Arkologie: Porovnání verzí
m |
|||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| + | |||
=== termín označující vědu, která se zabývá ideálními konstrukcemi staveb či měst budovaných podle zásad splynutí člověka s přírodou === | === termín označující vědu, která se zabývá ideálními konstrukcemi staveb či měst budovaných podle zásad splynutí člověka s přírodou === | ||
| Řádek 14: | Řádek 15: | ||
Arkologie není jen vizí nebo utopií, protože došlo již k několika realizacím.<ref>KOSTOF, Spiro. <i>Soleri´s arcology: a new design for the city?</i>. 1971.</ref><ref><i>Arkologie Paola Soleriho</i>. 1970.</ref> | Arkologie není jen vizí nebo utopií, protože došlo již k několika realizacím.<ref>KOSTOF, Spiro. <i>Soleri´s arcology: a new design for the city?</i>. 1971.</ref><ref><i>Arkologie Paola Soleriho</i>. 1970.</ref> | ||
| − | [[File: | + | [[File:Arcosanti-Panorama-800.jpg|thumb|Arcosanti-Panorama-800]] |
== Projekty == | == Projekty == | ||
'''Mesa City (mezi městy Phoenix a Flastaff, Arizona)''' | '''Mesa City (mezi městy Phoenix a Flastaff, Arizona)''' | ||
* realizace započata v roce 1970 | * realizace započata v roce 1970 | ||
* realizována jen jedna část původního projektu s názvem [https://arcosanti.org/ Arcosanti] | * realizována jen jedna část původního projektu s názvem [https://arcosanti.org/ Arcosanti] | ||
| − | * bydlení a zajišťění všech lidských potřeb pro populaci čítající 5 tisíc lidí | + | * bydlení a zajišťění všech lidských potřeb pro populaci čítající 5 tisíc lidí<ref>WYATT, Anne. <i>Arizona´s Arcosanti After Soleri</i>. 2013.</ref> |
== Reference== | == Reference== | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 10. 2. 2016, 00:35
termín označující vědu, která se zabývá ideálními konstrukcemi staveb či měst budovaných podle zásad splynutí člověka s přírodou
Termín „arkologie“, z anglického „arcology”, je složeninou dvou slov – architektura a ekologie. Termín arkologie se používá nejen k pojmenování vědní disciplíny, ale i k pojmenování jednotlivých projektů či realizací.
Představitelem a zakladatelem tohoto architektonického směru je Paolo Soleri (* 21. června 1919, Turín - † 9. dubna 2013) – architekt, urbanista, vizionář, který v letech 1947-1949 studoval u F. L. Wrighta a zabýval se problematikou prostorově ideálního města, které by bylo schopné pojmout i velkou hustotu obyvatel a přitom by bylo spojeno s přírodou.
Podle Soleriho existuje rozdíl mezi arkologií a ekologickou architekturou. Arkologii není možné chápat jako ekologickou architekturu, protože v případě arkologie je právě architektura na prvním místě a ekologie je jen jakousi reflexí života. Soleri tvrdí, že jeho města jsou doslova „náhražkou přírody“. Představuje novou topografii v níž arkologie nahrazují přírodní krajinu. Obrovské arkologie by měly mít vlastní přírodu, síť dopravních komunikací, letiště, vodní zdroje a měly by být energeticky soběstačné.
Arkologie je první disciplínou ze všech „čistých“ forem architektury. V plánech se objevují vzory kruhů nebo mnohoúhelníky, používané samostatně nebo v kombinaci. Soleriho preferovanými objemovými konfiguracemi jsou kužel, válec, apsida a pyramida. Apsida (1/4 koule) je díky své hmotnosti a hlubokým stínům vhodnou formou do oblastí s extrémními teplotami, tzn. pro zmrzlé tundry i sluncem zalité polopouště. Pyramidy jsou vhodnou formou pro rovinaté pobřežní regiony.
Rozmístění jednotlivých center je v arkologii velmi důležité. Arkologie by měla obsahovat kulturní a správní centrum města. Při plánování musí být zachována formální a strukturální symetrie. Montáž a stavba kostry arkologie musí být systematicky vyrovnaná. Těžiště odpovídá ose symetrie. Arkologie středního rozsahu se skládají z centra města, obytného pásu (periferie) a oblasti pro průmysl a výrobu (dolní oblast).
Arkologie není jen vizí nebo utopií, protože došlo již k několika realizacím.[1][2]
Projekty
Mesa City (mezi městy Phoenix a Flastaff, Arizona)
- realizace započata v roce 1970
- realizována jen jedna část původního projektu s názvem Arcosanti
- bydlení a zajišťění všech lidských potřeb pro populaci čítající 5 tisíc lidí[3]
Reference
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
