Spánek: Porovnání verzí
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
* biologicky nazýván telencefalický spánek | * biologicky nazýván telencefalický spánek | ||
* má 4 stádia: | * má 4 stádia: | ||
− | === Stádium | + | === Stádium 0 === |
* na EEG se objevuje α aktivita (8-12 Hz) nebo i β vlny | * na EEG se objevuje α aktivita (8-12 Hz) nebo i β vlny | ||
* vlny jsou rychlé, velké, nekoherentní | * vlny jsou rychlé, velké, nekoherentní | ||
Řádek 62: | Řádek 62: | ||
* '''hypersomnie''' – zvýšená potřeba spánku | * '''hypersomnie''' – zvýšená potřeba spánku | ||
* '''syndrom neklidných nohou''' – záškuby nohou během spánku, člověka to nenechá pořádně vyspat | * '''syndrom neklidných nohou''' – záškuby nohou během spánku, člověka to nenechá pořádně vyspat | ||
+ | == Zdroje == | ||
+ | [[Kategorie: Neurofyziologie|*]] |
Verze z 9. 4. 2014, 13:51
Obsah
Fáze spánku nonREM
- klidový, regenerační spánek, kdy dochází k obnově
- biologicky nazýván telencefalický spánek
- má 4 stádia:
Stádium 0
- na EEG se objevuje α aktivita (8-12 Hz) nebo i β vlny
- vlny jsou rychlé, velké, nekoherentní
- ještě odpovídá jakoby bdění
- pohyby očí (ale odlišné od těch, které jsou při REM)
- okulogram – měří pohyby očí: REM – vyrovnaná křivka, stadium O – necharakteristická, nevyrovnaná křivka
- zvýšené svalové napětí (myogram zaznamenává tonickou aktivitu)
Stádium 1
- fáze usínací, nabíhací
- frekvence se snižuje, vlny mají nižší amplitudu
- aktivita théta (υ vlny)
- zabírá 5% spánku
Stádium 2
- frekvence se začíná zvyšovat, aktivita je stále pomalá
- ale objevují se K-komplexy = je pomalá aktivita a najednou rozkol – krátké úseky s vysokou amplitudou, označují nabíhání klidového stavu
- 45 – 50% spánku
Stádium 3 a 4
- klidové stádium, aktivita pomalá, frekvence vysoká a kolísavá (vysoká amplituda, jakoby přibylo K-komplexů)
- δ vlny (vysoké)
- je mezi nimi neostrá hranice (rozpoznají to jen neurologové podle EEG)
- 20% spánku
- hluboký klidový stav, těžko se z něj probouzí, probouzecí reakce je pomalá, trvá déle než naběhne do aktivity, může být chvíli dezorientován
- dochází k uvolnění svalového napětí, oči se nehýbají, zpomalí se dech a tep, monosynaptické refexy jsou nezměněny → organismus je v klidu
Fáze spánku REM
- aktivní spánek
- biologicky: rhombocefalický spánek
- EEG podobné aktivitě bdělého stavu nebo stádiu O u nonREM
- aktivita organismu: zvýšený tlak a srdeční frekvence, zvýšený průtok krve mozkem → čištění paměťových stop v mozku (třídí a ukládá paměťové informace)
- rychlé oční pohyby (odraz prožitků – jakoby oči sledovaly tu práci mozku a s tím souvisí i zdání snů)
- oční zorničky jdou do mydriázy (rozšíření)
- klesá svalové napětí a kožní reflexy klesají až o 70%
- 25% z celkového spánku
- když se v této fázi probudíme, jsme okamžitě čilí, aktivní, probouzecí reakce je na minimu
- dochází k cyklickému opakování REM a nonREM → obě tyto fáze dohromady (1 cyklus) trvají 60-90 minut
- za noc se zopakují 3-4 cykly
- na počátku prvního cyklu je REM delší na úkor nonREM, ale v průběhu spánku se REM zkracuje a nonREM prodlužuje → na konci spánku (4. cyklus) už REM téměř vymizí
- sny se nám zdají vždy, ale většinou si je nepamatujeme, protože se většinou probouzíme z nonREM (pokud se probudíme v REM, pamatujeme si to, ale jinak se to jakoby překryje něčím jiným)
- toto je noc normálního dospělého člověka, u dětí je to trochu jinak: mají dlouhou REM fázi a s postupným zkracováním spánku se zkracuje i REM
- když vyvíjíme velkou psychickou aktivitu, tak se v závislosti na tom prodlužuje REMová část (potřebujeme si toho více utřídit)
- při narušení REM fáze je výrazně narušena kvalita paměťových stop
Vigilita – bdělost
- podílí se na ní především retikulární formace, dále melatonin hypokampu, nejvyšším kontrolním orgánem spánku/bdění je mozková kůra → dodává tu poslední informaci o tom, jak spánek bude vypadat, jaká bude jeho kvalita
- mozková kůra se o tom rozhodne podle emočních podnětů (z limbického systému) → při emočních problémech špatný spánek
Klinické projevy
Poruchy REM fáze
- dochází k nočním děsům - pavor nocturnus - prožitek něčeho nepříjemného s příslušnou fyzickou aktivitou, typické pro děti
- noční můry - nepříjemný fyzický prožitek, pamatujeme si je když se probudíme, typické pro dospělé
- narkolepsie – více méně genetická porucha, stav, kdy dochází ke krátkodobým obdobím spánku během dne, přichází najednou, nečekaně, jsou to záchvaty spánku (trvají několik minut, např.: 7 min), z plné bdělosti upadne do REM, pro zlepšení se podávají léky na podporu mozkové aktivity
Poruchy nonREM fáze
- somnambulismus (náměsíčnost) – aktivita odpovídá bdění, ale mozek je ve spánkovém stavu
- enuresis nocturna – dětské noční pomočování, spánek je tak hluboký, že organismus nezaznamená potřebu močení
- insomnie (nespavost) – v důsledku psychogenních vlivů, normální dospělý člověk spí 6-8 hodin denně, s rostoucím věkem se potřeba spánku zmenšuje
- stařecká nespavost – neplést s insomnií, je to způsobeno věkem a odlišným životním stylem (relaxují přes den), nejasná insomnie – „krátkodobí spáči“, jsou biologicky nastaveni na 4 hodiny spánku
- hyposomnie – pokles spánku
- hypersomnie – zvýšená potřeba spánku
- syndrom neklidných nohou – záškuby nohou během spánku, člověka to nenechá pořádně vyspat