Komiks

Komiks

Je médium, které je specifické tím, že svůj obsah sděluje pomocí tvz. panelů. Panely – jsou zachycené okamžiky pomocí kresby, panely musí být zařazeny juxtapozičně. Tímhle prvkem se liší komiks od animovaného filmu. Jestliže je nejmíň pět panelů za sebou říkáme tomu strip (z angličtiny proužek). Komiksové kresby bývají obvykle doplněné textem, buďto v bublinách, rámečcích nebo volně vsazených do prostoru panelu.

Slovní spojení „comic strip“ ze kterého se vyčlenilo slovo „comics“ v 1. polovině 20. století a později bylo počeštěno na komiks. Pokud ovšem na konci slova komiks napíšeme x, bude se jednat o americký undergroundový komiks.

Předchůdci komiksu

Komiks se stal fenoménem převážně v 20. století, přesto můžeme najít jeho předky už ve starověkém Egyptě, byly nalezeny nástěnné malby z 2. tisíciletí př. n.l.. I předkolumbovské Americe se dají najít podobné kresby. V podstatě by sem patřili první starověké civilizace. Raných křesťanských době se, taktéž dělali iluminované rukopisy. Převážně Koptské a Irské. Můžeme sem řadit Velvislavovu bibli ve které se nevyskytuje žádný text, ale ilustrace jsou ve stripech. Stejně jako Velvislavova bible pochází ze 14. století Krumlovský obrazový kodex, kde je text doprovázen obrazem. Do toho druhu středověkého umění bychom mohli zařadit i tapisérii z Bayeux. Tapisérie zobrazuje dobytí Británie Normany v roce 1066 v kontinuální kresbě a mimo to měla i doplňující texty, které v té době se nejvíc vyskytovali v knižní produkci. Existovaly i tvz. mluvící pásky. Svitky s nakreslenými postavami a jejich přímou řečí.
Masovější produkci tehdejších „komiksů“ umožnil až Guntebergův knihtisk. Už v roce 1460 vychází kreslené Utrpení svatého Erasma, bylo velice oblíbené. Za další významný vývoj můžeme Williama Hogartha jehož série obrazů Dráha prostitutky (1731) a Dráha zhýralce, které byli později přepracované do rytin, patřili mezi populární tisky své doby. Kvůli těmto rytinám vznikl copyright.

Základy moderního komiksu položil Rodolphe Töpffer v 19. století, vydával mnoho kreslených satirických příběhů a považoval to za zábavu než převratný objev. První moderní komiks se byl zveřejněn v roce 1896 v časopise New York World. Jeho autor Richard Outcault představil svůj strip Yellow Kid (Žluté dítě), tento komiks vyšel 16.2. 1896. Tento den můžeme označit za „Den zrození komiksu“.

První komiks

Zlatá éra (20. století, 30. – 40. léta)

Tato éra je specifická tím, že v ní objevil v sešitě Action Comics, první superhrdina od tvůrců Joea Shustera a Jerryho Siegela. Tím prvním superhrdinou byl Superman a jeho vznik se datuje do roku 1938. Autoři superhrdinských komiksů byli židovského původu a jejich tvorba varovala před Adolfem Hitlerem. Tvůrci Supermana se snažili tento celosvětový konflikt s Hitlerem řešit na domácí půdě.

Tvůrčí duo Joe Simon a Jack Kirby ve 40.letech udělali přesný opak. Vytvořili hrdinu, který bojuje spolu s ostatními vojáky na frontě. Tím hrdinou byl Captain America. První číslo Captaina Ameriky vyšlo s velice výraznou obálkou, kde hlavní hrdina mlátí Adolfa Hitlera. Captain America vzbudil velkou odezvu u americké nacistické organizace, která se jmenovala Německo-americká federace. Otevřeně vyhrožovala tehdejšímu Timely Comics (současný Marvel), autoři dostali dokonce policejní ochranu a starosta New Yorku se jich zastal. Další zajímavostí ohledně prvního vydání Captaina Ameriky bylo, že vyšel ke konci prosince 1940 a přitom výtisk měl označení březen 1941.

Po útoku na Pearl Harbor se komiksový tvůrci neubránil silné reakci na tuto smutnou událost. Američtí kreslíři podlehly emocím a Japonce démonizovali. Německá armáda na tom nebylo o moc lépe – všichni Němci v amerických komiksech, byli blonďatí, zbabělý a jmenovali se Fritz. Většina tehdejších patriotistických obálek nesouvisela s obsahem uvnitř. Z prodeje komiksů se financovala válka, sešity čtenáře vyzývali ke koupi dluhopisů a poštovních známek. Po okrajích stránek byly rozmístěné různé básničky, které vyzývaly čtenáře, ať šetří elektřinou, plynem a benzínem pro vojenské účely. Rovněž v této době existovalo mnoho bizarních hrdinů, jako jsou The Shield, Bulletman, Green Lama, Spy Smasher a Black Terror. Co se týče ženských hrdinek tak první hrdinkou byla Fantomah. Prvním komiksem, co psala a kreslila žena v roce 1941 Miss Fury. Odvážné kostým se objevil poprvé u Phantom Lady a podle ní vznikl Hedvábný přízrak z Watchmenů. Válečná doba všeobecně přála mnoho superhrdinů, dokonce vznikaly černobílé adaptace.

V 50. letech nastal komiksový útlum, začali platit žánrová pravidla tzv. „cenzura“ od dozorčí společnosti Comics Code Authority. Komiksy vycházeli v té době především antologiích. Znovuzrození superhrdinského žánru začalo v 60. letech.

60. léta tzv. Stříbrná éra

Na obnově zanikajícího superhrdinského žánru se velkou mírou podílel proslulý scénarista Stan Lee. Díky velké popularitě Monster žánru se mu podařilo stvořit první superhrdinský tým Fantastic Four. Stanu Leemu se podařilo polidštit a omladit superhrdiny pomocí postavy Spider-Mana. V tomto období kromě superhrdinský komiksů existovali žánry jako horor, romance, válečný a western. Kromě nezávislých vydavetelství se objevili dva největší současní rivalové Marvel a DC. Marvel pod záštitou Stana Leeho, prosluv nejen uživáním aliteračních jmen nejen reflektováním reality, ale vymyšlením tzv. „Marvel metody.“ Ta spočívala v tom, že Stan Lee zadal kreslířům námět, který měli rozkreslit do potřebného počtu stran. Lee k nim pak dopsal dialogy. Marvel metodu poznáte podle přehnaného komentování dění na obrázcích. Tato metoda vznikla kvůli časovým důvodům, Stan byl šéfredaktorem Marvelu a psal několik sérii (Hulk, Daredevil, Spider-Man, Iron Man, Avengers, X-Meni...), proto taky vznikla tradice aliteračních jmen jako Bruce Banner, Sue Stormová, Peter Parker, Reed Richard atd.

Současnost

Ve světě existují tři komiksová těžiště. Ve všech má komiks dlouhodobou tradici, ale liší se stylem. První je anglo-americký, belgo-francouzký a japonský. V Japonsku se komiks vyvíjel zcela odděleně a říká se mu manga. Má zcela jinou kresbu a styl vyprávění. Mangy jsou většinou adaptované do kreslených filmů a seriálů, kterým se nazývají anime.

Kromě již zmíněných velikánů Marvelu a DC, existují i nezávislá vydavetelství jako je Image, Dark Hourse, Vertigo, Icon a mnohá další.

Druhy komiksu

• Strip – 5-6 panelů, většinou humorný komiks, vychází v časopisech
• Komiksové album – formát A4, nejčastější 48 stránkové tzv. francouzký typ
• Grafický román – komiks ve formě knihy, někdy spojení několika příběhů
• Komiksový časopis
• Komiksová série či minisérie – vznik v USA, vychází v časopisech ve formátu A5
• Komiksový fanzim – většinou neziskový a od více autorů
• Polokomiksový časopis – komiks je jednou z částí
• Webový komiks – velice často složený ze stripů většinou dějově navazujících

Literatura

RŮŽIČKA, Lukáš. Odmaskovaný Stan Lee. Pevnost. 2014, 05/2014(144), 56-57. ISSN 9 771213 821003 05.
RONOVEC, Miroslav. Muž mimo čas: Captain America v komiksu. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 10-11.
RŮŽIČKA, Lukáš. Vy jste si začali, my to teď skončíme. Pevnost. 2014, 04/2014(143), 56-57.
MCCLOUD, Scott. Jak rozumět komiksu. První vydání. Brno: BB/art, 2008. ISBN 978-80-7381-419-9.

Externí odkazy

Komiks ve 40.letech
Přehled moderních komiksů
https://cs.wikipedia.org/wiki/Komiks