Samuel Clemens Bradford: Porovnání verzí
(Založena nová stránka s textem „==Samuel Clement Bradford== '''S.C. Bradford''' (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je…“) |
|||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
==Biografie== | ==Biografie== | ||
| − | Narodil se a studoval v Londýně, na zdejší univerzitě získal doktorát z chemie. Ačkoli se nikdy předtím knihovnictvím nezabýval, byl od roku 1899 asistentem v Science Museum Library. Roku 1925 se pak stal ředitelem knihovny a v roce 1930 i jejím správcem. | + | Narodil se a studoval v Londýně, na zdejší univerzitě získal doktorát z chemie. Ačkoli se nikdy předtím knihovnictvím nezabýval, byl od roku 1899 asistentem v Science Museum Library. Roku 1925 se pak stal ředitelem knihovny a v roce 1930 i jejím správcem. <br /> |
V důchodovém věku Bradford pěstoval růže a psal knihy - jednak na téma pěstitelství, jednak o shromažďování a třídění informací. Nejstěžejnějším dílem je zřejmě jeho kniha Documentation, která vyšla v roce 1948.<ref><i>Samuel C. Bradford</i> [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/samuel_c._bradford</ref><br /> | V důchodovém věku Bradford pěstoval růže a psal knihy - jednak na téma pěstitelství, jednak o shromažďování a třídění informací. Nejstěžejnějším dílem je zřejmě jeho kniha Documentation, která vyšla v roce 1948.<ref><i>Samuel C. Bradford</i> [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/samuel_c._bradford</ref><br /> | ||
==Kariéra== | ==Kariéra== | ||
| − | Do svého důchodu v roce 1937 výrazně pozvedl význam Science Museum Library a rozšířil její sbírku, svého času šlo o největší sbírku vědecké literatury v Evropě. Zároveň tak položil základ ke vzniku National Lending Library for Science and Technology jejíž vznik od začátku podporoval<ref name="encyklopedie">WEDGEWORTH, Robert. <i>World Encyclopedia of library and information services</i>. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 0838906095.</ref> a umožnil vznik vyhledávacích a informačních center financovaných z Ministerstva vědy a technologie.<ref name="modernism">[EDITED], by W. Boyd Rayward. <i>European modernism and the information society: informing the present, understanding the past</i>. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2008, 343 s. ISBN 0754649288.</ref> | + | Do svého důchodu v roce 1937 výrazně pozvedl význam Science Museum Library a rozšířil její sbírku, svého času šlo o největší sbírku vědecké literatury v Evropě. Zároveň tak položil základ ke vzniku National Lending Library for Science and Technology jejíž vznik od začátku podporoval<ref name="encyklopedie">WEDGEWORTH, Robert. <i>World Encyclopedia of library and information services</i>. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 0838906095.</ref> a umožnil vznik vyhledávacích a informačních center financovaných z Ministerstva vědy a technologie.<ref name="modernism">[EDITED], by W. Boyd Rayward. <i>European modernism and the information society: informing the present, understanding the past</i>. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2008, 343 s. ISBN 0754649288.</ref><br /> |
| − | Již od začátku svého působení Bradford prosazoval tzv. [[mezinárodní desetinné třídění]], které podle něj usnadňovalo vyhledávání a klasifikaci informací. Zavedl jej v Science Museum Library a podporoval jeho využívání. Na jeho základě stojí i jím vytvořený Bradfordův zákon zjišťující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti.<ref>EDITED, by John Feather and Paul Sturges. <i>International encyclopedia of information and library science</i>. 2nd ed. London: Routledge, 2003.</ref> | + | Již od začátku svého působení Bradford prosazoval tzv. [[mezinárodní desetinné třídění]], které podle něj usnadňovalo vyhledávání a klasifikaci informací. Zavedl jej v Science Museum Library a podporoval jeho využívání. Na jeho základě stojí i jím vytvořený Bradfordův zákon zjišťující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti.<ref>EDITED, by John Feather and Paul Sturges. <i>International encyclopedia of information and library science</i>. 2nd ed. London: Routledge, 2003.</ref><br /> |
Roku 1927 založil spolu s Alanem Pollardem [[Britská společnost pro mezinárodní bibliografii|British Society of International Bibliography]] (BSIB) a v roce 1945 byl zvolen místopředsedou [[FID]] (Federation for Information and Documentation)<ref name="modernism"/> | Roku 1927 založil spolu s Alanem Pollardem [[Britská společnost pro mezinárodní bibliografii|British Society of International Bibliography]] (BSIB) a v roce 1945 byl zvolen místopředsedou [[FID]] (Federation for Information and Documentation)<ref name="modernism"/> | ||
a o dva roky později i předsedou jejího výboru.<ref name="encyklopedie"/> | a o dva roky později i předsedou jejího výboru.<ref name="encyklopedie"/> | ||
| + | |||
<references/> | <references/> | ||
Aktuální verze z 26. 1. 2016, 15:40
Samuel Clement Bradford
S.C. Bradford (* 10. 1 .1878, + 13. 11. 1948) byl britský matematik, knihovník a jeden ze zakladatelů bibliometrie. Je znám především pro zformulování Bradfordova zákona rozptylu.
Biografie
Narodil se a studoval v Londýně, na zdejší univerzitě získal doktorát z chemie. Ačkoli se nikdy předtím knihovnictvím nezabýval, byl od roku 1899 asistentem v Science Museum Library. Roku 1925 se pak stal ředitelem knihovny a v roce 1930 i jejím správcem.
V důchodovém věku Bradford pěstoval růže a psal knihy - jednak na téma pěstitelství, jednak o shromažďování a třídění informací. Nejstěžejnějším dílem je zřejmě jeho kniha Documentation, která vyšla v roce 1948.[1]
Kariéra
Do svého důchodu v roce 1937 výrazně pozvedl význam Science Museum Library a rozšířil její sbírku, svého času šlo o největší sbírku vědecké literatury v Evropě. Zároveň tak položil základ ke vzniku National Lending Library for Science and Technology jejíž vznik od začátku podporoval[2] a umožnil vznik vyhledávacích a informačních center financovaných z Ministerstva vědy a technologie.[3]
Již od začátku svého působení Bradford prosazoval tzv. mezinárodní desetinné třídění, které podle něj usnadňovalo vyhledávání a klasifikaci informací. Zavedl jej v Science Museum Library a podporoval jeho využívání. Na jeho základě stojí i jím vytvořený Bradfordův zákon zjišťující rozptyl dokumentů v určité vědní oblasti.[4]
Roku 1927 založil spolu s Alanem Pollardem British Society of International Bibliography (BSIB) a v roce 1945 byl zvolen místopředsedou FID (Federation for Information and Documentation)[3]
a o dva roky později i předsedou jejího výboru.[2]
- ↑ Samuel C. Bradford [online]. 2015 [cit. 2016-1-26]. Dostupné z: http://hlwiki.slais.ubc.ca/index.php/samuel_c._bradford
- ↑ 2,0 2,1 WEDGEWORTH, Robert. World Encyclopedia of library and information services. 3rd ed. Chicago: American Library Association, 1993, xvii, 905 s., [16] s. obr. příloh. ISBN 0838906095.
- ↑ 3,0 3,1 [EDITED], by W. Boyd Rayward. European modernism and the information society: informing the present, understanding the past. Aldershot, Hants, England: Ashgate, 2008, 343 s. ISBN 0754649288.
- ↑ EDITED, by John Feather and Paul Sturges. International encyclopedia of information and library science. 2nd ed. London: Routledge, 2003.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
