nastartované procesy, jež zemi nakonec dovedly ke kolapsu.<ref>Janák, J. 2012: Achnaton - filozof na trůně, nebo tyran? In: Bárta - Kovář. eds. Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Praha.</ref> Hlavní rysy této dynastie je: uctívání Amona v Karnaku, jako kromě Amarnského mezidobí, po celou Novou říši. Dále vojenské zisky v Nubii a Syropalestině, uzavřenost vnitřní královské rodiny, rozvoj administrativy, která byla založena na mocných rodinách. Úřad božské Amonovy manželky měly v držení energické královny.<ref>Bryan B. 2004: 18. dynastie před Amarnskou dobou. In: Shaw I. ed. Dějiny starověkého Egypta. Praha. Přel. Feltová D.</ref> Do této dynastie spadá další vláda ženy, a to je vlády královny [[Hatšepsut]], která zorganizovala další výpravu do tajemné země Punt.   
+
 
 +
Dynastie, během níž se Egypt dostal na vrchol, ale také zde byly nastartované procesy, jež zemi nakonec dovedly ke kolapsu.<ref>Janák, J. 2012: Achnaton - filozof na trůně, nebo tyran? In: Bárta - Kovář. eds. Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Praha.</ref> Hlavní rysy této dynastie je: uctívání [[Amon|Amona]] v Karnaku, jako kromě Amarnského mezidobí, po celou Novou říši. Dále vojenské zisky v Nubii a Syropalestině, uzavřenost vnitřní královské rodiny, rozvoj administrativy, která byla založena na mocných rodinách. Úřad božské Amonovy manželky měly v držení energické královny.<ref>Bryan B. 2004: 18. dynastie před Amarnskou dobou. In: Shaw I. ed. Dějiny starověkého Egypta. Praha. Přel. Feltová D.</ref> Do této dynastie spadá další vláda ženy, a to je vlády královny [[Hatšepsut]], která zorganizovala další výpravu do tajemné země [[Punt]].   
 +
 
 +
== 19. dynastie ==
  
−
=== 19. dynastie ===
 
 
Vojenský charakter vlády.
 
Vojenský charakter vlády.
  
−
=== 20. dynastie ===
+
== 20. dynastie ==
−
Postupně dochází k oslabování královské moci. Egypt je kvůli administrativě rozdělen na dvě části, a postupně dochází k politickému rozdělení sil a kolapsu Nové říše.  
+
 
 +
Postupně dochází k oslabování královské moci. Egypt je kvůli administrativě rozdělen na dvě části, a postupně dochází k politickému rozdělení sil a kolapsu Nové říše.
 +
 
 +
== Zdroje ==
 +
 
 
<references />
 
<references />
  
 
[[Kategorie:Nová říše (Egypt)]]
 
[[Kategorie:Nová říše (Egypt)]]
 
{{Portály|Egyptologie}}
 
{{Portály|Egyptologie}}

Aktuální verze z 13. 1. 2016, 13:34

Nová říše, je období vymezené 18. až 20. dynastií. Tedy cca. 1543 - 1080 před Kristem.[1] Začíná vyhnáním Hyksósů z Egypta za vlády panovníka Ahmoseho a znovusjednocení celé země pod vládu nové dynastie. Často se mluví o egyptském impériu a o zlatém věku egyptského umění a architektury.[2] Egypt byl součástí mezinárorní diplomacie, jak dokládá například Amarnský archív. Egypt během 18. dynastie ovládl velkou část Syropalestiny a také Nubie. Toto období je proto také protkáno potlačováním vzpour v nabytých oblastech, obzvláště povstání v Nubii je často zmiňováno v nápisech panovníků. Velké územní zisky byly doprovázeny také odváděním daní a válečnými kořistmi. Země bohatla, nejvíce však bohatl Amonův chrám v Karnaku. Administrativním centrem po většinu Nové říše zůstávala Memfida, avšak nejvíce památek a největšího rozvoje se dočkaly Théby. Na západním břehu Théb vznikly zádušní chrámy panovníků, zvané Chrámy miliónů let a také dvě významné nekropole: Údolí králů a Údolí královen. Elita byla pohřbívána na západním břehu také, například ve svahu hory Šejch Abd el-Kurny.

18. dynastie

Dynastie, během níž se Egypt dostal na vrchol, ale také zde byly nastartované procesy, jež zemi nakonec dovedly ke kolapsu.[3] Hlavní rysy této dynastie je: uctívání Amona v Karnaku, jako kromě Amarnského mezidobí, po celou Novou říši. Dále vojenské zisky v Nubii a Syropalestině, uzavřenost vnitřní královské rodiny, rozvoj administrativy, která byla založena na mocných rodinách. Úřad božské Amonovy manželky měly v držení energické královny.[4] Do této dynastie spadá další vláda ženy, a to je vlády královny Hatšepsut, která zorganizovala další výpravu do tajemné země Punt.

19. dynastie

Vojenský charakter vlády.

20. dynastie

Postupně dochází k oslabování královské moci. Egypt je kvůli administrativě rozdělen na dvě části, a postupně dochází k politickému rozdělení sil a kolapsu Nové říše.

Zdroje

  1. ↑ Verner - Vachala - Bareš. 2007: Encyklopedie starého Egypta. Praha.
  2. ↑ Wilkinson T. 2008: The Thames & Hudson Dictionary of Ancient Egypt. London. 171-172.
  3. ↑ Janák, J. 2012: Achnaton - filozof na trůně, nebo tyran? In: Bárta - Kovář. eds. Kolaps a regenerace: Cesty civilizací a kultur. Praha.
  4. ↑ Bryan B. 2004: 18. dynastie před Amarnskou dobou. In: Shaw I. ed. Dějiny starověkého Egypta. Praha. Přel. Feltová D.
Portály: Egyptologie
Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Obecná_charakteristika_Nové_říše&oldid=29430“