Ohrožení dětí na internetu: Porovnání verzí

Řádek 1: Řádek 1:
 
Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí, nese i svá rizika. Drtivá většina dětí a mladých lidí komunikuje na internetu pomocí [[online sociální sítě|sociálních sítí]], e-mailů, blogů nebo chatovacích místností. Jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu.Ze studie, kterou uveřejnila britská organizace LSE v listopadu 2014 vyplývá, že pravděpodobnost vystavení k nenávistným projevům (z 13 na 20 %), stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %), stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %), kyberšikaně (ze 7 na 12 %) se zvětšuje.<ref name="palyza"> PALYZA, Jiří. Ze zahraničí: Deset klíčových zjištění aktuálního průzkumu eu kids online. In: ''Bezpečně online.'' 2014-11-12, [cit.2016-01-19] Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/newsletter/newsletter-2014/newsletter-11-2014/ze-zahranici-deset-klicovych-zjisteni-aktualniho-pruzkumu-eu-kids-online.html</ref> Kromě těchto rizik se děti na internetu velmi často setkávají i s různými formami sexuálního obtěžování.
 
Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí, nese i svá rizika. Drtivá většina dětí a mladých lidí komunikuje na internetu pomocí [[online sociální sítě|sociálních sítí]], e-mailů, blogů nebo chatovacích místností. Jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu.Ze studie, kterou uveřejnila britská organizace LSE v listopadu 2014 vyplývá, že pravděpodobnost vystavení k nenávistným projevům (z 13 na 20 %), stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %), stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %), kyberšikaně (ze 7 na 12 %) se zvětšuje.<ref name="palyza"> PALYZA, Jiří. Ze zahraničí: Deset klíčových zjištění aktuálního průzkumu eu kids online. In: ''Bezpečně online.'' 2014-11-12, [cit.2016-01-19] Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/newsletter/newsletter-2014/newsletter-11-2014/ze-zahranici-deset-klicovych-zjisteni-aktualniho-pruzkumu-eu-kids-online.html</ref> Kromě těchto rizik se děti na internetu velmi často setkávají i s různými formami sexuálního obtěžování.
−
<br/>
+
 
  
 
=== Grooming ===
 
=== Grooming ===

Verze z 20. 1. 2016, 09:48

Používání internetu, který je dnes ve vyspělých zemích nezbytnou součástí, nese i svá rizika. Drtivá většina dětí a mladých lidí komunikuje na internetu pomocí sociálních sítí, e-mailů, blogů nebo chatovacích místností. Jen v České republice má více než jedna třetina dětí nechráněný přístup k internetu.Ze studie, kterou uveřejnila britská organizace LSE v listopadu 2014 vyplývá, že pravděpodobnost vystavení k nenávistným projevům (z 13 na 20 %), stránkám podporujícím anorexii, tzv. pro-ana webům (z 9 na 13 %), stránkám s obsahem nabádajícím k sebepoškozování (ze 7 na 11 %), kyberšikaně (ze 7 na 12 %) se zvětšuje.[1] Kromě těchto rizik se děti na internetu velmi často setkávají i s různými formami sexuálního obtěžování.


Grooming

Grooming nebo také kybergrooming spočívá v navazování vztahu s obětí na internetu za účelem osobního setkání. Pachatel se v takových případech často vydává za vrstevníka své oběti a díky trpělivé komunikaci se s obětí sbližuje a získává z ní osobní informace. Pachatel následně dítě pozve na schůzku s cílem je pohlavně zneužít. [2] Grooming se často váže k veřejným chatům, seznamkám, nebo jiným sociálním aplikacím a sítím jako Facebook a ICQ.

Sexting

Sexting je složenina dvou anglických slov: „sex“ a „texting“. Jedná se o posílání fotografií a textů či videí s erotickým obsahem prostřednictvím internetu nebo mobilního telefonu. Rizikem této komunikace je zneužití uveřejnění intimního obsahu zpráv na internetu. [2]

Dětská pornografie

Dětská pornografie zahrnuje vizuální zobrazení (fotografie, obraz, film, video) sexuálního charakteru dětí a dospívajících mladších 18 let.[2] Držení, výroba i distribuce dětské pornografie je trestným činem.

Kyberšikana

„Jedná se o specifický druh šikany, který využívá internet, mobilní telefony a další nástroje moderních komunikačních technologií za účelem ublížení či zesměšnění jiné osoby.” Může mít formu výhružných SMS zpráv, emailů, telefonátů. Ke kyberšikaně řadíme i tvrobu webových stránek nebo zveřejnění pornografických audiovizuálních nahrávek či fotografií za účelem zesměšnění oběti.[3]

Kyberstalking

Kyberstalking je pronásledování nebo neustálé obtěžování oběti v kyberprostoru. Také lze popsat jako opakující se pokusy o navázaní nežádoucího kontaktu s obětí, které je doprovázeno agresivním chováním. Cyberstalking lze rozdělit na „přímý“ či „nepřímý“. Přímý kyberstalking zahrnuje například používání mobilních telefonů a e-mailu pro odesílání zpráv s obsahem nenávisti, nemravností, hrozeb či zastrašování oběti. Nepřímý kyberstalking je používán k šíření nepravdivých fám o oběti. Tyto zprávy mohou být zveřejněny na webových stránkách, v místnostech chatu, na diskusních fórech apod.[3]

Preventivní projekty v České republice

Saferinternet CZ

Usiluje o zvyšování povědomí o bezpečnějším užívání internetu. Podporuje vzdělávání v této oblasti, a to zejména dětí. [4]

Bezpečně online

Výchovně vzdělávací program určen pro uživatele ve věku 12-17 let, pedagogům nabízí praktické rady a metodické pomůcky.[5]

e-bezpečí

Projekt, který se kromě nebezpečných internetových fenoménů zaměřuje na přednáškovou činnost a preventivní vzdělávací akce ve školách.

Bezpečný internet

Projekt nabízí online kurzy pro jednotlivé skupiny uživatelů

Preventivní projekty v zahraničí

StopCyberbullying.org

Celosvětová organizace zaměřená na internetovou bezpečnost.

inSafe

Evropská síť složená z 31 národních informačních středisek. Každé národní centrum provozuje linku pomoci, kde je možné nahlásit existenci ilegálních stránek.

INHOPE

Mezinárodní asociace internetových horkých linek, které umožňují nahlášení nelegálního či škodlivého obsahu na internetu, shromažďuje zprávy z 25 zemí po celém světě (Evropa, Asie, Severní Amerika, Austrálie). [3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ PALYZA, Jiří. Ze zahraničí: Deset klíčových zjištění aktuálního průzkumu eu kids online. In: Bezpečně online. 2014-11-12, [cit.2016-01-19] Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/newsletter/newsletter-2014/newsletter-11-2014/ze-zahranici-deset-klicovych-zjisteni-aktualniho-pruzkumu-eu-kids-online.html
  2. ↑ 2,0 2,1 2,2 DANEŠOVÁ, Markéta. Děti, rodiče a jejich povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu. Praha, 2012. UK v Praze, Fakulta sociálních věd. Bakalářská práce. Vedoucí práce Radim Wolák. Dostupné z:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/97798/ Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „DAEŠOVÁ“ použit vícekrát s různým obsahem Chybná citace: Neplatná značka <ref>; název „DAEŠOVÁ“ použit vícekrát s různým obsahem
  3. ↑ 3,0 3,1 3,2 VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita páchaná na dětech. Praha, 2009. UK v Praze, Filozofická fakulta. Rigorózní práce. Vedoucí práci Lenky Šulová. Dostupné z https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/120488/
  4. ↑ O nás. Saferinternet CZ [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.saferinternet.cz/o-nas/10-o-nas.html
  5. ↑ Úvod. Bezpečně online [online]. 2013 [cit. 2015-01-03]. Dostupné z: http://www.bezpecne-online.cz/uvod

Použitá literatura

  • VELIČKOVÁ, Lenka. Internetová kriminalita zaměřená proti dětem. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009
  • DANEŠOVÁ, Markéta. Děti, rodiče a jejich povědomí o bezpečném a legálním užívání obsahu internetu. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2012.
  • HÁŠOVÁ, Gabriela. Kybernetická šikana. Praha: Univerzita Karlova v Praze, 2009.

Související články

Klíčová slova

děti, internet, nebezpečí, kyberšikana, grooming, sexting

Citováno z „https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Ohrožení_dětí_na_internetu&oldid=29788“